Vítek z Prčice a počátky Vítkovců

[Viola]

Kateřino,
mohla bys sem kdyžtak napsat nějaké shrnutí Blankeberků, resp. jejich údajného příbuzenství s Vítkovci?

[Ježek]

Dík za usnadnění práce!

Tohle se píše v CDB II. Nevím, jestli ta listina je z toho...

Tak v tom mám teda pěknej zmatek .

Zmatek v tom je už možná v CDB I. Tam snad za celou éru, těch 20 let, vystupuje víc Vítků. Dva. Myslím. Ale bez jiných pramenů je od sebe neodliším ...

[Kateřina_z_Landštejna]

Kateřino,
mohla bys sem kdyžtak napsat nějaké shrnutí Blankeberků, resp. jejich údajného příbuzenství s Vítkovci?

Jasně - pokud zůstanu večer při vědomí, tak si na to sednu.

[Viola]

1205—1207 s. d. Premisl rex Zlauconi, de villa Tynsan (Týn-
čany 262). — Tesyrnin camrarius et Dyrzizlaus frater ejus. —
Zmil de Tuhan (89). Mylhost. — Nedamyr. Dywis dapifer.
Witco junior. Heinricus Witcowitz. — Budwoy judex curiae,
an Dirnozci, Jurik de Marsowitz (252), Dubazk Mzteticz, Zu-dislaw de Cralewitz. — Pribizlaus de Malcowitz (258), Jan de Ztozitz (Tožice 253), Herman Jacobitz, Milozlaw.

CDB II. č. 75
Před 8. zářím 1205 - Král Přemysl věnuje Slavkovi ves Týnčany, podle práva náležející královně, (petente??) královnou Konstancií.
1207 - Jarloch, opat milevský, mění klášterní vesnici Černochov a držbu (?) v Třískolupech a Kralupech se Slavkem za ves Týnčany (Přemyslo rege praesente et consentiente?? - snad Přemyslem darovanou a odsouhlasenou??).

Jsou zde uvedeni jak Vítek mladší (junior), tak Jindřich, nepochybně jeho bratr, jako "Witcowitz" - spíš bych to přeložila jako Vítkovec, ne Vítek, jak píšou na stránkách ranče. Možná jsem slepá, ale žádné "sezením na Vleticích" tam nevidím...

[Katerina]

BTW - jen na okraj - všimly jste si Smila z Tuháně - neboli Smila Světlíka, praotce Ronovců ???

[Kateřina_z_Landštejna]

Jsem v koncích. Buď něco dělám blbě, nebo se ti zatracení Vítkovci vyskytli neznámo odkud.
Projížděla jsem podle PBR všechny možné podoby Blankenbergů, Vítků i Vítkovců a v časově odpovídajícím úseku (cca 1175 - 1200) mi odevšad leze jen Engelbert z Blankenbergu a Vítek. Ale každý zvl᚝, ani jednou se mi nikde nepotkávají.

V Annales Gerlaci Milovicensis jsem našla tohle (jenže na to moje znalost pár latinských slovíček zatím nestačí):

1174 - "Annus erat dominice incarnationis MCLXXIIII et imperator multa predi[cti Vdalrici] flexus instantia, misit et indixit omnibus Boemis curiam in Nvrberk nec non et regi W[ladizlao], si posset cum filio Friderico, precipiens, ut [et] Zobezlaum dimitterent et sibi presentarent. Qua legatione perorata turbantur rex et F[ridericus], quid facto sit opvs, suos fideles consulunt. Visum est eis mittere Fridericum episcopum et [comitem] Witkonem, uirum urbane eloquentiae, cum quibusdam aliis in Nvrberk, qui et absentiam suam excusent et oblata pecunia imperatorem ab hac intentione auertant..."

Biskup Fridrich (Bedřich?) a pobočník Vítek jednají v Norimberku jménem krále Vladislava za přítomnosti Soběslavovy?


1179 - "Anno dominicae incarnationis MCLXXIX inchoante Zobezlaus diu quaesitam nactus occasionem ex absentia Friderici collecto exercitu temptat irrumpere Pragam, sed frustratus est abs spe sua, quia hi, qui in castro erant, praemoniti fuerunt et viriliter resistebant. Deinde pergit obviam Friderico a curia revertenti, cogitans praeoccupare inparatum; sed uxor eius domna Elisabeth praemisso velociter nuntio facit eum scire, quaecunque geruntur domi. Quibus ille cognitis substitit statim in ipso introitu terrae mora fere decem dierum et mittens nuntios alios in Moraviam ad Kunradum, cui iam confoederatus erat, alios atque alios per Bohemiam nec non et in Tevtoniam ad amicos, quibus bene confidebat, rogat, ut in tali articulo rerum ferant auxilium festinatum. Cumque iam multos haberet, plures expectaret, visum est eis versus Pragam procedere. Procedunt; ventum erat ad fluvium, cui nomen Misa, ibique in loco, qui dicitur Brodt, figentes tentoria manserunt septem diebus. Erat tertia feria, hoc est decimo Kal. Februarii, cum inde progressi pervenerant ad locum et rivulum, qui dicitur Lodenitze, et ecce insperate occurrit Zobezlaus, et captis sive detentis his, qui custodias observantes propter immanitatem frigoris interim sese calefaciebant, his, inquam, detentis, nisi quod solus vix evaserat, qui factum ceteris nuntiaret, Zobezlaus et sui agmen Friderici penetrant, irruunt, prosternunt; et pugna nimis cruenta conseritur. Mortui sunt in eo proelio Zezema comes, pater domni Hroznatae, et Aghna, et alii multi, comes Witcho captus, capti etiam Teutonici maiores natu ex his, qui in adiutorium Friderici venerunt, multi quoque ex eis occisi, residuique nasos praecisi ludibrium mundo sunt effecti... "

Bitva u Loděnice, Vítek zajat, Sezema padl, také Hroznata a Aghna (?) a mnoho dalších spojenců

1185 - "Anno domnicae incarnationis MCLXXXV Fridericus dux iratus Cunrado de Moravia, tum pro antiqua iniuria, qua eum ante tres annos, regno pellere tentaverat, tum etiam pro alienatione Moraviae, quam non ab eo, sed de manu imperatoris tenere gestiebat, ratus opportunitatem temporis de absentia imperatoris, qui transalpinaverat, mittit fratrem suum Przemyslonem cum exercitu valido in Moraviam, ut disperdant eam. Qui venientes in Betowensem et Znoymensem provincias, obvia quaeque metunt caede, rapinis, flammis omnia consumunt. Kunicz intrantes praeter ecclesiam et claustrum alias aedes comburunt, Pulm ecclesiam similiter; sorores ante faciem eorum fugerunt in Betowe. Qui postquam omnia consumassent, quae sibi et diabolo placuerunt, nullo resistente absque bello reversi sunt in Boemiam.

Quo facto in aestate, hoc est anno mediante, rursus in hieme, scilicet post festum beati Clementis, memoratus dux Fridericus praedictum fratrem suum Przemyslonem cum maiori exercitu secundarie mittit contra eundem Cunradum in exterminium Moraviae. Quorum adventu comperto Cunradus excepit eos cum valida manu Teutonicorum et Moraviensium. Sicque in loco, qui dicitur Ludonicz, commiserat bellum cruentum et diu anceps cum tanta feritate, ut clamor et vociferatio bellantium, strepitus hominum et equorum, et collisio armorum audirentur in Kunicz, quod ab inde distat plus quam magnum milliare. Wilhelmus, fundator eiusdem ecclesiae vulpinum pelliceun superinduerat loricae suae, quod conscissum est plus quam in mille foramina. Ipse tamen evasit vivus et sanus pariter cum fratre suo Ulrico, meritis fratrum et sororum, qui pro eo in Kunicz domno supplicabant. Juro quoque dapifer Georgii de Milevsk in eodem bello excepit lethale vulnus, unde reductus domum in brevi post obiit, delegans hereditates suas deo et sancto Aegidio, quibus venditis inde comparatum est Ztancou a Witigone seniore. Item in eodem bello sub Georgio nostro equus occisus est, cui mox duo ex militibus eius, videlicet Mzton et Plausin alium providerunt et de proelio eduxerunt, alioquin ibidem diem clausisset extremum..."

Kdyby mi s tím někdo mohl pomoci, prosím [-o<

[Viola]

Drahé kolegyně,
nic není ztraceno, neb se jedná o část kroniky Jarlocha, která je mj. v českém překladu zde, rok 1185 zde.

Mě na tom zaujalo, že v roce 1185 je zmiňován Vítek starší (senior), jako bývá uváděn později v listinách. Ale je to na něj trochu brzy, ne?

[Katerina]

Drahé kolegyně,
nic není ztraceno, neb se jedná o část kroniky Jarlocha, která je mj. v českém překladu zde, rok 1185 zde.

Mě na tom zaujalo, že v roce 1185 je zmiňován Vítek starší (senior), jako bývá uváděn později v listinách. Ale je to na něj trochu brzy, ne?

Omlouvám se, že se do toho pletu, ..jen mě napadlo jestli to nemůže být nějaký úplně jiný Vítek ? V jakém vztahu byl k němu pisatel ? Ten chudák Jura, co padl, číšník Jiřího z Milevska je autorem nazván náš Jiří ... jakoby tam byli nějaké bližší vazby.
Nebo holt zjistit , čí byl ten Staňkov.

[Kateřina_z_Landštejna]

Omlouvám se, že se do toho pletu, ..jen mě napadlo jestli to nemůže být nějaký úplně jiný Vítek ? V jakém vztahu byl k němu pisatel ? Ten chudák Jura, co padl, číšník Jiřího z Milevska je autorem nazván náš Jiří ... jakoby tam byli nějaké bližší vazby.
Nebo holt zjistit , čí byl ten Staňkov.

Jo, to už mne taky napadlo. Ale ono těch Vítků zase tolik nebylo.

[kanuk]

Ještě k té pečeti:
1) FRB II, str 474 (1179) v poznámce uvádí jméno Witiko ve tvaru Witkho, což by bylo v souhlase s mojí teorií, že ve jménu Plankenberk, či ci to je, se vyskytuje dvojhláska KH, s malým h.
2) Na stejném místě je uvedeno jméno PRZICZ, s odvoláním na Pulkavu.
3) Od počátku mi v hlavě straší obraz, snad peče, s popisem Witko de Przicz. Stojící postava má štít sahající až na zem, a košili, resp. kabátec, na kterém jsou patrné našité štítky mající podobu šupin.

[kanuk]

Florišovi.
1) Zřejmě se zabýváte středověkým písmem. Jaký by byl váš názor na dvojhlásku Kh?
2) Písmeno následující po Kh určitě není I nebo E. Mohlo by to být A, ale to se neshoduje s tvarem v patě štítu. Kromě toho, zvukově by to nesouhlasilo s jinými zněními jména Plankhenberc(?). Což ale dvojhláska Ae, psaná jako jedno písmeno?
3) Pokud se týče tvaru sporného písmene K/R, souhlasil bych s vaším argumentem, že se jedná o R. Obě písmena, K i R se vyskytují i jinde v daném textu. Nožička jdoucí vpravo dolů u K navazuje na linku jdoucí vpravo nahoru, u R navazuje na krátkou spojku, jdoucí vodorovně (spodek bříška). U sporného písmene nožička jdoucí vpravo dolů se zdá navazovat na vodorovnou spojku. Ale nesedí to zvukově. Zatím co existuje mnoho slov s dvojhláskou nk, neznám slovo s dvouhláskou nr(Napadlo mne - Konrád)

[floriš]

1) Zřejmě se zabýváte středověkým písmem. Jaký by byl váš názor na dvojhlásku Kh?

Ano... Kh není dvojhláska, nýbrž aspirata (hláska s přídechem)

2) Písmeno následující po Kh určitě není I nebo E. Mohlo by to být A, ale to se neshoduje s tvarem v patě štítu. Kromě toho, zvukově by to nesouhlasilo s jinými zněními jména Plankhenberc(?). Což ale dvojhláska Ae, psaná jako jedno písmeno?

Hmmm... AE se ve středověku jako stažená dvojhláska objevuje v podobě ligatury (jako ostatně všechny ligatury) za běžných proporčních okolností téměř výhradně v písmových projevech. V oblasti rytého a tesaného písma (pečeti, mince, náhrobky atd.) dochází k použití ligatur v případech potřeby úspory místa - no a to opravdu není tento případ. Navíc je vysoce problematická myšlenka dvojího zcela odlišného tvaru hlásky A - viz 3. litera, by je polemizované AE zachováno jen zcela fragmentárně

3) Pokud se týče tvaru sporného písmene K/R, souhlasil bych s vaším argumentem, že se jedná o R. Obě písmena, K i R se vyskytují i jinde v daném textu. Nožička jdoucí vpravo dolů u K navazuje na linku jdoucí vpravo nahoru, u R navazuje na krátkou spojku, jdoucí vodorovně (spodek bříška). U sporného písmene nožička jdoucí vpravo dolů se zdá navazovat na vodorovnou spojku. Ale nesedí to zvukově. Zatím co existuje mnoho slov s dvojhláskou nk, neznám slovo s dvouhláskou nr(Napadlo mne - Konrád)

Zde jsem pouze upozornil na výraznou tvarovou odlišnost jednotlivých liter dochovaného artefaktu resp. hypotetického znění.

[floriš]

Své tvrzení dokumentuji řadou znaků, kde
VLEVO je R z koncovky "...erc"
UPROSTŘED je problematický znak
VPRAVO je K z nepolemického "Witko"

[Kateřina_z_Landštejna]

Na sporné písmeno je ale nutno se dívat i logicky.

Žádné místo, zvané Planrnperc, neexistovalo. Písmeno "R" na tom místě nedává žádný smysl, naopak bere smysl napsanému slovu.

Blankenberg se psal:

Planchinperc
Plachinberc
Plankenperk
Plachinberc
Plachinperc
Planchenperk

a další...

V žádném případě ale nemohlo být za "N" písmeno "R".

Snad by to mohlo být "H" nebo "A" a olámaný vosk. Název místa by to tak úplně nezměnilo, takže by to mohlo být možné. Ale ne "R".

[floriš]

Na sporné písmeno je ale nutno se dívat i logicky....Snad by to mohlo být "H" nebo "A" a olámaný vosk. Název místa by to tak úplně nezměnilo, takže by to mohlo být možné. Ale ne "R".

Nezaměňovat, prosím, fakta za kecy, přání a fantazie. Ze své pozice tvrdím, že prokazatelně je na pečeti pouze +:WITKO DE:PLA(?)NR(?)...ERC, přičemž prohlášení středového písmene za A je dle mých poznatků spornější, než identifikace R. 2 znaky bezprostředně následující vykazují sice prvky minuskulních písmen, ovšem jejich přesná identifikace je +/- vyloučena (osobně tuto partii považuji za nejvíce poškozenu fantazií kresliče popř. "restaurátorským" zákrokem). Následuje mezera, která by mohla původně obsahovat 2-3 litery a pak zřetelný závěr. Nic víc z hlediska textového na pečeti není.

Proto volám buď po lepší reprodukci nebo po otisku pečetě namísto dofantazírované malůvky, protože skutečný vzhled studovaného podkladu znemožňuje vážnou interpretaci a pouze svádí k domněnkám na základě žádaných analogií...A to se zatím ani nerozšiřuji s myšlenkou, že některé prvky mne přivádějí na otázku pravosti této pečetě.

[Bertoldus, frater Templi]

Nejlepší se podívat na originál - ale důležitá jsou i starší čtení. Co by se ale asi z toho dalo jiného vymyslet? Jinak mi ta diskuse o písmenkách připadá, jako kdyby nebylo lepší téma. Ale to nemyslím zle, jen mi to vysvětlete.

[Katerina]

Takže dneska jsem našla a pro Vás opsala dalšéí zajímavé informace a také hypotézu ohledně nejstarších Vítkovců, je to ze článku O původu Vítkovců od Jana Jůzy a Mgr. Stanislavy Novákové, pro Heraldiku a Genealogii 3/4 2007.

Některé věci asi budu opakovat, ale nechci je vynechat - abych neúporušila kontonuitu jejich informací:

predikát de Purschytz = Prčice (Sedlčansko) je použit jen jednou 1182 listina vévody Fridricha (darovaní klášteru ve Waldsasu , nějaké vsi a fara - RBM. s. 167, č. 375

Archelogocké výzkumy z té doby v jejich síflišti na Sedlčansku potvrdily v pohřebištích dva typy koster : a) vysocí lidé typu Doudlebů (v době Vítkově)
b) typ tzv. pražský, lidé menšího vzrůstu (nechápu ) z doby před Vítkem.
Hypotéza - Vítek se s svým lidem (občinou) přišel z Doudlebska - ze slovanského území .

V roce 859 dostal l Vítek (Witgava) od krále Ludvíka statky v údolí Admonském - dnešní Rakousko.
887 potvrzuje král Karel III. svému věrnému Vitigovi dvůr Grunzvita (Dolní Rakousko) ČSP LIV. 1956, str. 161-198
Vitigo měl syna Heima, který postavil hrad Wittigin (dnes Weiding) obec Obersdorf.
1010 se připomínají jeho potomci Witto de Wittigin a Wittgavo de Glana, území, které ovládali bylo ve Slovanské župě a sousedilo s rakouským Vitorazkem osídleném zae Doudleby !
(Teď mě napadá jestli náhodou ta opakující se předpona Witt na počátku jmen členů rodu nemůže být něco podobného jako to bylo u Merovejců, tam se taky určitá část jména opakovala, ne ? )

Vítek tedy mohl pocházet z kmene Doudlebů a přivést si část kmene sebou do jižních Čech, prý by tomu nasvědčoval i značný rozrod (20) vedlejších větví Vítkovců v tomto kraji po roce 1290).

A,P. Štecha -V knize Z pravěku do novověku, 1/1 s. 143 nepochybuje, že Vítkovci pocházeli z Pribinova rodu. s pány z BLankenbergu byli spřízněni pouze po přeslici, jestli prý vůbec.
SNad dokonce měi pocházet od Kocela, Pribinova nástupce v Korutanech.

Ted už přecházíme na pevnější půdu :
1169 - svědčí na VLadislavově listině Vitko dapifer a ve stejné funkci i na dvou dalších Soběslavových listinách 1177 pro klášter v Plané a 1182 KLadrubech. (čísla listin mám, můžu dodat, ale myslím, že je zmiňovala už Viola výše.
V této právě použil onen predikát de Purschytz.

Za dva roky na to byl kastelánem v Práchni - což bylo staré středisko Doudlebů.
1185 svědčí v listině potvrzující hranice Vitorazka CDB I. sv. 279-280 č. 309 , RBM I: s.174, č.385

poslední zpráva je pak u Jarlocha -àoku 1194 zemřel Vítek župan - FRBII, s.511

Z jeho nejbližších příbuzných kromě 4 synů známe jeho dva bratry - Načerada a Smila (doufám, že ne SVětlíka - to by byli Ronovci a Vítkovci příbuzní) , ti kolonizovali CHomutovsko. Oba bratři spolu s Vítkem svědčí na listině vévody Bedřicha potvrzující Hrozntovu nadaci pro řád Johanitů.

[Viola]

Wow! No já myslím, že dál než do 12. st. se nedostaneme, předtím to je pouhá spekulace. Nicméně...

Z jeho nejbližších příbuzných kromě 4 synů známe jeho dva bratry - Načerada a Smila (doufám, že ne SVětlíka - to by byli Ronovci a Vítkovci příbuzní) , ti kolonizovali CHomutovsko. Oba bratři spolu s Vítkem svědčí na listině vévody Bedřicha potvrzující Hrozntovu nadaci pro řád Johanitů.

...tahle listina mě zajímá! Je tam někde její číslo? No a jistě syny známe pouze tři, ten čtvrtý je spekulace

[Ježek]

Z jeho nejbližších příbuzných kromě 4 synů známe jeho dva bratry - Načerada a Smila (doufám, že ne SVětlíka - to by byli Ronovci a Vítkovci příbuzní) , ti kolonizovali CHomutovsko. Oba bratři spolu s Vítkem svědčí na listině vévody Bedřicha potvrzující Hrozntovu nadaci pro řád Johanitů.

...tahle listina mě zajímá! Je tam někde její číslo? No a jistě syny známe pouze tři, ten čtvrtý je spekulace

CDB I. 320: zde
Ale není tam napsáno, že by Načerad a Smil byli Vítkovi bratři ...
Načerad jakýsi, možná tenhle, se objevuje také na listině č. 292 z roku 1180

[Viola]

Ale není tam napsáno, že by Načerad a Smil byli Vítkovi bratři ...
Načerad jakýsi, možná tenhle, se objevuje také na listině č. 292 z roku 1180

No právě, zrovna na to koukám...