Středověké umění, renesance a baroko

[Viola]

V Anežském klášteře jsme pozorovali barevnou fresku ve Svatyni Salvátora - podle chytré knihy Anežský klášter od Heleny Soukupové, s. 204 a 205, jde o fragment nástěnné malby s postavou proroka na severní hranolové přípoře, stáří cca 1380-90. NA malbě vidíme dvě korunované postavy, jež jsou slohově blížké brunšvickému skicáři (odtud ona datace).

[slavicekvac]

Takže první objev - obec Smečno, okres Kladno - renesanční kostel Nejsv. Trojice z 1587 s nejstaršími varhanami v ČR (pravděpodobně z téhož roku).



A tady varhany

Restaurované varhany zkolaudovány, dělají se tu koncerty, nahrávky. Zvuk je skutečně jedinečný, jak jsem měl možnost posoudit na nedávné mši vikariátní konference.

[slavicekvac]

O kapli sv. Martina na Vyšehradě z poslední třetiny 11. st. netřeba se zmiňovat, tu známe z našeho srazu...

No a na závěr uvádím rotundu sv. Longina z 12. století, ul. Na Rybníčku
[/quote]
Když rotundy, tak především Budeč. A podle Lehnera patří ke stejnému stavebníkovi ( Spytihněv, strejda sv. Václava ) taky Vrapice a Holubice. Budeč sv. Petr je nejstarší kompletní stavení v České republice. Na Slovensku je to kostelík sv. Maří Magdalény Kopčany.

[slavicekvac]

No, není to "původní originál"...

Kostel sv. Václava, Praha - nám. 14. října

Byl někdo uvnitř? Napakovaný interiér.

[slavicekvac]

Mezi významné památky města Písku patří kostel Povýšení sv. Kříže, který byl součástí dominikánského kláštera, jenž byl 20. 8. 1419 zničen husity. Tento kostel je charakteristický nepřehlédnutelným výrazným renesančním sgrafitovým průčelím, které je pozůstatkem z doby, kdy objekt byl využíván jako městská solnice. Další ojedinělou zajímavostí je, že vhod je na východní straně, oltář pak na západní, tzn., že kostel je opačně orientován...

Písek - kostel Povýšení sv. Kříže

Och je, milované místo mého prázdninového mládí... Slzu jsem uronil. Dědek starej 63, býval jsem tam od raného mládí do časné dospělosti. Dneska jen na sporadické výlety.

[slavicekvac]

Klokoty u Tábora




400m uvidíte malou kapličku (kupodivu opravenou) a zcela opuštěnou. Před ní je pramen (no železná trubka ze země). A to je to místo, pro které se Klokoty staly místem poutním. Pověst praví, že zde se dětem zjevovala P.Marie a přestala se zjevovat, až když byl namalován její obraz.

del
Máte nějaké informace o výzkumu obrazu a jeho originální podobě pod současnou přemalbou? Viděl jsem nějakou rentgenovou fotku, a měla by tam být mnohem starší Madonna, zřejmě s černým obličejem.

[slavicekvac]

Přátelé, zajímáte se zde převázně o stavitelském umění, ale mě by spíše zajímala hudba. Základy samozřejmě znám, ale byla bych ráda, kdyby se tu na toto téma malinko diskutovalo. A také bych se chtěla zeptat kde a jakým způsobem se dá sehnat nebo stáhnout z internetu, renesanční, barokní a rokoková hudba?

Asi nejlepší databáze je Národní knihovna Praha, hudební oddělení. Lístkový katalog je skenován a dostupný komukoliv, jde ovšem o katalog umístění, nikoliv jen o svazky v NK. Je to podle autorů.

[danielson]

Jako dite zijici v Brne jsem se nekdy na prelomu 70. a 80. let setkal se zvlastni reprodukci malby, ktera mohla pochazet ze 16. stoleti, nebo z nejakeho pozdejsiho obdobi, napodobujic v takovem pripade zpusob pozdne renesancni ci rane barokni, pripadne manyristicke malby. Jednalo se o jednu z vice reprodukci podobneho stylu s jakousi hagiografickou tematikou. Tyto reprodukce nechala nase ucitelka kresleni bez uvedeni duvodu oprene o stenu v nasi tride mozna po nekolik tydnu, aniz s nami o nich diskutovala, nebo nam o nich (a vychovnem ucelu jejich vystaveni ve tride) cokoli rekla.

Malba znazornovala popravu mecem.

Formalne se jednalo o kombinaci ponure ruralni krajiny (s jakousi stodolou v pozadi) a figuralni kompozice sestavajici ze dvou figur (popravovaneho urozeneho muze a jeho kata).

Postava kleciciho popravovaneho muze se nachazela v leve polovine obrazu. Popravovany byl vyobrazen z boku, jeho tvar hledela smerem k levemu okraji platna. Byl mohutne, muzne postavy, oden jako urozeny bojovnik, a mozna byl dokonce opasan mecem. Cas zad mel obnazenou - jeho odev byl vzadu pod siji uhledne vykrojeny, jako by byl jiz predem vyhotoven pro prilezitost steti hlavy mecem; vykrojeni, pripominajici nejake damske jednodilne plavky, bylo lemovano pravidelnym lemem hnede barvy. Popravovany mohl byt zhruba tricatnikem, mel vousy, byl pohrouzen do rozjimani a ruce mel sepjate k modlitbe.

Kat stal za popravovanym, asi jiz v prave polovine obrazu. Obema rukama drzel mec, se kterym se rozmachoval ke smrtelne rane. Ze zpusobu, jak jej drzel, ovsem myslim nebylo stoprocentne zrejme, zda se chysta ke stinani, nebo nejake bodne rane. Mec byl ovsem pomerne velky, zrejme typicky popravci (byt si jiz nepamatuji, zda mel tupe zakonceni). Kat byl tez pomerne urostle postavy, ale nikoli nutne vetsi a mohutnejsi nez popravovany. Jeho odev i vlasy byly myslim temne. Jeho tvar byla vazna, jakoby vyjadrujici litost.

Scenerie obrazu byla ponura, dej se odehraval na nejakem pustem miste, kdesi v polich s nejakou stodolou ci kupkou sena v pozadi. Na obraze patrne nebyly ztvarneny zadne budovy, a zcela urcite tam nefigurovaly zadne dalsi postavy.

Vzhledem k tomu, ze klecici postava byla patrne tez ozbrojena, jsem si jako dite nebyl zcela jisty, zda se jedna o popravu, nebo zakernou vrazdu. Pokud by se jednalo o vrazdu, obraz by se dobre hodil treba ke znazorneni vrazdy Sigfrieda Hagenem z Tronje, jak ji podava Pisen o Nibelunzich. Jelikoz vsak uz nevim, zda byla u klecici postavy vyobrazena nejaka studanka (u niz v okamziku sve smrti podle podani Nibelungu Sigfried klecel), a vzhledem k faktu, ze se klecici postava modlila a mela vykrojeny odev pod siji, priklanel bych se nyni k nazoru, ze se jednalo spise o popravu nez o vrazdu.

Pomohl by mi nekdo prosim s identifikaci obrazu?

[danielson]

V navaznosti na svuj predchozi prispevek bych svuj dotaz mozna formuloval obecneji. Pokud mame v hlave vzpominku na nejake vytvarne dilo, ktere jsme v minulosti shledli, a ktere bylo vytvoreno v renesancnim, manyristickem, ci rane baroknim stylu, pokud dokazeme to dilo priblizne popsat, a pokud mame duvod verit, ze se pred casem nachazelo (nebo stale jeste nachazi) v Cechach, na Morave ci ve Slezsku, existuje nejaka schudna cesta, jak takove dilo zaradit a najit?

Kdybych obraz svych detskych vzpominek nechal nekym naskicovat a opatril skicu vlastnimi vysvetlivkami, dokazal by mi nekdo doporucit nejake kunsthistoriky, kteri by mi potencialne dovedli rici, kdo a kdy dane dilo namaloval, popravu jake osoby obraz ztvarnuje, a popripade tez, kde se original obrazu nyni nachazi, ci aspon v minulosti nachazel?

Za jakekoli nazory a zkusenosti predem dekuji.

[Katerina]

V navaznosti na svuj predchozi prispevek bych svuj dotaz mozna formuloval obecneji. Pokud mame v hlave vzpominku na nejake vytvarne dilo, ktere jsme v minulosti shledli, a ktere bylo vytvoreno v renesancnim, manyristickem, ci rane baroknim stylu, pokud dokazeme to dilo priblizne popsat, a pokud mame duvod verit, ze se pred casem nachazelo (nebo stale jeste nachazi) v Cechach, na Morave ci ve Slezsku, existuje nejaka schudna cesta, jak takove dilo zaradit a najit?

Kdybych obraz svych detskych vzpominek nechal nekym naskicovat a opatril skicu vlastnimi vysvetlivkami, dokazal by mi nekdo doporucit nejake kunsthistoriky, kteri by mi potencialne dovedli rici, kdo a kdy dane dilo namaloval, popravu jake osoby obraz ztvarnuje, a popripade tez, kde se original obrazu nyni nachazi, ci aspon v minulosti nachazel?

Za jakekoli nazory a zkusenosti predem dekuji.

Obávám se, že toto bude dlouhá a obtížná cesta, která ani navíc nemusí být korunována úspěchem. Informací či indiciíí k identifikaci díla je opravdu strašně málo.
Jako první bych být tebou zkusila nějaké ucelené souborné publikace (encyklopedie) o umění tohoto období - vycházívávalo jich poměrně dost - a zkusit, jestli ho tam nenajdeš. Komplikací ovšem je, že tyto encyklopedie bývají zaměrené regionálně - ve smyslu : Gotické umění v Čechách , MOrava a Slezko často bývá zvlášt apod. někdy jen Jižní , Severní Čechy apod.
Potíž ovšem je, že zřejmě nemáš ani informaci, zda toto dílo pochází od českého , moravského či slezského autora, či zda není cizí provenience.
V takovém případě asi nezbude než sáhnout po encyklopedických publikacích hodně obecných typu dějin umění - Larrousse apod.
Kdybys znal námět díla, byla by větší šance najít ho podle toho třeba na internetu, ale dle tvého popisu se to nedá vůbec odhadnout, zejména , jedná-li se o tebou zmiňovaný manýrismus , který často čerpal z historických či mythologických témat.
je mi líto , ale neumím moc víc poradit, zkus začít tím Laroussem a také si můžeš zkusit vygooglovat ty různé publikace o dějinách umění přímo rneesance, manýrismus a baroka.

[danielson]

Mila Katerino,

dekuji za Tvuj nazor, jak se obavam, patrne dost realisticky. Zda se, ze bych na takovy projekt v dnesni dobe potreboval cas, energii a rozpocet, ktere nemam. Kdo vi, doziji-li se stari, treba uz bude existovat nejaka kvalitni, opravdu hodne zahrnujici databaze obrazu vsech dob a zemi nekde na internetu (nebo systemu, ktery jednou dnesni internet vystrida), a treba to tam vazne najdu. Dneska bych asi opravdu musel byt bud (multi-)milionarem, nebo vyhledat mou, dnes jiz dosti starou (pokud vubec jeste zijici) ucitelku kresleni, nebo - jeste spise - oboji.

[Katerina]

Mila Katerino,

dekuji za Tvuj nazor, jak se obavam, patrne dost realisticky. Zda se, ze bych na takovy projekt v dnesni dobe potreboval cas, energii a rozpocet, ktere nemam. Kdo vi, doziji-li se stari, treba uz bude existovat nejaka kvalitni, opravdu hodne zahrnujici databaze obrazu vsech dob a zemi nekde na internetu (nebo systemu, ktery jednou dnesni internet vystrida), a treba to tam vazne najdu. Dneska bych asi opravdu musel byt bud (multi-)milionarem, nebo vyhledat mou, dnes jiz dosti starou (pokud vubec jeste zijici) ucitelku kresleni, nebo - jeste spise - oboji.

Nač tak pesimisticky, čas by to vyžadovalo určitě, ale finančně bych to neviděla tak hrůzostrašně, vždyt máme pořád veřejné knihovny- tam si můžeš půjčit všechny potřebné publikace. najít paní učitelku by ovšem byla trefa .. hlavně pokud by si vzpomněla , občas pomůže náhoda.
Mě se to stalo dvakrát - máti kdysi dávno koupila v antiku v Mělníku takovou obří tapiserii na zed ,byla na ní jakási středověká dáma s jednorožcem a fraucimorem a spousta zvířatek. Celou dobu to byl takový invetář jejího pokoje, až jsem nedávno hledala něco o klášteru v Cluny na netu a tumáš -objevila se mi nejen ta naše - ale ona je součástí celého souboru tapiseríí z Cluny (teda ta naše je samozřejmě jen kopie ).

Podruhé to byla úplná náhoda - ještě před internetem - zase měli jsme doma léta takový neznámý obraz mladé černovlasé dámy v bílé blúza v puse měla stopku od dvojice třešní, občas nás napadlo, co je to asi zač. A bratranec tehdy sbíral známky, chodíval po burzách a jednou přišel s takovou starou pohlednicí - na jejíž zadní straně byla kresbička tužkou, toho našeho obrazu, a byla to pohlednice z fronty - 1. světové, a milý malíř ji posílal své snoubence a načrtl jí tam její podobiznu, kterou později namaloval olejem. tak jsme nakonec věděli i autora.
takže bych to nevzdávala

[danielson]

Dekuju pekne za povzbuzeni, ale kdyz clovek travi v Cesku tak tyden do roka (a musi pritom splnit kvantum rodinnych a spolecenskych povinnosti), neni tak snadne putovat po verejnych knihovnach a listovat slibnymi publikacemi. Zatim je toho jeste hrozne malo on-line - v tom bych videl ten nejvetsi problem...

[Katerina]

Dekuju pekne za povzbuzeni, ale kdyz clovek travi v Cesku tak tyden do roka (a musi pritom splnit kvantum rodinnych a spolecenskych povinnosti), neni tak snadne putovat po verejnych knihovnach a listovat slibnymi publikacemi. Zatim je toho jeste hrozne malo on-line - v tom bych videl ten nejvetsi problem...

Není zač -

JInak zkoušela jsem googlit takové obecnosti , jako obraz popravy šlechtice - nebo manýristický, či romantický obraz popravy šlechtice atd. .. ale to se tahkle obecně zdá se nedá .. chtělo by to ještě nějakou víc upřesňující infromaci - třeba nějaký speciální detail , co na tom obrazu byl .. nevzpomeneš si na něco ???

[slavicekvac]

Dekuju pekne za povzbuzeni, ale kdyz clovek travi v Cesku tak tyden do roka (a musi pritom splnit kvantum rodinnych a spolecenskych povinnosti), neni tak snadne putovat po verejnych knihovnach a listovat slibnymi publikacemi. Zatim je toho jeste hrozne malo on-line - v tom bych videl ten nejvetsi problem...

Není zač -

JInak zkoušela jsem googlit takové obecnosti , jako obraz popravy šlechtice - nebo manýristický, či romantický obraz popravy šlechtice atd. .. ale to se tahkle obecně zdá se nedá .. chtělo by to ještě nějakou víc upřesňující infromaci - třeba nějaký speciální detail , co na tom obrazu byl .. nevzpomeneš si na něco ???

Co takhle slovo stětí?

[Zany]

Pokud byl ten odsouzenec někdo významnější, možná by stálo za pokus zjistit nejdřív kdo významnější byl v té době popraven (tolik jich asi nebude) a pak se pídit po tom, jestli k té události existuje nějaký obraz

[danielson]

Katerino, slavicekvac, Zany,

dekuji pekne za Vase namety. Po pravde receno, po svych bidnych zkusenostech z vyhledavani na daleko bohatsich americkych, britskych a mezinarodnich on-line obrazovych databazich bych dnes ani nepomyslel na nejake vyhledavani neceho tak vagne zadaneho na ceskem internetu. Rozumim-li dobre dobe, ve ktere se nyni nachazime, jedna se - z hlediska on-line pristupu k informacim - o povytce prechodne obdobi. Jen mala cast verejne pristupnych (ci knizne publikovanych) vytvarnych del je jiz zarazena do nejakych on-line image directories a radne opatrena nejakymi tagy a dalsimi informacemi, aby mohl kdokoli na svete s pristupem k internetu jen parkrat kliknout a dostat dane dilo na svou obrazovku. To same plati pro knihy - jen mala cast v dosavadni lidske historii porizenych tistenych publikaci ci rukopisu je ofocena, transformovana do nejakeho rozumneho softwaroveho formatu a pristupna on-line. Pristi generace se jiz zrejme dockaji zmeny, ale v dnesni dobe je jeste stale nutno obvolavat ci fyzicky navstevovat knihovny, archivy, muzea, galerie a depozitare, nebo skemrat u soukromych vlastniku vzacnych obrazu ci knih.

[slavicekvac]

Srovnatelný s Rejskem. Historka o vystrčeném zadku na okně věže je o boji o peníze. Pilgram byl pravděpodobně zbaven práce na Jakubu pro úspory a odstěhoval se do Vídně. Hlavním problémem byla současná stavba Petrova a Jakuba. Tak udělal mužíka ( nejspíš sám sebe ), jak vystrkuje zadek na Petrov Jak vidno dodnes.
Antonín Pilgram: talentovaný sochař i řezbář
Zdroj: Blanenský deník
Datum vydání: 8.11.2010
Podtitulek: Nejznámějším Pilgramovým brněnským dílem je portál Staré radnice. Jako stavitel se prosadil také ve Vídni v Dómu svatého Štěpána
Odkaz: http://blanensky.denik.cz/
Ročník: 20
Číslo: 259
Strana: 4
Autor: GABRIELA PERINGEROVÁ
Rubrika: SERIÁL
Oblast: Regionální deníky - Jihomoravský kraj

Brno - Praha měla v dobách gotiky stavitele Petra Parléře, který je mimo jiné autorem Karlova mostu, Brno ani ne o sto let později Antonína Pilgrama. Tohoto architekta, sochaře, stavitele, kameníka a řezbáře si představitelé církve cenili natolik, že ho v roce 1511 povolali do Vídně jako jednoho ze stavitelů Dómu svatého Štěpána. Přestože je jeho jméno známé především v Brně a ve Vídni, patří Pilgramovi další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Rodina Pilgramů je v historických dokumentech na Moravě jmenovaná už v polovině 14. století. Pilgramovi žili v Brně a v Jihlavě jako malíři a sochaři. Jeden z nejvýznamnějších umělců středoevropské pozdní gotiky Antonín Pilgram se narodil v roce 1460 pravděpodobně v Brně. Absolvoval školení ve Vídni a v Praze, prošel stavitelskou a sochařskou praxí v Německu, zapůsobila na něho i díla italské renesance. Do Brna, kde strávil značnou část svého tvůrčího života, se vrátil zřejmě ve svých pětatřiceti letech, v roce 1495.

Podle historika Pavla Koutného je Pilgram jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností středoevropské pozdní gotiky. "Školení absolvoval pravděpodobně ve Vídni u Hanse Puchsbauma a poté prošel stavitelskou a sochařskou praxí v Německu. V roce 1481 byl v Heilbronnu u stavby chóru kostela svatého Kiliána. Pak působil ve Švábsku a na konci 15. století se jako zralý tvůrce vrátil do rodného Brna," probírá Koutný léta, kdy Pilgram sbíral v Evropě zkušenosti. Pilgram je pokládaný za jednoho z nejtalentovanějších následovníků německého sochaře Nicolase Gerhaerta ve střední Evropě. Gerhaertovské školení Pilgrama zdůrazňují odborníci i v uměleckohistorické literatuře. "Zprostředkoval mu je zřejmě kamenosochař a řezbář pozdně gotické doby Hans Seyffer z Heillbronu, který byl také vyškolený na štrasburských pracích Gerhaerta. Navíc mohl Pilgram poznat originální Gerhaertovy práce i při svém působení ve Vídni," připomíná architekt Zdeněk Krása.

V roce 1938 se při opravě kostela svatého Jakuba v Brně našla ve zdivu nad vchodem do postranní Mariánské kaple Pilgramova kamenická značka s datem 1502. "Dosvědčuje to Pilgramovu přímou účast na stavbě kostela. Musel být už tehdy známým stavitelem a kameníkem. Pracoval pro potřeby církve, světské úkoly mu svěřovaly městské rady," tvrdí architekt Richard Jasanský. U svatého Jakuba započal stavbu severní chrámové lodi a přistavěl k ní ve třetím klenebním poli od hlavního vchodu předsíň. Také bývalá jednoposchoďová sakristie na téže straně presbytáře s arkýřem na sloupu a na dvou konzolách je dílem Pilgrama, který byl vedoucím mistrem kamenické huti při kostele svatého Jakuba.

Stavitel Pilgram vložil do věže svatojakubského chrámu v Brně také hieroglyfický prvek, jenž může být interpretovaný jako projev slohové hravosti architekta pozdní gotiky. Nad velkým jižním oknem věže je umístěna kamenná figurka "neslušného mužíčka", vystrkujícího posměšně holou zadnici směrem ke katedrále svatého Petra a Pavla. "Figurka je dnes zdrojem obveselení návštěvníků města," podotýká brněnská průvodkyně Pavla Hájková.



Zbyly jen zlomky



Někdy kolem roku 1508 dokončil Pilgram v Brně sochařskou výzdobu Židovské brány, která by nyní stála v ústí Masarykovy ulice směrem k nádraží.

Konzoly osadil hlavami čertů, mnicha, hejska a dalších figur. Maska muže s kápí byla údajně jeho autoportrét. Dochované zlomky jsou uložené v městském lapidáriu, které je součástí Muzea města Brna.

Židovskou bránou, která stávala před spojnicí Masarykovy ulice a Kapucínského náměstí, se vycházelo na Měnín, Olomouc, Rajhrad a Vídeň. Jen touto branou mohli do města a Židovské čtvrti přicházet Židé. Vybíralo se tam také židovské mýtné. Brňané ve 14. století Židovskou bránu přestavěli.

"Tehdy získala novou vnější i vnitřní věž a branku pro pěší. Brána se tak stala téměř nedobytnou. Na noc se brány zavíraly a znovu otevíraly až s rozbřeskem. To už před nimi netrpělivě postávali venkované, kteří přinášeli do města na trh zeleninu, ovoce, drůbež a jiné plody své práce," uvádí brněnská historička Milena Flodrová.

Na počátku 16. století Pilgram Židovskou bránu upravil a hlavně vyzdobil. Za urputných bojů během třicetileté války ji sice Švédové těžce poškodili, ale nezdolali. Soumrak nad celým hradebním okruhem i bránou začal až v 19. století.Vroce 1835 nahradila Židovskou bránu jednoduchá klasicistní Ferdinandova branka. I ta po třiceti letech zmizela.

Nejznámějším Pilgramovým brněnským dílem je portál Staré radnice. Jeho samostatná architektura, která není součástí tělesa věže, vyrůstá až do druhého patra v pěti štíhlých vertikálách. Jejich linie je přerušovaná baldachýny a podstavci soch dvou zbrojnošů a dvou konšelů. Všechny články jsou bohatě zdobené rostlinnými ornamenty, kraby, kyticemi a fiálami. "Portál vyniká detailním až filigránským zpracováním, sochy nesou výrazné rysy portrétního realismu a individualismu," zdůrazňuje jeho přednosti architekt Jasanský.

Autorství portálu i přesné datování vzniku byly dlouho sporné. Slohové rozbory je připisovaly Pilgramovi, důkaz ale přinesl až v padesátých letech minulého století tehdejší ředitel brněnského městského archivu Jaroslav Dřímal. "V brněnských městských knihách ze 16. století našel záznam, že roku 1511 obdržel mistr Antonín určitou sumu za práci na radničním portálu. Dílo už v té době muselo být hotové, protože téhož roku Pilgrama povolali do Vídně jako stavitele Dómu svatého Štěpána," vysvětluje architekt. Pilgram byl i vynikajícím řezbářem. Dvě postavy světců ve sbírkách Moravské galerie v Brně jsou vzácným dokladem jeho figurálního umění. "Dřevěné sochy Petra mučedníka a dominikánského světce mají v tvářích takovou míru vidění a stupeň zájmu o individuální život jedince, že tu vlastně sochař opouští půdu středověku," myslí si Jasanský.



Mistroval v huti



Od roku 1511 působil Pilgram jako stavitel a vedoucí mistr huti u svatého Štěpána ve Vídni. Coby sochař tam byl spojený především s výrobou podnože varhan a výzdobou kazatelny. "Těžištěm jeho práce jsou drobné architektonické formy s vlastním autoportrétem," říká Jasanský.

Svou podobiznu s baretem, jak vykukuje z pootevřeného okna, totiž zanechal i na sochařské výzdobě monumentální kazatelny ve svatoštěpánském dómuve Vídni.

Pravděpodobně před rokem 1516 Pilgram ve Vídni zemřel. V tomto roce je už totiž ve svatoštěpánské huti uvedený jako hlavní stavitel Georg Hauser. Pilgramovo umění má mezi anonymními středověkými tvůrci výsadní postavení. Také v Brně zanechal cenné doklady své umělecké všestrannosti. "Částečně ironické a částečně autostylizované Pilgramovo vidění světa, jak je známe z jeho sochařských prací, je doložené i archivními materiály. V nich se sochař ukazuje jako sebevědomý a nesnášenlivý umělec, jenž prosazuje svou uměleckou individualitu i proti vůli cechu a středověkým institucím," myslí si architekt Krása.



(GABRIELA PERINGEROVÁ)



Foto - VZPOMÍNKY NA MISTRA. V Dómu svatého Štěpána v rakouské Vídni jsou k vidění autoportréty Antonína Pilgrama. Sochař má na svědomí i křivou hlavní věžičku kamenného portálu nad vstupem do Staré radnice v Brně. Chtěl tak poukázat na lakotu radních.

Foto - Wikipedia a Deník/Drahomír Stulír



Vyšlo také v: Brněnský deník, Břeclavský deník, Hodonínský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník