Staroměstská exekuce a její oběti

[milarangl]

no já se sem taky pokusím vstoupit.
A pokusím se podívat na tento problém také z druhé strany.
Ohavná rebelie byla naprosto nutným vyústìním doby. K tomu prostì muselo dojít. Aèkoliv nìkdo se dokázal z toho vyvléct. Fabricius byl jenom na špatném místì v nesprávný èas. Celé Thurnovo pøedstavení mìlo však pikantní dozvuk. Však kdo ví ten ví. Paní Polyxena - moudrá to žena - se zachovala jako Šalamoun. Však statky již volaly. Ale neberme to tak striktnì.
Reakce, která pøišla, byla také zákonitá. Po oné frašce na Bílé hoøe, je s podivem, že železo nebylo kuto rychleji.
Ostøelování Vídnì - trapná to epizoda.
Pochod Turkù Prahou pod prùvodcovstvím Budovce - taktéž.
Smutná to fraška pod dohledem pomalu senilních defensorù.
A to, že se páni nepakovali ze zemì - aè mìli èasu mraky? Na copak asi èekali? Na pardon?
Ten nedostali a oni to vìdìli, že jej nedostanou. A nebo nevìdìli? Snažím se vcítit do jejich kùže.
Pánové èekali asi omluvu od samotného.
První kdo pochopil byl sám Falcký.
A stejnì tak exekuce. Prostì musela pøijít.
Prachy neprachy. Statky nestatky.

Pokusme se oprostit od pohledù protihabsburských a ruku na srdce.
Jednali byste stejnì?
A kdo ne?
Každopádnì šli se ctí jako praví muži uznavše porážku.

A pojem rekatolizace nabývá pejorativnosti.

[milarangl]

Køídly svých perutí,
svou moc si vynutím.
Hlavy mocných znavše,
všechny však padše.
Na vìž je povìsím.

Vìrným svým davše,
nevìrným vzavše,
proletím staletím.

V bolestech porodních,
své regni vystavím.
Regni však mocné,
vzdor køídly vymítím.

I s Turkem se popasím,
ke slávì Boží.

Kdo však se mi postaví,
zahlazen bude.
jsem mocná - kdo jsem?

Jᝠjediná vládnu všem.

Však projdou staletí
a jednou uslyším.

Allahu akbar, Muhammadun rassulu alåah.
Bismi Allahi alrrahmani alrraheemi

škoda mne

[Viola]

Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestì nebyl vrchním velitelem)...

Tak jsem se právì dneska dozvìdìla, že je to fáma vytvoøená zøejmì romanopisci.

Jeho manželka...Pak jeho popravì pøihlížela se svojim budoucím (novým)manželem kterej Haranta zradil.(myslím že Èernín)

Jeho manželka se jmenovala Salomena, rozená z Hoøovic, nejprve pøestoupila ke katolictví a poté se vdala za Heømana Èernína z Chudenic.

Onen Heøman byl Kryštofùv kamarád z mládí, jeho druh z putování do Svaté zemì, který nakonec popravì pøihlížel jako Kryštofùv soudce. Marie Koldinská vyslovila zajímavou myšlenku, že Heøman, všeobecnì považovaný za "toho špatného", který se Haranta nezastal, navíc si brzy po popravì vzal jeho manželku, vlastnì mohl Kryštofovi konat službu - tím, že se postaral o jeho manželku i dìti. Snad i svým vlivem zpùsobil, že Anna Salomena nepøišla o majetek. Možná to vlastnì bylo všechno jinak a chování Salomeny i Heømana po popravì bylo jen snahou o záchranu dìtí i majetku...

[Jiří Motyčka]

...Onen Heøman byl Kryštofùv kamarád z mládí, jeho druh z putování do Svaté zemì, který nakonec popravì pøihlížel jako Kryštofùv soudce. Marie Koldinská vyslovila zajímavou myšlenku, že Heøman, všeobecnì považovaný za "toho špatného", který se Haranta nezastal, navíc si brzy po popravì vzal jeho manželku, vlastnì mohl Kryštofovi konat službu - tím, že se postaral o jeho manželku i dìti. Snad i svým vlivem zpùsobil, že Anna Salomena nepøišla o majetek. Možná to vlastnì bylo všechno jinak a chování Salomeny i Heømana po popravì bylo jen snahou o záchranu dìtí i majetku...

Ano. Za pøedpokladu, že by si katolík Èernín nevzal vdovu po popraveném úèastníkovi "ohavné rebelie", tak by Pecka i s jejím zbožím s velkou mírou pravdìpodobnosti blížící se jistotì byla zkonfiskována.
By Èernín vystupuje v roli pravdìpodobnì pouze pøísedícího soudce, tak osud Kryštofa Haranta už stejnì nemohl jakkoli ovlivnit.
Ale já na jeho místì bych si tam nešel ani sednout...

[Stanislav]

J.M. napsal :
Ano, pro pána, šechtice s erbem bylo potupou a pohanou být obìšen! Pøedpokládám proto, že i ti mìsané, kteøí byli sati, byli vlastníky erbu, což v této dobì nebylo nic neobvyklého...

Nevím jestli je toto pravda (mám to z Dìjin katovské profese) ale opsal jsem to :
Dalším tìžkým trestem, a tedy další z prací pro katy, bylo ètvrcení, v èeských zemích však naštìstí dosti ojedinìlé. Málokdo ví, že ke ètvrcení tìla zaživa byla pùvodnì po bìlohorské bitvì odsouzena vìtšina èeských stavù, kteøí byli popraveni v èervnu 1621 na Staromìstském námìstí. Pražský soud totiž považoval vzpouru proti panovníkovi, císaøi Ferdinandovi II., za tak závažnou, že v první chvíli vynesl právì takové rozsudky. To bylo do jisté míry pøekvapením i pro vídeòský dvùr. Císaø pak témìø všechny tyto rozsudky zmírnil a odsouzení tak skonèili buï pod ostøím Mydláøova meèe nebo na šibenici.
Pøesto však tehdy ke ètvrcení tìla ve dvou pøípadech skuteènì došlo, to ale bylo provedeno už jen na mrtvých tìlech. Jednalo se o známého pražského lékaøe a nìkdejšího rektora Karlovy university Jana Jessenia. Jeho tìlo bylo po popravì ještì rozètvrceno.
Krátce pøed popravou èeských pánù však bylo rozètvrceno ještì jedno tìlo, a sice právníka a výteèného øeèníka Martina Fruweina, který se rozhodl neèekat na rozsudek a sám si dne 7. èervna 1621 zvolil smrt skokem do Jeleního pøíkopu u Pražského hradu.
Když už si bìlohorští vítìzové nemohli zchladit žáhu na živém Fruweinovi, pomstili se mu alespoò po smrti. Pacholci kata Mydláøe proto 9. èervna pøelezli zeï kolem Jeleního pøíkopu, pod Bílou vìží sebrali Fruweinovo mrtvé tìlo, vložili jej do pytle a odvezli na Bílou horu.
Zde byly advokátovy ostatky rozètvrceny. Jedna èást tìla pak zùstala u bìlohorské silnice, ostatní byly povìšeny u mìstských bran a hlava byla pøibita na šibenici, vztyèené na tehdejším Koòském trhu, nynìjším Václavském námìstí.

[milarangl]

Dobrá, ale Šlik Nìmec, Thurn Nìmec, Otta z Lossu, Nìmec, Roupovec utíká, Budovec provází Turky, Turky!!!! po pražském hradì a Polžický odstøeluje okna paláce ve Vídni. No copak panstvo asi èekalo za odezvu?

[Guest]

Sháním cokoliv o Tobiáši Štefkovi z Kolodìj. Hledám i jeho potomky a pátrám po jeho podobiznì. Budu vdìèný za jakoukoliv informaci. Díky.

[Jiří Motyčka]

Sháním cokoliv o Tobiáši Štefkovi z Kolodìj...

První popravený druhým meèem kata Mydláøe pøi staromìstské exekuci. K jeho odsouzení jistì pøispìlo jeho èlenství v 30ti èlenném direktoriu, podpora konfederace a kandidatury zimního krále. A to Ferda toho jména druhý prostì neodpouštìl...
Nìco o nìm najdeš tady a o jeho posledních okamžicích pøed popravou taky zde.

K uvedenému pøipojím ještì malou poznámku. M욝an na Novém Mìstì pražském Tobiáš Štefek z Kolodìj byl dlouholetým správcem panství Smiøických. Proto bych apriori nevyluèoval jeho úèast na tajné konspirativní schùzce v domì Smiøických konané den pøed defenestrací. Tobiáš Štefek byl tedy s velkou mírou pravdìpodobnosti také jako jeden z mála zasvìcen do osudové události, která mìla probìhnout následující den v místodržitelské kanceláøi na Pražském hradì...

[KOMOŃ]

Dobrá, ale Šlik Nìmec, Thurn Nìmec, Otta z Lossu, Nìmec, Roupovec utíká, Budovec provází Turky, Turky!!!! po pražském hradì a Polžický odstøeluje okna paláce ve Vídni. No copak panstvo asi èekalo za odezvu?

Souhlasím!Taky bych na nic neèekal a zdrhal tam,kam by mì jenom nohy nesli.Tøeba Harant vùbec neèekal tehdejšího Valdštejna na svém panství a divil se,proè ho pøišel zatknout.Nìkdy mì pøijde,že to byla banda naivních trubcù.

Navíc Harant pøi cestì do Prahy byl pøivezen potupnì na voze vystlaném slámou,protože už nebyl moc schopen jezdit na koni a takovou cestu už prostì nezvládl.No nebylo to jako za mlada...
Navíc se traduje,že ještì na nádvoøí Pecky,když ho odvážel Valdštejn,mu vítr sfouknul klobouk,a manželka na nìj volala a si dá pozor na hlavu...

Ale kde ho asi tak mohli pochovat?A Šlika a další...Moc se to neví.Nejsou k dostání nìjaké úvahy o tom?

[Viola]

Taky bych na nic neèekal a zdrhal tam,kam by mì jenom nohy nesli.Tøeba Harant vùbec neèekal tehdejšího Valdštejna na svém panství a divil se,proè ho pøišel zatknout.

Takže ještì jednou:

Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestì nebyl vrchním velitelem)...

Tak jsem se právì dneska dozvìdìla, že je to fáma vytvoøená zøejmì romanopisci.

Taky bych na nic neèekal a zdrhal tam,kam by mì jenom nohy nesli...Nìkdy mì pøijde,že to byla banda naivních trubcù.

Pánové, obávám se, že uvažujete jako klasiètí špatní historici - z pohledu èlovìka 21. století, který navíc ví, co pøijde potom. Kdyby je nakonec císaø omilostnil, resp. by popravil pár exemplárních pøíkladù z nižších sfér, to byste øíkali, že je úplnì jasné, že je pøeci potrestat na hrdle nemohl, že . Nebo se mýlím?

[Jiří Motyčka]

Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestì nebyl vrchním velitelem)...

Tak jsem se právì dneska dozvìdìla, že je to fáma vytvoøená zøejmì romanopisci.

Bohužel nejenom "romanopisci", ale i erudovanými historiky (prof. PhDr. Josef Petráò, CSc). Teprve Maruška Koldinská ve své nejnovìjší monografii o Harantovi uvádí vìc na pravou míru a dokládá, jak ona "fáma" vznikla.
Haranta pøijel na Pecku zatknout oddíl vojákù z pluku Albrechta z Valdštejna. Velícím dùstojníkem eskorty, která mìla Haranta dopravit do Prahy, byl však hejtman Petr Most, nikoli Valdštejn (str. 398)...

[Jiří Motyčka]

...Pánové, obávám se, že uvažujete jako klasiètí špatní historici - z pohledu èlovìka 21. století, který navíc ví, co pøijde potom...

Tak nìjak.
Odmysleme si v prvé øadì výjimku, kondotiéra Thurna, který vzal nohy na ramena mezi prvními, protože dùvody jeho angažmá v "ohavné rebelii" byly velice prozaické a náboženské dùvody byly až na posledním místì. Zcela jinak tomu bylo u ostatních popravených na "Staromáku".

Motivace jejich setrvání ve své vlasti byla velice složitá a dùvody jejich neopuštìní domoviny skuteènì dnešní èlovìk velice obtížnì chápe. Dnes se vìtšina, jak je patrné, domnívá, že jako vrtohlavé ovce èekali na svého øezníka Ferdu, až je podøízne. Bylo to daleko složitìjší a tìch dùvodù pro i proti bylo hodnì. Je tøeba si napø. uvìdomit, že v první ètvrtinì 17. st. se cestovalo ponìkud ménì pohodlnì než dnes a jsme obloukem u vìku nìkterých protagonistù stavovského povstání (Budovec, Kaplíø ze Sulevic). A pøesto ani u nich tyto dùvody nebyly tìmi rozhodujícími. Už jsem tady psal, že Kaplíø by byl s velkou mírou pravdìpodobnosti blížící se jistotì omilostnìn, kdyby býval o milost požádal. Konfesní a rytíøská hrdost mu v tom však zabránily. Na popravištì šel prý se slovy "Mùj Bože, posilni mne, abych neupadl a na smích nepøátelùm nebyl." Takový èlovìk nebude zbabìle utíkat, ale svùj osud odevzdá do rukou božích. Cynik postmoderní doby však øekne, "jasnì, dìdkovi starýmu už stejnì vo nic nešlo." Já bych spíš øekl, že jako rytíø a opravdový svìdek víry pocházející ze starého kališnického rodu si mezi smrtí v posteli a meèem vybral právì tu pøípadnou smrt meèem, by katovým.

A obdobnì bychom mohli pokraèovat od jednoho popraveného k druhému ...

[suiza]

Zùstali po nìm nìjací synové? Vím o jednom, který zemøel 1618 pøi souboji. Potøebuji vìdìt, kdo mìl nejvìtší podíl, že již roku 1622 mohla být lebka Šlika uložena k tìlu do rodinné hrobky....

[Zany]

Pokud vím, jediný syn Julius zemøel r. 1623, tak snad jedinì dcery, minimálnì Anna Maria Sidonia provdaná Pøemka II. za Žerotína žila dostateènì dlouho.

[Dagmar]

Potøebuji vìdìt, kdo mìl nejvìtší podíl, že již roku 1622 mohla být lebka Šlika uložena k tìlu do rodinné hrobky....

Hlava pana Jáchyma Ondøeje Šlika byla po roce z Mosteclé vìže katem sòata, nebo císaøský majestát dne 9. kvìtna roku 1622 vyhovìl prosbì hrabìnky Šlikové/ tøetí manželka Ursula Sofia von Oppersdorff (*1589 - † 1649)/a povolil jí vydat hlavu popraveného manžela, aby ji mohla dùstojnì uložit do hrobu k pohøbenému tìlu.

Jáchym Ondøej Šlik mìl ještì dceru Elizabeth , provdanou za Alexeje Berku z Dubé.

[Dagmar]

Ještì doplnìk:
Šlikova lebka byla uložena k tìlu, pohøbenému v luteránském kostele sv.Salvátora v Praze. Císaø Ferdinand II. po vyhnání evangelíkù kostel daroval mnichùm øádu sv. Františka z Pauly /paulánùm/.Po krátkém návratu evangelíkù v r. 1632 byly snad ostatky J.O.Šlika vyzvednuty a lebka byla uschována v kapli v Kopidlnì, odtud byla pøemístìna do rodinné hrobky Šlikù ve Veliši u Jièínìvsi. Pøed nìkolika lety natáèela Èeská televize dokumentární film "Národ bez hlav." Lebka Jáchyma Ondøeje Šlika byla rodinou Šlikù zapùjèena k antropologickému prozkoumání prof.E.Vlèkem a po jejím vrácení do hrobky ji kdosi ukradl. Díky pátrání policie byla nalezena a dnes je uložena na bezpeèném místì.

Hrobka Šlikù ve Veliši
http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozen ... asliku.JPG

[Jiří Motyčka]

Dalším z popravených rytíøù na Staromìstském námìstí, kterým ani jejich vìk nepomohl k tomu, aby se u Ferdy z Vídnì projevil náznak køesanského soucitu, byl Vilém Konecchlumský z Konecchlumí. I tento, v dobì popravy sedmdesátiletý staøec se dopustil dle jeho soudcù hrdelního zloèinu, jehož skutkovou podstatu naplnil tím, že jako jeden ze stavovských dùstojníkù a vojenský komisaø velel výpravì zemské hotovosti Èáslavského a Chrudimského kraje proti Vídni. A to ona neodpouští ani starcùm takøka nad hrobem.

Když bylo vyvoláno jeho jméno, tak než se Vilém z Konecchlumí vydal na svoji poslední a velice krátkou pozemskou cestu smìrem k popravèímu lešení, pravil: "Pùjdu, abych umøel, a nevím proè. Pane Ježíši Kriste, kterýž jsi nevinnì pro høíchy naše umøel, dejž mi umøíti smrtí lidí spravedlivých, a pøijmi duši mou v tvé svaté ruce ..."
I tuto jeho poslední vìtu si mùžeme pøeèíst na pomníku, který se ve své monumentalitì tyèí nad Konecchlumím a který nechali svému dávnému spoluobèanu v r. 1907 postavit potomci jeho poddaných.

[Michal]

Popravení nepokládali hlavy na špalek, takhle se meèem nepopravovalo, odsouzenec kleèel a kat stál za ním bokem k nìmu a tak ho al jak je vidìt také na dobových rytinách. Odsouzenec mohl èi nemusel mít zavázané oèi.
Popravèí špalek se používal pouze v pøípadì popravy sekerou, která se používala napøíklad v Anglii.

[Jiří Motyčka]

Popravení nepokládali hlavy na špalek ...

To mnì je celkém šumák, protože ohyzdnì divadlo na Stromáku bylo i tak dost pùsobivé.
Každopádnì špalek tam na tom speciálnì pøipraveném lešení byl, protože Mydláø usekával nejen hlavy, ale osekával i oudy nìkterým z odsouzencù.

Máš ještì nìco podobnì podstatného k tématu?...

[Michal]

Jistì, protože, kdyby odsouzenci dali hlavu na špalek, sekal by jim kat ty hlavy meèem asi doteïka. Dále by nemohla vystøíknout krev pana Šlika na køíž, jäk barvitì popisuješ na zaèátku tohoto tématu, on pøed ním totiž kleèel a modlil se. Sekání hlav meèem byla totiž tak trochu vìda, víme pane kolego? Takže asi tak.