Vnější kolonizace

[richardrg]

Máš pravdu, ale hřivna stříbra jako váhová jednotka ( a stříbro jako kov) v zásadě nesměla být obchodována, takže to znamenalo její ekvivalent v groších, což se měnilo podle toho, jakou ryzost mince panovník nařídil ( a často pak sám nedodržoval).

[Ježek]

Máš pravdu, ale hřivna stříbra jako váhová jednotka ( a stříbro jako kov) v zásadě nesměla být obchodována, takže to znamenalo její ekvivalent v groších, což se měnilo podle toho, jakou ryzost mince panovník nařídil ( a často pak sám nedodržoval).

Tím se ale zachovávala reálná hodnota na stejné míře.

[richardrg]

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Podle mě je to normální inflace, téměř vždycky došlo k nárustu počtu mincí vyrobených z jedné hřivny) zajištění mince drahým kovem se zmenšuje, při stejném množství stříbra je v oběhu více peněz. Cena zboží stoupá, protože lidi si mohou dovolit utratit více.

[slavicekvac]

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Podle mě je to normální inflace, téměř vždycky došlo k nárustu počtu mincí vyrobených z jedné hřivny) zajištění mince drahým kovem se zmenšuje, při stejném množství stříbra je v oběhu více peněz. Cena zboží stoupá, protože lidi si mohou dovolit utratit více.

O jakém období mluvíš? Politická stabilita byla mnohdy stabilitou měny a to dost dlouhá období. Denár byl znehodnocen teprve za Jaromíra a narovnán Břetislavem knížetem na poloviční hodnotě stříbra. Ale taky dokázal platit třetinu tributu a ještě tímto devalvovaným denárem. Přemyslové Otokarové byli na brakteátech, a ty byly velmi berné v celé střední Evropě, třebaže obsah stříbra byl opět devalvován. To vypadalo jako kdyby tiskli peníze, ale měli dobrý kurz. Období pražského groše podepřené Horami Kutnými je obdobím neskutečně dlouhé stability, ale ekonomicky na dluh, který si vybrali husité revolucí. Něco jako investiční bublina do klášterů... Další měnová stabilita byla podložena až vojenskou a ekonomickou silou Poděbradského. Letmý pohled vládního emeritního ekonoma dneška

[richardrg]

Psal jsem jinde, bohužel nemám dostatečný časový rozhled, polemizovat mohu pouze o vrcholném středověku. Pokud se nemýlím, tak inflace přichází po smrti Václava III. a Václav IV. také s mincí manipuloval...Karel IV. minci zhodnotil, ale později také stříbro trochu ubraL... myslím, že k tomu by mohli více říci jiní...

[Ježek]

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Podle mě je to normální inflace, téměř vždycky došlo k nárustu počtu mincí vyrobených z jedné hřivny) zajištění mince drahým kovem se zmenšuje, při stejném množství stříbra je v oběhu více peněz. Cena zboží stoupá, protože lidi si mohou dovolit utratit více.

Tady myslím, že oba myslíme to samé. Když se sníží podíl stříbra v minci, vyrazí se víc a vzrůstá inflace. Mince má menší hodnotu.

Platba ryzím kovem tenhle problém obchází.

Tvrdíme to samé, ne?

[richardrg]

Souhlasím, já jsem se nějak upnul na to, že platba ryzím kovem nebyla povolena, záznamy o trestech pro kupce, kgteří takto skupovali stříbro máme, takže k inflaci docházelo.

[slavicekvac]

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Podle mě je to normální inflace, téměř vždycky došlo k nárustu počtu mincí vyrobených z jedné hřivny) zajištění mince drahým kovem se zmenšuje, při stejném množství stříbra je v oběhu více peněz. Cena zboží stoupá, protože lidi si mohou dovolit utratit více.

Tady myslím, že oba myslíme to samé. Když se sníží podíl stříbra v minci, vyrazí se víc a vzrůstá inflace. Mince má menší hodnotu.

Platba ryzím kovem tenhle problém obchází.

Tvrdíme to samé, ne?

Nefungovalo to takto jednoduše, jak se zjednodušuje i tisk paírových peněz dnes. Záleží na cenotvorbě, inflace není apriori snížení obsahu stříbra, nebo snížení hodnoty peněz na burze. VŽDY je pro ni rozhodující úroveň cen. proto např. brakteáty, jako vpodstatě plechy k ničemu, mohly a taky měly dobrou hodnotu platidla na trhu, který měl slušnou úroveň cen. Totéž za Břetislava s jeho novými denáry. Tebou jednoduše popsaná operace byla provázena inflací za Jaromíra, Boleslava III, Vladivoje. Jistě najdeš další, například konec vlády Václava IV.

[Ježek]

http://www.vizovice.eu/historie-a-pamat ... stera.html

Hodně zajímavý dokument, který určitě stojí za důkladné prostudování. Člověk by čekal, že tam budou vyjmenován seznam vesnic s pertinenční formulí (tj. s lesy, loukami, a td., s tím, co k těm vesnicím náleží), ale místo toho tam jsou jména vesnic a pak pečlivě vyjádřené hranice darovaného území (které je celkem rozsáhlé). To múže dosvědčovat, že ty vesnice neměly ustálené obvody (katastry), čehož příčinnou může být jejich nedávný vznik kolonisací (v hornatém prostředí).

Tuhle úvahu mi trochu nabourávají ty vesnice u Brna, které podle mne nemusí být kolonisační (alespoň z části) a mohly by zde být zažité "katastry".

Co se týče svědků, většina je významná (jiho)moravská šlechta, předposlední 4 jména nevím, jak zařadit, u Boreše z Rýzmburka můžeme počítat za souseda kláštera, přes své majetky na Luckém poli, Smil z Lichtenburka se sem nejvíc nehodí, není známo, že by měl majetky na jihovýchodní Moravě, ale přes svoji manželku byl sprřízněn s bratrem Smila Bočkem (dcera Přibyslava z Křižanova)