Vrazi Václava III.

[Napo_Leon]

Několik připomínek:

Česká šlechta o několik let později na králi vymohla právo nejezdit na zahraniční válečné výpravy (v jejím programu to tedy bylo). Česká šlechta také pamatovala na minulé bezkráloví, kde se jí nedařilo zrovna nejhůře (na úkor církevních ústavů), také se nechala ráda získávat pro kandidáty.

Jo, v roce 1310 v inauguračním diplomu. To ale neznamená, že již tehdy nemohla chybět chuť zúčastnit se výpravy do Polska.

[mortimer.r]

Koukal jsem na všechny ty potencionální vrahy a razil bych heslo za vším hledej ženu. Zkrátka Václav jí jel tatíkovi reklamovat a to by pro ní byl konec. Celá Evropa by se jí smála, takže by i přes svůj původ byla neprovdatelná a zase za někoho pod svou úroveň. Doma by se na ní pantáta kníže nemoh ani podívat a v klášteře by si na ní prstem ukazovaly i jeptišky. Třeba si i vzpomněla na Ingeborg Dánskou, ze který dostal o svatební noci Filip August hysterák a než tohle, bude lepší zůstat poctivou vdovou.
Pak bych si klidně vypůjčil ještě motiv od Vaňkové a totiž zhrzeného milence, jenž byl odmítnut. Nemyslím tím Rožmberka, to je nesmysl.
Ale taky to třeba jen fingoval, žil v ústraní a plodil potomstvo, které usedne na trůn až tam nebudem mít koho instalovat. A to bude brzo.

[Nogaret]

Dobrý den.

Já bych ke všem těm podezřelým přidal ještě jedno jméno: Jan Parricida.

Syn rakouského vévody Rudolfa Habsburského a Anežky Přemyslovny, nar. 1290. Krátce po jeho narození otec zemřel na pražském dvoře, snad otráven. Mohla být vražda 1306 pomstou strýci Václavu II. na jeho synovi? Jan Parricida po vraždě kandidoval na český trůn, zmařil mu to jeho strýc Albrecht Habsburský, který mu dlouhodobě upíral dědictví po otci. V roce 1308 je zavražděn Albrecht, tentokrát prokazatelně Parricidou (odtud jeho přídomek), ale opět vše marné, nový císař Jindřich VII. na něj uvalil říšskou klatbu a zahájil nástup Lucemburků. Prostě Parricida byl smolař od narození ... ale ambice evidentně měl. Proč by nemohl mít prsty i v olomoucké vraždě?

[Katerina]

Dobrý den.
Já bych ke všem těm podezřelým přidal ještě jedno jméno: Jan Parricida.
Syn rakouského vévody Rudolfa Habsburského a Anežky Přemyslovny, nar. 1290. Krátce po jeho narození otec zemřel na pražském dvoře, snad otráven. Mohla být vražda 1306 pomstou strýci Václavu II. na jeho synovi? Jan Parricida po vraždě kandidoval na český trůn, zmařil mu to jeho strýc Albrecht Habsburský, který mu dlouhodobě upíral dědictví po otci. V roce 1308 je zavražděn Albrecht, tentokrát prokazatelně Parricidou (odtud jeho přídomek), ale opět vše marné, nový císař Jindřich VII. na něj uvalil říšskou klatbu a zahájil nástup Lucemburků. Prostě Parricida byl smolař od narození ... ale ambice evidentně měl. Proč by nemohl mít prsty i v olomoucké vraždě?

Spíš ne, nejsem si jistá, kdy a kdo vlastně přišel se spekulacemi , že za úmrtím mladého Rudolfa Habsburského by měl stát Václav II., obávám se , že to jsou novodobé spekulace.
Kroniky naopak zmiňují vřelý vztah Václava II. k sestře Anežce i jejímu synkovi, který ostatně měl být na pražském hradě nějakou dobu strýcem vychováván spolu se svým bratrancem Václavem (III.)
Byl to naopak Albrecht, který Jana z pražského dvora odvolal. Albrechtova vražda byla spíš aktem zoufalství. Jan byl hodnš mladý a jediní příbuzní , kteří mu zůstali, byli ti habsburští, jejichž chování k němu nebylo příliš příbuzenstké , o "své" Přemyslovce" přišel, takže v zásadě zůstal sám.
O jeho ambicích moc nevíme, kandidatura na český trůn to je pro mě novinka - kde to mohu najít ?
Ostatně málokdo v té době a v této části Evropy by mohl být ambiciozní jako muž, po matce Přemyslovec (s arpádovskými kořeny) a po otci Habsburk .

[Zany]

K. Maráz který se v posledních letech osobou Václava III. zabývá Jana nikde mezi možnými vrahy neuvádí, a to ani z dnešního pohledu, ani nebyl za možného vraha označován současníky.

[Lukas]

Tak pro mě je hlavní kandidát a ten na kterého bych si vsadil Albrecht (samozřejmě najatý vrah) což byl podle mě největší parchant a hajzl té doby...vždy nesnášel a bojoval proti přemyslovcům zrazoval je a chtěl jejich zem a z jejich smrti by měl podle mě nejvíce a také to podle toho pak dopadlo (na chvíli sem prosadil rudolfa než umřel)...Jan Parricida to určitě nebyl...vyrůstal na přemyslovském dvoře a byl jako součást rodiny po smrti svého otce zůstal s matkou přemyslovnou u dvora a s Vaclvem byli jako bratři. Proto jej Albercht neměl rád...později podle mé teorie zjistil, že za vraždou Vaclava stojí habsburci jenž chtěli zároveň uzmou český trůn jenž se nenávratně vzdaloval ...a tak se splnilo proroctví prvního českého knížete Přemysla (Oráče), který totiž pravil:´..Až zajde můj mužský rod, vnuk pomstí děda.´ Což se také stalo a zabil posledního přeživšího z bitvi na moravském poli a největšího nepřítele českého královtsví jenž v tu dobu zrovna zbrojil proti nám...pro mě není většího hrdiny té doby a nebýt jej tak české královtví by tehdy uplně zaniklo pod říší a byli by jsme dnes součástí nějáké německy mluvící země..v hisrorii mě ted napadají jen dva přínosné atentáty ten na Albrechta a Heydrich..

[Zany]

Kdyby to byl Albrecht, tak by hned po vraždě vtrhl do Čech, aby využil zmatku a obsadil trůn, a ne až za několik měsíců, jak se skutečně stalo. V době vraždy byl zaměstnán v říši, kdyby byl autorem, jistě by si vše mnohem lépe načasoval. Proto je Albrecht tím nejméně pravděpodobným kandidátem.
Přečti si, prosím, nejprve práce V. Maráze k osobě Václava III., to je k tomuto tématu základní literatura (a nejspíš méně čti knihy paní Vaňkové, to je přece jen beletrie, kde si autorka může domýšlet podle svého a zrovna o Václavu III. píše zcela tendenčně).
(a taky si zopakuj pravidla pravopisu, číst tvůj příspěvek je hotové utrpení)

[KOMOŃ]

Kdyby to byl Albrecht, tak by hned po vraždě vtrhl do Čech...

...proto je Albrecht tím nejméně pravděpodobným kandidátem.

Nemáš pravdu. Albrecht po vraždě Václava III. prohlásil Český trůn jako odumřelé léno a chtěl na trůn dosadit svého syna Rudolfa. Takže vražda posledního žijícího mužského Přemyslovce, se mu náramně hodila...
Na to není třeba číst práce nějakého Maráze...
Z tohoto jednoduchého a logického důvodu, je Albrecht jedním z nejpravděpodobnějších strůjců vraždy a mělo by se sním nadále počítat...

V době vraždy byl zaměstnán v říši, kdyby byl autorem, jistě by si vše mnohem lépe načasoval...

Načasování vraždy na dobu, kdy se do Olomouce sjíždělo panstvo, bylo to nejlepší pro kteréhokoli vraha a zaměstnání v říši není argument pro vyškrtnutí Albrechta ze seznamu možných strůjců vraždy...

[Zany]

radši budu číst erudovaného historika Maráze a souhlasit s jeho argumentací, že tahle diletantsky by takový prohnaný politik a praktik Albrecht takovou akci nenaplánoval, než abych souhlasil s nějakým Komoněm.
Kdyby nebyl Korutanec takový nekňuba, v mezidobí mezi vraždou a Albrechtovým vpádem do Čech by rázně chopil vládu a Albrechtovi by nezbylo než ho potvrdit na českém trůnu. Kdyby byl Albrecht strůjcem vraždy, stál by připravený s podstatnou silou na hranicích na první zprávu o splněné misi a během několika dní by obsadil Prahu a korunoval Rudolfa, netrvalo by mu to několik měsíců. Albrecht se nejspíš jen chopil příležitosti, která mu spadla shůry.

[KOMOŃ]

Pokud vím, tak Rudolf se na trůn skutečně dostal a přišel s vojskem prakticky ihned, co byl Jindřich zvolen králem. Takže se mu povedlo dostat syna na trůn ať byl vrahem nebo ne...
Pokud byl Albrecht skutečným strůjcem komplotu, tak je naprostý nesmysl, aby čekal průhledně na hranicích s vojskem. To přece nejde. Vždyť by v tom případě rozdělil celou zem na dva nesmiřitelné tábory. Jedni, co straní Habsburkům a druzí, kteří by vraždu svého krále nikomu neodpustili. K čemu by mu byla znesvářená země, když své jisté neměl ani v Německu? K ničemu...

Nejdřív tvrdíš, že Albrecht byl "zaměstnán" řešením potíží v říši a najednou, by jako případný strůjce komplotu, stál s vojskem zcela nenápadně u hranic...
To si Maráz taky tak protiřečí když vylučuje Albrechta z možných kandidátů?

Ale dejme tomu, že odstraním jednoho nepohodlného mladého krále, vymře jím rod, já prohlásím opuštěný trůn jako odumřelé léno, počkám, co si šlechta zvolí a já mezi tím budu sbírat silné vojsko a dva týdny po zvolení, vtrhne Rudolf velkou silou do Čech, své úmysly bude maskovat jako boj proti neoprávněnému zvolení a zbytek znáš...


Proto si stále myslím, že Albrecht je jedním z horkých kandidátů a to bez ohledu, co si o tom myslí historici.

[Katerina]

Ono je to přece jen trochu komplikovanější, především ten mladý král nebyl Habsburkovi tak cizí, vždyť byl napůl Habsburk, a celá ta konstrukce dvojsvatby - Václav-Guta, Anežka - Rudolf po smrti Přemysla Otakara II. byla k tomuto účelu směřována, at´tak nebo tak, měl v další generaci na trůn usednout poloviční Habsburk .

A pak byla ve hře ještě jedna proměnná, a to velice proměnlivá, česká šlechta, ta by v případném konfliktu taky nemusela Habsburka podpořit, musel si ji koupit, stejně tak jako svatba Rudolfa s Václavovou vdovou, vše se dělalo proto, vše vypadalo legitimní a nenapadnutelné.

Nicméně hypotéza , že nechám vybít přední královský rod, notabene se mnou blízce příbuzný , jen abych měl zabezpečení pro jednoho z mnoha synů je přece jen trochu silná káva, pokud šlo o politický vliv na dění v Čechách - na to byl Václav ještě příliš mlád a moc toho neudělal, aby se dalo usuzovat, jak moc bude podléhat.

Pokud bychom brali v úvahu polskou kartu, jako, že byl zabit, když se vydal pro Polskou korunu, a Habsburci ji chtěli pro sebe, a tak to ukončili , to neprojde, protože oni o ni, po Václavově smrti celkem politicky reálně ani neuvažovali, ačkoliv mohli, protože měli polskou královnu, Piastovnu s legitimním nárokem.

Tak já teda nevím .. .

[Zany]

Nejdřív tvrdíš, že Albrecht byl "zaměstnán" řešením potíží v říši a najednou, by jako případný strůjce komplotu, stál s vojskem zcela nenápadně u hranic...
To si Maráz taky tak protiřečí když vylučuje Albrechta z možných kandidátů?

Přečti si ještě jednou pořádně, co jsem napsal - jsou to jasně protiřečící se možnosti, v tom s tebou souhlasím a jako protiřečící možnosti je to taky napsané

Pokud vím, tak Rudolf se na trůn skutečně dostal a přišel s vojskem prakticky ihned, co byl Jindřich zvolen králem. Takže se mu povedlo dostat syna na trůn ať byl vrahem nebo ne...

S tím souhlasím, ale tvrdím, že využil situaci tak, jak nastala, nikoliv že byl jejím strůjcem. V takovém případě by nedopustil Korutancovo zvolení. Habburská kandidatura měla sice dost přívrženců, ale také odpůrců, kteří se mohli postavit na odpor, podržet Korutance a Habsburka vypráskat, jako o pár let předtím.

Pokud vím, tak Rudolf se na trůn skutečně dostal a přišel s vojskem prakticky ihned, co byl Jindřich zvolen králem.

To je ale trochu pozdě, ne? Kdyby tahal za nitky, tak vyrazí hned po vraždě. Proč to zpoždění? Protože ho situace zaskočila a on musel narychlo shromáždit hotovost a zkoordinovat kroky s Rudolfem, který byl v Rakousech.

[Przemysl de Nyestieyky]

radši budu číst erudovaného historika Maráze a souhlasit s jeho argumentací...

K. Maráz a M. Ivanov jsou z literatury naprostým základem k této problematice, přestože se v jednom případě jedná o odbornou historickou publikaci a v případě druhém "pouze" o literaturu faktu. (V. Štěpána příliš nepřeceňuji, protože v tomto případě je zbytečně zaujatý svými konstrukcemi). Když jsem četl Marázova Václava III. tak jsem měl několik poměrně vážných výhrad k jeho interpretaci. Když jsem se s ním pak bavil, tak už to bohužel bylo s takovým odstupem, že jsem nevzpomněl o co šlo.
V této uměle oživené a zoufalé debatě je podobný problém. Přispívající si nejspíš ani nevšimli, že se celá polemika nese již ve více než dvaceti stranách po mnoho let a že znovu zkouší podsunout argumenty, které byly vyvráceny již v počátcích. Navíc, pokud diskutéři ani neznají základní literaturu, pak se debata nedá nazvat jinak než zoufalou a ani nemá smysl v ní dále pokračovat.
Oceňuji však trpělivost Zanyho a Kateřiny.

[Ježek]

K vraždě Václava III. se nejnověji v knize Moravští Šternberkové vyjadřuje Z. Pokluda. Polemisuje, resp. vyvrací Ivanovovu konstrukci o zapletení Albrechta ze Šternberka do vraždy, která se měla stát v jeho domě.
Albrecht je naposledy (i jako olomoucký komorník) doložen v roce 1298, Paprocký klede jeho smrt do roku 1301. Poté je zmiňován až Zdeslav ze Šternberka v roce 1305.
Dům kapitulního děkana skutečně držel Albrecht z Šternberka, a to v roce 1296 a to doživotně. Jak je vidět z předchozího, v době vraždy Albrecht nežil a nevlastnil kapitulní dům.

[Zany]

To ovšem uváděl už Maráz, že byl Albrecht ze Šternberka v době vraždy už pár let mrtvý

[Laurentius]

A využívalo 1306 kapitulní dům olomoucké biskupství nebo olomoucké purkrabství. Ono jde spíš o syny Albrechta. Diviše a Zdeslava. Ti tu v roce 1306 mohli zastávat doslova klíčové funkce (purkrabí a komorník, nevím jak jsou přesně doloženi). Myslím, že olomoucký purkrabí měl taky určitou zodpovědnost za bezpečnost krále v Olomouci. Navíc připomínám, že purkrabství je hned vedle budovy děkanství.