Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina
To mě spíš zas připadlo, že representativnější bylo zastoupení při volbě zemského správce (1452). Tady spousta jmen chybí (nehledě na to že jich je vůbec nějak málo) a i na předchozí listině byl patriciát "v podobě vyjmenovaných měst".Jiøí Motyèka píše:...počet účastníků zemského sněmu pro takový významný účel, jakým byla volba českého krále, byl reprezantativní...
Určitě! Nicméně, ať už bylo zastoupení jakékoli, můj jmenovec králem nakonec zvolen byl. Jistě mu hodně pomohlo to, jak v době interregna spravoval Poděbrad svoji rodnou zem a zastupoval nezletilého Pohrobka, a to i v jeho prospěch, protože nemohl zdaleka tušit, jak brzo Ladislav zemře. A za prozíravé rozhodnutí sněmu vzdejme Bohu díky...Przemysl de Nyestieyky píše:...To mě spíš zas připadlo, že representativnější bylo zastoupení při volbě zemského správce (1452)...
Určitě, já ho zakládat nebudu, dokud nebudu mít a hlavně mít přečtenou tu knihu. Zo, itz ap tu jůJiøí Motyèka píše: Jirka by si zasloužil samostatné téma, ale nechytej mě za slovo!
Já vím, že je to na mně a jsem si toho vědom, ale ještě počkám na vyjádření Nístějky, na to jsem zvědavej...Ježek píše:...Určitě, já ho zakládat nebudu, dokud nebudu mít a hlavně mít přečtenou tu knihu. Zo, itz ap tu jů
Ještě k volbě Jiřího z Poděbrad viz http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=12 . V této diskusi se rozhořela polemika na téma právoplatnosti(?) volby "husitského krále". Taky zajímavé téma...Przemysl de Nyestieyky píše:Asi to je trochu od věci, ale přesto mě název kapitolky svádí k tomu abych se zeptal, jestli náhodou někdo neví něco o volbě Jiříka z Poděbrad? ...
Dala jsem to do tohoto tématu - abychom dodrželi alespoň nějakou souvislost.Michal píše:No tu Přemyslovskou. Třeba tady se to píše:Viola píše: No já jsem to právě nikde nečetla - kterou korunu měl Jeník ztratit? Ta, kterou byl korunován Přemysl, se ztratila za Braniborců, Václav nechal vyrobit novou, o níž se někteří domnívají, že je základem římské koruny, již právě Karel nechal předělat, Jeník zřejmě žádnou korunu nevyrobil, takže Karlovi nezbylo než nechat udělat úplně novou, protože žádná jiná už tu nebyla.
http://ries.blog.respekt.cz/c/33154/Nej ... jinde.html
Cituji: "Ono v tom bylo taky trochu nutnosti, protože jinak by nabylo čím jeho hlavu korunovat. Karlův otec Jan Lucemburský, trpící stálým nedostatkem peněz na svých válečných (pardon, rytířských) cestách Evropou, původní korunovační klenoty jaksi zašantročil v nějaké směně. Snad je zastavil a pak už nedostal zpět či tak něco podobného."
Ale taky jsem se jinde dočetl, že: "Teprve nedávno se díky Kronice zbraslavské podařilo dokázat, že ještě v roce 1337 při korunovaci jeho druhé manželky Beatrix Bourbonské byla na světě."
A pak:
"Devět let tedy nebyly žádné zprávy, kde se koruna zdržovala. Až v roce 1346 se objevují informace o velkolepé Svatováclavské koruně, kterou v pražské zlatnické dílně nechal vyrobit - či spíše zrekonstruovat markrabě moravský Karel, příští Karel IV. (1316-1378). Dokonce se má za to, že návrh na její přestavbu dělal Karlův oblíbený německý architekt Petr Parléř (1332/3-1399). Tato svatováclavská koruna se dochovala dodnes."
A nakonec:
"Dnes se odborníci přiklánějí k názoru, že Karel IV. nechal přestavět starou přemyslovskou korunu. Svým tvarem se jí blíží, ale zároveň má hodně ze soudobých francouzských korun. Navíc kameny na ní posazené nesou stopy dávného použití. Koruna je také zvláštním způsobem proděravělá – asi sedmdesát dírek se nachází na dolním okraji obroučky. Patrně tam byly původně perly. Jiné dírky zase vydávají svědectví o tom, že díly obroučky byly kdysi v jiné sestavě…Koruna je tak symbolem Karlovy politiky: chtěl navázat na přemyslovsko-lucemburské tradice a přitom být moderním panovníkem."
Římské koruny jsou 2, císařská z 10. století a královská ze 13. století. První je v Hofburgu, druhá v Aachenu(Cáchy).
Ale jestli oba píšem, že něco nechal předělat, tak něco asi jo, buď to teda mohl použít do sv.václavské koruny nebo do nějaké svojí soukromé koruny, tehdy se soukromé koruny už používaly, Karel ji znal z Francie, kde jich třeba Karel V. měl prý 56.
Pragmatičnost stavů při volbě Falckého mi přijde jako veliká pitomost těchto osob. Skoro jako dnešního parlamentu, který napíše zákon bez vyměření základu pro srázky. Za 100 mld CZK minus. Stavy tehdy nastolili Falckého za větší mld tolarů minus. PragmatickyJežek píše:Názor, spíše fakt. Stavové jednali pragmaticky. Král z cizí dynastie měl daleko více kladů než domácí velmož. Skoro pokaždé to byl král sousedního státu, který, jak se dalo předpokládat rozumí středoevropským poměrům, možná i českým. čechy tak mohly být součástí většího a silnějšího státního celku, ve kterém by neměly nezanedbatelnou roli (a to ani neměli za R-U aspoň v některých ohledech). Velmoži si tak teoreticky udrželi svoji moc ve svém vlastním státě. Cizí panovník měl hlavně prestiž a nějaké velké území, jako zázemí. Oboje většinou českému vysokému šlechtici chybělo, stejně jako královská výchova (nepodceňoval bych ji) a královská krev, možná i větší rozhled (jak kdy). Šlechtic na trůně by musel čelit mnoha vzpourám od donedávna sobě rovným (Jiří čelil šlechtické opozici) a neměl by tolik půdy v přímém vlastnictví (tohle lze zpochybnit). Těžko říct, možná zde byly schopné osobnosti (Jiří z Poděbrad byl), ale nevim v jaké stabilitě by země byla.
čeští stavové si zaslouží dík, jejich rozhodování bylo relativně k dobru státu, aspoň k územní celistvosti. Nemyslím, že jednali sobecky. Připomenu německé kurfiřty v 13. století, kteří ve své zpupnosti a nenasytnosti zvolili za krále Alfonse Kastilského, Viléma Holandského a Richarda Cornwallského, panovníky cizích zemí, kteří snad ani nikdy v říši nebyli. V říši bylo tak více než 50 leté bezvládí, vedoucí k větší nejednotě. Předtím bylo Německjo daleko jednotnější, než po celý novověk. Sjednoceno bylo až v roce 1871, zatímco české království žádné sjednocování nezažilo. Pevná ruka panovníka byla jen ku prospěchu. A stavové zvolili ruku panovníka.
Nejsem krvežíznivec, neměli být popraveni, ale doživotí v hladomorně za takovou pragmatičnost by bylo odpovídající.Jan z Koldic je Kolda ze Žampachu? Kterého stíhal pro lupičství?Jiří Motyčka píše:Ano, to já také bohužel nevím. Nemohu "svému učiteli" sahat do svědomí, ale citovanou pasáž jsem opsal velice pečlivě se zachováním původního znění predikátů a ani u jednoho seznamu (vyšší šlechta, rytíři) nemá Otec národa uvedenu zkratku "ajv." (a jiných více), jak Palacký často uvádí, případně "etc.". Z toho bych odvozoval, že seznam je úplný(?) a nezapomínejme i na zástupce měst, jako nově se konstiuujícího stavu, který razantně vstoupil na politickou scénu právě v době husitské revoluce. Ergo - počet účastníků zemského sněmu pro takový významný účel, jakým byla volba českého krále, byl reprezantativní...Przemysl de Nyestieyky píše:... Nevím ale, jestli jde o úplný výčet jmen, protože tam množství lidí chybí oproti seznamu z r. 1452...
Tahal s sebou?Michal píše:Za tu dobu mohl Jan Lucemburský tu korunu klidně někde nechat. Beztak jí furt tahal s sebou, proto Karel potom kázal nechat tu novou na lebce sv. Václava.
Ne, Jan z Koldic je z Koldic. Páni z Koldic pocházeli z Míšně, přišli za Jana Lucemburskýmého.slavicekvac píše: Jan z Koldic je Kolda ze Žampachu? Kterého stíhal pro lupičství?
Dík, nedělám tu dobu, ani tyhle rodokmeny. Jen jsem zaregistroval jeho osudy loupeživého rytíře v Náchodě.Michal píše:Ne, Jan z Koldic je z Koldic. Páni z Koldic pocházeli z Míšně, přišli za Jana Lucemburskýmého.slavicekvac píše: Jan z Koldic je Kolda ze Žampachu? Kterého stíhal pro lupičství?
Jan Kolda je ze Žampachu, přesnějí větev Černíkovická. Je to rozrod původního rodu Drslaviců.
Kopí a praporec. Byl to nastolovací atribut v obnovené říši římské. Bylo to cosi jako předání léna. O udělení léna se píše u Widukinda dost. Neznamená to, že by Jindřich Ptáčník, či Ottové dávali našemu knížeti zemi a byla jeho, ale znamená to svazek politický, vojenský a obchodní. Já bych to charakterizoval jako ratifikaci Lisabonské smlouvyMichal píše:Taky jsem se dočetl, že pro Přemyslovská knížata mělo největší význam jako odznak moci "Kopí sv. Václava", podobně jako u římských králů "Kopí sv. Longina".
Obsahovalio to zřejmě přísahu na ostatky svatých, jejich předání. Tak k nám přišel svatý Vít. Tato přísaha je ještě zobrazena na tapiserii v Bayeux, kdy přísahal na dvě ostatkové truhlice v Normandii Harold Vilémovi a pro porušení této lenní přísahy svou korunovací na anglického krále byl napaden Vilémem doma a poražen a zabit u Hastingsu. Je to o generace dál, ale tak to zřejmě chodilo za Ottonů taky. Viz zahrnutí západních Slovanů do renovatio imperii romani, jejich vzpoura a kruté potlačení Ottony. Nastolení vazalských knížat na Rujaně ( např. Jaroslav na mincích ), v srdci Ratarské vzpoury, která smetla celou síť založených biskupství. Známá je listina Klimenta VI., v níž potvrzuje věnování koruny sv. Václavu - http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 2&page=401Katerina píše:Vznik té nové - velkolepé svatováclavské koruny souvisel právě s Karlovou představou a taky jeho filosofií prezentace královské moci - připravil si nový korunovační řád jehož součástí a ne nepodstanou byly právě nové korunovační klenoty a také způsob zacházení s nimi.
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů
