Hrad Milštejn a jeho majitelé

[Návštěvník]

Vážení,
zabývám se hrady skoro 45 let, od roku 1980 ale jen Českolipskem. Objevil jsme mnhohá sídle. Navíc jsem vytvořil vcelku slušnou databázi, kterou dávám všem k dipozici (od roku 1992 se zabývám celou vlastivědou). Až si to prohlédnete, rád bych se s nějakým počítačovým odborníkem poradil, jak spojit textovou a obrazovu část.
Ještě poznámka - hrady atd. je potřeba hledat ve fotografiích podle obcí, v případě Milštejna je to Cvikov. Na jeho území najdeme ještě např. Rousínovský hrádek, který jsem spoluznovuobjevil v roce 1980 a také takto pojmenoval. Jsem rád, že se tohle jméno ujalo. Klidně bych na něho otevřel téma, určitě by bylo zajímavé.
www.randus.wz.cz
P.S. Georgu, můžeš se mi ozvat, adresa je na stránkách o pořádaných akcích.

[Jiří Motyčka]

...ve vazalské vesnici hradu Milštejna Friedrichsdorfu ...

Ono by bylo vhodné hlavně napsat, kdy to bylo.
"Spanilých" jízd (říkejme přesněji rejsů) bylo totiž velmi mnoho a to i tímto směrem...
Jeden Friedrichsdorf nezaniklý je u Frankfurtu nad Mohanem, ale o ten asi nejde, že?...

[Georg]

Bylo to roku 1426 a cílem byla asi Žitava.A lidé z této vypálené vesnice sestoupili do údolí a dali vznik nové obci Rousínovu/Morgenthau/.Zde prožila své mládí i jedna členka fora.Tedy trochu v pozdější době

[Przemysl de Nyestieyky]

Proč zavádějící?Navíc ti lidé nebojovali,akorát se schovávali.Neměli ani šanci bojovat.

... trochu si zaspekuluju...šlo o "německou" oblast (osídlenou německy mluvícími osadníky) - nenávist jen sršela vzduchem...
Čeledín, rozhicovaný nenávistí k troufalým kacířům, sebejistý že by ženám přeci ubížit nemohli - dával hlasitě najevo co si o nich myslí, protože ho bral vztek už jen proto, že se celá vesnice (která je tady doma!) musí před nějakým póvlem schovávat! Takové ponížení....!
Nechci říci, že si to sami vyprovokovali, nebo že si za to mohou sami, ale jen chci naznačit, že nevíme proč k tomu došlo... nerad bych se ale uchyloval k nekonečným debatám o tom, kdo byl v té válce krutější...
Z tohoto hlediska to trochu zavádějící je...

[Georg]

Sklouzáváme jinam,ale přesto si neodpustím nereagovat.Jsme nabádáni dívat se na události očima lidí té doby.Z hlediska vlastence je to jasné-byl to němec darebák,nadával nám,dobře mu tak,napíchli jsme ho a byl klid.ty ženské se možná sami zamkly a když už jsme tu ves zapalovali jako ostatní tak tam asi ten oheň přeskočil sorry.
Myslím ,že prizmatem té doby viděno to bylo tak,že věděl od prchajících lidí co se děje,navíc,ta vesnice byla na kopci a už byla vidět rudá záře směrem na Ústí.Jestli ho popad vztek tak pro to,že věděl,co bude,hlavně v zimě v této krajně nehostinné krajině a reagoval jako každý když mu někdo ničí to,co těžko zbudoval.

[Przemysl de Nyestieyky]

Z hlediska vlastence je to jasné-byl to němec darebák

Myslím, že začínáš Georgi trochu ironisovat.
Především ale, nacionalismus-xenofobie nemá cokoliv co dělat s vlastenectvím, i když nepopírám, že spousta podobných primitivů (jako náckové apod.) to slovo bere do huby.
A právě k tomu jsem nechtěl, aby ta debata sklouzla.

Ale pokud jsme už u detailů vypálení vsi pod Milštejnem (pak to můžem vytrhnout a přesunout k Milštejnu), tak podle mého lze zjistit celkem snadno, jestli šlo o lokální incident, nebo o systematické plenění při válečné výpravě...
Zůstala "pustá" (nebo zanikla) pouze tato jediná vesnice nebo i několik dalších v tomto směru cesty? (Podobně zůstalo několik vesnic vypálených o půlstoletí později na Liberecku po průchodu lužickou armádou).
Jinak já sympatisuji s konkrétní šlechtou - nehledě na to jestli německou, německou zdomácnělou, slezskou nebo českou - národnost mi je zcela ukradená, stejně jako ve středověku to hrálo minimální roli...

[Georg]

Přesunuji tedy gentlemansky téma od žen dále. Myslím,že to tažení mohlo být v následnosti na bitvu u Ústí.Popisuje se,že tímto směrem byla vidět záře hořících vesnic. Jinak husité postupovali směr Horní Světlá,která byla vypleněna a vypálena nad ránem.Kronikář se podivoval,že,přes to ,že viděli hořet Friedrichsdorf,zůstali mnozí ve vesnici a byli zabiti .Možná sedláci hájili svůj majetek.Husité pak sestoupili do údolí a rozvinuli tábor.To už je ale čekala těžká jízda a pěšší oddíl,ukrytý ve štolách.Zřejmě to minimálně organizoval Jaroslav Berka z Dubé,který dohodou 12 čekých katolických baronů a lužického šestiměstí měl za úkol obranu oblasti.Husité se nejprve utkali s jízdou,ale zhledem k malé šanci se dali na ústup a lesy se chtěli dát na žitavu.Zde ale zasáhl ukrytý pěšší oddíl.Mnoho husitů bylo zajato a zabito.

[Georg]

Ještě další k tématu-tématům.Tato pověst je i zpracována na http://www.luzicke-hory.cz/lhpovest.html#p03
autor naní uveden,ale domnívám se,že jím je první učitel český v této době velký vlastenec Hynek,který pověsti sbíral-spíš přepisoval z Cvikovského muzea.Uvádím to proto,jak pohled vlastenců různě mluvících obyvatel na jednu událost může být rozdílný.Mohl si v době po vzniku 1. republiky dovolit napsat,že ti vojáci jsou husité?.Pro zajímavost,dle dobových pramenů ale osud rodiny mlynáře Millera nekončil.Sestoupil se svými pacholky směrem k Mařenicům a založil osadu Neundorf.Ta však r.1680 vymřela na mor.V předminulém století ji našel místní badatel Robisch.Při čtení jeho zápisů jsem však narazil na jednu zmínku.V odkazu na dobovou kroniku,vedenou od r.800 jepřeklad rozkazu Karla Velikého,který slučoval tuto oblast s markrabstvím míšenstkým.Co je však zajímavé,zřizovala se zde pevnost Karolingau,později Klingau/ zničena polskými vojsky r. 1100./A prospektorem byl dekretem jmenován nově příchozí Berka.Berkovci zde kolem roku 1200 zřizují lovecký zámek.Lokalitu identifikoval Petr Randus na Krompachu,na místě starobylého hostince.Dnes mi sdělil,že tam jsou fresky z dob,nebo upomínající na Berky z Dubé.

[Przemysl de Nyestieyky]

Mohl si v době po vzniku 1. republiky dovolit napsat,že ti vojáci jsou husité?

Já si to takhle pěkně natrhám citace vytržené z kontextu a od Milštejnu trochu uteču.
Byla zvláště specialita německých historiků a vlastivědných znalců, že mnohé vsi vzplály ohněm přičiněním husitů (dokonce uváděli konkrétní data), ale písemně (ani odbornou historiografií) doloženy nikdy nebyly. (Někdy ale - bez udání pramene - citovali zajímavé údaje, které nelze jen tak přejít mávnutím ruky...)

zřizovala se zde pevnost Karolingau,později Klingau/ zničena polskými vojsky r. 1100.

Myslíš ten polský vpád r. 1100, který končil bitvou na Trutině? (viz kapitolu: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 100+vp%E1d)

[Georg]

Dobře německy mluvíci místní obyvatelé skutečně neměli husity nijak v lásce.Na té události je zajímavé,že záře byla vidět směrem na Čes.Lípu nebo ¡Ustí.To je odsud téměř v jedné lince.Pak by se něco muselo dít i tam.A podívej,stránka Petra,který rozhodně nedá na báchorky,natož na němce http://ceskolipsko.euweb.cz/karta.php?id=364
Navíc v tom popisu je i postup husitů po "uhlířské cestě".Před několika lety za mnou přišel spolupr.muzea Mgr.Havránek s objevem mnoha milířů na tom místě.Psal o tom i v Bezdězu.To datování zhruba odpovídá.

[Przemysl de Nyestieyky]

Nepopírám, že se v té době (1426) husité v severních Čechách poflakovali.
V dubnu se jednalo zvláště o hrad Lipý a města Benešov n. Pl. a Bělou p. Bezd.
V květnu byla vypálena i Mimoň a odražen útok na Ralsko. Ke konci května opravdu pak táhli na Most a Ústí.
Husiti se shromažďovali kolem Lipého a tento stav trval přes celé léto! Zhořelečtí s některou českou šlechtou čile komunikovali a připravovali se proti vpádu, jelikož měli husiti napadnout Žitavsko.
Ovšem, nevím že by k nějakému útoku došlo. Přes Milštejn šlo husitské vojsko asi o tři roky později...

[Jiří Motyčka]

Sorry, teprve teď jsem se dostal k slibované odpovědi na toto téma. Přemek to v postatě napsal za mne, tak jenom drobet doplním.
Jednalo se skutečně o husitské aktivity před bitvou u Ústí n. Labem. Protože po Jakoubkovi z Vřesovic byl druhým iniciátorem tažení k Ústí Jan Roháč z Dubé, t.č. sirotčí hejtman v Čáslavi i on razantně zahájil tažení to těchto oblastí. Jejich hlavním smyslem bylo dostat pod kontrolu přístupové cesty v převážně německých lokalitách. Roháč dobyl v dubnu 1426 Bělou p. Bezdězerm a Benešov nad Ploučnicí, v němž došlo k blíže nespecifikovanému masakru ze strany Roháčovy "soldatesky". V květnu pak byla ještě vypálena Mimoň a obsazen Lipý (posádka Hynka Berky Dubského). Tato krutost husitských vojsk pramenila z nesmiřitelnosti a zároveň z nedůvěry k místům s převážně německým obyvatelstvem, proto bych nevylučoval různé excesy i v jiných lokalitách (podhradí a okolí Milštejna, abych úplně neodběh' od tématu ) a i později, jak se o tom zmínil Georg.
Roháč se svými i ostatními sirotky se z těchto míst vrátil až někdy poč. května do Mladé Boleslavi, kam byla svolána porada husitského velitelského štábu před nadcházející kampaní.

Je třeba si uvědomit, že např. Roháč byl velkým a možná jediným zastáncem prosazení 4 spasitelných kusů v Žižkově podání a jeho starozákonní nesmiřitelnosti s akcentem na nepřátele jazyka (rozuměj národa). To ho sice v očích dnešních kritiků husitství nijak neospravedlňuje, já to pouze vysvětluji jako příspěvek k pochopení situace v daných souřadnicích místa a času...

[Georg]

Dou machn sé Katun
,wenn ar nej work
den workt dr gruse Sůn
wenn dr gruse Sůn nej workt
dou hon s´kenn Katun.
Otázka zní-přátelé co je to a kdo to vysvětlí?

[Przemysl de Nyestieyky]

co je to a kdo to vysvětlí?

I don´t know, too difficult to translate...

[Georg]

Cha cha A přeci by Ti to každý místní sklář zde dnes přeložil.By je to říkanka místních tkalců stará možná 300 let.Slovo kotung dodnes používají pro zadané dílo,werk je práce a werkštat je místo,kde se pracuje.Ta slova se přenáší,ač je za min.režimu měli zakázana a učni např. burgulec/v min. repr. O poklad A.Č/musili nazývat svalák.Nic z toho se neujalo.A překlad-je to z říkanky tkalců-tam dělají svou práci,a když on nepracuje,pracuje jeho syn a když ani on nepracuje,nedostanou další dílo/práci/.Tak tahle se tu SKUTEČNÌ mluvilo.Je to z díla jednoho místního badatele,dost staré.Vzniklo evidentně proto,že rak. uh. zavedlo školství a povinnou výuku ofic. jazyka .Též pro čechy.Ten badatel učinil závěr,pro mne geniální-Nejsme němci,ale potomci dosídlenců,kteří přišli a splynuli s původními obyvateli,potomky keltů......až slovanů.
A význam?Opět odvát jeden z mýtů našich účelových vykladačů historie o německy mluvících obyvatelích.Tím nemyslím Jiříka.Ten to jenom přejalA nějaké moudro na závěr.Těm tkalcům se říkalo wober.A protože v místním potoce dělali samé neekologické věci,jako plajchovali barvili...říkalo se mu Woberbach.Propagátoři čes. jazyka zde před IISV hledali český název a nenalezli to slovo ve slovníku.A tak se zrodil Bobří potok.A protože to byl hodný učitel přírodopisu učil dětičky..

[petr]

Vážení,
jen bych chtěl poopravit lokalizaci Bedřichova k Milštejnu- Bedřichov ležel na dnes nazývaném koutu Pusté mlýny, což je dolina pod silnicí z Nové Hutě na Horní Světlou, ale to asi víte.
Hrad Milštejn, ostatně i jako většina jiných hradů, měl ale svou vlastní osadu. nachází se vpravo od cesty z Milštejna do Naděje, stéká do ní potůček přelívající tuto cestu v zatáčce. V údolí se nachází několik sídelních jam, musím ale říci, že během let, co toto místo znám, se hloubka jám značně zmenšila. Uprostřed osady je malý samostatný skalnatý kopeček, předpokládal bych tady nějakou drobnou kapličku.
Tyhle podhradní osady byly pro hrad velmi důležité, jednak je zásobovaly, ostatně to i další třeba vzdálenější vsi, ale šlo zejména o službu na hradě - kuchař, sluha atd.

[Návštěvník]

Já jsem hledol na odkazu nějakého Hynka,ale žádný mě tam neseděl podle data.Ale když jich bylo jako psů...

Podle Aug. Sedláčka (Hrady.X.320) roku 1404 zemřel Jindřich "Jednooký" Berka z Dubé, pán milštejnský. V letech 1362-1379 mu patřilo podací právo ke Cvikovu a Mařenicím. (Spíš, mezi těmito lety, podle konfirmačních knih, jmenoval dotyčným kostelům nové faráře, jinak mu podací právo náleželo současně s panstvím).
Měl sedm synů (větev kuřívodská) z nichž r. 1391 podělil tři z nich: Hynka Dubského (Milštejn, Kuřívody, +1413), Jindřicha staršího (Milčany, +1406) a Jindřicha Berku (Houska, +1423, podle R.Andělových HZ.III.562-3 +po r. 1437).
Dělili se o jablonské zboží, hrad Milštejn, ves a mčko Cvikov, ves s tvrzí Kunratice, Horní a Dolní Lindavu, Grynu, Krazhart, Margenthal, Horní a Dolní Lichtenwald a Krumpach.
Dotyční bratři se rozdělili a panství milštejnské před r. 1394 obdržel zmiňovaný Hynek Dubský, manžel Kateřiny z Lemberka, podací pán na Cvikově, Mařenicích a Krupé. (Pouze podací, nikoliv sídlem na těchto vsích). Po jeho smrti zastávala toto právo jeho manželka a pak jeho dva katoličtí synové...
Snad se´s ptal na toto...?

Hynek se psal roku 1394...zda Hynek Berka v těchto letech skutečně žil...

[Georg]

Ano,děkuji za vysvětlení.Ještě prosím,co je podací právo?

[Zany]

držitel podacího práva rozhodoval o obsazení fary, čili jak bylo uvedeno jmenoval, neboli "podával "faráře".
Uvedené konfirmační knihy jsou poměrně hutným zdrojem informací ke šlechtické genealogii