Historie na VŠ

[Manunecka]

Čili, raději se o to ani nebudu pokoušet.

[elizabeth]

Čili, raději se o to ani nebudu pokoušet.

Pokusit se můžete vždy. Pokud je člověk smířen s neúspěchem, co mu to může udělat? Já být Vámi, bych to zkusila ...

[Manunecka]

A co, kdyby se mi to (čirou náhodou) povedlo. Jestli je studium opravdu až tak náročné, pochybuji o tom, že bych ho zvládala při mateřské.

[Viola]

To záleží na spoustě faktorů. Myslím, že když se na přijímačky připravíte, máte velkou šanci se dostat. Taky záleží na tom, jak moc se musíte věnovat dítěti a kolik byste si našla denně pro sebe času na přípravu (na učení a na seminárky). Nemyslím nicméně, že by nutně mateřská znamenala, že byste to nezvládla.

[Manunecka]

Toho jsem si vědoma. Nicméně mám strach z jednoho... Nechtěla bych se dožít toho, že by učení bylo na úkor syna. Nejsem z těch, kterým učení leze samo do hlavy a musela bych přípravě věnovat mnoho času.
Z toho vyplývá, buď to prozatím odložit a nebo se smířit s tím, že jsem svou šanci už jaksi prošvihla.

Nicméně díky za podporu.

[Ježek]

Další věc je dálkové studium (doufám, že o něm není řeč).

[Viola]

Další věc je dálkové studium (doufám, že o něm není řeč).

Proč doufáš?
Osobně si myslím, že na mateřské může jít pouze o dálkové studium, pravidelné chození do školy lze zvládat asi těžko.

[Manunecka]

Samozřejmě by se jednalo pouze o dálkové studium. Po mateřské nastoupím také zpět do zaměstnání...

[slavicekvac]

Samozřejmě by se jednalo pouze o dálkové studium. Po mateřské nastoupím také zpět do zaměstnání...

Zvládneš, lze mít individuální studijní plán, když je problém tak přerušit, odložit zkoušky etc. Taky jsem tak zápolil s teologií...

[Viola]

Zvládneš, lze mít individuální studijní plán, když je problém tak přerušit, odložit zkoušky etc. Taky jsem tak zápolil s teologií...

No, to je právě to, že ne každá škola je takto vstřícná.
Dokonce si vzpomínám na story z práv, kdy měla jedna studentka v pokročilém stádiu těhotenství přijít za proděkanem a žádat o individuál, který nedostala s tím, že prý pro něj není důvod...

[elizabeth]

Zvládneš, lze mít individuální studijní plán, když je problém tak přerušit, odložit zkoušky etc. Taky jsem tak zápolil s teologií...

No, to je právě to, že ne každá škola je takto vstřícná.
Dokonce si vzpomínám na story z práv, kdy měla jedna studentka v pokročilém stádiu těhotenství přijít za proděkanem a žádat o individuál, který nedostala s tím, že prý pro něj není důvod...

Na dálkovém studiu? Nebo na denním? Nechápu to sice ani na jednom, ale na tom prvním mně to připadá jako těžká ignorace a utvrzuje mě to v tom, že si raději nechám svoje vědomosti i názory a nebudu se obtěžovat s lidma, kteří ještě nedospěli a myslí si, že jsou střed světa...

[Viola]

Na dálkovém studiu? Nebo na denním? Nechápu to sice ani na jednom, ale na tom prvním mně to připadá jako těžká ignorace a utvrzuje mě to v tom, že si raději nechám svoje vědomosti i názory a nebudu se obtěžovat s lidma, kteří ještě nedospěli a myslí si, že jsou střed světa...

Na denním, na právech dálkové vůbec nebylo. No, říkalo se, že kdyby k té žádosti přiložila pár Smetanů (nebo Masaryků?), možná její žádost dopadla jinak, ale nechci nikomu sahat do svědomí.
V kažédm případě bych neházela všechny školy do jednoho pytle, jen je třeba si předem zjistit dostatek informací o tom, jak bude studium probíhat.

[kuba]

Ježek mě požádal o část mé přednášky na konferenci v Ostravě ( X. sjezd historiků ČR ):

Poz.: nejsou zde finální úpravy textu, za což se omlouvám

Kód: Vybrat vše

Dobrý den dámy a pánové, kolegyně a kolegové,

jak už název mého příspěvku předesílá, cílem následujících 15 minut bude krátce poreferovat o stavu studia historie na Masarykově univerzitě a činnosti Klubu Masarykových historiků, který svojí činností spadá pod historický ústav zmíněné univerzity.
Na úvod mého příspěvku musím osvětlit současný provizorní stav celého ústavu. Díky rekonstrukci budov filozofické fakulty na ulici Arne Nováka byl celý historický ústav přemístěn do náhradních prostor do ulice Solniční a výuka bude od následujícího semestru rozdělena do všech okolních budov filozofické fakulty. Tento stav se podepsal na počtu vyučovaných předmětů, který se snížil přibližně o 1/3, což znatelně omezuje studenty v jejich hledání potřebného počtu kreditů za semestr.
Ale abych přistoupil k samotnému tématu, které je i díky před chvílí popsané situaci o to komplikovanější. Myslím, že současný problém nedostatečného dialogu mezi učiteli a studenty není se netýká pouze Masarykovi univerzity a rozhodně se nejedná o problém týkající se pouze oboru historie. Současně nastavený systém výuky a vzdělávání na vysokých školách je stále možno charakterizovat jako kvantitativní. Důsledky takto nastaveného systému jsou u oborů jako je historie ještě více citelné. Obrovský počet studentů historie jenom podporuje vzrůstající anonymizaci studia, kdy se ze studenta v podstatě stává jenom číslo v systému.
S tímto problémem se studenti a učitelé potýkají v podstatě v průběhu celého bakalářského studia. Početní limity předmětů převyšují kapacitní možnosti jednotlivých učeben. Již v počátku takto nesystematicky přeplněné předměty plodí další problém, způsob zakončení takového to předmětu, ve kterém je zapsáno například 80 studentů. Nemluvě o tom, jak se takovýto počet studentů podepíše na charakteru a kvalitě výuky- bylo by dobré upřesnit, že tyto problémy mívají hlavně předměty povinně volitelné a volitelné, u povinných předmětů se daří díky systému seminárních skupin zmírnit možné dopady na kvalitu vyuky.
V takto nastíněné formě výuky je prakticky vyloučena možnost kvalitního dialogu mezi studenty a vyučujícím, nehledě na možnosti vědeckého růstu studenta, jehož základem by mělo být pěstování kritického rozumu a neustálá zpětná vazba od učitelů- situace pak vypadá tak, že vyučujícímu přijde od studentů jednoho předmětu 30 referátů nebo seminárních prací, takovýchto předmětů může mít i několik, opravit tyto práce a odeslat krátké komentáře tak, aby se studenti mohli ze svých chyb poučit a už je neopakovat, se stává nadlidským výkonem. Z referátů se tak stávají ve většině případů pouze kompilace dostupné české literatury bez snahy o úvahu nebo nalezení aspoň zajímavé otázky či poznatku.
Tento systém se výsledně podepisuje na samotném studentovi a jeho možnostech. Ten se během bakalářského studia v podstatě nedostane ke kritické práci s prameny. Na místo toho se z něj stává pouze nádoba, do které se nalévají data a informace, které musí během 3 let dokázat absorbovat. Nejvíce patrné důsledky jsou u závěrečných bakalářských státnic, kdy jsou studenti vesměs schopni sdělit základní data a informace, ale širší práce s nimi a snaha o kontext naráží na zásadní nedostatky.
Administrativní a pedagogické vytížení vyučujících ovlivňuje i samotnou atmosféru výuky jednotlivých předmětů. Vyučující jsou za této situace postaveni před fakt, že vzrůstající nároky na jejich čas strávený vyučováním a činností s ní spojenou omezuje nebo ovlivňuje jejich vědeckou kariéru a jejich výsledky. Jednou z možností jak tuto situaci zmínit je větší zapojení doktorandských studentů do vyuky.
Nerad bych ve svém příspěvku poukazoval pouze na nedostatky. Je tu i řada pozitiv a významných inovací, které se snaží současnou situaci řešit.
 Počínaje tímto semestrem mají možnost magisterští studenti volit ze dvou nových studijních specializací. Tou první jsou církevní dějiny, za jejichž vznikem stojí profesor Jiří Hanuš. Studenti se během studia zaměří na oblasti vývoje mentalit, antropologie, ideové proměny společenských struktur či náboženských institucí.
Druhá studijní specializace nese název Moderní dějiny a multikulturní společnost. Jedním z prostředků inovace bude internacionalizace studia prostřednictvím výuky v cizím jazyce a účasti zahraničních odborníků v pravidelné výuce i v rámci diskusních seminářů.
Obě novinky přináší studentům magisterského programu nové možnosti. Jako velké pozitivum vnímám, že se začíná řešit rostoucí problém jazykových schopností studentů, které velmi zaostávají za požadavky vysokoškolského studia. Plánované pořádání exkurzí nabízí možnost rozšířit rozhled studentů. Při studiu specializace Moderní dějiny a multikulturní společnost se počítá i s povinnou praxí, která bude založena na spolupráci s brněnským romským muzeem.
Druhým pozitivem v rámci historického ústavu a též novinkou je pořádání tzv. Mediavistických pátků. Jedná se o pořádání srazů historiků a studentů vždy první pátek v měsíci. Na každém srazu zazní dva příspěvky od historiků nebo doktorantů jak z Masarykovy univerzity, tak i z ostatních historických pracovišť České republiky. Tato počínající tradice si klade za cíl vytvořit forum pro dialog mediavistů, jehož by mohli využívat i studenti jako místo, kde se přiučí historické práci a zároveň budou moci sledovat nejnovější trendy v metodách a cílech historického bádání evropského středověku.

[Ježek]

No, nemám toho mnoho, co bych dodal.
Změnil bych systém financování VŠ, který je v současné době demotivující. Vysoké školy dostávají dotace podle počtu studentů, nikoliv podle jejich kvality (ta také dostatečně vysvětluje existenci řady venkovských universit). Měly by být vytvořeny tabulky na základě kvality, podle nichž by školy dostávaly prostředky. V současné době, bodu nula, by to znamenalo zachování výše dotací, které by byly stejné, jen by nebyly vázané na počet studentů. Školy by tak nemusely přijímat kvanta nekvalitních studentů a flákačů a tím pádem by se zvýšil jak průměr, tak i prostor pro ostatní studenty.

Školné je hloupost - školství tím neudělá hranici mezi chytrým a hloupým studentem nebo poctivým studentem a flákačem, ale hranici mezi bohatým a chudým studentem. Což je zcela vůči lidskosti a podstatě vzdělávání a vědy.

Další problém, který je vidět v mém okolí, jsou doktorandi. Jejich stipendium není v podstatě na nic vázáno - ani na publikační/recensní činnost, ani na výuku, snad jen na pár hodin týdně v studovně. Tento systém je hloupost, možnost, jak se zašít pár let před prací. Přitom jinde funguje spoluprace doktorandů s vyučujícími, kde přejímají část agendy učitelů (a ti mají více času na vlastní výzkum), zároveň získávají zkušenosti v pedagogice a mohou se stávat svorníkem mezi učitely a studenty. U nás to tak nefunguje.

Mohlo by se zdát, že svými názory, se snažím ničit svoji současnou a budoucí konkurenci. Jenže, flákači a lidi, co na oboru nemají co pohledávat, za konkurenci nepovažuju. Snad jen někde ve frontě na studijním nebo na oběd.
Jde o to, že na vysokých školách je řada lidí, která by už několik let mohla pracovat a zcela konkrétně řada lidí, jejichž disciplíně by prospěla práce za montážní linkou.

[Rubáš z Hrádku]

Když už je tu tohle téma, měl bych prosbu. Není tu někdo studentem univerzity v Hradci Králové a nebo v Liberci?
Zajímá mne pár diplomek z těchto škol, které mají jinak bídné možnosti přístupu k pracem.
Z vnitřní sítě školy by měly jít stáhnout bez problému.
Kdyžtak se ozvěte na SZ. Díky

[kacuro]

Otázka kvality studentů na VŠ v oboru historie je velice smutná, alespoň u nás na UJEPu (v Ústí nad Labem). Přihlásil jsem se tam v roce 2010 ve svých 35 letech, neboť historie mi byla koníčkem. Dálkové studium tenkrát nebylo (zahájili ho až tento školní rok), tak jsem se musel přihlásit na denní studium, což je při mém zaměstnání celkem složité, takže posledních 2,5 roku znám jen práci, školu a postel. Žádné přijímačky se nedělaly, jen krátký pohovor před dvěma kantory, z nichž jeden hleděl jen do svého notebooku a ani se na mně nepodíval. Dal jsem jim seznam literatury, řekl proč chci studovat historii, dostal jsem jednu otázku z literatury, kterou jsem ale zrovna nevěděl a konec. Z 80 lidí vzali na jednooborovou historii asi 30 kusů, vybrali i mně, patrně proto, že jsem tam mluvil i o tom, že pracuji na jedné odborné studii.

Když jsem šel poprvé do školy, myslel jsem si samozřejmě, jak budu mezi samými nadšenci pro historii, obával jsem se toho, jak se někde ztrapním, protože přeci jen jsem byl nějakých 17 let ze školy a maturoval jsem hlavně z technických předmětů (historii jsem měl naposledy na ZŠ). Jaké bylo mé překvapení, když jsem byl z jednooborových historiků pouze jediný, koho opravdu historie zajímala!! Ostatní spolužáci to brali spíše jako zašívárnu, aby si prodloužili "dětství", nebo se jinam nedostali, nebo jim bylo jedno, kam je vzali, protože se umí naučit vše potřebné a tak zápočty a zkouškami tak nějak proplouvají, ale ve skutečnosti je historie nebaví a nemají představu o tom, k čemu jim studium bude a co budou chtít jednou dělat. Hovory na chodbách jsou mezi pánským osazenstvem pouze o sportu, o babách a zábavě, u ženského osazenstva o různých tématech, ale alespoň i o škole (takže se raději přidávám do babského kroužku )

Mno nyní jsem ve třeťáku a jsem z toho studia dost rozčarovaný, více než polovina spolužáků skončila, ostatní se tam drží zuby - nehty. Studuji při zaměstnání a už mám všechny zkoušky a zápočty asi 14 dní hotové, čeká už mne jen dokončit bakalářku, obhájit ji a pak SZZ (v letním semestru už nemáme žádné předměty kromě přípravy na obhajobu a SZZ), ale většina mých zbývajících spolužáků, kteří nechodí pravidelně do práce (mají max. nějakou tu brigádičku), toho nemají dokončeno spoustu, dokonce i nějaké předměty z 1. ročníku ...

Nebudu ani komentovat zde již zmíněné činnosti, které studenti při přednáškách dělají (hlavně surfování po netu, hraní her, sledování filmů, poslech muziky, dokonce i živé diskuze mezi s sebou, kdy jim vůbec nevadí, že vyučující kvůli nim nejde téměř slyšet ... no hrůza).

Na druhou stranu ani kantoři nejsou žádní svatoušci, např. má vedoucí BP. Je to šéfka katedry, která si mě vzala pod křídla a teď mě absolutně ignoruje, neodepisuje mi na maily, o své konzultační hodiny někde trajdá atd. Potřebuji teď řešit jeden závažný problém při změně zadání a názvu mé BP, což vyplynulo z mé práci na tom, a i přesto, že to musím co nejdříve změnit v systému, vůbec nereaguje na mé návrhy v té změně ... Řeknu vám, že kdybych za sebou neměl 2,5 roku studia, tak bych kvůli té "ženské" skončil! Ale abych škole nekřivdil, jsou tam i dobří kantoři, které mám rád a vždy je rád poslouchám, za všechny např. doc. Velímský (pravěk - bývalý archeolog a raný středověk - někdy mi přijde, že zná Kosmu celého z paměti) a Dr. Tomíček.

No omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, ale musel jsem si ulevit

[Rubáš z Hrádku]

Ten babský kroužek je velmi snadno uvěřitelný

Jaké téma máš bakalářky, jestli to není tajné.

Jinak s touhle katedrou mám také jednu negativní zkušenost, i když jsem ji nestudoval.

[kacuro]

Jaké téma máš bakalářky, jestli to není tajné.

Vývoj a význam mincovnictví a peněžnictví v 10. až 12. století ve světle vybraných narativních pramenů

[Rubáš z Hrádku]

Hezké, i když mimo centrum mých zájmů.
Škoda že UJEP nemá volně práce ke stažení z netu. Tu tvou si doufám nechám také od známých stáhnout.
Tak přeji hodně zdaru.

[kacuro]

Jo díky. Ano ke stažení BP a DP musíš být přihlášený. Navíc pokud se nepletu, jsou v tom systému ke stažení pouze práce, kde autor výslovně souhlasil s tímto umístěním. Takže pokud dotyčný nesouhlasí, je jeho práce přístupná pouze prezenčně ve studovně KHI.