Rožmberkové

[elizabeth]

Vcera jsem po prichodu domu hledala druhou zenu Petra I. z Rozmberka. Priznam se, ze jsem nenasla ani, ze byla Katerina, natoz ze byla z Vartemberka. Hledala jsem v Bobkove, Sustovi, Cechurovi. Sustovy Dve knihy..., konci mozna jiz pred svatbou Petra s jeho druhou manzelkou a v dalsich knihach byla zminka jen o detech. Takove ty"zpracovane" knihy bez uvedeni odkazu, to pro me nejsou dukazy, a tak jsem v nich nehledala ( myslela jsem Zeny a milenky ceskych kralu apod). Dnes budu pokracovat. Hodnoceni Kubikove na Kosmasu ( recenze)neni moc lichotive, http://www.kosmas.cz/knihy/127890/rozmberske-kroniky, ale kdyz nikdo nic kloudneho zatim o Rozmbercich nenapsal. Dolezelove Deti petiliste ruze mam doma taky, ja to zas koupila kvuli Zavisovi a zklamana jsem byla take. Nepresnosti a malo informaci. Takze Lidove noviny, pospeste si. Co nejake regionalni nakladatelstvi v CB a nejake sborniky?

[Maršálek]

Nevíte prosím někdo, kdo byla manželka Petra I. Kateřina? Dost často se uvádí, že byla z Vartemberka, ale mezi Vartemberky údajně vůbec nefiguruje. V jedné chytré knize jsem se dočetla, že ji jako z Vartemberka uvádí až Březan, který ovšem - jak známo - má ve svých kronikách spoustu nepřeností. Jako na smilování čekám na monografii z Lidových novin, ale nevím kdy ji vydají... Pomůže někdo?
Á propos - chtěla jsem nastudovat něco o Vítkovcích, jenže vesměs je toho pomálu, takže jsem si půjčila Děti pětilisté růže od J. Doležalové, ale nad tou spoustou nepřesností mi zůstával rozum stát... Nemáte někdo tip?

Březan měl jedny z nejlepších zdrojů, neb byl archivářem Rožmberků a disponoval tedy přímo jejich rodovým archivem listin a listů. Jeho archivní zpracování i metodika byly tehdy přímo ukázkové. Druhou věcí je, nakolik kriticky přistupoval k Rožmberským falzům...

[Katerina]

Ha, dneska místo oběda jsem v Luxoru prohlížela Břežana .

Manželka Kateřina tam není uvedena jako z Vartemberka, ale pouze Kateřina zřejmě pocházející z poza rakouských hranic.

Ale na genealogy webu je pro změnu uvedena Kateřina z Vartemberka.

K.

[Viola]

Ha, dneska místo oběda jsem v Luxoru prohlížela Břežana .

Manželka Kateřina tam není uvedena jako z Vartemberka, ale pouze Kateřina zřejmě pocházející z poza rakouských hranic.

Ale na genealogy webu je pro změnu uvedena Kateřina z Vartemberka.

K.

Tak moje "výzkumy" mezitím pokročily... Březanovy kroniky revidovala A. Kubíková s tím, že se v nich nachází dost omylů, patrně vyplývajících z falz Oldřicha II. Původ Kateřiny je jedním z nich. Jak mě informoval zasvěcený Landštejn, jemuž tímto děkuji za pomoc , nikde mezi Vartemberky takovou Kateřinu nenajdeme. Snad mezi rakouskou šlechtou...

[acoma]

Tak jsem vyčetla, že Vítek z Hradce podporoval kralevicuv odboj v letech 1247-1249 a byl jím jmenován olomouckým kastelánem. V družině Vítka z Hradce byly zastoupeny dvorské hodnosti maršálka, číšníka a stolníka.... Vok z Rožmberka se velmi významně angažoval na Přemyslově vpádu na území Bavorska r. 1257 a společně s dalšími českými a rakouskými šlechtici kryl Přemyslův útěk a vzdal se pak na volný odchod. Bavorského tažení se zúčastnili i Vítkovci Smil a Ojíř. Vok z Rožmberka byl od r. 1261 hejtmanem Štýrska a spolu s ostatními příslušníky rodu napomohl i českému vítězství v bitvě u Kressenbrunnu r. 1269. Vítkovci se také podíleli na mírovém jednání s Uhry r. 1254 a 1260. Proto tedy Přemysl Otakar II. věnoval Vokovi hrabství Raabs. V darovací listině je zdůrazněno, že Vok je hoden hraběcího nebo i vyššího titulu. Králova nezvyklá přízeň vzala za své po Vokově smrti r. 1262. Pak již zvláštní politicko-vojenské postavení rodu Vítkovců skončilo...

[acoma]

Zajímavé je, že k schválení Vokovy fundace (klášter Vyšší Brod) Přemyslem Otakarem II. došlo až po založení kláštera Zlatá koruna v r. 1264, která byla filiální k rakouskému Heiligenkreuz.

[Viola]

No s tou podporou Vítka z Hradce v kralevicově povstání to snad ani není tak žhavé. Četla jsem, že on byl vlastně jen údajně jediný známý a významný šlechtic, kterého známe jménem, že podporoval Přemysla. Většina autorů ale jeho účast zpochybňuje, už přesně nevím proč, každopádně od toho odvozovali podporu celých Vítkovců, která ale stojí na hliněných nohách.
Spekulací může být dost, protože mezi opravdové a doložené šlechtice, kteří stáli za Václavem I. i na počátku povstání, byli Boreš a Havel z Lemberka...

[Katerina]

Elisabeth,, využila jsem toho, že mám na návštěvě tatínka a polskou nevlastní matku a zeptala jsem se, jak je to v Polsku s tím Závišem.

Ve formě Závisza ! je to staré polské jméno.
Prý byl nějaký Závisza starý, pak asi jeho syn Závisza mladý a z nich Závisza z Týnca , což má být polský šlechtický rod, prý cca z doby Siekiewiczových Křižáků.

Nevím jak historicky zcela přesné, (je to ekonomka, ale miluje Sienkiewicze !), ale každopádně Závišové v té době v Polsku byli.

K.

[acoma]

Proto tedy Přemysl Otakar II. věnoval Vokovi hrabství Raabs. V darovací listině je zdůrazněno, že Vok je hoden hraběcího nebo i vyššího titulu. Králova nezvyklá přízeň vzala za své po Vokově smrti r. 1262. Pak již zvláštní politicko-vojenské postavení rodu Vítkovců skončilo...

Tak a teď jsem našla, že zprávu o "vyvýšení rodu nad jiné pány zemské" údajně Břežan převzal z listiny P.O.II z 23.06.1264. Jedná se ale o falzum, které prý snad ani fyzicky neexistovalo a jeho vymyšlený text zařadil Oldřich II. z Rožmberka do dalšího falza, ketré měl pro změnu 17.09.1333 vydat Jan Lucemburský. Toto falzum by mělo být uloženo pobočce třeboňského archivu v Krumlově.

[acoma]

V dopise z podzima 1277 označil Rudolf Vítkovce za své spojence a chráněnce, proti čemuž se Přemysl ohradil. Koncem roku 1277 Přemysl vytáhl do JČech, smířil se s mladými Rožmberky (pořád ale nevíme, kolik jim bylo!), Záviš s Ojířem uprchli, o dalších se snad neví...

22.9.1277 - tehdy zemřel Vítek II. z Příběnic, bratr Jindřicha I. z Rožmberka - tj. mladistvý Rožmberk. A kdy přesně vytáhl Přemysl do jižních Čech? Nemůže to souviset?

[Kateřina_z_Landštejna]

Zrovna jsem četl jeden starší comics, kde vystupovala šlechtická rodina DE ROUGEMONT, po staletí zápasící s upírem. Nebyli to nějací francouzští příbuzní Rožmberků?

De Rougemont (Matouš Vernier) je typická imigrantská "šlechta", jež za pár babek získala konfiskáty po vyvražděných nebo vyhnaných Češích. A pochopitelně byla ve službách Habsburků - za zásluhy pak nafasovali titul "baron". Rodina Vernier de Rougemont měla v držení Lipnici nad Sázavou, Světlou nad Sázavou, panství Medlešice (na Pardubicku), krátce vlastnili dnešní "Slovanský dům" (Šporkův palác).

S Vítkovci a tedy ani s Rožmberky nemají žádnou spojitost. Ono to vlastně ani dost dobře nejde, protože se v Čechách objevili až dávno poté, co většina Vítkovců vymřela (...chjo, škoda nás )

[Viola]

Našla jsem poměrně zajímavou listinu z roku 1262, kde Čéč z Budějovic (tehdy ještě z Velešína) spolu se svou manželkou Giselou, rozenou z Kuenringu, ve Světlé (Zwetl) asi darují nějakou ves, to není až tak podstatné. Ale zajímavější jsou svědci: Oldřich z Hradce, Vítek z Krumlova, Budivoj ze Skalice, Albert z Boršova a Smil z Lichtemburka. Přeshraniční kontaky asi docela kvetly .
To se opakovalo roku 1266, opět ve Světlé, jenom svědečná řada dosáhla určitých změn - Oldřich z Hradce, Ojíř z Třeboně, Vítek z Krumlova, Budivoj ze Skalice, Albert z Boršova, Smil z Lichtemburka, Rapoto... a Jindřich ml. z Vitorazi...

[Kateřina_z_Landštejna]

Našla jsem poměrně zajímavou listinu z roku 1262, kde Čéč z Budějovic (tehdy ještě z Velešína) spolu se svou manželkou Giselou, rozenou z Kuenringu, ve Světlé (Zwetl) asi darují nějakou ves, to není až tak podstatné. Ale zajímavější jsou svědci: Oldřich z Hradce, Vítek z Krumlova, Budivoj ze Skalice, Albert z Boršova a Smil z Lichtemburka. Přeshraniční kontaky asi docela kvetly .
To se opakovalo roku 1266, opět ve Světlé, jenom svědečná řada dosáhla určitých změn - Oldřich z Hradce, Ojíř z Witigenaw, Vítek z Krumlova, Budivoj ze Skalice, Albert z Boršova, Smil z Lichtemburka, Rapoto... a Jindřich ml. z Vitorazi...

Ten Ojíř, to je z Třeboně, ono se jí tak říkalo. Witigenaw znamená "Vítkovy luhy". Narazila jsem teď díky tomu názvu ještě na několik velmi zajímavých odkazů. Jenže mám děsné práce, tak si jen dělám poznámky o pramenech

Našla jsem tento materiál - je to o rodopisu:
http://www.narod-sobe.cz/clovek/kultura ... loha_F.htm

[Viola]

... Ojíř z Witigenaw...Ten Ojíř, to je z Třeboně, ono se jí tak říkalo. Witigenaw znamená "Vítkovy luhy".

Takže Ojíř z Landštejna? Je to možný? Jinak o tý práci mi ani nemluv .

[F.Krampl]

Našel jsem v pramenech,že už v r.1142 je zmiňováno v Čechách jméno Witko.Neví někdo,jestli je tento Witko totožný z Vítkem I.z Prčice

[Kateřina_z_Landštejna]

Našel jsem v pramenech,že už v r.1142 je zmiňováno v Čechách jméno Witko.Neví někdo,jestli je tento Witko totožný z Vítkem I.z Prčice

Mohl by to být zakladatel rodu. Vítek z Prčice zemřel asi někdy koncem r. 1194, takže to je možné i časově. Jméno Witko, Witiko, Witego, Witigo, Wittigo či Witig/Wittig se objevuje v mnoha tvarech v německy a latinsky psaných listinách, avšak lze předpokládat, že se jedná o přepisy českého jména Vítek.
František Palacký uvádí ve svých "Dějinách národu českého" řadu listinných důkazů o existenci Vítkovců jako českého rodu, a to rodu od samého počátku značně významného (zde). Či spíše již déle existujícího, ale koncem 12. století teprve ve známost vstoupivšího

Zajímavým pramenem je i listina z Pasova z října 1194, kterou místní biskup potvrzuje pánu z Ellenbrechtskirchenu převzetí závěti ve prospěch kapituly, za což mu propůjčil hrad Struben. A prvním ze svědků je uveden Witek de Boemia.

Spíše však než Vítek je problémem jeho původ z Prčice. Na přelomu 12. a 13. století je totiž jméno Vítek (ve výše uvedených a dalších podobách) zmiňováno často ve spojení s názvem Plachinperc, Plachinberg, Plankenberg, Blankenberg. Je-li to německý přepis Prčice, těžko říci, ale rod Schönhering-Blankenberg je prastarým hornorakouským rodem (již v r. 1111 je zmíněno jejich sídlo Bergheim "Bercheim") a docela hrdě se hlásí k tomu, že ve 12. století, když vymřeli po měči, stali se Vítkovci jejich dědici.

A aby toho nebylo málo, našla jsem náznaky toho, že milí Schönheringové možná nejsou nikým jiným, než pozdějšími Kuenringy. SPojitosti rodů by odpovídalo i jejich napojení na Přemyslovce a moc, již v Horních Rakousích měli. Již Přemyslu Otakaru I. pomohl na trůn mimo jiné i rod Kuenringů a o pár desítek let později se opět Kuenringové vesele ženili či alespoň žili s českou královskou rodinou. Obdobně se ovšem ženili právě s Vítkovci.

Tahle stopa mne zaujala již před několika měsíci a pomaličku, jak se klopotně prokousávám latinskými a staroněmeckými texty (pokud jsou přepsány do latinky, paleografie mne teprve čeká ). Ale společně s několika dámami a pány na dalších auditcích si myslím, že se zase hneme dopředu.

Ale, abych se vrátila k otázce - určitě je to on. Případně některý z jeho čtyř Vítků (taka měl na jména vskutku fantazii - ale nebyl sám, Kuenringové v tom mají také pěkný binec; samý Jindřich a ještě nejdou po sobě )

[F.Krampl]

Já jsem téhož názoru.Také si myslím,že by to mohl být Vítek I. z Prčice.Ještě mám jeden problém.František Palacký se zmiňuje o Sezemovi,synovci Vítka I.z Prčice.Nemáně někdo nějaké informace o tomto Vítkovci?

[Kateřina_z_Landštejna]

Já jsem téhož názoru.Také si myslím,že by to mohl být Vítek I. z Prčice.Ještě mám jeden problém.František Palacký se zmiňuje o Sezemovi,synovci Vítka I.z Prčice.Nemáně někdo nějaké informace o tomto Vítkovci?

Na tuto zmínku jsem rovněž narazila a velmi mne zaujala. Onen Sezema by měl být údajným Vítkovým levobočkem, ale toto by zažitou teorii dost měnilo. Ostatně - to vy vysvětlovalo i teorii, že znak pánů z Ústí a ze Stráže nebyl černá, ale modrá růže ve zlatém poli.

Budu se hrabat v německy a latinsky psaných listinách dostupných po netu, ale bude to běh na dlouhou tra. Času málo a znalosti němčiny a latiny zatím zlomkovité (manžel mne ale bude popohánět, takže se nepochybně budu zlepšovat) , ale chu mám. Tedy budu bádat - a jak vidíte, je zde lidí, které to zajímá, povícero. Když své poznatky dáme tu a tam dohromady, máme šanci se dozvědět něco zajímavého

[Ježek]

Mám ve svém výčtu šlechty konce 12. st Sezemy 3 (asi) léta 1173 - 1197:


Zezema 1175, 1177 praefectus de Pilsen (CDB I 278,9) 1177 comes de Bielina (CDB I. 280), doložen až do roku 1178 (CDB I. 285, 288)

Zezema fil. Zezema (syn Sezemy) 1177 CDB I. 278), snad pincerna (číšník) v roce 1187 (CDB I. 317), naposledy 1189 (CDB I. 323)

Zezema fil. Bertholdi 1197 (CDB I. 357,8).
Berthold de Leisin 1180/2 (CDB I. 296)
Berthold do r. 1173 (CDB I. 268)
asi teda méně významější šlechtic, nebo bohatnuvší na pozemcích z listiných pramenů vynořující se zřídka (jako Hroznata nebo Bavor)

Vítek (Vítkové) - zemřel 1. u Loděnice?
Witek, Witigo: 1175,7 dapifer, 1177 cast. de Cladsco,
1181, 1183
1184 cast de Prahen
1184/5 de Purchitz
1185,8, 9, 92, 97
neznámá listina za vlády biskupa 1193-7 subcameramius

[F.Krampl]

Sezema,o kterém se vede nyní diskuse a téma bezesporu Vítkovec byl.Našel jsem v pramenech,že by to měl být snad synovec Vítka I.z Prčice.Zmiňuje se o tom i František Palacký.Úplně s Vámi souhlasím,že to je běh na dlouhou tra.Je veliká škoda,že jsou tyto rody zahaleny takovými tajemnostmi.Jedna kronika se liší daty i jmény od jiné.Kdo se pak v tom má vyznat.Jsem velice rád,že jsem našel skupinku lidí,která ma podobné zájmy jako já a hned při první nejasnosti to nevzdá.