Přemyslovské princezny

[Zany]

O jakou vesnici ti jde?

Leština , součást obce Markvartice, okr. Jičín. Silnice končí u lípy /památný strom, má nějaké číslo, které jsem si nenapsala /. Pod lípou je podstavec s křížkem.Na podstavci je z jedné strany vyobrazení sv. Václava, další dvě strany smyl čas a strana další zobrazuje ženskou postavu, kterou protíná meč. Ráda bych věděla o jakou postavu s mečem se jedná.

v rejstříku památek je to zapsáno jako "sloup se sousoším - kříž se sochami dvou andělů"

[Katerina]

Já vtom mám velké nedostatky a vím to.Ale teď si mi to vysvětlila a chápu to tak, že skutečnosti je to ještě horší, než jsem si myslel.Že se nestyděj, tak významnou osobnost zašantročit.
jde skutečně časově o ty husitské bouře po smrti Václava IV.

Kéž by to , miý Komoni , bylo tak jednoduché, kdybychom věděli , kdo ji - jak ti píšeš "zašantročil" - ale my nevíme ani to, a samozřejmě je možné, že ji zašantročil v dobré víře. Aby ji ochránil. Vždyt to byla i na středověk doba děsně bouřlivá, ti, nebo spíš ty, které ostatky třeba (protože jistě to nevíme) někde , určitě pietně před násilníky ukryly, mohly být druhý den mrtvé - vraždily obě strany a možná jim pak vcelku bylo jedno ke které straně jejich obět vlastně náleží.

Tomka mám, nějakou zkrácenou verzi, tak se podívám , zda něco nebude tam.

[Dagmar]

O jakou vesnici ti jde?

Leština , součást obce Markvartice, okr. Jičín. Silnice končí u lípy /památný strom, má nějaké číslo, které jsem si nenapsala /. Pod lípou je podstavec s křížkem.Na podstavci je z jedné strany vyobrazení sv. Václava, další dvě strany smyl čas a strana další zobrazuje ženskou postavu, kterou protíná meč. Ráda bych věděla o jakou postavu s mečem se jedná.

v rejstříku památek je to zapsáno jako "sloup se sousoším - kříž se sochami dvou andělů"

jj. díky Sloup tam fakt je, ale bez sousoší a o andělech ani vidu ........

[Katerina]

Tak tady je ten Tomek, ale v podstatě jako u Vavřince, až na tu dobrovolnost. Vůbec je to v podstatě Vavřinec z Březové ,

http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShow ... w_Wladiwoj

a ještě to, co zmiňoval Zany -ohledně toho vyhnání v roce 1419 a zpětný návrat - to jsem naopak u Vavřince nenašla, nebo přehlédla.

http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShow ... 17&x=8&y=8

A ještě jeden pokládek, tentokrát z Tomkovy monograffie, přímo o kášteře:
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShow ... v+Vladivoj

[duli]

Leština , součást obce Markvartice, okr. Jičín. Silnice končí u lípy /památný strom, má nějaké číslo, které jsem si nenapsala /. Pod lípou je podstavec s křížkem.Na podstavci je z jedné strany vyobrazení sv. Václava, další dvě strany smyl čas a strana další zobrazuje ženskou postavu, kterou protíná meč. Ráda bych věděla o jakou postavu s mečem se jedná.

v rejstříku památek je to zapsáno jako "sloup se sousoším - kříž se sochami dvou andělů"

jj. díky Sloup tam fakt je, ale bez sousoší a o andělech ani vidu ........

Nejsou tam, protože v okolí řádila tlupa zlodějů a vesměs vše skončilo v Německu u obchodníků, kterým dodávali na objednávku. Už jsou zavření, ale kříže, sochy apod. z pískovce jsou neznámo kde...

[Viola]

Jeden zajímavý blog o Anežčiných ostatcích: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/j ... temid=8985

[KOMOŃ]

Ten článek v blogu je hodně sprostý a nepřiměřený a autorce bych doporučoval najit si jinou práci.

Jak jí může vadit, že média během měsíce zburcovala i odcházejícího kardinála, který povolil průzkum?Vždyť v první řadě je to její práce, zjišťovat a hledat.Cejtím závist, že nějakému restaurátorovi se povedlo během velmi krátké doby to, čeho ona by nebyla schopná ani za několik let...Jestli vůbec by se jí něco povedlo.

A že průzkum byl neúspěšný?Tak to se dá předpokládat, když se hledá věc, o které nevíme, kde je, nebo víme, ale je více variant...

[slavicekvac]

Ten článek v blogu je hodně sprostý a nepřiměřený a autorce bych doporučoval najit si jinou práci.

Jak jí může vadit, že média během měsíce zburcovala i odcházejícího kardinála, který povolil průzkum?Vždyť v první řadě je to její práce, zjišťovat a hledat.Cejtím závist, že nějakému restaurátorovi se povedlo během velmi krátké doby to, čeho ona by nebyla schopná ani za několik let...Jestli vůbec by se jí něco povedlo.

A že průzkum byl neúspěšný?Tak to se dá předpokládat, když se hledá věc, o které nevíme, kde je, nebo víme, ale je více variant...

Doufám, že se podaří přimět ty chlapy ke georadarovému průzkumu Panenského Týnce. Rozhodně se o to pokusím. Ten tanec by bylo škoda nevyužít
Ještě jedna věc k Haštalu. Vadí mi, že se průzkum tak rychle odbyl. Například: Ta barokní hrobka musí mít někde vstup. Pohřby se nekonaly třícentimetrovou dírou ve stropě. A představa, že se hrobka postavila, naplnila rakvemi a zazdila je idiotská. Někde byl vstup kudy se pohřbívalo, a to se vůbec neřešilo. Tím se taky automaticky zablokovala možnost prozkoumat možnost starší krypty původního románského kostela. Například Dragoun si stěžoval, že velikostí krypty byl zřejmě zničen pozůstatek právě původního románského zdiva. Je to skutečně pravda? Taky je možnost, že Haštal byl s klášterem spojen a že barokní hrobka nějak respektovala, např. za zdí, starší pohřební komoru původního kostela. Podle mne bylo třeba do hrobky vstoupit a prozkoumat ji dobře. Kamera nestačí. na tohle ovšem dojde až za další desítky let. Zřejmě se nenajde nikdo, kdo by to prosadil a zaplatil. Mám z toho dojem, že parta archeologů se již předem rozhodla nenajít

[Viola]

Ještě jedna věc k Haštalu. Vadí mi, že se průzkum tak rychle odbyl. Například: Ta barokní hrobka musí mít někde vstup. Pohřby se nekonaly třícentimetrovou dírou ve stropě. A představa, že se hrobka postavila, naplnila rakvemi a zazdila je idiotská. Někde byl vstup kudy se pohřbívalo, a to se vůbec neřešilo. Tím se taky automaticky zablokovala možnost prozkoumat možnost starší krypty původního románského kostela. Například Dragoun si stěžoval, že velikostí krypty byl zřejmě zničen pozůstatek právě původního románského zdiva. Je to skutečně pravda? Taky je možnost, že Haštal byl s klášterem spojen a že barokní hrobka nějak respektovala, např. za zdí, starší pohřební komoru původního kostela. Podle mne bylo třeba do hrobky vstoupit a prozkoumat ji dobře. Kamera nestačí. na tohle ovšem dojde až za další desítky let. Zřejmě se nenajde nikdo, kdo by to prosadil a zaplatil. Mám z toho dojem, že parta archeologů se již předem rozhodla nenajít

Nevím, mně to přijde "logické" - v kontextu toho, jak průzkum probíhal. Mediální hysterie, která byla vyvolána, zřejmě chtěla jen odpověď na otázku, jestli bylo vidění pravdivé, či nikoliv, na seriózní průzkum asi nejsou peníze nebo není takový výzkum prostě v plánu. Je také možné, že k průzkumu dojde někdy později - ale k pořádnému průzkumu, ne takovém "v přímém přenosu". Přepokládám, že archeologové mají na celý rok vždy nějaký plán spolu s rozpočtem, takže ona mediální hysterie jim zřejmě narušila plány. Nebo myslíte že ne?

[slavicekvac]

Ještě jedna věc k Haštalu. Vadí mi, že se průzkum tak rychle odbyl. Například: Ta barokní hrobka musí mít někde vstup. Pohřby se nekonaly třícentimetrovou dírou ve stropě. A představa, že se hrobka postavila, naplnila rakvemi a zazdila je idiotská. Někde byl vstup kudy se pohřbívalo, a to se vůbec neřešilo. Tím se taky automaticky zablokovala možnost prozkoumat možnost starší krypty původního románského kostela. Například Dragoun si stěžoval, že velikostí krypty byl zřejmě zničen pozůstatek právě původního románského zdiva. Je to skutečně pravda? Taky je možnost, že Haštal byl s klášterem spojen a že barokní hrobka nějak respektovala, např. za zdí, starší pohřební komoru původního kostela. Podle mne bylo třeba do hrobky vstoupit a prozkoumat ji dobře. Kamera nestačí. na tohle ovšem dojde až za další desítky let. Zřejmě se nenajde nikdo, kdo by to prosadil a zaplatil. Mám z toho dojem, že parta archeologů se již předem rozhodla nenajít

Nevím, mně to přijde "logické" - v kontextu toho, jak průzkum probíhal. Mediální hysterie, která byla vyvolána, zřejmě chtěla jen odpověď na otázku, jestli bylo vidění pravdivé, či nikoliv, na seriózní průzkum asi nejsou peníze nebo není takový výzkum prostě v plánu. Je také možné, že k průzkumu dojde někdy později - ale k pořádnému průzkumu, ne takovém "v přímém přenosu". Přepokládám, že archeologové mají na celý rok vždy nějaký plán spolu s rozpočtem, takže ona mediální hysterie jim zřejmě narušila plány. Nebo myslíte že ne?

Jakkoliv, závěry byly velmi rychlé, otázka vchodu do barokní hrobky se ani nezmínila. Ani se nepokusili příliš luštit ten nápis na zdi, který viděli. etc. Dělá to spíš dojem - jděte do háje, my jsme ti pomazaní, kteří o tom rozhodují... Je tedy najít Anežku pro lidi prioritní, nebo ne? Je to taky priorita velectěného ústavu? Je priorita udělat něco s Přemyslovci, když se škrtly peníze na DNA analýzu? Ať jdou do háje. Priorita je hrabat se pod dálnicemi a spisovat hypotézy bez slušně provedených vykopávek. Viz Slavníkovci, kde se kopalo jen na Libici a dost. A všichni vědí, jak Slavníkovci byli odnoží Přemyslovců a vládli s jejich povolenkou Houbeles. Slušné je říct na rovinu - nevíme, protože jsme to dosud nezjišťovali.

[slavicekvac]

5. Anežka Česká: kosti, legendy, ideály
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání: 20.2.2010
Odkaz: http://www.lidovky.cz/
Ročník: 22
Číslo: 43
Strana: 24
Autor: Petr Kubín
Rubrika: Orientace - eseje
Mutace: Celostátní
Pořadí: 1
Oblast: Celostátní deníky

Splnění proroctví litoměřického probošta Jana Papouška se prozatím odkládá, šťastné časy nás nečekají



Hrob svaté Anežky nebyl při pátrání v kostele svatého Haštala objeven. Pro historiky to ale není zase taková újma: mnohem větší význam než ostatky světice by pro ně měl případný objev nějakého dalšího starobylého textu o Anežčině životě. Pátrání archeologů po hrobu svaté Anežky v kostele svatého Haštala na Starém Městě pražském skončilo tento týden neúspěchem. Takový výsledek se dal očekávat, protože listopadový "objev" jejího hrobu v tomto kostele, načasovaný na dobu oslav dvacátého výročí sametové revoluce, vyvolal sice překvapivě velký rozruch ve sdělovacích prostředcích, ale v církvi samé i mezi historiky byl přijat spíše skepticky. Kromě faktu, že dcera krále Přemysla Otakara I. princezna Anežka u tohoto farního kostela založila na začátku třicátých let 13. století svůj klášter a špitál, neexistuje totiž žádná spolehlivá indicie spojující svatého Haštala s hrobem světice.

Anežka byla pohřbena na Smrtnou neděli 15. března 1282 ve svém klášteře, v kapli Panny Marie, patrně do hrobu ve speciálně vybudované nice v jižní zdi (kde je také dnes osazena Anežčina moderní náhrobní deska). Kvůli častým povodním však byly Anežčiny ostatky asi po třiceti letech vyzdviženy z hrobu, kosti omyty vínem (které se pak používalo jako zázračný lék) a vloženy do jakési dřevěné truhly (archa lignea). Ta už nebyla umístěna pod podlahu, ale stála zvlášť nad její úrovní a bylo možno se jí i volně dotknout, alespoň podle svědectví tehdejších řeholnic.

Hned na počátku husitské revoluce byly klarisky, stejně jako ostatní pražští řeholníci, ze svého kláštera vyhnány a umístěny spolu s dalšími řeholnicemi do kláštera svaté Anny poblíž Karlova mostu a posléze našly útočiště u spolusester v Panenském Týnci na Lounsku. Někdy v té době se ostatky zakladatelky ztratily, neboť už v polovině 15. století pronesl litoměřický probošt Jan Papoušek slavné proroctví, že šťastné časy v české zemi nastanou teprve tehdy, až bude nalezeno tělo svaté Anežky.

Velká šance na jeho znovunalezení se objevila v roce 1643, tedy už po návratu klarisek do Prahy. Na jaře a na podzim toho roku proběhlo v Anežském klášteře v bývalé Anežčině oratoři rozsáhlé pátrání po hrobu světice, ne nepodobné tomu dnešnímu. Účastnil se ho i pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach, a angažován byl dokonce sám císař Ferdinand III. Dne 16. října byl pod oltářem nalezen hrob, v němž byla objevena dřevěná skříňka obsahující zlomky lidských kostí. Přítomná komise však nedošla k závěru, že by to byly ostatky světice. Protože se skříňka s kostmi, uložená provizorně v sakristii kláštera, časem ztratila, není možné výsledky komise dodatečně ověřit. Za jedinou dochovanou kost svaté Anežky se tak dnes považuje pouze její dolní čelist uchovávaná v královském klášteře El Escorial u Madridu, z níž část byla před časem oddělena pro kardinála Tomáška, respektive pro pražskou katedrálu. Ani u těchto relikvií však nebyla provedena žádná zkouška pravosti, například pomocí DNA.

Průkopníci svatořečení Současný mimořádný zájem médií o nalezení Anežčina hrobu je jistě veden především honbou za senzací, svědčí ale také o tom, že Anežka je v současnosti vedle svatého Václava nejpopulárnější českou světicí. Důvod je zřejmý - její kanonizace výrazně ovlivnila průběh sametové revoluce. Konečně Anežka je stejně jako její prapředek Václav národní patronkou. Byla stejně jako on dynastickou světicí, a kdyby se její kult formoval v příznivějších dobách, dosáhl by patrně brzy oficiálního uznání z Říma.

Jenže Anežčin kult se začal rozvíjet v okamžiku, kdy už žili jen poslední příslušníci jejího rodu. První žádost o kanonizaci podala v roce 1228 její praneteř - královna Eliška Přemyslovna k papeži Janu XXII. Při té příležitosti byl také vyhotoven nejstarší hagiografický životopis Anežky (zvaný podle prvních slov Candor lucis eterne), který ji představil jako světici kráčející ve stopách svatého Františka a svaté Kláry z Assisi. Připojen byl také nezbytný seznam zázraků.

Přestože se k žádosti královny připojila nejvýznamnější královská města včele s Prahou, Jan XXII., sídlící celý svůj pontifikát v Avignonu, žádost zamítl. Právě tehdy totiž těžce zápasil s církevní opozicí vedenou minority, nespokojenými s papežským výkladem chudoby, který obcházel závěť svatého Františka obsahující zákaz jakéhokoli vlastnictví. Opozice také zpochybňovala plnost papežské moci, a navíc ji podporoval papežův úhlavní nepřítel - císař Ludvík Bavor. Jan XXII. byl dokonce prohlášen za sesazeného z důvodu údajné hereze a v Římě byl proti němu zvolen nový papež. V tu chvíli nemohl Jan XXII., i kdyby chtěl, prohlásit Anežku za světici, když sama byla proslulým symbolem horlivého úsilí o striktní dodržování odkazu svatého Františka.

Eliška Přemyslovna tedy neuspěla, a nemohla tak dovést do konce slib, který dala po obtížném porodu svého druhého syna Přemysla Otakara, že pokud se uzdraví, bude se všemi silami snažit o Anežčinu kanonizaci. Po Eliščině smrti (a po nástupu nového papeže) žádali v Avignonu o svatořečení znovu pražští minorité a klarisky a patrně o tom uvažoval i sám císař Karel IV. Byl totiž Anežce zavázán za záchranu, kterou mu prý prokázala jako jednoročnímu dítěti, když byl v zimě na přelomu let 1317 až 1318 na hradě Lokti. Královna Eliška byla zrovna s Janem Lucemburským bez dětí v Praze, když se jí zdál úzkostný sen, ve kterém byla vybídnuta, aby šla prosit o pomoc svou pratetu, svatou Anežku. Eliška, ačkoli dobře věděla, že její příbuzná je už dávno mrtvá, se tedy vypravila na František do kláštera klarisek a tam měla vidění Anežky, která jí přislíbila pomoc. Příštího dne pak dorazil k Elišce do Prahy rychlý posel z Lokte se zprávou, že její syn Václav (= Karel IV.) na smrt onemocněl, ale náhle se úplně uzdravil. Karel IV. musel tento příběh znát, protože byl zapsán v Anežčině životopise, měl tedy dobrý důvod, proč podporovat její kanonizaci. Přesto se k tomu z blíže neznámých důvodů neodhodlal. Když čtyřicet let po Karlově smrti přišla husitská revoluce, šance na svatořečení už byla nadlouho promarněna.

V slabém těle silný duch Anežka přitom splňovala všechny předpoklady k tomu, aby mohla být už ve středověku prohlášena světicí. Pocházela z urozené rodiny, což bylo tehdy pro světce takřka podmínkou. Proslavila se po celé Evropě odmítnutím nejlepších možných ženichů, včetně anglického krále Jindřicha III. Plantageneta a císaře Fridricha II. Štaufského, před nimiž dala přednost životu v klášteře chudých klarisek. Připojila se tedy k hnutí žebravých řeholníků, z jejichž řad pocházela značná část tehdejších světců. Navíc byla sestřenicí svaté Alžběty Durynské, jedné z nejpopulárnějších světic střední Evropy, a udržovala úzký písemný styk se zakladatelkou svého řádu sv. Klárou, která ji postupně uváděla do ducha Františkovy řehole. Anežka také nepochybně konala skutky milosrdenství, z nichž největším bylo založení a nadání velkého špitálu svatého Františka. Sama v něm sice nikdy nesloužila, protože byla klauzurní sestrou, žijící jen uvnitř kláštera, ale jeho zřízením prokázala dobrý skutek tisícům chudých a nemocných, kteří zde byli v průběhu dalších staletí v péči špitálního bratrstva křižovníků s červenou hvězdou. Pro sestry v klášteře se snažila získat úlevy od početných tvrdých příkazů, především ohledně teplejšího oděvu a lepší úpravy lůžek. Sama se však řídila nejpřísnější askezí, jedla jenom syrovou cibuli, trochu ovoce, chléb a výjimečně ryby. Proto, jak poznamenal její nejstarší životopisec, časem "zmizela krása její tváře, uvadla tělesná síla, oči se zakalily slzami, a když bylo stráveno maso, kosti přilnuly ke kůži". Své tělo trýznila i bičováním, takže ji sama svatá Klára musela mírnit v přehnané askezi.

O co slabší však bylo tělo, o to silnější byl její duch. Přestože z pokory brzy rezignovala na úřad abatyše, fakticky zůstala jako "starší sestra" vedoucí osobností kláštera až do smrti. Neúnavně žádala papeže o privilegium chudoby a významně tak napomohla svaté Kláře v jejím boji za schválení Františkovy řehole i pro ženy. Neodradily ji ani papežské zákazy. Svá přání dovedla prosadit i proti vůli samotných minoritů. Tak se stalo, že když byl její zpovědník Konrád z Wormsu v roce 1239 zvolen provinciálem saských a českých minoritů, dosáhla u papeže zrušení výsledku volby, neboť si ho chtěla ponechat pro sebe. Tento poněkud nelichotivý fakt však zmírňuje skutečnost, že sama Anežka teprve postupně zrála ke křesťanské dokonalosti, tak jak ji měla před očima v podobě svatého Františka a svaté Kláry.

Rozhodnutí vstoupit do kláštera učinila skoro ještě jako dívka (obláčku měla v roce 1234 ve 23 letech) a strávila zde celý dlouhý život. Nejprve přijala velkorysé majetkové zabezpečení pro svůj klášter od královského bratra Václava I., po poučení Klárou se toho všeho odhodlaně zřekla ve prospěch špitálního bratrstva křižovníků. Neuzavřela se také jen do privátní zbožnosti, ale sledovala dobro celého společenství klarisek a samozřejmě i osudy své země, které vládl její bratr Václav a pak synovec Přemysl Otakar II., s nimiž navzdory klauzuře udržovala čilé kontakty. Oba také zahrnovali svoji milou Anežku zvláštní přízní a z jejího dvojkláštera klarisek a minoritů vybudovali v tehdy moderním gotickém slohu nádherný architektonický komplex, který se stal natrvalo chloubou hlavního města.

Kdy nastanou blažené časy?

Zajímavý a mimořádný však není jen Anežčin život a její kult, ale také historie objevů nejstarších textů o jejím životě. Až do konce 19. století byly totiž známé pouze dvě barokní anežské legendy. Teprve v roce 1896 ohlásil pracovník Ambroziánské knihovny v Miláně Achille Ratti (shodou okolností pozdější papež Pius XI.) objev rukopisu ze 14. století, který obsahuje starobylou anežskou legendu, začínající slovy Candor lucis eterne. Její text však neuveřejnil. To učinil až během první světové války anglický badatel Walter W. Seton, který sice o existenci milánského rukopisu nevěděl, ale krátce před válkou objevil v Bamberku jiný rukopis Candor lucis eterne, který vznikl v norimberském klášteře klarisek rovněž během 14. století. Konečně poslední, třetí rukopis legendy ze 14. století nalezl v roce 1931 ve františkánském klášteře v chorvatském Šibeniku řádový archivář Krsto Stošić. Na jeho objevu byl nejcennější připojený text tří žádostí pražských minoritů a klarisek o Anežčinu kanonizaci z třicátých let 14. století. Takto roztroušené po světě jsou tedy jediné tři dochované rukopisy nejdůležitějšího pramene k životu svaté Anežky. Hned rok po Stošičově objevu vydal na základě všech tří nalezených rukopisů český františkán a pozdější profesor církevních dějin na Teologické fakultě Karlovy univerzity Jan Kapistrán Vyskočil kritickou edici legendy, která je dodnes základem vědeckého bádání o životě a kultu sv. Anežky.

Pro historiky by bylo asi důležitější objevit nějaký další starobylý text o sv. Anežce než najít její ztracené ostatky. Papouškovo proroctví o blažených časech, které nastanou po objevu Anežčina těla, však neztrácí na přitažlivosti. Když je vpředvečer listopadové revoluce P. Tomáš Halík parafrázoval při příležitosti Anežčina svatořečení, vrátila se do Česka demokracie. Nyní by se mohly vrátit alespoň její ideály, které za dvacet let poněkud vybledly.



***



O co slabší však bylo tělo, o to silnější byl její duch. Přestože z pokory brzy rezignovala na úřad abatyše, fakticky zůstala jako "starší sestra" vedoucí osobností kláštera až do smrti.



Anežka je stejně jako její prapředek Václav národní patronkou. Byla stejně jako on dynastickou světicí, a kdyby se její kult formoval v příznivějších dobách, dosáhl by patrně brzy oficiálního uznání z Říma.



Foto autor| Ilustrace: Helena



O autorovi| Petr Kubín, Autor (* 1967) přednáší církevní dějiny na Katolické teologické fakultě UK. historik

[slavicekvac]

Odesláno PhDr. Dragounovi

Text, který jsem odeslal panu Vanke, myslím, že by měl zajímat i Vás. Aniž si dělám velké iluze, že se v té věci něco podstatného stane.
Ale mělo by...
Díky za laskavé přečtení.

-----Original Message-----
From: Václav Slavíček [mailto:slavicekvac@upcmail.cz]
Sent: Saturday, February 20, 2010 1:53 PM
To: libor.vanke@seznam.cz
Subject: Anežka
Importance: High

Vážený pane,

Povyk způsobený hledáním Anežky České je velký, ale reklama tím také. Tu Vám ze srdce přeji.
Můj zájem je právě Anežka, a velmi bych uvítal, kdybyste nadále tento problém sledoval, včetně
slušné reklamy, kterou to dělá Vašemu podnikání.
Nejsem přesvědčen, že u Haštala se skončilo, ta barokní hrobka může mít pokračování do středověkého pohřebního místa.
Archeologové se ani nepozastavili nad tím, kde je do hrobky vchod. Nepochybně se do ní nepohřbily všechny osoby najednou a hrobka byla zazděna
Někudy se tam běžně pohřbívalo. A také návaznost možných dalších prostor z původního románského kostela nebyla nijak prověřena.
Takže Anežka tam stále být může. Moje hypotéza ovšem je, že Anežku odnesly Klarisky do exilu v Panenském Týnci.
Druhotný pohřeb u Haštala je možný, ale na tehdejší poměry krajně nepravděpodobný. U Haštala husitský farář, absolutní zmatek.
Klarisky odchází k Žerotínům do Panenského Týnce. Žerotínové mají rozestavěný nádherný kostel, jak vidno z jeho nedokončených zbytků.
Vždy se soudilo, že v PT vzniknul jen malý náhradní klášter a kostel nikdy nebyl v provozu. Když jsem to místo fotografoval, všimnul jsem si,
že v úrovni pilířů asi tři, čtyři metry vysoko, jsou zcela organicky stavebně vynechané díry pro velké trámy. Ty pilíře do této výšky jsou monolity,
dále jsou to členěné pilíře, jak je z gotiky známe. Ve zdi je krásné sedile, celý presbytář je řádně uzavřen. Nad těmito otvory jsou pilíře nezaklenuté nahoře zcela,
takže střecha na nich zřejmě nebyla, nebylo klenutí. Ale ty otvory dole jednoznačně ukazují na použití, a uzavření prostoru podlahou - střechou.
Takže moje úvaha je tato. Kostel nebyl dostavěn, ale byl dole uzavřen střechou - podlahou horního nezaklenutého prostoru. Spodní prostor BYL používán, jak svědčí
toto zastřešení, sedile. Představa, že klarisky měly jakousi kapličku v sousedním klášterním miniaturním objektu a vedle byl takový kostel bez nich, to je
nemyslitelné. Čili tvrdím: Žerotínové a Klarisky užívali tento rozestavěný kostel, jeho spodní část, přestože vršek nebyl zaklenut.
Ostatně už stavební postup ukazuje, že dolní prostor byl záměrně zastřešen, a šlo o něco jako dvojkostel - například Saint Chapelle.
Jestliže je tato hypotéza správná, pak je vysoce pravděpodobné, že druhotný pohřeb Anežky České byl právě v tomto kostele
a to na místě odpovídající abatyši, tj. před oltářní mensou. Kostel a klášter byla napaden ještě lounskými husity, ale ne dramaticky, a Žerotínové
klarisky uhájili. Komunita se později vrátila do Prahy, alespoň částečně, část zůstala v PT.
Ivan Borkovský byl toho názoru, že Anežka Česká v PT je. Já po zjištění možného provozu kostela jsem téhož názoru.
Mou prosbou tedy je: zkuste ještě Panenský Týnec. Nemám žádné zdroje, ale jsem přesvědčen, že jako reklama Vám to bude stát za to i bez peněz.
Nehledě k tomu, že je možné požádat o částečnou úhradu příslušný kraj. Je to i jejich reklama. Panenský Týnec je slušně navštívený, a může být více.
Má to jediný zásadní problém. Je to zcela otevřená prostora, a měla by se zabezpečit, aby to někdo nezkusil vyloupit.
Přiloženy ilustrativní obrázky, mám jinak dost velkou dokumentaci, ale na posílání maily opravdu velkou.

Srdečně zdravím, přeji další úspěchy v podnikání s georadarem.

Ing. Mgr. Václav Slavíček
Italská 2368
272 01 Kladno

slavicekvac@upcmail.cz

[Zany]

Nezdá se mi seriózní obviňovat z ukončení výzkumu archeology, v jednom z mnoha článků, které o tom byly napsány stálo, že o ukončení výzkumu rozhodla církev, která na jeho pokračování nemá peníze. Navíc nemá cenu nazdařbůh prokopávat další desítky metrů čtverečních podlahy kostela, když není žádná indicie upřesňující nějaké další místo.

ad Panenský Týnec - Václave, netroufám si bez další návštěvy kostela polemizovat jestli tam byla nebo nebyla nějaká trámová střecha, ALE i kdyby tam nakrásně byla, tak to nemůže být důkaz toho, že je tam Anežka pohřbená, ale maximálně toho, že tam probíhal nějaký provoz. A úmyslně myslím nějaký, klidně tam mohla být střecha, ale co se dělo nad ní nebo pod ní už nejspíš nikdy nezjistíme. Ano, mohly tam probíhat mše, ale stejně tak tam pod střechou mohli být ustájeni koně nebo dobytek, možné je ledacos.
A navíc, samotná přítomnost pražských klarisek v Týnci stojí na velmi křehkých pramenných základech

[Zany]

Ten článek v blogu je hodně sprostý a nepřiměřený a autorce bych doporučoval najit si jinou práci.

Jak jí může vadit, že média během měsíce zburcovala i odcházejícího kardinála, který povolil průzkum?Vždyť v první řadě je to její práce, zjišťovat a hledat.Cejtím závist, že nějakému restaurátorovi se povedlo během velmi krátké doby to, čeho ona by nebyla schopná ani za několik let...Jestli vůbec by se jí něco povedlo.

A že průzkum byl neúspěšný?Tak to se dá předpokládat, když se hledá věc, o které nevíme, kde je, nebo víme, ale je více variant...

Hodně sprostá a nepřiměřená je tvoje reakce. Především autorka o problematice ví asi vic, než my všichni tady dohromady, na rozdíl od nás nečerpala ze senzacechtivých článků v bulvárních plátcích či televizního zpravodajství.
Nebo tobě připadá normální vysílat na místo reportéra, aby tam celý den seděl a pak v primetime v live rozhovoru stojíc před kostelem vykládal, co se tam přes den dělo?)
Tobě připadá normální, že restaurátor Anfilov jen na základě vidění jakési jeptišky první co udělá je že běží za novináři místo aby se pokusil něco ověřit?
O odborné způsobilosti vystudované archeoložky se 17letou praxí rozhodně nemůžeš rozhodovat ty. Ano, jejich práce je zjišťovat a hledat, ale rozhodně není jejich práce honit se za senzacemi a provádět nedostatečně zajištěné a podložené výzkumy navíc v přímém přenosu médií. Oni zjišťují a hledají, ale v poslední době převážně tam, kde hrozí nebezpečí z prodlení, u naprosté většiny archeologických akcí posledních let jde o záchranné výzkumy (namátkou jen současný výzkum v okolí Národní třídy, předtím na nám. Republiky nebo záchranné výzkumy kvůli obchvatu Kolína).
A o jaké závisti mluvíš? Co že se tomu restaurátorovi povedlo co ty tak adoruješ? Nafoukl mediální bublinu, která teď splaskla nic víc, nic míň. Na to opravdu může být strašně pyšný, to mu opravdu můžeme všichni závidět...

[slavicekvac]

Nezdá se mi seriózní obviňovat z ukončení výzkumu archeology, v jednom z mnoha článků, které o tom byly napsány stálo, že o ukončení výzkumu rozhodla církev, která na jeho pokračování nemá peníze. Navíc nemá cenu nazdařbůh prokopávat další desítky metrů čtverečních podlahy kostela, když není žádná indicie upřesňující nějaké další místo.

ad Panenský Týnec - Václave, netroufám si bez další návštěvy kostela polemizovat jestli tam byla nebo nebyla nějaká trámová střecha, ALE i kdyby tam nakrásně byla, tak to nemůže být důkaz toho, že je tam Anežka pohřbená, ale maximálně toho, že tam probíhal nějaký provoz. A úmyslně myslím nějaký, klidně tam mohla být střecha, ale co se dělo nad ní nebo pod ní už nejspíš nikdy nezjistíme. Ano, mohly tam probíhat mše, ale stejně tak tam pod střechou mohli být ustájeni koně nebo dobytek, možné je ledacos.
A navíc, samotná přítomnost pražských klarisek v Týnci stojí na velmi křehkých pramenných základech

Jistě se jedná o pravděpodobnost. Ad koně nikoliv. Ty trámy jsou stavební záležitost, díry jsou tak udělány, čili nikoliv kvůli koním, ale organicky jsou ty trámy součástí kostela. Přítomnost klarisek v PT je slušně doložena. nemluvím o důkazu, že tam je Anežka, ale o pravděpodobnosti. A ta je vyšší než u Haštala.
Souhlasím, že pokračování u Haštala nebylo možné, ale rychlé závěry byly neadekvátní. Jestli kvůli Kellnarovi, nebo Dragounovi, to je mi celkem jedno. Z toho co tam proběhlo, nelze jednoznačně říct, že tam Anežka není nebo je. Viz třeba vchod do barokní hrobky je kde? Kudy se tam chodilo s rakvemi? Jaká byla dispozice, když se ta hrobka dělala? Jak to souvisí s původním románským Haštalem? Více otázek, než je odpovědí. Odpověď Anežka tam není je rychlovka bez řádného důkazu. Není v té hrobce, no a co? Podobně o PT, dokud se neudělá pořádný průzkum aspoň kněžiště, tak se bavíme o hypotézách ano ne.

[Zany]

Stále nevím, o jakých otvorech mluvíš, na svých fotkách nic, co by tomu odpovídalo nevidím. Nevím, kolik toho o středověké architektuře víš, ale asi ne tolik, aby to stačilo na vyslovení takto jednoznačných hypotéz. Soudím tak mimo jiné i z tvé věty "takže střecha na nich zřejmě nebyla, nebylo klenutí" - ono to totiž bylo právě naopak - nejdříve se zastřešovalo a teprve poté se dělala klenba. Podmiňovat existenci střechy existencí klenby je tedy nesmysl, jak bys pak vysvětlil, že kostely, které klenbu neměly žádnou střechu měly?

[KOMOŃ]

Vědec, který se veřejně postaví proti faktické náplni své práce, je pavědec a nemá na svém místě co dělat.

A nějaké vyprasení přivandrovalce na tom změní hodně málo...

[Zany]

Takže takováhle mediální šaškárna je podle tebe náplň práce archeologa? Jak víš, co je její náplní práce, četl jsi snad její pracovní smlouvu?

[KOMOŃ]

Takže takováhle mediální šaškárna je podle tebe náplň práce archeologa? Jak víš, co je její náplní práce, četl jsi snad její pracovní smlouvu?

Nečetl jsem její náplň práce.
Jen nesnáším lidi, kteří se po prohrané bitvě chovají jako generálové.Ona prohrála na celé čáře...

Restaurátor jí během měsíc vytřel zrak.Dokázal to, co ani jí po sedmnácti letech.Jediné, na co se zmohla, je trapné psaní v blogu.
Po celé republice je souvislá pokrývka sněhu.Archeologové nejsou v terénu a ze stereotypního dokumentování, se dostane k projektu, který by klidně mohl být její životní.
To, jak si toho váží, už popsala sama...

[Zany]

já zase nesnáším lidi co někoho odsuzují bez znalosti věci a trapně o tom kecají nesmysly jako ty.
A co dokázali ti slavní restaurátoři? Jak ji vytřeli ten zrak? Tím, že dokázali zvednout jednu opukovou desku, zjistit, že pod ní nic není. O kus dál najít pod klenbou barokní kryptu, kterých jsou po kostelech rozesety desítky ne-li stovky. To je jistě úžasný vědecký výsledek.
Ona jistě během let své kariéry nepátrala po Anežce, nevíme ani, jaká byla její role v celém výzkumu, tak můžeš těžko plácat, že mohl být její životní.

V čem je tohle prohraná bitva její nebo jiných archeologů? Oni byli od samého počátku skeptičtí, stejně tak jako byli skeptičtí i církevní hodnostáři, kteří o všem mohli rozhodovat.