Pohraniční hvozdy a hranice

[KOMOŃ]

[quote="Przemysl de Nyestieyky"][quote="KOMOÑ"]
Ano souhlasím.2000 let před naším letopočtem nebyl pomezní hvozd ale les byl natolik hustej a nepřístupnej že jit 150 kilometrů pro životně důležité nastroje bylo dost nepříjemná záležitost.
Naštěstí jak sem naznačil vladnuli jiné klimatické podmínky.(lepší)
O nějaké obchodni stezce z této přibližné doby moc nevím a už vůbec ne stezku která by vedla do mladoboleslavskeho kraje potažmo českého ráje.
Když se jukneme na mapu tak okliku kterou by "cestovatel"při tehdejších podmínkach musel urazit (kde 90%muselo bejt obtížně přístupných míst)by byla katastrofalní.No já bych to teda chodit nechtěl.A proto mě zajímají i ty nálezy z krkonoš protože si myslím že se tam tudy chodilo a dalo chodit a bylo třeba jedno pro co šli jestli pro rohovec nebo přímo do baltu na Jantar.
Zajisté vyuzívali i příznivějších klimatickych podmínek.Nebylo to sice jednoduché ale myslím že projít Krkonoše z druhé strany(z Polska)bylo mnohem složitější.

Jenom závěrem chci podtknout že jakákoli kultura která se zde usadila nemohla mít zkulturněnou krajinu v rozsahu např.150 kilometrů na všechny strany a přesto všechno se jim vyplatilo docházet pro sve kamenné nástroje takovou dálku.(i do hor)
A měli to mnohem horší něž ve středověku a přesto to dokázali...
Tak kde se stala tedy chyba?

[Przemysl de Nyestieyky]

A proto mě zajímají i ty nálezy z krkonoš protože si myslím že se tam tudy chodilo a dalo chodit a bylo třeba jedno pro co šli jestli pro rohovec nebo přímo do baltu na Jantar.

Já osobně nevěřím, že v pravěku nějaké stezky přes Krkonoše vedly. Podle mě se o to prvně pokusilo několik nevýznamných stezek až ve středověku.
A když´s narážel na to, že co nemáme vyčteno z knih - nevíme, tak v několika nejnovějších pracech okresních archeologů jsou takové momenty, že sám nevím, jestli měli dotyční nedostatek informací, nebo některé všeobecně známé informace vypouštěli, které se jím nehodili do krámu. (Asi když prozradím jméno Prostředník a spol., tak budeš vědět oco jde... )
Ale pro pravěk platí odlišné možnosti a zvyklosti než pro středověk. Pravěký lovec kočoval při lovu i desítky kilometrů - značné vzdálenosti. Ve středověku to nebylo už příliš možné, protože každé překročení cizího panství nebylo tak samozřejmé. Občas se fragmenty loveckých zbraní najdou i na místech, ve středověku pozdě kolonisovaných... z čehož ale nejde usuzovat na kontinuitu osídlení, pokud to nedokládají i další nálezy v mezidobí.

Navíc i ve středověku, ač přes Krkonoše vedly zhruba asi čtyři stezky, upřednostňovaly se přechody dále na sever převážně v místech dnešního Žitavska a na Náchodsku...

[Georg]

[quote]ještě ktomu rohovci-pazourku.Pro něj nemusili chodit k Baltu.Čelní moréna v dobách ledových natlačila horniny z této oblasti až k našim sevením horám..Sám jsem našel v lužických horách hodně pazourkových valounů,stejných,s křídovým obalem jako jsem si vozil z DDR.Mohl se sem dostat i jantar,který je velice měkký?Myslím že ano,když se sem dostaly valouny a neobroušené.Georg

[Przemysl de Nyestieyky]

Mohl se sem dostat i jantar,který je velice měkký?

Naleziště pazourku jistě může být i domácí a stejně tak s jantarem... ale přímo u jantaru je známo, že existovaly cesty už od pravěku, které měly souvislost s baltickým jantarem...

[KOMOŃ]

ještě ktomu rohovci-pazourku.Pro něj nemusili chodit k Baltu.Čelní moréna v dobách ledových natlačila horniny z této oblasti až k našim sevením horám..Sám jsem našel v lužických horách hodně pazourkových valounů,stejných,s křídovým obalem jako jsem si vozil z DDR.Mohl se sem dostat i jantar,který je velice měkký?Myslím že ano,když se sem dostaly valouny a neobroušené.Georg

Vyrůstám v mineralogické rodině. jantar je zaschnutá míza(smůla)na stromě.A v ledovci se sem nedostane.
Ale s ostatnim souhlasím.Hodně se také chodívalo do "jizerek".Do Kerkonoš pochopitelně také.
A protože ani v pravěcí lidé nejsou tak debilní jak se všobecně o nich učí vyhledávali i větší hory kvůli orientaci a rozhledu.
Proto si ani moc nemyslím že schůdné krokonoše byli teprve pro středověkého člověka.

[Przemysl de Nyestieyky]

...nemyslím že schůdné krokonoše byli teprve pro středověkého člověka.

Já ale nevím, o jaké době se v pravěku bavíme, natož jaký porost zde byl dominantní a v jaké míře...?
Pro středověk o tom můžem polemizovat...

[KOMOŃ]

...nemyslím že schůdné krokonoše byli teprve pro středověkého člověka.

Já ale nevím, o jaké době se v pravěku bavíme, natož jaký porost zde byl dominantní a v jaké míře...?
Pro středověk o tom můžem polemizovat...

Kultura lidu popelnicovejch poli.V úvahu beru i Kelty(zatím)

[Przemysl de Nyestieyky]

Z historického hlediska je poměrně vhodná i Kladiánova mapa Čech, protože právě na ní jsou zaznamenány nejvýznamnější "středověké" zemské cesty. (viz. Acomin příspěvek): http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... =7495#7495

[KOMOŃ]

Z historického hlediska je poměrně vhodná i Kladiánova mapa Čech, protože právě na ní jsou zaznamenány nejvýznamnější "středověké" zemské cesty. (viz. Acomin příspěvek): http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... =7495#7495

Z toho něco poznat je kumšt

[Przemysl de Nyestieyky]

Z toho něco poznat je kumšt

Tak hleď zde... http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoom ... udyan.html

[Jiří Motyčka]

Z toho něco poznat je kumšt

Tak hleď zde... http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoom ... udyan.html

Tyjo, Przemku, to je "matroš". Díky. (Tu Palackého a Komenského mapu mám doma v papírový podobě.)

[Katerina]

Z toho něco poznat je kumšt

Tak hleď zde... http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoom ... udyan.html

Tyjo, Przemku, to je "matroš". Díky. (Tu Palackého a Komenského mapu mám doma v papírový podobě.)

To tedy ano.

K.

[acoma]

przemku, diky

[Przemysl de Nyestieyky]

...przemku, diky

Ale už dost, nebo se mi podloměj kolena...

[Przemysl de Nyestieyky]

>>Polský vpád r. 1110 - bitva na Trutině<< ...o život i prapředek rodu Buziců erbu kančí hlavy.

"...I padl tu též přeudatný Dětříšek, syn Buzův, jenž nemoha snésti porážky vojska českého, zvolal na své spolubojovníky, aby přivinul se k němu, kdokoliv umí obětovati sebe a umříti pro vlas.
Našlo se až ke stu srdnatých mužů, hotových složiti život svůj za oplatu nejkrutější; ti postavivše se proti nejsilnějšímu proudu vítězných nepřátel, pobili jich na tisíce, než konečně střelami a oštěpy obsypáni jsou, zahynuli všickni na místě..."
J.K.Hraše: Zemské stezky, strážnice a brány, 1885

Nepřipomíná takhle náhodou závěrečná scéna česko-polské bitvy na Trutině r. 1110 scénu z bitvy u Thermopyl (480 př.n.l.)? Tehdy se pouhých 300 sparanů postavilo proti vojsku peršanů, kde podle pověsti jen pěchota zaujímala 1.7 milionu bojovníků. Oba příběhy i naprosto stejně končí...
Nestála kronikáři předlohou i stará sparanská pověst o chrabrosti svých bojovníků...?