Husitská revoluce

[Napo_Leon]

Termíny levice, střed a pravice vznikly v jiném časovém období, mají jiný kontext a jiné souvislosti (dnes ještě víc), vykládanou látku znepřesňují o dnešní konotace a politické názory.

Ano, to je ten problém

Nicméně je stejně chybné na základě těchto termínů a výsledku bitvy ("levice" prohrála) dedukovat autorův odpor k levici. Ideový názor tam není, wikipedisté dokáží najít nestrannost a ocenit ji (jinak by si ten článek těžko vydobyl svoji slávu)

Mluvil jsem o tom, jak na mně ten článek působí. A tak to cítím, s tím nic moc neuděláš. Není to vyvážený článek, i když chápu, že v tomhle případě je to jedno z nejkontroverznějších témat z české historie vůbec. Já to beru tak, že autor lehce překročil pomyslnou čáru objektivity a nastínil svůj pohled na problematiku, ze kterého vysvítá určité ideové zabarvení. Wikipedisté dokáží najít nestrannost, ale ne všichni. Co se týče "slávy", tak tu nezískávají články na Wiki za obsah, nýbrž za formu, to jest délka článku, množství odkazů na literaturu a prameny, atd.

Tvrzení o pracáku pro kohokoli je zcestný úplně

Přiznávám, jako obvykle jsem ujel, ale interpretace pohledů dneška do minulosti mi velmi vadí. Dle mně je to jedno z kritérií, kterými se rozlišuje historik profesionál a historik amatér.

[Ježek]

Předevčírem byla ještě přednáška M. Čapského - Vratislav mezi Prahou a Římem. řednášející řešil především kontakty města v rámci slezského prostoru, českého království a také do Říma.
Místem paměti byl Zikmundův zásah v roce 1420, kdy došlo k výměně městské rady, zrušení některých privilegií. Přesto místní měšťané považují svoje město za významné město v království (2. po Praze) a je v čele protihusitské koalice ve Slezsku. Vratislav z velké míry tuto válku financuje (výkupné) a radikalisuje se - Vratislav je rájem kazatelů už od konce husitstkých válek, ale hlavně v 50. a 60. letech.

Zároveň roste i sebevědomí města, které čím dál vyžaduje, aby slezská knížata holdovala českému králi právě ve Vratislavi (dříve nebylo stálé místo - i Opava, Praha, Poznaň).

Vratislavská městská rada cíleně přiváděla kazatele, například Mikuláše Templfelda (z Krakova), Vratislav má úzké spojení s dominikány a františkány. Plynule se prováděly mše.
Ústřední bod konstruování vlastní identity Vratislavy byl tak boj proti heretikům.
Město se odklání v důsledku toho od panovnické politiky. Uzavírá spolek se slezskými knížaty pro saskou kandidaturu, Vratislav končí nakonec osamocena. Papežští legáti přesvědčují město, aby se smířilo s Jiřím (papežské záměry s Jiřím proti Turkům).Lze sledovat politickou osu k papeži, město má stálého prokurátor u papeže.
V 60. letech roste vliv kazatelů, za kterými stojí dav. Mikuláš Templfeld v této době začal zasahovat do politiky městské rady vůči Římu. Spoluovládá město.

[Napo_Leon]

Nešlo jen o politickou moc, kterou Vratislav bezesporu disponovala, ale hlavně o její hospodářské zázemí, které vyjma Prahy nemělo žádné město zemí Koruny české. A to neplatilo jen v 15. století, ale i v století následujícím. Ale to nejsou žádné nové poznatky, je to jen shrnutí toho, co by každý, kdo se trochu hlouběji zajímá českými dějinami 15. století, měl vědět...

[Ježek]

Husité v Moldavsku: http://digilib.phil.muni.cz/bitstream/h ... sequence=1

[Ježek]

Kondotiéři na Slovensku z Moravy http://www.vhu.sk/data/att/475_subor.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Politická satira předhusitské a především husitské doby: http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antol ... CL1/49.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Opožděně o pohusitském medievistickém pátku.

První přednášku měl docent Šandera, který polipanské období charakterisoval jako ideální období pro šlechtu, ta se nemusela ohlížet na krále, ale ani příliš na Řím. Mírný list hodnotí jako výrazný úspěch kališníků. Čáslavského sněmu se zůčastnílo 420 lidí, ale z měst jen Čáslav (věnná města k landfrídům přistoupila až k roce 1441). Programově byli vyloučeni stoupenci Habsburků (Krušina z Lichtenburka) a bojovníci od Lipan na straně radikálů. Landfrídy se staly královstvím v malém, přijaly některé pravomoci panovníka (jmenování mincmistra). Kritice bylo podrobeno vměšování se do teologie, naopak nikdo z hejtmanů nezneužíval své pravomoci k vlastnímu obohacení.

Dr. Beran se věnoval litoměřickému a boleslavskému landfrídu, landfrídy považuje za provisorium (ale osvědčilo se), kde se projevoval rozpor mezi možnostmi trest a realitou.

Litoměřický landfríd vznikl až půlrok po vydání mírného listu a jen s 32 členy, 15 pánů a 17 rytířů, odstaven byl Jakoubek z Vřesovic. Zde příliš nepobíhá ideový boj kališníků s katolíky (Ptáček x Oldřich z Hradce), jako jinde, klíčový je vztah k Lužici - vartenberská strana s nimi válčí, smiřického (propražská a prolužická) skupina ne. V zakladacím listu se tak nevzpomíná mírný list, nejsou zmiňovány sporné body, ani podpora Rokycany.
V roce 1444 probíhá převrat, kdy se za pomoci Pražanů a Lužičanů domluví smiřického skupina s Jakoubkem, odstavují Vartenberky. Litoměřický landfríd se tak začíná podobat zbytku země (konflikt kališníci x katolíci).

Boleslavský landfríd je striktně paritní, odchodem Mikuláše Sokola se přiklání k Poděbradovi.

Landfrídy zanikají až s nástupem Pohrobka na český trůn.

K přednášce doc. Janiše mám jen poznámku, že landfríd v roce 1396 nemusel být vydán.

[Rubáš z Hrádku]

On počítá, že Vartemberkové byli vytlačeni z vedení litoměřického landfrýdu až roku 1444? To se mi zdá hrozně pozdě...
A s vytlačením Jakoubka z Vřesovic bych byl taky opatrný, v landfrýdní listině není také ani jeden Zajíc z Házmburka. Přitom Zbyněk Zajíc i Jakoubek patřili v té době mezi "neutrály" a sloužili často jako prostředníci a vyjednavači...

[Ingolf]

Novinářsko-historický článek od Pavla Šafra - http://svobodneforum.cz/pavel-safr-moje ... sem-i-dil/" onclick="window.open(this.href);return false;
O osobním postoji k Husovi, o cestě po jeho stopách do Kostnice, o tom, jak je potřeba vnímat jeho kauzu tehdejšíma očima, o zkreslování husitské epochy, pozitivech i negativech Husovy politiky.. A tenhle novinář kdysi šéfoval bulvárnímu Blesku

[Napo_Leon]

Novinářsko-historický článek od Pavla Šafra - http://svobodneforum.cz/pavel-safr-moje ... sem-i-dil/" onclick="window.open(this.href);return false;
O osobním postoji k Husovi, o cestě po jeho stopách do Kostnice, o tom, jak je potřeba vnímat jeho kauzu tehdejšíma očima, o zkreslování husitské epochy, pozitivech i negativech Husovy politiky.. A tenhle novinář kdysi šéfoval bulvárnímu Blesku

Mně se to líbí! Je to celkem srozumitelné, navíc věcné a upřímné, přičemž autor také operuje s historickými fakty celkem v pořádku, tedy na to, že je to laik.

[Ingolf]

Taky se mi to líbí.. pořád se diskutuje, jak se k Husovi hlásili komunisti nebo národní demokrati typu Jiráska, ale jak ho chápat jinak, to se moc neví.. A najednou to s takovou lehkostí podá novinář..

Jiný článek vyšel na německém Die Weltu, možná ho někdy o noční přeložím, jestli bude čas a síla..
http://www.welt.de/geschichte/article14 ... n-Hus.html" onclick="window.open(this.href);return false;

[slavicekvac]

Taky se mi to líbí.. pořád se diskutuje, jak se k Husovi hlásili komunisti nebo národní demokrati typu Jiráska, ale jak ho chápat jinak, to se moc neví.. A najednou to s takovou lehkostí podá novinář..

Jiný článek vyšel na německém Die Weltu, možná ho někdy o noční přeložím, jestli bude čas a síla..
http://www.welt.de/geschichte/article14 ... n-Hus.html" onclick="window.open(this.href);return false;

V historii je to běžné zkreslení - směšování epoch, bez dobrého rozlišení od kdy do kdy. Hus a jeho život je něco úplně jiného než husitská doba po jeho smrti. Husitský odkaz v roce 1921 a v roce 2015 je taky něco úplně jiného. Už se my katolíci s církví husitskou nefackujeme jako naši předci. A to fackování bylo doslova. Například při sbírání peněz na husitský sbor a kostel sv. Václava ve Vršovicích v jedné době... A pořád to je věc doby husitské a názoru na ni. A co s tím má až tak společného katolický reformátor Jan Hus, to je opravdu hodně daleko.

[Ježek]

Rozhlasový pořad o husitské trilogii Otakara Vávry: https://plus.rozhlas.cz/je-vavrova-husi ... je-8164331" onclick="window.open(this.href);return false;

[floriš]

za mne - podepsatelné bez výhrad

[Ježek]

Martin Nodl v článku Potřebujeme sociální a hospodářské dějiny středověku? k husitství:

Bez sociálněhistorických přístupů není možné pochopit příčiny a důsledky husitské revoluce. Je nepochybně zásluhou marxismu, že otevřel otázku
příčin husitské revoluce v hospodářské, ekonomické a sociální rovině. Ve třicátých letech 20. století probíhala debata, vyprovokovaná Pekařovou knihou Žižka a jeho doba, o zhoršení či naopak o zlepšení sociálních poměrů ve městech a na venkově v předhusitském období. Paradoxní přitom bylo, že ani jeden z aktérů této debaty, Jan Slavík, Záviš Kalandra a Kurt Konrad, se nepokusil daný problém zkoumat analyticky. Všichni tři přitom do značné míry vycházeli ze studií Bedřicha Mendla, který v některých aspektech dospěl k závěrům, jež mluvily pro zhoršení sociální situace v městském prostředí. V analytických výzkumech po druhé světové válce pokračovali Josef Macek i František Graus, kteří se ale primárně pokoušeli dokázat
masivní zhoršení sociálních poměrů a narůstání třídního boje, přičemž oproti marxistickým historikům třicátých let sveřepě usilovali o doložení těchto trendů pramenným výzkumem.
Jednoznačné interpretace, pomineme-li některé dílčí studie Jaroslava Mez níka z šedesátých let o městských revoltách, 31 zproblematizoval až František Šmahel v osmdesátých letech, jenž obrátil optiku dosavadního medievistického přístuu a na místo hledání primární, resp. hlavní příčiny zkonstruoval model spolupůsobení, resp. protnutí se několika jevů, z nichž mnohé vnímal jako krizové povahy najednou. V opozici vůči němu se Petr Čornej v devadesátých letech a na počátku nového tisíciletí podvědomě vrátil k marxistickému hledání primární příčiny vypuknutí husitské revoluce. 32 Podle svého mínění, opřeného o demograficky pojaté výzkumy Eduarda Maura z osmdesátých let, 33 ji našel v hospodářských, demografických a psychosociálních důsledcích morových epidemií. Následná medievistická debata, opřená na rozdíl od Čorneje o analytické sociálně historicky pojaté výzkumy, 34 jasně ukázala, že formulovat tvrdé soudy à la these, bez pramenného zkoumání, je lichá cesta. Bez sociálně historického výzkumu bychom ale k tomuto poznat-
ku nebyli s to dospět.
Obdobný problém představuje interpretování husitské revoluce jako revoluce vítězné. 35 Ve skutečnosti je apodiktické označení husitské revoluce jako revoluce vítězné pouhým návratem k pokrokářským tezím 19. století, jež stejně jako dnes nestály na analytických výzkumech, jež by detailně studovaly sociální a ekonomické důsledky husitské revoluce. Formulování teze o vítězné revoluci však ani v rovině sociální, ani v rovině náboženské nevychází z jasného definování programu revoluce. Pokud však nedefinujeme program, pak můžeme jakoukoli revoluci, válku či reformu prohlásit za vítěznou (úspěšnou), popřípadě za poraženou. (Pokud tedy nebudeme akceptovat, že daná revoluce měla svůj vlastní program, resp. pokud bu-
deme tvrdit, že program neměla, pak nemá sebemenší smysl o povaze revoluce z hlediska úspěšnosti/vítěznosti vůbec mluvit.) Program revoluce můžeme definovat politicky, nábožensky, kulturně či sociálně, resp. můžeme mluvit o všech vrstvách těchto programů, neboť v určitých fázích si aktéři revoluce samozřejmě stanovovali různé cíle. Některé z těchto cílů byly v případě revoluce husitské rovněž sociální povahy. Proto je třeba hledat odpověď i v sociální rovině. Pokud se tak ale nečiní, jde o čirou rétoriku. Sociálně historický výzkum tedy může dát takto položené otázce jasný obsah.

[Ježek]

Až teď jsem se dostal ke dvěma článkům z počátku 90. let, které nesouhlasí s Čornejovou tezí a moru roku 1380 jako výrazné příčině husitské revoluce

Jaroslav Čechura, Mor, krize a husitská revoluce, ČČH 92, 1994, s. 286–303
https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:c7ec3e1b- ... 1143e3f55c

Čechura je dost kritický, argumentuje tím, že mor v polovině 14. století naše země tolik nezasáhl, ale dobře se o něm vědělo (František Pražský) a proto připravil společnost na mor v roce 1380, který tak nemohl mít zásadní vliv na mentalitu (to rozporuje Mezník). Čechura dále nesouhlasí s výrazným hladomorem a zdražováním na počátku 30. let 15. století - dokládá, že k větší drahotě došlo v Norimberku nebo uvádí, že Karlštejn byl schopen nakupovat i v této době luxusní potraviny.

Jaroslav Mezník, Mor z roku 1380 a příčiny husitské revoluce, ČČH 93, 1995, s. 702–710
https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:d321c8ca- ... 7303c6bd0c

I Mezník nesouhlasí s významem moru, kritický je i k některým argumentům Čechury. Tvrdí, že pokles obyvatelstva o 10-15% nevedl k výrazné krizi (hospodáře nahradila rodina nebo podsedek, nedošlo k výraznému výpadku příjmů vrchnosti - navíc i někteří šlechtici zemřeli a mohlo dojít ke kumulaci majetku). Mezník tvrdí, že různé krizové jevy se ve stejné době vyskytují různě po Evropě, aniž by vedly k husitské revoluci (zdůrazňuje význam Jana Husa a jeho stoupenců:
"Samozřejmě netvrdím, že vývoj v církvi, v politické oblasti a některé skutečnosti, které patří do oblasti mentalit a ideologie, jako český nacionalismus, zvroucnění religionizity související i s morovými epidemiemi a nespokojenost způsobená sociálními protiklady a ekonomickými potížemi, nepatří k příčinám husitské revoluce. Soudím jen, že jimi tedy nelze vysvětlit, proč husitská revoluce vypukla a proč vypukla právě u nás "

K Mezníkovi Martin Musílek, Jaroslav Mezník a „diskuse“ o krizi pozdněstředověké společnosti a počátcích husitské revoluce, Časopis Matice moravské 138, 2019, s. 381–395 https://www.academia.edu/63900377/Jaros ... _0323_052X

[Ježek]

Hana Klanicová, Tomáš Pavlica: K otázkám velitelské vrstvy husitské revoluce. Sborník prací filozofické fakulty ostravské univerzity.Historica. č. 2, 1994, s. 35-48: https://dokumenty.osu.cz/ff/journals/hi ... rica02.pdf

Zajímavá startistická analýza 356 husitských velitelů.

[Ježek]

K příčinám revoluce J. Žemlička, Království v pohybu, s. 309

O tom, že pozemková držba má vynášet, nebylo v pokročilém 13. století obecně pochyb. Do soukolí tlaků na výnosnost a užitnost se víc než úspěšně zapojila také církev, jejíž aktivity nesly punc pro­gresivnosti. Profit z majetku se začal vydělovat z fyzického majetku jako takového. Z celkového výnosu se mohly odštěpovat ziskové po­díly, jejichž adresát nemusel být totožný s pozemkovým majitelem, vlastníkem, držitelem. Začínala spirála věčných platů, geometricky se násobící od sklonku 14. století. Patřila k vážným neduhům podva­zujícím společnost i její ekonomiku. Nakonec otvírala cestu k revolučnímu výbuchu.'

[Ježek]

Válčení a špionáž husitů. Zakázané měli prostitutky i nadávky, líčí historik (Jan Biederman)
https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/hus ... ?zdroj=top

[Brenon]

Jednoznačně katastrofa. Země je po husitských válkách rozvrácená ve všech ohledech, ekonomicky je naprosto v troskách. A k tomu pověst Čechů v celé Evropě coby kacířů, dokonce i Jana z Arku jim napsala drsný list "opustili jste pravou víru a přijali jste hnusnou a bezbožnou pověru". Zvláštní kapitolou jsou škody kulturní - husité zničili nebo zpustošili 170 klášterů, několik stovek kostelů, řadu menších hradů, o uměleckých předmětech typu soch, obrazů a knih nemluvě, zničená umělecká díla jsou zřejmě v řádu tisíců. A k tomu ztráty na lidských životech, kterými jsem měl začít. Prosperující země s významným evropským postavením za krále a císaře Karla IV. se změnila v bezvýznamný zaostalý kout, jímž je v podstatě dodnes. Děkujeme bratře Žižko.