Zmiňují se také některé předbitevní srážky, například když Angličané překonávali Sommu.
V mojí polské knize o JzL (díky Zany

Tyto oddíly se 18.8. měly někde u Granvillier dostat do půtky s Angličany, Jan se s nimi střetl, ale nijak to nehrotil a posléze ustoupil směrem k západu ? , přesto tím získal pro hlavní voj Francouzů potřebný čas
Pokud jde o ty domácí rytíře .. nemyslím si, že by to něco takového Jan měl, ten to měl rozděleno jinak.
Našla jsem zmiňovanou pasáž : zde citace v AJ :
.................
Biskup Nortbourh píše , že král (Eduard) pochodoval směrem k Granvillier, kde se voj utábořil a ..píše doslova , že zatímco tam tábořili, předvoj vykřikoval výzvu proti mužům ve zbroji z domácnosti českého krále. A naši muži rychle vyšli ven a sváděli bitvu proti nim a naši muži byli sraženi k zemi.
Naštestí pro ně pak dorazil vévoda z Northamptonu s posilami a rytíře zachránil. Anglický biskup dále píše , že nikdo nebyl zabit ani zajat, kromě nějakého smolaře jménem Thomas Talbot.
Víme, že Jan s Karlem jeli v čele převážně říšských zbrojných oddílů a když po cestě na bojiště narazil na anglický a drzý

Určitě to nebyla nějaká jeho svita domách ne moc významných dvořanů a rytířů, ale jeho hotovost, s kterou vytáhl na pomoc francouzskému králi z Trevíru.
Dle mého názoru to měl Jan rozděleno jinak - administrativu mu zajištoval, kromě rodiny - strýček Balduin a levoboček Mikuláš především vysoký klerus , zatímco někteří z českých,lucemburských či říšských rytířů byli spíše doprovodem na jeho cestách a válečných výpravách - druhy ve zbrani. V mládí se dokonce pokoušel i o jakési společenství Kruhového stolu v Čechách , celé to skončilo hořkým zklamáním a Jan pak své rytířsko -kurtoazní choutky organizoval zásadně za hranicemi Českého království.
O tomto rozdělení a Janově okruhu se dá také usuzovat dle jmen na jeho závěti, sepsané před bitvou u Bouvines - jak ručitelů a vykonavatelů, tak svědků.
Tady bych se zastavila u dvou, které Iwanczak uvádí jako jeho věrné , jedním je Janůn kaplan Konrad a druhým Zbyněk Zajíc z Valdeka. Prvního by asi u Kresčaku do bitvy nevláčel, ale toho druhého klidně mohl. Takže pokud Zbyněk Zajíc u Krečaku nezahynul, tak měl bud štěstí anebo patřil do té skupiny českých rytířů, které Jan požádal, aby z bojiště odvedli Karla.
My víme, že nejblíž mu byli ti, kterým asi nejvíc důvěřoval, Jindřich Mnich a Jindřich z Klingenberga. Toho měl dokonce Jan v průběhu bitvy výslovně požádat, aby šel s ním, s odkazem na Jindřichova otce, proslulého válečníka. No, je to ovšem citace z Froissarta.