Jindřich III. z Valois nebo francouzský

pravěk, starověk, novověk, moderní období

Moderator: Ježek

User avatar
elizabeth
Vévodkyně
Posts: 2183
Joined: 04 Sep 2006 15:24
Location: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Been thanked: 1 time

Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský

Unread post by elizabeth »

Nevím, jestli to patří k mému Jindřiškovi (jak mu říkal Chicot) nebo do Pokecu o knihách -uvídíme, případně přesuneme. Jak jsem se začetla do Dědictví otců (první část vyprávěnou Petrem ze Sioraku už mám přečtenou a také první díl ze druhé části, vyprávěné jeho synem Petrem Emanuelem), začala jsem uvažovat o dopsání svého článku. Nahlédla jsem proto na internet a zhrozila se...

Našla jsem nějaké info o jeho manželce Louise Lotrinské tak intimního rázu, že mi připomínají pád z koně Anny Falcké :lol:

1. Jindřich si ji vzal, protože mu připomínala Marii de Cleves (manželku Jindřicha I. z Condé), kterou si vzít nemohl, i když prý připravoval její rozvod, ale zemřela při porodu. Příběh znám, uvádí ho Merle (kromě připravovaného rozvodu) a Jean Plaidy i Dumas, maximálně mohl mít vliv na to, že se mu zalíbila, zbytek byl už jen a jen díky kráse, laskavosti a milé a poddajné povaze Louisy. Dokonce údajně i své noci nejraději trávil s ní, ač jinak (teda sexuálně) dával (zřejmě) přednost mužům (to ale podle mě není info do jakékoli encyklopedie, byť jen internetové).

2. citace "Jindřich III. byl své manželce často nevěrný" wtf? Měl své stálé oblíbence (d'Epernon, Joyeuse a jiní), kteří stáli Francii podobné množství peněz jako Gábina d'Estrees a její předchůdkyně, důkazy v podobě nemanželských dětí v tomto případě asi nenajdeme... (to ale ani u Diany z Poitiers a tady by mě zajímalo, jak to asi dělala, tak stará ještě na začátku vztahu rozhodně nebyla). Takže závěrem, důkazy, že ti muži byli milenci nemáme a ženské se další v Jindřichově životě (po svatbě - před ní to byla kromě Marie z Cléves údajně sestra Markéta z Valois, taky podle mě není info do wikipedie, maximálně jako narratur Homerus caesus esse) nevyskytly...

3. Ohledně Luisa manžela zbožňovala, ačkoliv jeho to rozčilovalo či potratu v roce 1576 bych ráda poznala zdroj. Na obé jsem nenarazila ani v beletrii.

4. Ohledně už nastíněné (a mnou dotazované - přečetla jsem si předchozí diskusi) popravy vévody a kardinála z Guise má pravdu Katka ač sestra Guisů, vévodkyně z Montpensiér by s námi asi nesouhlasila.

Možná budu ještě příspěvek rozšiřovat.

Ještě zpátky k sérii Dědictví otců, je s podivem, jak dokáže i výborně napsaný román ještě pozdvihnout nebo úplně zazdít český překlad.

Poněkud out of topic, ale po dočtení Merleho série jsem slíbila přečíst Vaňkovou, tak se asi konečně dostanu k tomu Zapomenutému králi, i když bych raději zůstala se svými Jindřichy (III. a IV.) v období francouzské reformace a protireformace, neboť chci přečíst Dumasovu sérii Hugenoté - pro srovnání, ale i pro doplnění, i když si myslím, že Merleho to překonat nemůže. To se ale domnívám, že ho nepřekoná velmi pravděpodobně ani Vaňkové Lev a růže.

PS: Když si čtu některé své příspěvky z před 7-10 let (nejen ale v tomhle vlákně), tak se mi nějak nechce věřit, že jsem je psala já. To jsem jako, když jsem ho odsuzovala jako krále (asi ve druhém nebo třetím příspěvku shora) nevěděla, jak to měl ve Francii rozvrácené náboženskými válkami těžký? Asi jako Zikmund za husitských v Čechách...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)