Germord píše:Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá,nemyslím si to, i když má své mouchy ....
Napsal jse slabá z hlediska zpracování vedlejších linií rodu.Já je považuji za potomky Vernéře ze Srdova.Zpracování hlavní větve jsem hodnotil zcela kladně.Co se týče potomků Vernéře ze Srdova,pak za ně považuji pány z Pořešína,z Újezda,Štěkně a Drahonic.Pány z Kžemže a z Chlumu bych řadil k potomkům Albery ze Stropnice a Beneše z Chlumu.Tohoto Beneše bychom mohli považovat za synovce Bavora I ze Strakonic.Nebyl by však synem Bavorovy sestry,ale jménem neznámého bratra.
Takže i Jaroš z Drahonic ( a na Božejovicích ) je z této větve? Ten co válčil s velmistrem ve Vodňanech? A byl od něj obviněn z kažení mince? Padělání na Božejovicích? Což skončilo soudně smírem a očištěním po mrtvici velmistra. Jehož mrtvice se považovala zřejmě právem za Boží trest za popravu několika lidí z Vodňan při tom obléhání.
Ještě dotaz - Taky Radkovec z Drahonic je z této větve? Pochován v Putimi.
Laurentius píše:Kam se Smilem ze Smilenberka? Objevuje se na čelních místech na listinách Vítkovců. Potřeboval bych potvrdit nebo vyvrátit informaci, že Smilenberg je totožný s Křemží.
Odpovědí na Tvoji otázku bude připravovaná kniha Jan Smil z Křemže v nakladatelství Veduta. Vyjde letos v červenci.
Germord píše:Jestliže kniha od M. Svobody Vám připadá slabá,nemyslím si to, i když má své mouchy ....
Takže i Jaroš z Drahonic ( a na Božejovicích ) je z této větve? Ten co válčil s velmistrem ve Vodňanech? A byl od něj obviněn z kažení mince? Padělání na Božejovicích? Což skončilo soudně smírem a očištěním po mrtvici velmistra. Jehož mrtvice se považovala zřejmě právem za Boží trest za popravu několika lidí z Vodňan při tom obléhání.
Ještě dotaz - Taky Radkovec z Drahonic je z této větve? Pochován v Putimi.
Jaroše z Drahonic,který sídlil na Božejovicích a r 1460 teto statek zdědily jeho dcery počítám k Bavorovicům.Řadí jej tam i Sedláček ve své Českomoravské heraldice.Zmínku o Radkovcovi z Drahonic jsem zatím nikde nenašel.Dochoval se v Putimi jeho náhrobek?Třeba je tam vytesáno nějaké erbovní znamení....
Takže i Jaroš z Drahonic ( a na Božejovicích ) je z této větve? Ten co válčil s velmistrem ve Vodňanech? A byl od něj obviněn z kažení mince? Padělání na Božejovicích? Což skončilo soudně smírem a očištěním po mrtvici velmistra. Jehož mrtvice se považovala zřejmě právem za Boží trest za popravu několika lidí z Vodňan při tom obléhání.
Ještě dotaz - Taky Radkovec z Drahonic je z této větve? Pochován v Putimi.[/quote][/quote]
Jaroše z Drahonic,který sídlil na Božejovicích a r 1460 teto statek zdědily jeho dcery počítám k Bavorovicům.Řadí jej tam i Sedláček ve své Českomoravské heraldice.Zmínku o Radkovcovi z Drahonic jsem zatím nikde nenašel.Dochoval se v Putimi jeho náhrobek?Třeba je tam vytesáno nějaké erbovní znamení....[/quote]
Náhrobníky jsou po Radkovcích v Putimi dva, aspoň co si pamatuji, nijak jsem je nezkoumal, ani nefotil.
Díky za info k Jarošovi, je to moje velmi oblíbená postava. Božejovice miluji, taky Kestřany, kde snad u dcery zemřel.
Petr z Malče píše:Zmínku o Radkovcovi z Drahonic jsem zatím nikde nenašel.Dochoval se v Putimi jeho náhrobek?Třeba je tam vytesáno nějaké erbovní znamení....
Řekl bych,že spíš jedná o někoho z rodu Radkovců z Mirovic,kteří Drahonice po r 1553 vlastnili.[/quote]
To je nejspíš pravda, je to renezance.
V literatuře o Bavorech postrádám informace o opatu Bavorovi před rokem 1300 a jeho zápisu do takzvané Dˇ'áblovi bible.Nakonec biskup Dětřich mu povolil používat na území olomoucké diecese berlu a infuli.
Ještě zajímavá osoba je na listině z roku 1255 v RBM II. č. 56, s. 23 (odkaz dle místní směrnice ) Tím nemyslím komořího Bavora ze Strakonic, ale úplně na konci uvedeného Bavora "subjudex". Nevím jestli zrovna náhodou v listině pro břevnovský klášter.
O původu břevnovského opata Bavora jsem toho moc nezjistil. Měl bratra Vyšemíra. Ani nevím podle čeho se oba uvádí z Nečtin. V každém případě se uvažuje o možném původu rodu z Nečtin od synů Vyšemíra z Blatné (Předota, Bavor, Dluhomil). Mohl by tedy být synem jednoho z nich, ale moc zdrojů o tom jsem nenašel.
Teď se dívám pořádně RBM II. č. 2765, s. 1207-1208 a přímo v tom "vyprávění" opata Bavora je uvedeno Vyšemír z Nečtin, kastelán v Broumově, bratr náš. Četl jsem český přepis toho povídání o povstání rychtářů a tam to nebylo.
Laurentius píše:Ještě zajímavá osoba je na listině z roku 1255 v RBM II. č. 56, s. 23 (odkaz dle místní směrnice ) Tím nemyslím komořího Bavora ze Strakonic, ale úplně na konci uvedeného Bavora "subjudex". Nevím jestli zrovna náhodou v listině pro břevnovský klášter.
O původu břevnovského opata Bavora jsem toho moc nezjistil. Měl bratra Vyšemíra. Ani nevím podle čeho se oba uvádí z Nečtin. V každém případě se uvažuje o možném původu rodu z Nečtin od synů Vyšemíra z Blatné (Předota, Bavor, Dluhomil). Mohl by tedy být synem jednoho z nich, ale moc zdrojů o tom jsem nenašel.
M. Svoboda ve své knize o Bavorech to řeší tak, že ten Bavor je snad příbuzný. Zároveň, ale uvádí Bavora, jako syna Vyšemíra z Blatné, jak píšeš, tento Bavor je podle něj doložen v letech 1243 - 1253. Třeba jde o jednu osobu.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Pročítám teď Katalog olomouckých biskupů, v letech 1199 - 1201 jím byl Bavor, uváděný jako urozený Čech. K Bavorům ze Strakonic by ho mohl řadit ještě jeden nepřímý důkaz - světil oltář v Milevsku.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Tam se těžko něco okolo olomouckého biskupa Bavora bude dohledávat na konci 12. století. 1180-1182 olomoucký probošt a 1199-1201 olomoucký biskup. Možný potomek nebo syn Bavora "comese" (
1146-1148, 1167).
Ježek píše:Pročítám teď Katalog olomouckých biskupů, v letech 1199 - 1201 jím byl Bavor, uváděný jako urozený Čech. K Bavorům ze Strakonic by ho mohl řadit ještě jeden nepřímý důkaz - světil oltář v Milevsku.
Proč myslíš? Protože se říká, že Jiří z Milevska patřil mezi Strakonické?
Bavor je rodový jméno Bavorů ze Strakonic. Na začátku 13. století je nějaký Bavor olomoucký komorník - Svoboda z toho uvažuje, že přišli z Moravy (to si nemyslim)
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Ježek píše:Bavor je rodový jméno Bavorů ze Strakonic. Na začátku 13. století je nějaký Bavor olomoucký komorník - Svoboda z toho uvažuje, že přišli z Moravy (to si nemyslim)
Jako možná je ta otázka debilní, ale z čeho víme, že "Bavor" bylo rodové jméno jenom Bavorů ze Strakonic?
Ježek píše:Bavor je rodový jméno Bavorů ze Strakonic. Na začátku 13. století je nějaký Bavor olomoucký komorník - Svoboda z toho uvažuje, že přišli z Moravy (to si nemyslim)
Jako možná je ta otázka debilní, ale z čeho víme, že "Bavor" bylo rodové jméno jenom Bavorů ze Strakonic?
Nevíme. Ale nikde jinde není typický. Ale možný je všechno.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Ježek píše:
Nevíme. Ale nikde jinde není typický. Ale možný je všechno.
Jenže to je stejná teorie, podle níž každý Vítek, který se ve 12. století mihne dokumenty, musí být Vítek z Prčice nebo jeho příbuzný... I když těch Vítků i později bylo víc, narozdíl od těch Bavorů.
Naposledy upravil(a) Viola dne 25 lis 2014 21:29, celkem upraveno 1 x.
Ježek píše:Bavor je rodový jméno Bavorů ze Strakonic. Na začátku 13. století je nějaký Bavor olomoucký komorník - Svoboda z toho uvažuje, že přišli z Moravy (to si nemyslim)
S tím bych souhlasil. Bavor se objevuje jako komorník od 1208 do 1224 a v té době se začíná objevovat také jako olomoucký kastelán nějaký Záviš (kastelán 1208-1222). Ten by mohl být taky z Čech a to z Plzeňska z rodu Sulislaviců (bratři Sulislav, Záviš a Ctibor).
Oba patří k předním velmožům u nás, protože se objevují na čelních místech listin a zastávají tyto důležité úřady.
Otázka je, jestli je komorník Bavor totožný s Bavorem, synem Dluhomila. Ten se taky dvakrát objevuje, ale nevím... Můžou to být i dvě osoby.
Laurentius píše:Ještě zajímavá osoba je na listině z roku 1255 v RBM II. č. 56, s. 23 (odkaz dle místní směrnice ) Tím nemyslím komořího Bavora ze Strakonic, ale úplně na konci uvedeného Bavora "subjudex". Nevím jestli zrovna náhodou v listině pro břevnovský klášter.
Podle té práce Pauka by to snad mohl mít Bavor II., kterému tak otec vydupal úřad. To si nemyslím.
Ještě v tom článku vidí Ivana, zvíkovského kastelána, členem blatenské větve. To už je pravděpodobnější, vzhledem k emimentnímu zájmu rodu o Zvíkov,
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
) Tím nemyslím komořího Bavora ze Strakonic, ale úplně na konci uvedeného Bavora "subjudex". Nevím jestli zrovna náhodou v listině pro břevnovský klášter. 
