Stavba hradů

[Viola]

Dík moc!

[Bard111]

teplovzdušné topení bylo objeveno i na archeologicky prozkoumaném hradě Bukov na Vysočině

[slavicekvac]

teplovzdušné topení bylo objeveno i na archeologicky prozkoumaném hradě Bukov na Vysočině

Měl ho už Herodes Veliký v podlaze paláce na pevnosti Masada. Pozoruhodně v něm topili sušeným velbloudím trusem.

[Zany]

tak v antice bylo vcelku běžné, středověk je něco jiného

[Henrykus Apulus]

Pokud jde o teplovzdušné topení, nebyla to zase tak úplně vzácnost. Mimo výše zmiňovaných topenišť ho prozrazuje právě síť kanálků ve zdivu - mimo již jmenovaných hradů je třeba na Vrškamýku a na Myšenci.

Naopak i u výstavných hradů - například na Švihově - se často používaly pouhé železné koše s rozžhavenými uhlíky, postavené do místnosti. Doložené jsou archeologicky podle vypálené podlahy pokud se stavěly na jedno místo.

Záchody - celkem se předpokládá, že se to řešilo nočníky a následně hnojištěm na nádvoří. Mimochodem i prevéty mají hodně zajímavé varianty - mimo klasických visutých na konzolách jde často o komůrku v síle zdiva s šikmým vývodem.

Spaní záviselo především na prostorových možnostech. Z literatury znám extrémní příklady, kdy k obývání měla sloužit jedna místnost pro celou rodinu a spalo se na univerzálních kusech nábytku-truhlách postavených okolo místnosti. Naopak se často uvádí "bytová jednotka" z doby P-O II. (střední sál na dvě pole klenby, k němu z jedné strany ložnice s krbem a jedním polem klenby, z druhé strany pak roubená komora).

[Henrykus Apulus]

Samonosné lešení se samozřejmě nepoužívalo jen u hradů ale obecně u všech staveb. Jen jsem nějak nepochopil, jak postupovali při dalším patru. Spodní patro uřezali? Nebo ho vytahali, použili na další patro a trámové otvory zalepili omítkou? Nebo omítku dělali kompletně z lešení visutého, z jakési horolezecké sedačky na lanech? Včetně třeba výmalby?
Taky je otázka, jak lezli na patra vyšší bez těch spodních? Výtahem? Na jakési iluminaci si pamatuji jeden velký výtah s kolem a šlapači v něm na rohu stavby, a to lešení nějak lezlo po zdi po patrech, ve stavěné zdi zasunuté trámy.

Stavělo se zdola nahoru. Tedy zazdili první řadu trámků. Z ní postavili zeď do výše zhruba pasu, pak zazdili další řadu trámků. Spodní zůstávala a tvořila dolní patro lešení - mezi jednotlivými patry pak vedly žebříky, jako je to na dnešních stavbách. Až se dostali nahoru, začali shora dělat omítku. Při postupu dolů pak jednotlivé trámky nejčastěji uřezávali těsně u líce zdiva (ty dnes dochované kapsy jsou vlastně po vyhnilých kusech trámu, který zůstal ve zdi).
U honosnějších staveb, kde se mělo zvenku uplatňovat neomítnuté zdivo, trámky vytahovali a do otvoru vložili odpovídající kvádr.

[Zany]

Problematikou vytápění se dost důkladně zaobíralo první číslo sborníku Svorník s mottem "vývoj a funkce topenišť"

[Bard111]

Co se týče prevétu který nevyčnívá ze zdi a z kterého vede šikmá šachta ven,je to dobře vidět na fotce hradu Topolčany,kterou jsem dával do rubriky spoznaj hrad.

[Návštěvník]

teplovzdušné topení bylo i na Kamýku , ale tam se taky jednalo o královský hrad oblíbený J.L. , takže honosná stavba na trávení volnočasových aktivit, žádná velká pevnost

[Viola]

Zase mám takovou chytrou otázku. Kde se na hradě uchovávalo obilí? Stály hradní sýpky v areálu hradu?

[slavicekvac]

Zase mám takovou chytrou otázku. Kde se na hradě uchovávalo obilí? Stály hradní sýpky v areálu hradu?

Nepochybně ano, jako stodoly na krmení pro koně, stejně jako sklepy na pivo, ale i pekárna na chleba etc. Taky je otázka jak u kterého hradu, někde to bylo skromné, jinde velkolepé. Viz třeba Landštejn, Rabí z toho co jsem viděl. Podle mne byly potraviny, krmivo a voda stejně důležité jako zásoby zbroje a střeliva, smůly na lití na hlavy a podobně. Ještě bych doplnil - materiál na opravy poškození při obléhání. Kameny a trámy. Ostatně použitelné i jako zbraň na metání na hlavy útočníků. Při dlouhodobějším obléhání bylo zabránit spížování obléhatelů stejně důležité pro výsledek, jako zásoby v hradu. Kouzelné jsou historky o klamných manévrech o zásobách, třeba vystřelení jelena za hradby ať si nepřítel užije, jako si zdánlivě užívajíé obránci.
Když si vzpomenu na svou odpovědnost za zásobování potravinami a vodou v době krizí a mobilizace, tak je to furt stejně, jen to není někde v hradě a je to v mnohem větším rozsahu.

[Ježek]

Plaček v K problematice hradů s plášťovou zdí na Moravě, s. 344 uvádí příklad Dalečína. V roce 1349 je do desek zapsána pouze ves, v roce 1358 už stojí hrad
https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/ ... lib/139411