Viola píše:elizabeth píše:Obyvkle se o tom hovoří v souvislosti s Přemyslovou (a Kunhutinou) korunovací Wernerem Mohučským, jenže Werner jaksi prosazoval Konradina (nebo se o to alespoň pokusil) ale myslím, že i dříve (po smrti Viléma Holandského) se Přemyslova kandidatura probírala. Taková otevřená odmítnutí od papeže jako v případě 4 kandidatur štaufského prince, se domnívám,že k dispozici nejsou.
No já jsem to právě hledala a kromě toho známého projevu Ondřeje z Říčan myslím nějaký reálný podklad není.
Jj, to je k volbě k roku 1272: Druhé pokračování Kosmovo, které zachycuje návštěvu kolínského arcibiskupa, jenž podle něj Přemyslovi kandidaturu nabídl. Král sezval členy rady, kteří se proti povýšení postavili, zejména to prý byl komorník Ondřej z Říčan.
„Bůh kraluje na nebesích, ty z jeho dopuštění panuješ na zemi i nad vévody i knížaty zemí… Seď na stolci svých otců… I sám císař, bude-li toho potřeba, bude poslouchati tvých příkazů.“ (Druhé pokračování Kosmovo, s.141, FRB II. s.326) Šustovi se však to zdá pochybným a nápadně podobným téže události, která je vzpomínaná již roku 1256, kdy skutečně arcibiskup kolínský nabádal Přemysla k protikandidatuře proti Vilému Holandskému. Např. v časopise Matice moravské z roku 1930 se na s. 411 domnívají, že se nejednalo přímo o kandidaturu Přemyslovu, ale kandidaturu celé strany jím zastoupené. Novotný uvádí, že tuto cestu určitě nepodnikl kvůli získání Přemysla na stranu prince Konradina, jelikož by jeho cesta byla marnou. Novotný, Dějiny I/4, Rozmach české moci za Přemysla Otakara II., Jan Laichter 1937 s. 60
Podle Štýrské rýmované kroniky s toutéž nabídkou přišli další poslové (norimberský purkrabí). Ani podle ní neprojevil Přemysl žádný zájem. Podle Josefa Šusty naopak Přemysl o říšskou korunu velmi usiloval a vedl o tom i úspěšná jednání s papežem. Josef Šusta, České dějiny II/1, Soumrak Přemyslovců, s. 89
a ještě přesněji k tomu roku 1261:
Josef Šusta (Josef Šusta, Soumrak Přemyslovců s. 60) se domnívá, že již když byl Přemysl i s Kunhutou korunován Wernerem Mohučským v prosinci 1261, myslel i na císařský vínek, ale mohučský arcibiskup předložil kandidaturu prince Konradina, kterému bylo tehdy sotva deset let. Papež princovu kandidaturu zavrhl s odkazem na regest svého předchůdce. Josef Šusta dále soudí, že k tomuto papežovu zákazu došlo z Přemyslova popudu. (Josef Šusta, Soumrak Přemyslovců s. 61) Podle Vaníčka bylo samotné předložení návrhu pouhou prestižní demonstrací pozice Wittelsbachů, byť jejich vztahy s Přemyslem byly tou dobou normalizovány. Také uvádí, že Přemysl před postupem Wittelsbachů (tedy Konradinovou kandidaturou) varoval papeže. (Vratislav Vaníček, Velké dějiny zemí Koruny české, str. 98)Šusta i Vaníček zřejmě přitom vycházejí z listu papeže Urbana IV. českému králi, který je datován k 3. červnu 1262 (CDB V-1. č. 334, s. 493-495).
To je asi vše, co k tomu mám zpracováno... a omlouvám se, pak půjdeš, milý příspěvku do PO II.
)...