Hradská soustava a služebná organizace
Moderátor: Ježek
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Ano, také spousta názvů vesnic neměla původně žádný český název, jen německý, a tak se teprve ve 20. století hledaly ekvivalenty neměckých názvů. Někdy došlo k doslovnému překladu, jindy značně kostrbatému, někdy český název neodpovídá tomu německému vůbec. Někde mám ve výpiscích ze školy rozřazení koncovek názvů sídlišť v ČR podle jejich historického vývoje. Pokud by byl zájem, mohl bych to najít a dát sem. Neznám ovšem zdroj, na to bych se musel zeptat našeho doc. na UJEPu.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
No kdyby ti zbyl někdy čas, tak by mě to zajímalo.., místopis mě baví..
No právě, německá jména mohou teoreticky znamenat vztah k nějaké služebné činnosti, překlad do češtiny může být taky bezchybný, ale pokud byla tato ves od začátku německá, tak německá kolonizace je věcí vrcholného středověku, zatímco služebná organizace je věcí raného středověku, tudíž německá jména nebo jejich překlady nemohou být oporou teorie služebné organizace..
No právě, německá jména mohou teoreticky znamenat vztah k nějaké služebné činnosti, překlad do češtiny může být taky bezchybný, ale pokud byla tato ves od začátku německá, tak německá kolonizace je věcí vrcholného středověku, zatímco služebná organizace je věcí raného středověku, tudíž německá jména nebo jejich překlady nemohou být oporou teorie služebné organizace..
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Yes, v tom je časová osa, myslím si to taky. Já jsem na to šel triviálně z opisů denárů. Přes jména zakladatelů. Koncovka elit byla -slav. Zkusit jména míst na -slav je trivialita. Velmi to funguje. Vesměs se najdou místa, která jsou prokázanými, nebo potenciálními hradišti. Ve středních Čechách je to velmi husté. Mnohem hustší než je encyklopedie hradišť starohradištní doby. Google earth je kouzelný nástroj. Pro mne nejvýznamnější nález tohoto druhu je Slavošov. prakticky městská aglomerace - město Slavošovo z Kroniky Hájkovy, vysmívaného pozdního pramene s citací velmi ranných pramenů, časově velmi chybně. Věcně velmi dobře, dosud nekopnuto ani náhodou. Jihozápadně od Čáslavi. Apropo Čáslav je také na minci v podobě OCZIESLAV, jak na této ctihodné instituci již ode mne publikováno. Nejen -slav, ale také jméno VITIZLA ( ten co jel do Regensburku se Spytihněvem ) jsem troufale ztotožnil s Viticemi. Jednou se to vykope. Patrocinium kostela Petr a hradiště jak vyšité. Někde je tam rotunda, jestli není přímo pod kostelem. Podobně je to se SVENTIZLAVEM - Světice jsou velmi nadějná lokalita. Jistěže jsem se díval i na Herimana - Heřmanice, Heřmaničky. Proberte si všechny Vojtěchovy bratry a máte sbírku hradišť slavníkovské domény. Kopalo se velmi málo z nich, skoro nic.Ingolf píše:No kdyby ti zbyl někdy čas, tak by mě to zajímalo.., místopis mě baví..
No právě, německá jména mohou teoreticky znamenat vztah k nějaké služebné činnosti, překlad do češtiny může být taky bezchybný, ale pokud byla tato ves od začátku německá, tak německá kolonizace je věcí vrcholného středověku, zatímco služebná organizace je věcí raného středověku, tudíž německá jména nebo jejich překlady nemohou být oporou teorie služebné organizace..
nejsou prachy, na Zabrušanech se udělala sonda do valů a dost. Při tom je tam rotunda s hroby okolo, a nedaleko Želénky s kněžnou. Podle Slámy sídlo WIZTRACHa.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Kdyby se podle tvojí teorie povedlo najít aspoň jedno hradiště, tak by to byl další posun v bádání , to by se hodilo..
Slavošovem jezdívám za příbuznými k Sázavě, od pohledu starý kostel je hned u silnice, ale půdorys vypadá spíš goticky.., první zmínka o obci je také až ze 14. století.. Raně středověké osídlení ale u Sázavy tak husté nebylo, Posázaví kolonizovala šlechta ve 13. století, jako památka na tu dobu je Sázava poseta krásnými románskými kostelíky.. Z ranější doby byl v 11. století postaven klášter v Sázavě, předtím tam bylo pusto, u Slavošova nejsou doly jako v Kutné Hoře, nevede tudy obchodní cesta, nic lukrativního pro starohradištní dobu..
Slavošovem jezdívám za příbuznými k Sázavě, od pohledu starý kostel je hned u silnice, ale půdorys vypadá spíš goticky.., první zmínka o obci je také až ze 14. století.. Raně středověké osídlení ale u Sázavy tak husté nebylo, Posázaví kolonizovala šlechta ve 13. století, jako památka na tu dobu je Sázava poseta krásnými románskými kostelíky.. Z ranější doby byl v 11. století postaven klášter v Sázavě, předtím tam bylo pusto, u Slavošova nejsou doly jako v Kutné Hoře, nevede tudy obchodní cesta, nic lukrativního pro starohradištní dobu..
Herman je časté německé jméno, v počeštělé formě Heřman nebo Jeřman.. Jedny Jeřmanice jsou u Liberce, hned jak se vyjede po rychlostní komunikaci nebo vlakem na Turnov, tedy ještě v kopcích.. To všechno odkazuje až na pozdější německé osídlení..slavicekvac píše: Jistěže jsem se díval i na Herimana - Heřmanice, Heřmaničky.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Slavošov je pro mě místem z Hájkovy kroniky. Názor na tento zdroj je jistě obecně odsuzující, ale on měl staré zdroje, které my dnes nemáme. Historie města Slavošova je barvitá a podle mne není vymyšlená. Včetně přesunu jeho syna Hese jinam a to na Mži. Jak já soudím, je to Hýskov - Hesseka - Osseka Kosmova.
Slavošov je podle fotek z Google earth opravdu hradiště. Původní kostel vůbec nemusí být na současném místě, ale taky třeba ano, pod ním. Patrocinium je Petr, nejstarší možné. Místo pro hradiště této doby je přijatelné, viděl to například Štverák a soudí, že je to opravdu rozsáhlé hradiště, mnohem větší, než jsem si myslel já.
Ad Heriman, to je jedna postava z kronik, vedle takových jako je Spytimir - Spytice, Spytovice, a je to Čech, možná v této podobě poněmčen, protože to psali Bavoři. Takže je legitimní hledat jeho hradiště ve Slavníkovské doméně.
Slavošov je podle fotek z Google earth opravdu hradiště. Původní kostel vůbec nemusí být na současném místě, ale taky třeba ano, pod ním. Patrocinium je Petr, nejstarší možné. Místo pro hradiště této doby je přijatelné, viděl to například Štverák a soudí, že je to opravdu rozsáhlé hradiště, mnohem větší, než jsem si myslel já.
Ad Heriman, to je jedna postava z kronik, vedle takových jako je Spytimir - Spytice, Spytovice, a je to Čech, možná v této podobě poněmčen, protože to psali Bavoři. Takže je legitimní hledat jeho hradiště ve Slavníkovské doméně.
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Podle doc. Velímského (od nás z UJEPu) jsou u nás nejstarší zasvěcení kostelů sv. Klimentovi. Jestli se dobře pamatuji, napsal na toto téma studii, která snad měla před lety vyjít v Archeologických rozhledech, ale tím časopisem si nejsem úplně jistý. Sv. Kliment byl na rozkas císaře Trajana vhozen do moře s kotvou uvázanou kolem krku. Ostatky světce i s kotvou údajně nalezl Konstantin a je pravděpodobné, že alespoň část těchto ostatků přinel jako relikvie na VM a proto zde byl pěstován kult tohoto světce, který se posléze rozšířil i do Čech. Na Moravě nacházíme kotvu často jako křesťanský symbol, je zobrazena i na několika moravských denárech. Například po svém křtu na VM se Bořivoj vrací do Čech a nechá stavět první kostel sv. Klimenta na Levém Hradci, který patrně světí kněz Kaich, vyslaný z knížetem z VM. Další kostely s tímto patrociniem jsou doloženy na dalších přemyslovských hradištích: na Vyšehradě, v Tetíně, Lštění, ve Staré Boleslavi atd.slavicekvac píše:... Patrocinium je Petr, nejstarší možné. ...
Re: Hradská soustava a služebná organizace
tak jsem to konečně našelkacuro píše:Někde mám ve výpiscích ze školy rozřazení koncovek názvů sídlišť v ČR podle jejich historického vývoje. Pokud by byl zájem, mohl bych to najít a dát sem. Neznám ovšem zdroj, na to bych se musel zeptat našeho doc. na UJEPu.
v zápiscích to mám bohužel jen velmi obecně, jako nejstarší koncovky byly: -an, -aň, -anov;
o něco mladší: -any, -ině, -ín, -ice;
mladší typy pojmenování: -ov, -ovice, -anov, -ovany
Zdroj: Vladimír Šmilauer, Osídlení Čech ve světle místních jmen, 1960.
Mám tu i vypsanou nějakou starší literaturu k těm služebným organizacím, takže pokud by se to někomu hodilo:
Barbora Křemienská - Dušan Třeštík, Služebná organizace v raně středověkých Čechách, ČsČH 12, 1964.
Barbora Křemienská - Dušan Třeštík, Přemyslovská hradiště a služební organizace přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 17, 1965.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Kliment je patrocinium pocházející z Velké Moravy, ale máš pravdu, že v Čechách tyto kostely starohradištní jsou. Na MOravě toho Klimenta taky moc není, protože kostely jsou tam velkou většinou bavorské. Petr je patrocinium více patřící k vlivu Regensburgskému, což byl náš diecézní biskup. Slavníkovci měli nějaké ( ? ) rodové svazky s vládnoucím císařem. Misie Bavorů byla v Čechách nepochybně. Jako Pasovská na Moravě. Petr je pro starohradištní dobu zásadní. Viz Budeč Spytihněv 895.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Nad tím jsem neuvažoval, jen jsem to opsal tak, jak jsem to měl ve výpiscích. Jestli byla o koncovce -slav řeč netuším, buď jsem si to nestihl při přednášce zapsat, nebo o tom nebyla řeč. Asi by bylo dobré kouknout do toho Šmilauera, jestli to tam má. Toho ale nemám k dispozici a navíc teď musím intenzivně makat na BP, takže mám dost jiných starostí
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
V jaké kapitole nebo k jakému roku se vztahují zprávy o Slavošovu?, podívám se na to..slavicekvac píše: Slavošov je pro mě místem z Hájkovy kroniky. Názor na tento zdroj je jistě obecně odsuzující, ale on měl staré zdroje, které my dnes nemáme. ... Slavošov je podle fotek z Google earth opravdu hradiště.
Názory na Hájkovu kroniku nejsou úplně odsuzující, chápe se už jako dílo vyprávěcí, literární, ne kronikářské.. Ta data v kronice skutečně nesedí, navíc se tam datují i události z českých pověstí (úmrtí postav jako Krok, Libuše)..
Ale jestli měl Hájek staré prameny, mohly se z nich nějaké reálné informace zachovat - sice přeformulované, ale v jádru snad reálné.. Od té doby, co Schliemann na základě zeměpisných informací z Iliady začal kopat a skutečně našel Tróju, máme důkaz, že i v relativně "nevědeckých", pověsťových nebo mýtických literárních památkách mohou být některá reálná jádra..
Ale dokud se tam nekopne, tak bych byl opatrný.. Hradiště u Slavošova mohlo existovat, ale bylo slovanské?, dokážu si v téhle krajině představit spíše keltské oppidum (vysočina kolem, uklizené v bezpečí od hlavních cest, blízko řeky)..Hájek mohl mít i informace, že u Slavošova stávalo veliké hradiště, tak jej mohl přisoudít nejstarším jemu známým obyvatelům, a to byli v jeho pojetí asi už Slované..
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Zmínka o Schliemannovi je přesná, to je můj názor na tyto prameny. Se střízlívým pohledem na stav archeologie. Keltské to nebude, slavníkovská doména je starohradištní slovanská. Charakter místa a další vývoj jsou ranně křesťanské. Pokud tam kelti byli, pak se pokračovalo za Slavníkovců, spíše ještě před tím, čemu Slavníkovci můžeme říkat ať už s širším názorem Turkovým, nebo úzkým Lutovského. Poloha je pro doménu příhodná, je mezi Čáslaví a hradišti u Sázavy, charakteristika je spíše urbs než civitas a rozsah podle Štveráka ja velký. Totéž já vidím u Světic a Vitic - Sventislav a Vitizla / Vitislav ? ). Hustota hradišť v této doméně je mnohem vyšší, než se kdy kopalo, ale i lehce dotčené lokality jsou velmi hustě. Klučov, Radim, Oškobrh etc. Můj odhad je, že v této doméně máme slušněji kopaných hradišť méně než 40% skutečného stavu. A to posuzuji třeba jen seznam Štveráka, a údaje Kadlecové. Nad to lze jistě přidat další lokality, jednou z nich je právě Slavošov. Podívej se na Google Earth a poznáš o čem je to místo.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Podobná je situace v okolí Zabrušan, jak jsi sám upozornil na nadějnou lokalitu mezi Osekem a Duchcovem. V okolí Bíliny lze najít další podobná místa, něco z toho jsem psal Teplickým archeologům. Cosi potvrdili, cosi jsou novinky, ale peníze nejsou ani na Zabrušany
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Ono to stoprocentně s hradskou organizací není identické, ale taky jde o hradiště rodícího se státu a hradská soustava by na to v něčem měla navazovat. Přemyslovský stát byl budován kolem pražského centra, Bořivoj se nechal pokřtít Metodějem na Velké Moravě a je prvním doloženým přemyslovským panovníkem. Jeho syn Spytihněv (895-915) začal kolem r. 900 budovat pražskou doménu, kde na okrajích stála nová hradiště.
***
Praha patřila ještě před doloženými Přemyslovci k jedněm z center českého kmene. Na hradišti v Divoké Šárce se našlo několik předmětů patřící elitě, hlavně lité bronzové věci. V novodobé souvislosti je zajímavé, že Šárka se stala dík své malebnosti místem rekreace a setkávání českých Pražanů, a tak se tu rozvíjelo české vlastenectví. Letos bylo 100 let od uvedení první opery, které se po krátkou dobu v Šárce provozovaly (hrávalo se venku, kompars pro prostředí vesnic tvořili sedláci i kozy a ovce, vypadalo to asi autenticky:-) ) Ze Šárky chce jeden dnešní vlastenecký spolek udělat archeologický park, sbírá na to peníze a podporu - http://www.hradistesarka.cz/
***
Pak význam Šárky a jiných osídlení ustupuje, v 9. století nejpozději se centrem Prahy stává místo dnešního pražského Hradu. Tady byl kultovní okrsek Žiži a kamenný stolec, zasedal tu kmenový sněm (kde došlo v této době ke konfliíktu mezi přívrženci Bořivoje a Strojmíra).
Spytihněv rozšířil přímý vliv Prahy do okruhu o poloměru asi 30 kilometrů, na hranici vyrostlo pět hradišť. Od jihu - Lštění na Sázavě, na západ Tetín na Berounce, Libušín na Kladensku, Mělník na soutoku Labe s Vltavou, Stará Boleslav taky na Labi. Mimo Libušína všechny na nějaké řece, asi tu chránily cestu přes vodu. Na hradištích byly stavěny kostely (k tomu další příspěvek).
Uvnitř kruhu vyrostlo ještě hradiště Budeč, asi na starším osídlení, dobytém Přemyslovci. Spytihněv tu nechal postavit rotundu, v Čechách jedinou stojící stavbu s původem v době Velké Moravy. Dál se uvnitř nacházelo starší hradiště Levý Hradec, tam stál vůbec první kostel v Čechách (míněno bez Moravy) postavený ještě Spytihněvovým otcem Bořivojem.
***
Doklady o užití hradišť přemyslovským rodem - z písemných pramenů jsou zprávy, že se tu dály věci, na které přímo ve státním centru nebylo místo, klid, nebo bezpečno.
Na Levý Hradec situoval Bořivoj sídlo prvního kněze Kaicha a stavbu prvního kostela. Bylo to v době, kdy byl pokřtěn jen Bořivoj s manželkou Ludmilou, možná ještě někdo další, ale většina společnosti byla pohanská. Vystupovat přímo v centru se stavbou kostela nebylo radno, a i tak nastala pohanská reakce a vedoucí ke krátkému vyhnání Bořivoje.
Budeč - podle Crescente i Kristiána se tu na svojí žádost učil malý kníže Václav písmu. Crescente udává kněze jménem Učen, který ho učil.
Tetín - odešla tam kněžna Ludmila a byla tam zavražděna. Příběh i jméno Tetína uvádějí legenda Fuit, proložní legenda o sv. Ludmile až z Rusi a Kristiánova legenda. Když se v Praze schylovalo ke konfliktu, když Drahomíra pořádala schůzky, jak se Ludmily zbavit, tak: "Jakmile ctná a oddaná služebnice Boží Ludmila seznala takovýto úmysl, řekla své snaše: ´Netoužím vládnout a nepřeji si mít ani sebemenší částečku tvé moci. Naopak žádám, abysi mi povolila nerušeně sloužiti Bohu až do skonání mých dnů.´ S těmito slovy opustila Ludmila hrad Prahu a přišla na jeden hrádek, který se zve Tetín." (legenda Fuit).
Jako útočiště vdovy po knížeti je udáván i Mělník, a to díky nálezům mincí s opisem Enma regina na jedné, a civitas Melnic na druhé straně (jsou i jiné výklady nápisů, jak prosazuje tady Václav). Na Mělníku by tak měla sídlit královna Emma, vdova po knížeti Boleslavovi II. (zemřel r. 999, Emma podle Kosmy r. 1006).
Stará Boleslav - tady naopak sídlil mladší člen knížecího rodu, a sice Boleslav I., který sem pozval svatého Václava, aby ho tu nakonec nechal zavraždit.
Z písemných zpráv tedy vyplývá jedna funkce hradišť, a to jako sídelní místo pro členy knížecího rodu, kteří ještě nejsou u moci a u pražského dvora (Václav na Budči, Boleslav v Boleslavi), nebo už naopak přenechávají místo u dvora a centra moci mladším (vdovy na Tetíně a Mělníku).
Jiné funkce hradišť jsou spekulativní, asi bez pochyb vymezují okruh přímé moci Přemyslovců. Jestli nějakým způsobem ovládaly okolí, jestli okolí sloužilo jako zdroj obživy pro družinu, která by se nevešla do Prahy nebo by se tam neuživila nebo by se pomlátila mezi sebou, to můžeme jen tušit. Poloha hradišť na řekách (vyjma Libušína, ale i tam je nějaký potok, mohl být větší) dává tušit, že hradiště mohla kontrolovat brody a na nich obchodní cesty nebo cesty, kudy by přitáhlo cizí vojsko.
Pokud mluvíme o přímé moci Přemyslovců, cíleném stavění kostelů, prostě o budování raného státu, tak je vhodné poznamenat, že nic podobného v Čechách dokázáno nebylo. Rozhodně se nic takového neobjevilo kolem Libice, která měla být podle starších teorií centrem Slavníkovců a jejich kmene, a kteří se měli vyrovnat mocí Přemyslovcům. Mezi budováním hradišť za Spytihněva a mezi vyvrácením Libice r. 995 uplynulo skoro sto let, těžko předpokládat, že by Slavníkovci takový vzor nenapodobili..
Pokus o napadení jedinečnosti přemyslovského projektu jsem viděl někde u Petra Meduny, ten se specializuje mj. na Mělník. A ten vyslovil domněnku, pouze fakt domněnku, že další kruh hradišť mohl být kolem Mělníka, který stejně trochu vybočuje z okruhu ostatních hradišť tím, že je nejvzdálenější od Prahy, trochu ten kruh narušuje. Satelitní hradiště k Mělníku by mohlo být Hradsko/Kanina nad Kokořínským dolem, kde je dokázané osídlení v 10. století a kde se spekuluje, že právě Kanina mohla Canburgem, který oblehla r. 806 vojska franského prince Karla mladšího. další hradiště už si nepamatuju a za boha nemůžu ani najít, kde jsem to přečet, akorát mám v hlavě, že to bylo snad v poznámkách a že to bylo uváděno jen jako nápad.
***
Jména Tetína a Libušína - do očí bijící, protože Kosmas jmenuje sestry Kazi, Tetu a Libuši. Osídlení hradišť bývá ale datováno do 10. století, stejně jako hradiště Vlastislav, kde archeolog Zdeněk Váňa toužil vykopat sídlo luckého knížete Vlastislava; osídlení Vlastislavi je datováno ale taky až do 9. století, ne do mýtických dob.
Shoda jmen kněžen a hradišť vedla pak Dalimila k tomu, že do své kroniky prostě přidal i hradiště jménem Kazín.
Souvislost mezi jmény je nejistá, možné je, že Kosmas pojmenoval sestry podle už stojících hradišť (Kristián má místo věštkyně Libuše jen "bezejmennou hadačku"), ale proč by pak přidával i Kazi.. Leda by existovalo hradiště toho jména, které už neznáme..
Takovou didaktickou formou to téma podala ČT http://www.ceskatelevize.cz/porady/1026 ... lo-nebylo/
***
Praha patřila ještě před doloženými Přemyslovci k jedněm z center českého kmene. Na hradišti v Divoké Šárce se našlo několik předmětů patřící elitě, hlavně lité bronzové věci. V novodobé souvislosti je zajímavé, že Šárka se stala dík své malebnosti místem rekreace a setkávání českých Pražanů, a tak se tu rozvíjelo české vlastenectví. Letos bylo 100 let od uvedení první opery, které se po krátkou dobu v Šárce provozovaly (hrávalo se venku, kompars pro prostředí vesnic tvořili sedláci i kozy a ovce, vypadalo to asi autenticky:-) ) Ze Šárky chce jeden dnešní vlastenecký spolek udělat archeologický park, sbírá na to peníze a podporu - http://www.hradistesarka.cz/
***
Pak význam Šárky a jiných osídlení ustupuje, v 9. století nejpozději se centrem Prahy stává místo dnešního pražského Hradu. Tady byl kultovní okrsek Žiži a kamenný stolec, zasedal tu kmenový sněm (kde došlo v této době ke konfliíktu mezi přívrženci Bořivoje a Strojmíra).
Spytihněv rozšířil přímý vliv Prahy do okruhu o poloměru asi 30 kilometrů, na hranici vyrostlo pět hradišť. Od jihu - Lštění na Sázavě, na západ Tetín na Berounce, Libušín na Kladensku, Mělník na soutoku Labe s Vltavou, Stará Boleslav taky na Labi. Mimo Libušína všechny na nějaké řece, asi tu chránily cestu přes vodu. Na hradištích byly stavěny kostely (k tomu další příspěvek).
Uvnitř kruhu vyrostlo ještě hradiště Budeč, asi na starším osídlení, dobytém Přemyslovci. Spytihněv tu nechal postavit rotundu, v Čechách jedinou stojící stavbu s původem v době Velké Moravy. Dál se uvnitř nacházelo starší hradiště Levý Hradec, tam stál vůbec první kostel v Čechách (míněno bez Moravy) postavený ještě Spytihněvovým otcem Bořivojem.
***
Doklady o užití hradišť přemyslovským rodem - z písemných pramenů jsou zprávy, že se tu dály věci, na které přímo ve státním centru nebylo místo, klid, nebo bezpečno.
Na Levý Hradec situoval Bořivoj sídlo prvního kněze Kaicha a stavbu prvního kostela. Bylo to v době, kdy byl pokřtěn jen Bořivoj s manželkou Ludmilou, možná ještě někdo další, ale většina společnosti byla pohanská. Vystupovat přímo v centru se stavbou kostela nebylo radno, a i tak nastala pohanská reakce a vedoucí ke krátkému vyhnání Bořivoje.
Budeč - podle Crescente i Kristiána se tu na svojí žádost učil malý kníže Václav písmu. Crescente udává kněze jménem Učen, který ho učil.
Tetín - odešla tam kněžna Ludmila a byla tam zavražděna. Příběh i jméno Tetína uvádějí legenda Fuit, proložní legenda o sv. Ludmile až z Rusi a Kristiánova legenda. Když se v Praze schylovalo ke konfliktu, když Drahomíra pořádala schůzky, jak se Ludmily zbavit, tak: "Jakmile ctná a oddaná služebnice Boží Ludmila seznala takovýto úmysl, řekla své snaše: ´Netoužím vládnout a nepřeji si mít ani sebemenší částečku tvé moci. Naopak žádám, abysi mi povolila nerušeně sloužiti Bohu až do skonání mých dnů.´ S těmito slovy opustila Ludmila hrad Prahu a přišla na jeden hrádek, který se zve Tetín." (legenda Fuit).
Jako útočiště vdovy po knížeti je udáván i Mělník, a to díky nálezům mincí s opisem Enma regina na jedné, a civitas Melnic na druhé straně (jsou i jiné výklady nápisů, jak prosazuje tady Václav). Na Mělníku by tak měla sídlit královna Emma, vdova po knížeti Boleslavovi II. (zemřel r. 999, Emma podle Kosmy r. 1006).
Stará Boleslav - tady naopak sídlil mladší člen knížecího rodu, a sice Boleslav I., který sem pozval svatého Václava, aby ho tu nakonec nechal zavraždit.
Z písemných zpráv tedy vyplývá jedna funkce hradišť, a to jako sídelní místo pro členy knížecího rodu, kteří ještě nejsou u moci a u pražského dvora (Václav na Budči, Boleslav v Boleslavi), nebo už naopak přenechávají místo u dvora a centra moci mladším (vdovy na Tetíně a Mělníku).
Jiné funkce hradišť jsou spekulativní, asi bez pochyb vymezují okruh přímé moci Přemyslovců. Jestli nějakým způsobem ovládaly okolí, jestli okolí sloužilo jako zdroj obživy pro družinu, která by se nevešla do Prahy nebo by se tam neuživila nebo by se pomlátila mezi sebou, to můžeme jen tušit. Poloha hradišť na řekách (vyjma Libušína, ale i tam je nějaký potok, mohl být větší) dává tušit, že hradiště mohla kontrolovat brody a na nich obchodní cesty nebo cesty, kudy by přitáhlo cizí vojsko.
Pokud mluvíme o přímé moci Přemyslovců, cíleném stavění kostelů, prostě o budování raného státu, tak je vhodné poznamenat, že nic podobného v Čechách dokázáno nebylo. Rozhodně se nic takového neobjevilo kolem Libice, která měla být podle starších teorií centrem Slavníkovců a jejich kmene, a kteří se měli vyrovnat mocí Přemyslovcům. Mezi budováním hradišť za Spytihněva a mezi vyvrácením Libice r. 995 uplynulo skoro sto let, těžko předpokládat, že by Slavníkovci takový vzor nenapodobili..
Pokus o napadení jedinečnosti přemyslovského projektu jsem viděl někde u Petra Meduny, ten se specializuje mj. na Mělník. A ten vyslovil domněnku, pouze fakt domněnku, že další kruh hradišť mohl být kolem Mělníka, který stejně trochu vybočuje z okruhu ostatních hradišť tím, že je nejvzdálenější od Prahy, trochu ten kruh narušuje. Satelitní hradiště k Mělníku by mohlo být Hradsko/Kanina nad Kokořínským dolem, kde je dokázané osídlení v 10. století a kde se spekuluje, že právě Kanina mohla Canburgem, který oblehla r. 806 vojska franského prince Karla mladšího. další hradiště už si nepamatuju a za boha nemůžu ani najít, kde jsem to přečet, akorát mám v hlavě, že to bylo snad v poznámkách a že to bylo uváděno jen jako nápad.
***
Jména Tetína a Libušína - do očí bijící, protože Kosmas jmenuje sestry Kazi, Tetu a Libuši. Osídlení hradišť bývá ale datováno do 10. století, stejně jako hradiště Vlastislav, kde archeolog Zdeněk Váňa toužil vykopat sídlo luckého knížete Vlastislava; osídlení Vlastislavi je datováno ale taky až do 9. století, ne do mýtických dob.
Shoda jmen kněžen a hradišť vedla pak Dalimila k tomu, že do své kroniky prostě přidal i hradiště jménem Kazín.
Souvislost mezi jmény je nejistá, možné je, že Kosmas pojmenoval sestry podle už stojících hradišť (Kristián má místo věštkyně Libuše jen "bezejmennou hadačku"), ale proč by pak přidával i Kazi.. Leda by existovalo hradiště toho jména, které už neznáme..
Takovou didaktickou formou to téma podala ČT http://www.ceskatelevize.cz/porady/1026 ... lo-nebylo/
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2724
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Čistě teoreticky, nemohlo to Kosmovi připadat jako v mýtických dobách? Jak on sám mohl rozlišit, co se událo v době před dvěma stoletími a co třeba před třema?Ingolf píše: Jména Tetína a Libušína - do očí bijící, protože Kosmas jmenuje sestry Kazi, Tetu a Libuši. Osídlení hradišť bývá ale datováno do 10. století, stejně jako hradiště Vlastislav, kde archeolog Zdeněk Váňa toužil vykopat sídlo luckého knížete Vlastislava; osídlení Vlastislavi je datováno ale taky až do 9. století, ne do mýtických dob.
Naposledy upravil(a) Viola dne 09 říj 2013 11:35, celkem upraveno 1 x.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Klidně. Archeologicky ale máme dost starohradištních objektů, které mají starší vrstvy, vesměs keltské. Otázka je, zda keltské taky neznamená současně raně slovanské - neboli s Kosmasem mýtické. Prolínání keltského a slovanského v době osidlování Slovany tady nepochybně existovalo. Což znamená 400-600 p.Ch. Časová vzdálenost lucké Vlastislavi a Váňových vykopávek nemusí být velká. Například s ohledem na Kosmasem zachycené podrobnosti lucké války čerpající z ústní tradice. Tu nelze podcenit, memoring je mnohdy pevnější než písemné prameny podléhající větší zkáze. Například bible má základ hlavně v memoringu, písemně je mnohem mladší. Pro období s absencí písemných památek je memoring srovnatelně spolehlivý s ojedinělostí písemností a jejich historických zmínek. Kosmas výslovně uvádí předky a jejich paměť jako pramen !Viola píše: Čistě teoreticky, nemohlo to Kosmovi připadat jako v mýtických dobách? Jak on sám mohl rozlišit, co se událo v době před dvěmi stoletími a co třeba před třemi?
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Je to možné, že si Kosmas propojil dávné doby.Viola píše: Čistě teoreticky, nemohlo to Kosmovi připadat jako v mýtických dobách? Jak on sám mohl rozlišit, co se událo v době před dvěma stoletími a co třeba před třema?
Mně vychází jako možná linie - existoval přemyslovský mýtus, součástí byla jména Libuše a Tety dvě hradiště kolem r. 900 byla pojmenována podle Tety a Libuše Kosmas kolem r. 1100 znal jak jména, tak hradiště, tak to spojil do jednoho celku. Takže Teta: "Vystavěla a svým jménem nazvala hrad Tetín, polohou velmi pevný, na vrcholu strmé skály u řeky Mže (= dnešní Berounky)." A Libuše: "Vystavěla též hrad tehdy nejmocnější u lesa, jenž táhne se ke vsi Zbečnu, a podle svého jména jej nazvala Libušín."
Chybí tam třetí ze sester, Kosmas to vysvětluje tak, že po Kazi zbyla jen mohyla..
Dát to teď všechno dohromady - Spytihněv nebo někdo z jeho okolí mohl hradiště pojmenovat po osobách z přemyslovského mýtu, aby upevnil legitimitu nad vznikajícím státním územím; nebo tam byla původně pohanská místa, proto se na ně vztáhlo , že právě tady působily sestry, které ovládaly věštectví nebo kouzelnou moc.. Ale moc moudrej z toho pořád nejsem.
***
Jak mohl Kosmas rozlišit, co se stalo před dvěma nebo třemi staletími - měl k dispozici nějaké anály, bývalo to zvykem na dvorech nebo klášterech a Praha nebyla výjimkou. Z análů určitě pocházejí takové výkřiky, jako že r. 983 zemřel comes Wok, aniž víme, kdo to vůbec byl a co vlastně znamená titul comes; r. 1006 zemřela Emma, tam víme, že to byla manželka Boleslava II., a datum úmrtí by si asi Kosmas jen tak nevymyslel.. R. 1003 že byli povražděni Vršovci atd. to všechno se liší od jinak Kosmova velkovypravěčského stylu. ty anály sahaly někam do 10. stoetlí, dalo by se to vysledovat, u starších dob nevím, jak to Kosmas řešil s datací.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Funkce hradišť z r. 900 spočívala v přímé moci nad pražským územím, pobyty na hradištích, jejich správu a vládu tam vykonávali Přemyslovci ještě osobně. To je rozdíl oproti hradištím století následujících.
Hradiště jsou takovou přechodnou fází mezi starší dobou, kdy na hradišti sídlil staří Slovani, a dobou od 11. století, kdy je hradiště dosazován kastelán a Přemyslovci měli k užívání dvorec, pokud tam chtěli zavítat.
Staroslovanské hradiště bylo velké, mělo i víc pásů opevnění, schovalo se do něj dost lidu. Se sociální diferenciací na Velké Moravě je vidět, jak si elita vyhrazuje vlastní kus hradiště, dvorec, ohrazuje ho plotem, většinou má pravoúhlý tvar; dobře zdokumentované je to na Pohansku u Břeclavi.
Hradiště z r. 900 měly taky dvorec, měl ho podle Kristiána Boleslav na Boleslavi, podle Kosmy se na dvorci odehrával Libušin soud na Libušíně. Podle ludmilských legend Ludmiliny vrazi vyvrátili nějako ubránu, běželi k domu, tam zase vyvrátili bránu, a pak až mohli najít Ludmilu. jak to je potvrzené archeologicky, to nevím.
Nicméně zapadá to do praxe, kde se elita vymezovala vlastním dvorcem uprostřed běžného osídlení. někdy si tu postavila vlastní kostel, většinou ale fungoval kostel jeden, do kterého si šlechta ze svého dvorce vedla tribunový vchod. To byly románské tribunové kostely, v gotice si nižší šlechta staví tvrze s vlastní kaplí, zatímco vyšší šlechta se stěhuje z vesnic pryč do gotického hradu. Co se týče přemyslovských hradišť v 11.-12. století, tak tam už nefunguje přímá moc přem. knížat, ale sídlí tu ti správci - kasteláni.
***
Tolik obecně, teď k další historii konkrétních hradišť. Většina jich ztratila na významu, změnila se na zemědělské kraje nebo na sídla menší šlechty.
Levý Hradec zůstal obydlen, o životě na něm napsal Smetánka Legendu o Ostojovi, to byl člověk doložený jakožto zemědělský služebník právě na Hradci po r. 1100.
Na Tetíně vyrostl na ostrožně gotický hrad, dneska tam zbyly jen základy (lidi si kamení rozebírali do svých domů).
Poblíž Lštění podobně vznikl hrad Zlenice, dneska zřícenina, ale pracuje se na záchraně. Ze Lštění je dnes jinak malá obec, ničím jiným nevýznamná. Význam ztratil i Libušín, opuštěný v 11. století, dnešní obec stojí pod ním.
Na ostrožně nad soutokem Vltavy s Labem pokračovalo osídlení kontinuálně. Vzhledem k místní geografii se přesně na místě starého hradiště rozprostírá středověké město, což je unikát, protože města byla stavěna většinou mimo starší zástavbu, aby se to netlouklo.
Stará Boleslav trvala také dál, taky jako poutní místo, byla tu založena kapitula Břetislavem I.; z konce 10. století odtud pochází poklad asi 800 mincí, druhý největší z této doby.
Hradiště jsou takovou přechodnou fází mezi starší dobou, kdy na hradišti sídlil staří Slovani, a dobou od 11. století, kdy je hradiště dosazován kastelán a Přemyslovci měli k užívání dvorec, pokud tam chtěli zavítat.
Staroslovanské hradiště bylo velké, mělo i víc pásů opevnění, schovalo se do něj dost lidu. Se sociální diferenciací na Velké Moravě je vidět, jak si elita vyhrazuje vlastní kus hradiště, dvorec, ohrazuje ho plotem, většinou má pravoúhlý tvar; dobře zdokumentované je to na Pohansku u Břeclavi.
Hradiště z r. 900 měly taky dvorec, měl ho podle Kristiána Boleslav na Boleslavi, podle Kosmy se na dvorci odehrával Libušin soud na Libušíně. Podle ludmilských legend Ludmiliny vrazi vyvrátili nějako ubránu, běželi k domu, tam zase vyvrátili bránu, a pak až mohli najít Ludmilu. jak to je potvrzené archeologicky, to nevím.
Nicméně zapadá to do praxe, kde se elita vymezovala vlastním dvorcem uprostřed běžného osídlení. někdy si tu postavila vlastní kostel, většinou ale fungoval kostel jeden, do kterého si šlechta ze svého dvorce vedla tribunový vchod. To byly románské tribunové kostely, v gotice si nižší šlechta staví tvrze s vlastní kaplí, zatímco vyšší šlechta se stěhuje z vesnic pryč do gotického hradu. Co se týče přemyslovských hradišť v 11.-12. století, tak tam už nefunguje přímá moc přem. knížat, ale sídlí tu ti správci - kasteláni.
***
Tolik obecně, teď k další historii konkrétních hradišť. Většina jich ztratila na významu, změnila se na zemědělské kraje nebo na sídla menší šlechty.
Levý Hradec zůstal obydlen, o životě na něm napsal Smetánka Legendu o Ostojovi, to byl člověk doložený jakožto zemědělský služebník právě na Hradci po r. 1100.
Na Tetíně vyrostl na ostrožně gotický hrad, dneska tam zbyly jen základy (lidi si kamení rozebírali do svých domů).
Poblíž Lštění podobně vznikl hrad Zlenice, dneska zřícenina, ale pracuje se na záchraně. Ze Lštění je dnes jinak malá obec, ničím jiným nevýznamná. Význam ztratil i Libušín, opuštěný v 11. století, dnešní obec stojí pod ním.
Na ostrožně nad soutokem Vltavy s Labem pokračovalo osídlení kontinuálně. Vzhledem k místní geografii se přesně na místě starého hradiště rozprostírá středověké město, což je unikát, protože města byla stavěna většinou mimo starší zástavbu, aby se to netlouklo.
Stará Boleslav trvala také dál, taky jako poutní místo, byla tu založena kapitula Břetislavem I.; z konce 10. století odtud pochází poklad asi 800 mincí, druhý největší z této doby.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1408
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 46 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
Stáří kostelů na těch nejstarších přemyslovských hradištích se odráží i v jejich patrociniích.
Na Budči a v Mělníku stojí dodnes kostely sv. Petra. Na Budči to je ta rotunda a v Mělníku kostel s vysokou věží, která je vidět zdaleka ze silnice od Prahy. Mělnický kostel stojí asi na místě nejpůvodnějšího kostela a minimálně na místě kostela románského, z něho je vedle věže vidět kus zdiva. Jak psal Václav, svatopetrské kostely bývají staré, protože nebylo potřeba mít ostatek tohoto světce.
Na Libušíně stojí kostel sv. Jiří, to jsem rozebíral ve Slovanském osídlení Čech, že svatojiřské nebo svatomichalské kostely stávají na vyvýšených místech (hory, ostrožny) a ideálně ještě nad vodou. Hradiště v Libušíně je na ostrožně nad potokem. Na Tetíně byl na místě vraždy Ludmily přesvěcen kostel na svatomichalský, podle legendy proto, aby se zázraky projevené Ludmilou mohli připsat právě tomuto archandělovi.Tetínské hradiště je také na velké ostrožně nad řekou Berounkou. Nevím, jak to je s ostatky sv. Jiřího, podle pozdějších legend to je spíš mýtická postava, která zápasí s drakem, nevím, že by někde ležel jeho hrob a z něho se braly ostatky. S otázkou ostatků archanděla Michaela je to ještě jasnější:-)
Ostatky jsou ale jisté u dalších kostelů, a sice u svatoklimentských, protože ostatky sv. Klimenta donesli na Velkou Moravu Cyril s Metodějem. Tělo sv. Klimenta objevili v Chersonésu u Černého moře, když šli jako misionáři k Chazarům a narazili na písemné zmínky, které jim umožnily hrob lokalizovat; archeolog Karel Sklenář to nazývá prvním dnes známým arch. průzkumem na území Evropy.
Když pak Metoděj na Velké Moravě pokřtil Bořivoje a ten pak založil kostel na Levém Hradci, zasvětil ho právě Klimentovi. Toto zasvěcení nese i dnešní gotický kostelík na Levém Hradci.
Další svatoklimentský kostel byl na Staré Boleslavi, přestavěný na románský kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=4887 , kam církev zatvrzele odmítá pouštět návštěvníky. Na té první fotce je vidět nalevo za kostelem další románský kostel, tentokrát sv. Václava.
Třetí svatoklimentský kostel stál na Lštění.
Klimentské zasvěcení dokládá vliv Velké Moravy, z písemných pramenů jinak také potvrzený, i když ne úplně jednoznačně. Metodějův křest Bořivoje zná Kristián a po něm až Kosmas. Legenda Crescente udává jako prvního křesťanského knížete Čech až Bořivojova syna Spytihněva. Ludmilská legenda Fuit přiznává křest Ludmile i jejímu manželovi Bořivojovi.
Vysvětlení těchto rozdílů může být v motivaci legendistů, autor Crescente byl asi mnich z Řezna, a tomu by se hodilo, kdyby jako první křesťanský kníže byl Spytihněv, který se poddal r. 895 bavorskému králi Arnulfovi. Naopak legenda o Ludmile musí přiznat světici křest a bylo by divné, kdyby světice žila v manželství s pohanem, takže přiznán byl křest i Bořivojovi.
***
Kostel sv. Klimenta stál i na Práchni, to je hradiště z další vlny hypotetické hradské soustavy, střežilo JZ Čechy. U hradiště pak vyrostl středověký hrad, z něho je dnes jen zřícenina, a kolem regotizovaného kostela je fungující hřbitov. Osídlení se z hradiště přesunulo do nedalekých Horažďovic, dnes malého města s velkým kostelem sv. Petra a Pavla na náměstí postaveným johanity (ti měli velkou komendu v nedalekých Strakonicích). A co je zajímavé, Horažďovice odvozují svoje jméno od Gorazda, žáka Metodějova. Podle wikipedie a různých odkazů na netu se má nejstarší zpráva k osadě vztahovat k r. 1251, a to ke jménu Gorazdějovice a k tomu, že šlo o Metodějova žáka.. Mně se to zdá teda praštěný a nikde nevidím odkaz na listinu, kde se o Gorazdovi píše. Každopádně sv. Gorazd byl r. 1997 ustanoven patronem Horažďovic a odkaz ke Gorazdovi ukazuje minimálně na povědomí o velkomoravském církevním dědictví v Čechách.
Na Budči a v Mělníku stojí dodnes kostely sv. Petra. Na Budči to je ta rotunda a v Mělníku kostel s vysokou věží, která je vidět zdaleka ze silnice od Prahy. Mělnický kostel stojí asi na místě nejpůvodnějšího kostela a minimálně na místě kostela románského, z něho je vedle věže vidět kus zdiva. Jak psal Václav, svatopetrské kostely bývají staré, protože nebylo potřeba mít ostatek tohoto světce.
Na Libušíně stojí kostel sv. Jiří, to jsem rozebíral ve Slovanském osídlení Čech, že svatojiřské nebo svatomichalské kostely stávají na vyvýšených místech (hory, ostrožny) a ideálně ještě nad vodou. Hradiště v Libušíně je na ostrožně nad potokem. Na Tetíně byl na místě vraždy Ludmily přesvěcen kostel na svatomichalský, podle legendy proto, aby se zázraky projevené Ludmilou mohli připsat právě tomuto archandělovi.Tetínské hradiště je také na velké ostrožně nad řekou Berounkou. Nevím, jak to je s ostatky sv. Jiřího, podle pozdějších legend to je spíš mýtická postava, která zápasí s drakem, nevím, že by někde ležel jeho hrob a z něho se braly ostatky. S otázkou ostatků archanděla Michaela je to ještě jasnější:-)
Ostatky jsou ale jisté u dalších kostelů, a sice u svatoklimentských, protože ostatky sv. Klimenta donesli na Velkou Moravu Cyril s Metodějem. Tělo sv. Klimenta objevili v Chersonésu u Černého moře, když šli jako misionáři k Chazarům a narazili na písemné zmínky, které jim umožnily hrob lokalizovat; archeolog Karel Sklenář to nazývá prvním dnes známým arch. průzkumem na území Evropy.
Když pak Metoděj na Velké Moravě pokřtil Bořivoje a ten pak založil kostel na Levém Hradci, zasvětil ho právě Klimentovi. Toto zasvěcení nese i dnešní gotický kostelík na Levém Hradci.
Další svatoklimentský kostel byl na Staré Boleslavi, přestavěný na románský kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=4887 , kam církev zatvrzele odmítá pouštět návštěvníky. Na té první fotce je vidět nalevo za kostelem další románský kostel, tentokrát sv. Václava.
Třetí svatoklimentský kostel stál na Lštění.
Klimentské zasvěcení dokládá vliv Velké Moravy, z písemných pramenů jinak také potvrzený, i když ne úplně jednoznačně. Metodějův křest Bořivoje zná Kristián a po něm až Kosmas. Legenda Crescente udává jako prvního křesťanského knížete Čech až Bořivojova syna Spytihněva. Ludmilská legenda Fuit přiznává křest Ludmile i jejímu manželovi Bořivojovi.
Vysvětlení těchto rozdílů může být v motivaci legendistů, autor Crescente byl asi mnich z Řezna, a tomu by se hodilo, kdyby jako první křesťanský kníže byl Spytihněv, který se poddal r. 895 bavorskému králi Arnulfovi. Naopak legenda o Ludmile musí přiznat světici křest a bylo by divné, kdyby světice žila v manželství s pohanem, takže přiznán byl křest i Bořivojovi.
***
Kostel sv. Klimenta stál i na Práchni, to je hradiště z další vlny hypotetické hradské soustavy, střežilo JZ Čechy. U hradiště pak vyrostl středověký hrad, z něho je dnes jen zřícenina, a kolem regotizovaného kostela je fungující hřbitov. Osídlení se z hradiště přesunulo do nedalekých Horažďovic, dnes malého města s velkým kostelem sv. Petra a Pavla na náměstí postaveným johanity (ti měli velkou komendu v nedalekých Strakonicích). A co je zajímavé, Horažďovice odvozují svoje jméno od Gorazda, žáka Metodějova. Podle wikipedie a různých odkazů na netu se má nejstarší zpráva k osadě vztahovat k r. 1251, a to ke jménu Gorazdějovice a k tomu, že šlo o Metodějova žáka.. Mně se to zdá teda praštěný a nikde nevidím odkaz na listinu, kde se o Gorazdovi píše. Každopádně sv. Gorazd byl r. 1997 ustanoven patronem Horažďovic a odkaz ke Gorazdovi ukazuje minimálně na povědomí o velkomoravském církevním dědictví v Čechách.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Hradská soustava a služebná organizace
O Horažďovicích slyším prvně. Ad ostatky: Zřejmě do jisté doby nebyly potřeba vůbec. Představa, že porcovali svatého Klimenta je mylná. Klimenta dopravili C a M vcelku do Říma. Patrocinium Petr, nebo Marie bylo pro jistou dobu skoro povinnost, další jsou pozdější. Patrocinium Michal je pro pohřební kostely, spíše vzniká jako kaple nad hrobem a to dřevěná. Pak asi bylo přeneseno na kamenný kostelík, pokud jde o Tetín. Ale situace je složitá a interpretace velmi odlišná. Potíž je, že se tam hradiště vlastně odtěžilo v lomu...
V Jižních Čechách je významná Kněží Hora, ale nezná se kostel, jen opevnění. Dřevěné kostely byly zřejmě častější než myslíme. Předpokládá se na Kouřimi u jezírka, podle rozložení hrobů. Taky v Brandýsku u Kladna a taky zřejmě nad hrobem sv. Václava v Boleslavi, než byl přenesen. Dost možná, že první Kosmas a Damian v Boleslavi byl taky dřevěný - viz poznámky o vsakování a nevsakování krve na stěnách - deskách kostela.
Okolnosti křtu Bořivoje bych nevysvětloval, ale vždy považuji za pravděpodobnější nepravděpodobné historky, to co se jen těžko vymyslí a je to velmi originální. Bořivoj pokořený tím, že nemohl sedět u stolu s knížaty pokřtěnými, to je na zamyšlení a více důvěryhodné, že byl na VM pokřtěn. Třebaže je ten zvyk zřejmě platný prot tu dobu. Pro křest na VM hovoří i mocenská pozice - je uprchlík před pohanským odbojem a vrací se s VM mocí a je opět knížetem. Bez křtu nemyslitelné. V době reality i zápisu to jistě nebylo tak, že by se musel hledat křest Bořivoje, aby světice Ludmila neměla pohana. Podle Kubína je kult Ludmily dosti pozdější, v tom s ním souhlasím, ale jistě ne tak, že by byla světicí až za Šebíře, který potřeboval peníze pro klášter benediktinek u sv. Jiří !
V Jižních Čechách je významná Kněží Hora, ale nezná se kostel, jen opevnění. Dřevěné kostely byly zřejmě častější než myslíme. Předpokládá se na Kouřimi u jezírka, podle rozložení hrobů. Taky v Brandýsku u Kladna a taky zřejmě nad hrobem sv. Václava v Boleslavi, než byl přenesen. Dost možná, že první Kosmas a Damian v Boleslavi byl taky dřevěný - viz poznámky o vsakování a nevsakování krve na stěnách - deskách kostela.
Okolnosti křtu Bořivoje bych nevysvětloval, ale vždy považuji za pravděpodobnější nepravděpodobné historky, to co se jen těžko vymyslí a je to velmi originální. Bořivoj pokořený tím, že nemohl sedět u stolu s knížaty pokřtěnými, to je na zamyšlení a více důvěryhodné, že byl na VM pokřtěn. Třebaže je ten zvyk zřejmě platný prot tu dobu. Pro křest na VM hovoří i mocenská pozice - je uprchlík před pohanským odbojem a vrací se s VM mocí a je opět knížetem. Bez křtu nemyslitelné. V době reality i zápisu to jistě nebylo tak, že by se musel hledat křest Bořivoje, aby světice Ludmila neměla pohana. Podle Kubína je kult Ludmily dosti pozdější, v tom s ním souhlasím, ale jistě ne tak, že by byla světicí až za Šebíře, který potřeboval peníze pro klášter benediktinek u sv. Jiří !
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů