Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od **acoma** » 28 úno 2007 19:47

Tak - typický pro formování regionálních zájmů byl např. "sjezd" členů všech čtyř větví Vítkovců, pánů ze Schaunberka (jmenováni v čele svědečné řady), významných sousedů (např. erbu střely) a duchovních při darování kostela v Raabsu Vyššímu Brodu roku 1274 (CDB V/2, č.737). Odtud asi i pochází Vitkonides, cognatio cognomine Witigenses.
Mohlo by to být ono.

Nebo se mohli schazet v takovem poctu nekolikrat do roka???

Nový příspěvek od **acoma** » 28 úno 2007 19:56

Podle Šusty Reg. II. č. 776

Nový příspěvek od **Ježek** » 28 úno 2007 20:15

acoma píše:Nebo se mohli schazet v takovem poctu nekolikrat do roka???

Proč by nemohli? Formulovat požadavky, vzhledem k tomu, že přestavovali nezanedbatelnou sílu a v těchle dobách bylo třeba být na pozoru před králem. V jednotě byla síla a museli vypadat jednotně, veškeré spory a neshody by mohli řešit na nějakém svém sjezdu. Neřikám, že by se tam museli řešit jen politické otázky...

Nový příspěvek od **elizabeth** » 01 bře 2007 14:58

Uz Ti nekdo, Acomo, psal, jak jsi uzasna? A napad

vas obou se schazenim se nekolikrat do roka muze byt pravdivy, protoze, kdyz si to shrneme, tak se Vitkovci sesli 19.brezna 1274 na Rozmberce ( coz Acomo dokladujes Reg. II. c.776, je to tak?) a tehoz roku neurceno na den na "sjezdu" ctyr vetvi Vitkovcu a panu ze Schanburga, vyznamnych sousedu a duchovnich pri darovani kostela v Raabsu Vyssimu Brodu (CDB V/2, c.737). Ten rok 1274 byl dost dulezity, museli reagovat na Rudolfovu volbu (29.9.1273) a take na to, ze Premysl Otakar II. znacne zasahuje do jejich davneho uzemi vystavbou mist, ktera sice maji udajne chranit cesty apod., ale defacto oslabuji Vitkovce - Trnova (Zlata) Koruna, Ceske Budejovice a nejaka osada Hradiste pobliz dnesniho Tabora a take jim sebral nebo snad vymenil jim Jindrichuv Hradec. Jezku, Ty uz jsi to kdysi psal do oddilu Nejlepsi cesky panovnik.

Co dalsi schuzky, v dalsich letech az do 1277(nebo pocatku 1278), kdy se Rozmberkove zaradili zase mezi Premyslovy verne a Zavis, Ojir a Vitek z Hradce uprchli na sva zbozi na uzemi, ktera jiz nepatrila ceskemu krali (protoze 19.11.1274 Rudolf prohlasil za neplatne vsechny propujcky a zapisy od casu exkomunikace Fridricha II. Staufa - coz se tykalo zejmena vsech uzemi, ktere ziskal P.O.II od Richarda Cornwallskeho)?

Dalsi zpravu o Vitkovcich mam az 1276, kdy "zdvihli" Vitkovci proti krali otevreny odpor branny ve chvili, kdy vec nejtize se ho dotkla a odcituji primo v latine Jindricha heimburskeho, ktery uvadi zavise vudcem povstani ( a protoze tomu houby rozumim, doufam, ze mi to prelozite) "Qudam cognatio in Boemia, cognomine Witigenses, opposuerunt se regi Ottakaro, quorum precipui fuerunt Sawiss et amici eius et Borso de Risemburg". Doufam, ze aspon opsat jsem to zvladla dobre. Museli prece reagovat na aberacht apod. Porad nemam potvrzenej ten Vidensky mir z 26.11.1276, tam mi taky chybi porad listina.

Acomo, muzes mi prosim poslat kopie tech dvou schuzek, nemusi to byt konkretne listina

, staci Susta, predpokladam, ze to je bud z Uvah a drobnych praci historickych (Zavis z Falkenstejna) nebo z České dějiny – Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví (Praha 1938), ktere bohuzel nemam.

Jeste jedna vec souvisejici s aberachtem, protoze az po jeho vyhlaseni reagovala "neposlusnosti" jak rakouska tak cast ceske slechty.V lete 1276 vyprsela lhuta k vyhlaseni oberachtu a 7. cervence mohucsky arcibiskup vyzval prazskeho a olomouckeho biskupa, aby Premysla Otakara primeli k podrobeni nebo aby vyhlasili nad Cechami a Moravou interdikt. Jak to bylo s klatbou vyhlasenou papezem? Udajne k ni melo dojit snad az po nejakem pleneni marsalka rakouskeho Kuenringa-Weitry( Premyslova zete). Ted to jak na potvoru nemohu najit.

Predpokladam, ze pusobeni salcburskeho arcibiskupa (a pasovskeho biskupa), prechod Schaunburgu k Rudolfovi, dale zasahy do uzemnich prav rodu, pak ten aberacht a interdikt a chovani Premysla vuci rakouske a zejmena styrske slechte v predchozich letech, kdyz se na problem divam ocima Vitkovcu, zacina mi byt jasne proz se priklonili k Rudolfovi ( jeste nevedeli, ze poznane zlo je mensi nez nove zlo od nehoz ocekavame dobro) . Nechci zatim tvrdit primo ocima Zavise kdyz pominu toho Jindricha Heimburskeho nemame zatim jeho vudcovstvi potvrzeno, i kdyz pokud chci mit nekoho, kdo mohlo tohle vsechno znat, pak to musi byt nekdo z drzavami v Cechach i v uzemich prilehlych risi, pak to mohli byt krom Zavise uz jen Rozmberci, ostatni Vitkovci drzavy mimo Cech nemeli. Ted si polozme otazku ukvapenosti a nebo spravneho nacasovani povstani. Priklonime-li se k ukvapenosti, pak je to, Jezku promin, signal mladi, za spravnym nacasovanim bych videla nekoho moudrejsiho ( treba pani ze Schaunburga)

To jsem se zas rozepsala, oci jsou lepsi, ale musim je setrit, tak az zas v pondeli.

Nový příspěvek od **acoma** » 01 bře 2007 15:43

Taky bych, pokud beru v úvahu možnost vedení odboje Rožmberky, tipovala spíš na jejich matku. V r. 1274 byli oba desne mladí a matinka byla dostatečně akční a světa znalá.

Nový příspěvek od **acoma** » 01 bře 2007 15:45

Jedna informace je z nějakého Vaníčkova článku - nevím, který jsem včera měla v ruce a druhá je ze Šusty z nějakýho čísla Českýho časopisu historickýho na konci 19. století. Podotýkám, že mít ho v ruce byl životní zážitek. Měla jsem děsný strach, že ho při tom kopírování nějak poničím. Naštěstí to přežil

(ps. jsem v práci, nemám je u ruky).

Nový příspěvek od **Viola** » 01 bře 2007 15:46

Teď mě napadla taková drobnost - u kroniky J. Heimburského se uvádí přibližný rok vzniku 1300... Z toho vyplývá, že byla napsána cca 20-25 let po plánování povstání, ale také 10 let po Závišově popravě. Dovoluju si říct, že pokud by to tak opravdu bylo, byl její autor nesporně ovlivněn událostmi po roce 1283 (tedy přístup Záviše ke dvoru, jeho vztah k Václavovi) i jeho koncem. Také mu jistě byly známy konce ostatních Vítkovců - Rožmberků, Landštejnů, pánů z Hradce. Takže bylo strašně jednoduché "hodit" povstání na někoho, kdo se již nemohl bránit...

Zbytek dohledám doma!

Nový příspěvek od **acoma** » 01 bře 2007 15:56

tak mě ještě napadá, že nejen Rožmberci měli rakouskou matku, ale vlastně téměř všichni Vítkovci díky blízkosti hranic si zpoza nich vodili nevěsty a nejen díky těmto mezinárodním sňatkům nasávali "cizí vzduch a mrav" a hodnotili jak je to v Čechách a jak u nejbližších sousedů.

Nový příspěvek od **elizabeth** » 01 bře 2007 16:09

To je, holky, presne moje rec. Toho Sustu CCH jsem strasne zoufale shanela. Acomo, adresu posilam e-mailem, co nafotit to? Urcite nekopirovat. Pokud to nepujde, spoleham se na Tve slovo. Neni tam vyfocena ta listina?Viz muj dalsi komentar*
Jinak jeste k Zavisovi a jeho pripadnemu vudcovstvi povstani. Kde by se jeste dalo hledat a co by bylo jakz takz smerodatnym pro problem vudce povstani - Otokar Styrsky, Bavorsky kroniky, Zbraslavska kronika ...
*No a ted me napadlo, ze by se dalo usuzovat, kde na te listine 1274 byl uveden Zavis, protoze se vzdy uvadely nejvyraznejsi a nejvyznamejsi osoby vepredu. Dalsi otazka, ty dopisy, co si posilali pani kralove Rudolf a Premysl v letech 1277 a 78- tam je vzdy jen Vitkovci, dopis adresovany Zavisovi, jako je pro Borese - nejvernejsiho z vernych taky nemame. Jen se pani historici shoduji, ze byt musel. Proc musel?? Leda, protoze chceme vinika.Zkusme dohledat ty listiny a ty "sjezdy" Vitkovcu, jestli teda vubec byly. A v tech listinach zjistit svedecnou radu. Holky z Prahy, ja vas asi poslu do vedarny ( rozumej vedecka knihovna) studovat listiny. No, to jsem si to pekne zjednodusila.
Ja jsem s tim psanim nepoucitelna, ze jo, uz zas me rezou oci, jeste ze mi za hodinu jede bus.

Nový příspěvek od **elizabeth** » 05 bře 2007 11:45

acoma píše:Ještě v r. 1272 Záviš nazývá Přemysla svým nejjasnějším pánem a setkává se s ním za jednání mezi pasovským biskupem a českým králem r. 1274.

Jestli narazis na sprostedkovani sporu pasovskeho biskupa se Zavisem a Budivojem tak ten Premysl zprostredkoval v zastoupeni. Zkusim najit presnou formulac. Nebo se jedna jeste o nejake jine jednani? A samozrejme jako vzdy me zajima zdroj.

Nový příspěvek od **Katerina** » 23 dub 2007 13:29

Trošku z jiného soudku, taková malá zajímavost o Závišovi,našla jsem to v jednom sborníku přenášek na téma Evropa a Čechy na konci středověku. Jedna přednáška se zabývala titulaturami a osloveními v prostředí české šlechty - Prestižní a patetické titulatury.
Oslovení illustris/clarus či preclarus - tedy osvícený/jasný či nejjasnější bylo určeno výhradně členům panovnických rodů, knížatům a arcibiskupům.
Mimo tyto kategorie bylo takové oslovení použito pouze u dvou osob - jednak u blahoslaveného Hroznaty a ten druhý :
v listině z roku 1286 - Illustris dominus Zauissius de Falkenstayn
Bohužel použito pouhé 2 roky před popravou...

Nový příspěvek od **Viola** » 23 dub 2007 13:31

Katerina píše:v listině z roku 1286 - Illustris dominus Zauissius de Falkenstayn

Páni, zajímavé, Katko, co je to za listinu? Resp. u jaké příležitosti byla vydaná?

Nový příspěvek od **elizabeth** » 23 dub 2007 13:42

Nebylo to v době pacifikace Moravy od loupeživých band? Vydáno třeba v Brně, po zničení Rajhradu?? V svědečné listině byl Záviš za Mikulášem Opavským nebo před ním?

Nový příspěvek od **elizabeth** » 23 dub 2007 14:05

Katerina píše:Trošku z jiného soudku, taková malá zajímavost o Závišovi,našla jsem to v jednom sborníku přenášek na téma Evropa a Čechy na konci středověku. Jedna přednáška se zabývala titulaturami a osloveními v prostředí české šlechty - Prestižní a patetické titulatury.
Oslovení illustris/clarus či preclarus - tedy osvícený/jasný či nejjasnější bylo určeno výhradně členům panovnických rodů, knížatům a arcibiskupům.
Mimo tyto kategorie bylo takové oslovení použito pouze u dvou osob - jednak u blahoslaveného Hroznaty a ten druhý :
v listině z roku 1286 - Illustris dominus Zauissius de Falkenstayn
Bohužel použito pouhé 2 roky před popravou...

4 roky před popravou, každopádně rok 1290, i když o den a měsíc se vedou spory.

Nový příspěvek od **Katerina** » 24 dub 2007 14:24

Tak u toho Záviše byl jediný odkaz ACRB I/1 s. 46
Jinak autorem přednášky Prestižní a patetické titulatury - šlechtická hrdost, pýcha, závist a výsměch , v které je o té listině zmínka je Mgr. Robert Šimůnek Ph.D. z Historického ústavu AVČR a byl tam na něj e-mailový kontakt - r_simunek@lycos.com

Nový příspěvek od **Viola** » 25 dub 2007 12:07

elizabeth píše:Nechci zatim tvrdit primo ocima Zavise, kdyz pominu toho Jindricha Heimburskeho, nemame zatim jeho vudcovstvi potvrzeno, i kdyz pokud chci mit nekoho, kdo mohlo tohle vsechno znat, pak to musi byt nekdo z drzavami v Cechach i v uzemich prilehlych risi, pak to mohli byt krom Zavise uz jen Rozmberci, ostatni Vitkovci drzavy mimo Cech nemeli.

Jindřich Heimburský se narodil asi roku 1242 v rakouském Haimburku, později přišel na Moravu, svěcení na jáhna dostal už od Jana III. z Dražic. Palacký se domnívá, že se jedná i o autora Letopisu žďárského. Palacký udává jako dobu sespání kroniky roky 1296-1300.

Podle něj se jedná o přívržence Přemysla II. a biskupa Brunona. A teď k tomu nejdůležitějšímu:
Roku 1276 "protivil se v Čechách králi Otakarovi jistý rod, Vítkovci zvaný, z nichž přední byl Záviš a přátelé jeho, a Boreš z Riesenburka"
Roku 1288 Záviš zajat.
O jeho popravě ani zmínka...

Že by toto byla příčina Závišovy "vůdcovské role" v povstání?

Nový příspěvek od **elizabeth** » 25 dub 2007 13:47

Viola píše:Roku 1276 "protivil se v Čechách králi Otakarovi jistý rod, Vítkovci zvaný, z nichž přední byl Záviš a přátelé jeho, a Boreš z Riesenburka"
Roku 1288 Záviš zajat.

Ten úryvek z kroniky by se zde měl někde nacházet i v originále. Podporuje to mou teorii, stejně jako všechny svědečné listiny Vítkovců, že Záviš žádným vůdcem povstání nebyl. Povstání se zúčastnily všechny vítkovské rody, podporované např. Schaunbergy. Vypovězeni pak zřejmě byli ti pánové, kteří za sebou neměli dostatečně silný rod, jako byl zrovna pan Záviš. Když se v roce 1288 nebo 1289 konstruovalo obvinění proti Závišovi, automaticky mu přiřkli vůdcovství povstání a hledali i taková obvinění s jakými přišel Dalimil ( třeba mu chtěl později pomoci, když už se jeho vůdcovství "vžilo"), že nabízel své služby Přemyslovi, když mu (Závišovi) odpustí. Přitom Záviš se ve vojsku Rudolfa Habsburského vůbec nenacházel. Prostě se Václav II. potřeboval zbavit Záviše, který se pro něj stal problematickým a použil k tomu všech prostředků. Ráda bych věřila, že se takové nápady vylíhly v hlavě Rudolfa, Guty a Tobiáše, ale dle dalších kroků se domnívám, že Václav minimálně ani nehnul prstem, aby pomohl člověku jemuž vděčil za své vladařské znalosti a rovněž za zemi ve z(s)pacifikovaném ( tady moje čeština nějak se nechytla) stavu.

Nový příspěvek od **Viola** » 26 dub 2007 12:42

elizabeth píše:Prostě se Václav II. potřeboval zbavit Záviše, který se pro něj stal problematickým a použil k tomu všech prostředků. Ráda bych věřila, že se takové nápady vylíhly v hlavě Rudolfa, Guty a Tobiáše, ale dle dalších kroků se domnívám, že Václav minimálně ani nehnul prstem, aby pomohl člověku jemuž vděčil za své vladařské znalosti a rovněž za zemi ve z(s)pacifikovaném ( tady moje čeština nějak se nechytla) stavu.

Já bych to viděla na to známé rčení o "dvou kohoutech na jednom smetišti"

. No a samozřejmě nemůžeme vyloučit možnost, že se ho Václav opravdu bál; přeci jen jeho psychický stav nebyl dvakrát nejlepší a kdoví, co se mu honilo v hlavě...

Nový příspěvek od **elizabeth** » 26 dub 2007 14:06

Viola píše:
elizabeth píše:Prostě se Václav II. potřeboval zbavit Záviše, který se pro něj stal problematickým a použil k tomu všech prostředků. Ráda bych věřila, že se takové nápady vylíhly v hlavě Rudolfa, Guty a Tobiáše, ale dle dalších kroků se domnívám, že Václav minimálně ani nehnul prstem, aby pomohl člověku jemuž vděčil za své vladařské znalosti a rovněž za zemi ve z(s)pacifikovaném ( tady moje čeština nějak se nechytla) stavu.
Já bych to viděla na to známé rčení o "dvou kohoutech na jednom smetišti" . No a samozřejmě nemůžeme vyloučit možnost, že se ho Václav opravdu bál; přeci jen jeho psychický stav nebyl dvakrát nejlepší a kdoví, co se mu honilo v hlavě...

určitě Záviše dostaly (obrazně řečeno) jeho protihabsburské plány a také neplánované zdržení v Uhrách. Romantické kecy o tom, že se mu natolik líbila Alžběta Arpádovna, odkazuji do říše pohádek. Na vině byla neklidná země uherská s bláznivým králem, který se domníval, že je nástupce Attily. A zejména zmatky v té zemi, že průchod do Čech zřejmě dlouho nebyl bezpečným. A až se Záviš s Alžbětou vrátili do Čech ( kde udávala tón mravopočestná Guta

) bylo už pozdě. To, že zůstali na Svojanově, mohlo být přáním jejich nebo ale také Guty a Václava, případně Tobiáše a jeho skupiny.

Nový příspěvek od **Katerina** » 26 dub 2007 14:32

Asi se ptám hloupě, ale článek Jana Libora - Proces se Závišem a proměny královské vlády v letech 1289 - 1290, Českého časopisu historický 1/2005 znáte ? Já jestli jsou tam nějaké další informace, abych se po něm popídila ??

Fórum zájemců o historii

Záviš z Falkenštejna

Illustris dominus Zauissius de Falkenstayn

Illustris Zauissius

Kdo je online