Nejlepší český panovník středověku

[Ježek]

Který z těchto (nebo i jiných) panovníků byl nejvýznamější, nejvíc se zasloužil o stát? A Proč?

[Jiří Motyčka]

Hlasoval jsem pro Karla IV. A to ne proto, že zvítězil v anketě Největší čech, ale pro jeho nezpochybnitelné zásluhy o všestranný rozvoj českého státu. Jeho vize o rozvoji státu byla založena na bohemocentrickém uspořádání Svaté říše římské.
Vykonal mnoho znamenitých státnických činů, jež s naplněním této vize přímo souvisely. Mezi nejvýznamnější patří bezesporu založení pražského arcibiskupství a pražské univerzity. O úrovni a věhlasu první středoevropské univerzity svědčí počáteční období univerzity. Na pražském vysokém učení vznikly nejpříznivější podmínky pro erudovanou a kritickou analýzu převratného díla anglického myslitele Johna Wyclifa. Ve vědeckém a všem novým, moderním myšlenkám otevřeném prostředí univerzity působili všestranně vzdělaní odborníci evropského formátu. Nelze opominou ani jeho iniciativní přínos pro stavitelské aktivity (Nové Město, kamenný most přes Vltavu, sv. Vít, ...).
V neposlední řadě to byla stabilita a relativně příznivý hospodářský vývoj v zemích Koruny a její územní rozšíření. ...

[Jiří Motyčka]

Hned na druhé místo bych zařadil Jiřího z Poděbrad. Dle mého názoru jednoznačně patří mezi nejpokrokovější panovníky na českém trůně. Byl i politikem s nadčasovými projekty, které ho vřadily mezi panovníky evropského a možná i světového formátu. Jeho první pokus o vytvoření jakési spojenecké organizace křesťanských zemí tehdejšího světa se nesmazatelně zapsal do evropských dějin. Představitelé světské moci nedocenili mezinárodní dosah této velkolepé myšlenky, natož aby ji uskutečnili, a představitelé moci církevní reprezentované římskou kurií se jí ani nezabývali, jenom proto, že pocházela od „kacířského“ krále. Text návrhu všeobecné mírové unie má 2 části a tvoří vlastně osnovu multilaterální mezinárodní smlouvy. Prvá část je tvořena úvodem s důvody a cíly, které vedly ke zpracování projektu. Péče o zachování míru a společná obrana proti Turkům si vyžaduje jednotnou mezinárodní organizaci, jejímiž členy by se mohly stát v zásadě všechny křesťanské státy. V druhé části ve 23 článcích jsou pak konkrétně a někdy velmi podrobně vysvětleny rysy, zásady a organizační záležitosti navrhované mezinárodní ligy. Hlavními orgány měly být stálý kongres se zákonodárnou pravomocí a mezinárodní soudní dvůr. Od předchozích podobných návrhů se projekt Jiřího z Poděbrad lišil pokrokovostí a detailním zpracováním, ale hlavně byl spojen s rozsáhlou diplomatickou akcí, jejímž cílem bylo uvést zásady charty v život. Projekt svojí moderností, spočívající v tom, že se jednalo o prvý pokus v dějinách vytvořit jakousi instituci ne nepodobnou Organizaci spojených národů, předběhl dobu téměř o pět století. Z dnešního pohledu něco neuvěřitelného!

[Ježek]

Vyzdvihl bych Přemysla Otakara I. Dokázal překonat období zmatků při nastolování knížat, vměšování se římského krále. obratnou diplomacií dosáhl udělení královského titulu od tří německých králů. Možná královskou hodnost přeceňuji, ale významně to upevnilo jeho pozici ve státě. Byl nyní Bohem vyvolený a pomazaný, už to nebyl obačejný člověk, který vládl zemi, jeho osboba dostávala sakrální rozměr a církev hrála velkou roli ve vědomí. Království nijak nerozšířil, ale mír uvnitř myslim, velmi přispěl k rozvoji měst, řemesel a obchodu. Přemysl je most mezi knížectvím zmatků a vyspělým královstvím 13. století. On podle mne položil základy pro expanzi Přemysla (za jehož vlády a vlády jeho syna bylo království v lepším stavu) II. tím, že velmi stabilizoval sílu státu, jak vevnitř, tak navenek.

[Filip Svehla]

Hlasování o nejlepšího panovníka? Zde se dá hovoři jen o největích sympatiích, ale ne o pravé podstatě věci. Každý panovník žil v jiné době, řešil jiné situace, navíc každý má jiné měřítko, někdo kolik dokázal získat území, jak dokázal zabezpeči mír a nebo na kolik proslavil náš stát, takže to je věc zcela individuální.

[Ježek]

Je to takový Největší čech středověku. každý snad má svůj názor, každý preferuje něco jiného (hospodářský rozvoj, válečné výboje, vědecký pokrok...)

[Jiří Motyčka]

... takže to je věc zcela individuální.

To nikdo nepopírá. A když budete hlasovat, tak právě tím prezentujete svoji individualitu. A na tom není nic špatného, že.

[Filip Svehla]

V tom případě hlasuji pro Karla IV., jeho vlastnosti byly celkově vyvážené, dokázal skvěle ovládat politiku, ale nebál se ani pozvednout zbraň a podporoval i rozvoj, byť po jeho smrti nastal úpadek kterému zabránit nedokázal, pouze ho oddáli.

[Ježek]

V tom případě hlasuji pro Karla IV., jeho vlastnosti byly celkově vyvážené, dokázal skvěle ovládat politiku, ale nebál se ani pozvednout zbraň a podporoval i rozvoj, byť po jeho smrti nastal úpadek kterému zabránit nedokázal, pouze ho oddáli.

Ale období vlády Karla IV. je obdobím bez válek. Nejhůř bylo, když Ludvík Bavor chtěl zaútočit na čechy v roce 1347, ale zemřel

[Filip Svehla]

Ale období vlády Karla IV. je obdobím bez válek.

Já nemluvím jen o našem území, ale o celkové charakteristice Karla IV. a ten války vedl, zejména v Itálii.

[Ježek]

Ale období vlády Karla IV. je obdobím bez válek.

Já nemluvím jen o našem území, ale o celkové charakteristice Karla IV. a ten války vedl, zejména v Itálii.

Itálský konglomerát byl projekt Jana Lucemburského, Karel si tam získával první vladařské zkušenosti a jeho tamější politika byla spíše obranná, vždyť byl teprv náctiletý

[Jiří Motyčka]

Karel IV. nebyl válečník např. typu Přemysla Otakara II. Karel byl v prvé řadě fenomenální politik a diplomat, který se vyznal v evropské nejvyšší politice. Karel získával nové državy spíše diplomatickými aktivitami a sňatkovou politikou než vojenskými výboji. Mám na mysli pochopitelně hlavně období, kdy se po smrti svého otce ujal vlády.

[Ježek]

Přesně tak. Jeho nezpochybnitelný význam je v tom, že i přes výrazné zvýšení moci, bohatství a rozlohy státu dokázal předejít jakkýmkoli válkám.

[Filip Svehla]

Samozřejmě Karel byl v prvé řadě diplomat, o tom není sporu. To však nic nemění na tom, že války vedl. Několikrát upevňoval lucemburské državy v Itálii, zůčastnil se bitvy k Kresčaku a takto by se dalo pokračobvat.

[Ježek]

Nedalo, za jeho vlády neznám žádnou bitvu, ani válku, kterou by vedl. I Kresčak byl bitvou Jana Lucemburského, pomoc spojenci.

[Filip Svehla]

No, začnu rovnou citací Alexeje Pludka z jeho knihy český král Karel:"Jistý stín vrhá na jeho charakter epizoda z boje uznání za římského krále, v němž svou diplomatickou pružnost zneužil až k věrolomnosti..."
Ale pozor! Nechci, aby zas došlo k omylu, já nechci tohoto panovníka odsuzovat (podobný případ jako zde již bylo husitství), pouze chci ukázat, že on a i jiní v dějinách jsou zkreslováni a náš pohled na ně je často špatný. To ale určitě neznamená, že chci panovníka, který se dostává do čela našeho národního podvědomí nějak "shazovat" a jeho jistě nemalé zásluhy zatracovat.

[Ježek]

Je nutné si uvědomit, že Přemysl sice vybudoval stabilní stát pod vládou své větve Přemyslovců, ale zároveň je tím samým činem vinnen za pozdější vymření Přemyslovců.
Přemysl je asi nejúspěšnějším králem, co se týče ničení ostatních větví svého rodu. Poslední Soběslavovec Václav umírá v exilu, Přemyslův bratr Vladislav Jindřich umírá bez syna jako nedědičný markrabí moravský, Děpoltici jsou vyhnáni do Slezska, kde za několik desetiletí vymírají. Končí údělníci, Přemyslovci už bez reálné moci na Moravě, pouze s nevýznamným titulem. Prvorozeného Vratislava nechá prohlásit za nelegitimního, další syn umírá ještě za jeho vlády, poslední Přemysl je na devět let markrabětem. Přemyslovci vládnou stabilnímu státu, mocnějšímu a bohatšímu českému státu, než kdy předtím, ale balancují na hraně životnosti, nečekanou vraždou Václava III. vymírá hlavní linie, levobočci Přemysla II. se mohou stát maximálně vládci Opavska, jiní nemanželstí nemohou ani to, většinou končí v církvi. Košatý strom usychá.
Souvisí úbytek Přemyslovců s zvýšením stability státu?

[Pavel]

Podle mého názoru byl nejlepší panovník otec vlasti tedy Karel IV. Kdybych měl vyjmenovat co všechno dobrého pro čechy udělal tak bych psal ještě zítra touhle dobou. Jedinou chybou kterou za svůj život udělal bylo že před svou smrtí rozdělil svou řiši (nemyslím sv. říši římskou) mezi své syny.

[Šárinka]

Myslím si že velmi dobrým panovníkem byl také Václav II, byl vězněn akorát na Bezdězu a potom rovnou šupky hupky do vlády a přesto mnohého doáhl.

[Przemysl de Nyestieyky]

Karel je lidem obecně hodnocen veskrze kladně, jelikož každý věděl, že uskutečňoval své ideály a z čeho se musel dostat, aby vůbec mohl vládnout. Nebyla mu cizí filosofie, vládl uvážlivě a navíc i jeho vlastnoruční životopis vypovídá o člověku rozumném a především lidsky cítícím. Po obdobích bezpráví byl on tím, kdo neřád trestal. Také on byl evropským pojmem a skrze něho bylo zdejší království v Evropě zvučného jména. Mohl být člověk z něčeho víc nadšen? Není divu, že legenda jeho jména se přenesla věky, současně s památkami, které žily z jeho doby za něj dál...
I já jsem volil Karla IV. jelikož král Šalamoun byl od něho i našeho království nemálo vzdálen.