Viktorin z Poděbrad

[Ježek]

Jak je hodnocen Viktorin jako politik? A jak jako válečník? (připadá mi, že se mu nikdy, kromě útěku z Třebíče, nepodařila žádná kloudná vojenská akce a musel ho z problémů vždy tahat jeho otec)

[Napo_Leon]

Viktorín byl Jiříkovým nejstarším synem a stejně jako jeho sourozenci ani on nedosáhl povahových a ani politických kvalit svého otce. Což nebylo vůbec snadné s ohledem na Jiříkovo státnické dílo a politickou obratnost. Jako předpokládaný Poděbradův následník na českém trůnu se na Viktorína zaměřoval zraky mnohých, ale ukazovalo se po celou dobu Jiříkovy vlády, že Viktorín je až příliš zbrklý, neopatrný, ale hlavně mu chybí koncepce a samostatnost.

Vše, co až do roku 1471 Viktorín dělal, dělal pouze na základě otcova přání. V žádném z jeho činů nevidíme náznak samostatnosti a vlastní vůle, což bylo většinou devízou královských princů (jen si vzpomeňme, jak si například za otcova života počínali Přemysl II. či Karel IV.). A tak vidíme Viktorína v čele královského vojska v Čechách, na Moravě, při vpádech do Slezska (kde si mimochodem počínal velmi zdatně, otázka však je, nakolik se o vítězství přičinil on sám, a nakolik velezkušení hejtmané českého vojska) a Rakous.

Jako vojevůdci Viktorínovi jistě nechyběla velitelská ani osobní odvaha, ale jen to nestačí. Nebylo však jeho vinou, že druhá husitská válka v letech 1468 - 1471 uvázla takřka na mrtvém bodě a v pozičních taženích. To nemohl ovlivnit ani on. Jiřík svému synovi důvěřoval, ale zřejmě si i on na konci života byl vědom toho, že Viktorín nebude zárukou pokračování jeho politiky, a že mu nemůže odkázat ani český trůn a ani boj s Římem a s Korvínem. Koneckonců sám Viktorín se v Korvínově zajetí vzdal kalicha a dokonce vstoupil do služeb uherského krále. Nebyl jediný z Jiříkových potomků, který byl nucen (a zase se až tomu tolik nebránil) vzdát se kalicha. Alespoň se nepřátelům Jiříka podařilo zlomit jeho potomky, když už ne jeho samotného.

Odpovídám tedy tak, že byl Viktorín průměrný syn velkého otce, který větší stopu v českých dějinách nezenechal.

[Robert]

Trocha off topic Viktorín (a jeho osud v dejinách) trocha pripomína syna veľkého protivníka jeho otca kráľa Matyáša Korvína - Jána Korvína. Tiež mal od kvalít svojho otca ďaleko - hoci podobne ako Viktorin bol celkom zdatným rytierom a možno aj vojvodcom. Ešte jeden problém mal rovnaký ako Viktorin - s legitimitou. U Viktorina tento problém bol menší - jeho otec Jiří bol "iba" voleným" kráľom, kým Jánov otec bol tiež iba "volený" ale on sám iba plodom lásky Matyáša (z jeho potuliek) a rakúskej mešťanky.

[Napo_Leon]

Trocha off topic Viktorín (a jeho osud v dejinách) trocha pripomína syna veľkého protivníka jeho otca kráľa Matyáša Korvína - Jána Korvína. Tiež mal od kvalít svojho otca ďaleko - hoci podobne ako Viktorin bol celkom zdatným rytierom a možno aj vojvodcom. Ešte jeden problém mal rovnaký ako Viktorin - s legitimitou. U Viktorina tento problém bol menší - jeho otec Jiří bol "iba" voleným" kráľom, kým Jánov otec bol tiež iba "volený" ale on sám iba plodom lásky Matyáša (z jeho potuliek) a rakúskej mešťanky.

Ano, to je dobré srovnání I Viktorín trpěl neurozeným původem, protože nebyl synem králem. Narodil se roku 1443, tedy patnáct let předtím, než se Jiřík stal českým králem. Tehdy nebyl Jiřík ještě ani zemským správcem. Oba královští manželé, Jiřík i Johana z Rožmitálu, se snažili po své královské korunovaci počít ještě syna, ale marně. Takový syn by poté mohl snadněji vznést nárok na český trůn. Ovšem ve srovnání s Jánem Korvínem, který byl levobočkem, to měl Viktorín však přeci jen o něco snadnější. Mimochodem, za levobočka byl koneckonců označován i Jiřík (mimo jiné ještě za traviče, královraha, zrádce, kacíře...).

[Robert]

.... Mimochodem, za levobočka byl koneckonců označován i Jiřík (mimo jiné ještě za traviče, královraha, zrádce, kacíře...).

Každopádne to bol jeden z najväčších českých panovníkov a štátnikov. Ostatne ako aj Matyáš v uhorskom/maďarskom kontexte. Bola to doba, ktorá v SE priala vzostupu nižšej šľachty až k trónom. Ono Matyáš si ten hendikep Jána plne uvedomoval, preto sa snažil Jána oženiť s dcérou rodu, ktorý by mal link k Árpádovcom.

[Napo_Leon]

Ono Matyáš si ten hendikep Jána plne uvedomoval, preto sa snažil Jána oženiť s dcérou rodu, ktorý by mal link k Árpádovcom.

V této souvislosti je zvláštní, že se Jiřík nesnažil najít pro Viktorína urozenou nevěstu, která by povznesla urozenost celého rodu a mohla přispět k snadnějšímu prosazení Viktorína na český trůn. Poprvé se Viktorín oženil roku 1463, a to s dcerou Hynce Ptáčka z Pirkštejna, tedy nepříliš vznešená nevěsta. Osobně si to vysvětluju tím, že Jiřík v prvních letech své vlády pevně věřil v to, že se mu podaří splodit královského syna. Bohužel roky plynuly a vytoužený následník a dědic se nedostavil. A počínaje rokem 1462 se věci obracely k Jiříkovi zády a bylo stále zřejmější, že Jiří bude muset zápasit o svůj vlastní trůn, než o to, jestli prosadí Viktorína za svého nástupce. Neurozený sňatek z roku 1463 by tak vlastně svědčil o tom, že Jiřík pustil z hlavy sen o národní dynastii na českém trůnu mnohem dříve, než se obecně soudí. Já totiž žádný kloudný politický zisk ze sňatku z roku 1463 nevidím. A že by Jiřík dal reálné konstelaci sil doma i v Evropě přednost před nákloností k zemřelému příteli a učiteli Hynce Ptáčkovi tím, že ožení svého nejstaršího syna s jeho dcerou, to se mi nezdá reálné. Jiřík byl politik - pragmatik. To by se neslučovalo...

[Ježek]

Poprvé se Viktorín oženil roku 1463, a to s dcerou Hynce Ptáčka z Pirkštejna, tedy nepříliš vznešená nevěsta.

Na druhou stranu mohl tady hrát určitou roli i sentiment - Hynek z Pirkenštejna byl nejmocnějším mužem království na počátku 40. let 15. století.

[Napo_Leon]

Poprvé se Viktorín oženil roku 1463, a to s dcerou Hynce Ptáčka z Pirkštejna, tedy nepříliš vznešená nevěsta.

Na druhou stranu mohl tady hrát určitou roli i sentiment - Hynek z Pirkenštejna byl nejmocnějším mužem království na počátku 40. let 15. století.

Ano, takové řešení se nabízí. Jiřík a Hynek byli přáteli a často se o nich mluví jako o "učiteli a nadaném žákovi". Jejich vztah byl jistě upřímný a hluboký.

[Ježek]

K pánlm z Poděbrad: FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008

Zde recenze: https://issuu.com/klinikapraha/docs/smb_09_146-147" onclick="window.open(this.href);return false;