Ježek píše:Kvantita je v tomhle zdá se mi dost na úkor kvality - řadu studentů, i ode mne z ročníku, to nezajímá. Diskuse (což je pilíř bádání v oboru historie) v zásadě nulová.
To je vlastně taky pravda. Myslel jsem spíš zájem jako takový, ale je potřeba rozeznávat studenty, kteří jdou studovat historii proto, protože je baví, nebo proto, protože je to prestižní obor. Někdy i mně udivilo, že když jsem se chtěl se spolužákama bavit o historii, tak většinou debatu rychle stočili jinam. Dokonce mně i poděsilo, když jsem zjistil, že kamarád nedokáže zařadit např. Přemysla II. do správného století (a to rozhodně asi nebyl sám). Sice se bránil tím, že ho zajímá moderní doba, ale je to ostuda. Takový studenti tam nemají co dělat. A to bylo na UK v Praze, kde si myslím jsou přijímačky přeci jen těžší, než na jiných univerzitách. Je to vidět i na přednáškách, kdy studenti koukají z okna, serfujou na notesu, píšou SMS, čtou si noviny a koukají na hodinky, kdy už přednáška skončí. Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale skutečně většina studentů historie má talent na studium, ale ne talent na historii. Z nějakých 150 studentů v ročníku je jich "použitelných" sotva pár. Kvalita studentů klesá i jednou smutnou skutečností - mnoho studentů neumí latinu. Já jí měl na gymplu 4 roky, ale byl jsem na úrovni tak začátečníka, alespoň mi to u zkoušek v prváku řekli
Napo_Leon píše:Je to vidět i na přednáškách, kdy studenti koukají z okna, serfujou na notesu, píšou SMS, čtou si noviny a koukají na hodinky, kdy už přednáška skončí. Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale skutečně většina studentů historie má talent na studium, ale ne talent na historii. Z nějakých 150 studentů v ročníku je jich "použitelných" sotva pár. Kvalita studentů klesá i jednou smutnou skutečností - mnoho studentů neumí latinu. Já jí měl na gymplu 4 roky, ale byl jsem na úrovni tak začátečníka, alespoň mi to u zkoušek v prváku řekli
Já teda chodila do školy jen na PVH, kde se studenti dělili na ty slušné a líné (tzn. chodili do školy, byli zticha, ale na hodiny se nepřipravovali) a na ty neslušné a líné (tzn. na hodiny se nepřipravovali a v průběhu hodiny chodili kouřit nebo si koupit kafe do automatu apod). Řekla bych, že svědomitý student, který má zájem o obor a připravuje se na hodiny, tam asi nebyl. Nevím, možná to bylo i tím, že většina jich chtěla jít studovat moderní dějiny, pro něž se v podstatě pvh nehodí. Mimochodem, u nás se latina ani nevyučovala (možná kdyby se našlo hodně zájemců, tak by se našel i učitel).
Já si nemyslím, že historie je prestižní obor, ani by neměla být - je to věda, jako cokoli jiného. Pokud je prestižní, tak jen proto, aby byla využívána politikou (jako za obrození, kdy měla dokazovat různá "práva").
Problém u lidí je v tom, že nerozlišují mezi školou a historii. Škola je i tak nutné zlo, historie celoživotní vášeň. Pro mne historie nezačíná 8 hodinou, kdy jdu do školy a třeba v 1, kdy školu opouštím - spousta studentů historie tak historii ve svém životě chápe.
A k ženám. Na bakalářovi je jich u nás asi 55%, pak to celkem ubývá přímou úměrností k vyšším akademickým titulům. Kolik obecně je profesorek historie? Časem se ten poměr vyrovná, ale je ostuda, že to takhle je.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Já se neřadím mezi studenty historie, ale už tak v podstatě od svých 18 let po tom toužím celým svým srdcem. Leč bohužel, život mi chystá stále nové výzvy, a tak se už asi nikdy k přijímačkám na historii nedostanu.
Nicméně klobouk dolů před všemi studenty, které historie skutečně zajímá a je jejich, dalo by se říci, vášní.
Pro mne zůstane už asi jen vášnivým koníčkem na celý život.
"Stejně jako stojaté vody bažiny jsou v poklidu, tak i život moudrého nezná spěchu...neboť honba a prudký cval rozněcují lidská srdce."
Napo_Leon píše:Kvalita studentů klesá i jednou smutnou skutečností - mnoho studentů neumí latinu. Já jí měl na gymplu 4 roky, ale byl jsem na úrovni tak začátečníka, alespoň mi to u zkoušek v prváku řekli
Takový stupidní dotaz - a opravdu jsi něco uměl nebo jsi jen čtyři roky chodil do nepovinného předmětu?
Během těch dvou knih latiny pro gymnázia se toho totiž zvládne poměrně dost, i když já se učím teprve druhý rok a už mám tu první knihu i část druhé hotovou. A teda fakt se učím, překládám listiny etc. A hlavně mě to baví, ač neustále čelím otázkám typu: K čemu ti to vlastně je a proč se raději neučíš nějaký potřebnější jazyk, třeba angličtinu....
Listinu, kterou jsem cca po dvou měsících překládala půl dne, mám nyní za půl hodiny a o dost líp, tak nějaký pokrok tam snad je.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Napo_Leon píše:Kvalita studentů klesá i jednou smutnou skutečností - mnoho studentů neumí latinu. Já jí měl na gymplu 4 roky, ale byl jsem na úrovni tak začátečníka, alespoň mi to u zkoušek v prváku řekli
Takový stupidní dotaz - a opravdu jsi něco uměl nebo jsi jen čtyři roky chodil do nepovinného předmětu?
Napo_Leon píše:Kvalita studentů klesá i jednou smutnou skutečností - mnoho studentů neumí latinu. Já jí měl na gymplu 4 roky, ale byl jsem na úrovni tak začátečníka, alespoň mi to u zkoušek v prváku řekli
Takový stupidní dotaz - a opravdu jsi něco uměl nebo jsi jen čtyři roky chodil do nepovinného předmětu?
Uměl, na úrovni tak B skupiny
A to je jak?
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Měl by člověk, který nestudoval gymnázium a dějepis měl jen jako doplňující předmět dva roky na střední škole, šanci udělat přijímačky na historii?
Slyšela jsem, že chtějí, aby měl student načteno spoustu knih z odborné literatury.
Manunecka píše:Měl by člověk, který nestudoval gymnázium a dějepis měl jen jako doplňující předmět dva roky na střední škole, šanci udělat přijímačky na historii?
Slyšela jsem, že chtějí, aby měl student načteno spoustu knih z odborné literatury.
Obávám se, že i dobrý student gymnázia, který se o dějepis nějak zvlášť nezajímal, je nemá šanci udělat - alespoň ne na prestižní školy.
Podle mých zkušeností z FF UK hodně literatury, do hloubky v podstatě celé dějiny (kromě pravěku a starověku), chápání souvislostí a všeobecný přehled. Na druhé kolo zejména ta literatura a znalost dějin regionu (to byl můj hrob).
Manunecka píše:Měl by člověk, který nestudoval gymnázium a dějepis měl jen jako doplňující předmět dva roky na střední škole, šanci udělat přijímačky na historii?
Slyšela jsem, že chtějí, aby měl student načteno spoustu knih z odborné literatury.
Já bych oddělil schopnost učitelů naučit vědomosti a schopnost naučit se něco sám.
Přijímací zkoušky na VŠ by měly být z historie (TSP v Brně je hloupost, který vyplývá z špatného systému celého vysokého školství). Pa je jedno, jestli se to naučit z knih nebo ve škole.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Ježek píše:
Pak je jedno, jestli se to naučit z knih nebo ve škole.
To určitě, jen se obávám, že alespoň na přijímačky na UK se student běžného gymnázia bez dalšího studia nenaučí (možná teď křivdím bezvadným profesorům na vynikajících humanitních školách, ale já sama bych si bez samostudia neškrtla).
Další věcí ovšem je druhé, ústní kolo, tam Ti imho ani výborný učitel nepumůže, když nebudeš mít dost literatury.
Ježek píše:Závisí na formě zkoušek - myslim, že tak, jak jsou nastaveny v Praze, je to nejlépe uděláno.
Úžasného učitele dějepisu na střední jsem ještě nepotkal (možná budoucího).
Mně to taky přijde v zásadě dobře - každopádně první, písemné kolo je imho uděláno tak bezvadně, že opravdu zjistí, kdo umí a kdo neumí. Jistě, něco se dá odvodit, ale že by člověk natipoval polovinu testu, to asi fakt nehrozí. S druhým kolem jako ústním také souhlasím, méně už s jeho formou - prvním problémem je fakt, že dle dispozic (možná už se to změnilo, nevím) má jít o diskusi o přečtené literatuře a okruzích zájmů uchazeče, jenže je vidět, že každá zkušební komise má na to jiný názor. Takže výsledkem je diskuse o historii bydliště (nebo spíš rodiště) uchazeče; pro člověka žijícího mimo své rodiště už třeba sedm, osm nebo i více let jde o poněkud problematickou otázku, zvlášť když na ni nebyl připraven. Druhým problémem je, jako ostatně ve většině případů, kdy rozhodování závisí na lidském faktoru, nevyrovnanost komisí, nevyrovnanost jejího hodnocení a nevyrovnanost otázek. Jestliže má tedy uchazeč např. v literatuře uvedeny knihy převážně středověké, jako svůj hlavní zájem uvede středověk, ale pak nepadne ani jedna středověká otázka, je to trochu smutné.
Bývalý spolužák z gymplu se dostal na UK na historii, předtím chodil na lekce k panu profesorovi Kvačkovi, on je původem z Jičína a přebývá tu, a u něho dostával do hlavy to, na co se kladl aspoň před těmi deseti lety důraz, tj. dějiny 19.-20. století. To už je moderní doba, politika, a souvisí se dneškem. Tam středověká literatura nemá zrovna uznání. Ale další věc, může to být tvrzení jednoho profesora, který se věnuje právě 19.-20. století.., ale další věc, pokud bude sedět v komisi zrovna on, je jsou otázky nasnadě..
Nevím, jak tohle pojetí setrvává dodnes, protože témata studia astředověku se mění. Po listopadu ´89 trval ten typ bádání, kde jaký král dobyl jaké území a kdy ho zase ztratil, což pro dnešní dobu už nemá přímý dopad, narozdíl od územních zisků a ztrát a přesunů obyvatel v důsledku všech těch válek a ideologií toho 19.-20- století. Ze středověku se dají najít témata duchovních dějin, sledovat vývoj měst a jejich samosprávu, na kterou taky přímo dnešní společenský systém navazuje, v kultuře se dají odhalovat zvyky (proč se uklízí na Vánoce, proč se slaví Silvestr).. U mě historický zájem naopak zájem končí tím 19. stoletím, pak už je to politika, a ne téma na odpočinek a osvěžení.. i ty diskuse vypadají úplně jinak, spíš jak prosadit svůj pohled než jak ve spolupráci dojít ke společnému výsledku (viz otázka Sudet nebo fungování Ústavu pro studium totalitních režimů).
Problém, který jsem nastínila výše, je v tomhle: http://usd.ff.cuni.cz/prijimacky.php
Když si přečtete, z čeho se dělá ústní zkouška, resp. na co se zaměří zkušební komise, o důrazu na moderní dějiny v nich není ani slovo. Takže možná hlavním problémem je nekorespondence názoru učitelů (viz Ingolfem zmíněný prof. Kvaček) a oficiální informace o podobě ústních přijímaček.
Úplně dole v těch otázkách je toho dost z moderní doby. ale koukal jsem na požadavky na začátku, mají tam edice od nakladatelství Panorama nebo Kolumbus, to jsou tituly vydávaný ještě před Listopadem, i když nové tituly vycházejí doteď, ale edice jako dějiny států, kde se dá vyčíst snad nejvíc informací, edice od Arga o historickém myšlení, to tam není..
Ingolf píše:Úplně dole v těch otázkách je toho dost z moderní doby. ale koukal jsem na požadavky na začátku, mají tam edice od nakladatelství Panorama nebo Kolumbus, to jsou tituly vydávaný ještě před Listopadem, i když nové tituly vycházejí doteď, ale edice jako dějiny států, kde se dá vyčíst snad nejvíc informací, edice od Arga o historickém myšlení, to tam není..
Jo, ale jde jen o příklad. Navíc otázky v písemné části jsou z celého období (tj. bez pravěku a starověku), nikoliv pouze z moderní doby.
