Přemyslovské princezny

[slavicekvac]

DSCN2932s.jpg

Jak se tak na to znovu dívám, tak asi trámy nebyly původním záměrem při stavbě. Ta podlaha by vlastně poněkud zakrývala stavební prvky pilířů, a to by tak zřejmě neudělali. Trámy byly druhotné. Třebaže dobře zasazené. Tento argument pro uvedení do provozu tím nepadá, ale není nijak zásadně významný, průkazný. Tak to mohlo fungovat k době příchodu pražských klarisek, ale taky to mohlo být později.
Rozhodnutí je v průzkumu presbytáře.

[Katerina]

Panenský Týnec včera na novinkách, včetně pana starosty.

http://www.novinky.cz/cestovani/193521- ... aladu.html


je otázka, zda pozitivní energie je zde, proto, že tu byl klášter , a možná je tam Anežka ...

anebo zda byl klášter vystaven na místě s dobrou energií.

Moc jsem na to nevěřila, ale změnila jsem názor - docela věřím prof. Václavu Cílkovi, je to "zapřísáhlý" vědec, geolog, ale o místech s energiemi píše , a velmi zajímavě.

Zdá se, že naši předkové na taková místa- ( zřejmě vědecky vysvětlitelná celkem prostě - (ne ode mne , já nejsem geolog a šutry se mi líbí, ale vůbec jim nerozumím) měly dost dobrý nos - spousta svatyní i chrámů je postavená na takových zonách.

No a protože dnes je Anežky, tak jsem po obědě zaběhla na František a ulopla jí kousek bílého šeříku , co jsem si koupila domů do vázy , a popřála k svátku. Nebyla tam ani noha, blahodárný klid .

I když je to trochu smutné, taková památka, taková galerie s nádhernými díly , a turisté se o ní pravděpodobně ani nedovědí.

[slavicekvac]

Panenský Týnec včera na novinkách, včetně pana starosty.

http://www.novinky.cz/cestovani/193521- ... aladu.html


je otázka, zda pozitivní energie je zde, proto, že tu byl klášter , a možná je tam Anežka ...

anebo zda byl klášter vystaven na místě s dobrou energií.

Moc jsem na to nevěřila, ale změnila jsem názor - docela věřím prof. Václavu Cílkovi, je to "zapřísáhlý" vědec, geolog, ale o místech s energiemi píše , a velmi zajímavě.

Zdá se, že naši předkové na taková místa- ( zřejmě vědecky vysvětlitelná celkem prostě - (ne ode mne , já nejsem geolog a šutry se mi líbí, ale vůbec jim nerozumím) měly dost dobrý nos - spousta svatyní i chrámů je postavená na takových zonách.

No a protože dnes je Anežky, tak jsem po obědě zaběhla na František a ulopla jí kousek bílého šeříku , co jsem si koupila domů do vázy , a popřála k svátku. Nebyla tam ani noha, blahodárný klid .

I když je to trochu smutné, taková památka, taková galerie s nádhernými díly , a turisté se o ní pravděpodobně ani nedovědí.

[thovtt]

Katolické kláštery byly stavěny na místech bývalích takzvaných pohanských obětišt a kultovních středisek.Ty byly stavěny na různých zonách podle druhů energií a účelům kterým byly určeny.Lidé se naučili po staletí na svá kultovní místa,která byvše překryta katol .kláštery a kostely chodit .Nyní jim nezbylo ,částečně donuceni mocí a zvykem chodit do novych prostor,ale s touže energií či zonou.

[slavicekvac]

Katolické kláštery byly stavěny na místech bývalích takzvaných pohanských obětišt a kultovních středisek.Ty byly stavěny na různých zonách podle druhů energií a účelům kterým byly určeny.Lidé se naučili po staletí na svá kultovní místa,která byvše překryta katol .kláštery a kostely chodit .Nyní jim nezbylo ,částečně donuceni mocí a zvykem chodit do novych prostor,ale s touže energií či zonou.

Tedy rané kláštery většinou ano, ale není to pravda absolutně ve všech dobách. Například Trapisti v Novém Dvoře určitě nejsou na takovém místě.

[thovtt]

Ano týká se to staveb ranného sředověku.

[slavicekvac]

21. Mnozí lidé věří, že nedostavěný chrám uzdravuje
Zdroj: Žatecký a lounský deník
Datum vydání: 4.3.2010
Odkaz: http://www.zatecky.denik.cz/
Ročník: 16
Číslo: 53
Strana: 3
Autor: VÍT LUKÁŠ/ČTK
Rubrika: Žatecko a Lounsko
Oblast: Regionální deníky - Liberecký a Ústecký kraj

Panenský Týnec - Za nejmystičtější místo v Ústeckém kraji někteří lidé považují nedostavěný gotický chrám v Panenském Týnci na Lounsku. Mnozí věří, že je nabitý pozitivní energií a dokáže léčit. Starosta Panenského Týnce Václav Švajcr řekl, že za pozitivními účinky sem jezdí mnoho lidí, často zde prý zastavují i plné autobusy. Na místě podle starosty byla již řada psychotroniků i odborníci, kteří se zde pokoušeli energii změřit. Psychotronici tvrdí, že zdejší pozitivní energie má schopnost odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Energie vyzařující na tomto místě údajně posiluje obranyschopnost organismu. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy, posezení v trávě uprostřed chrámu doporučují lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a po veškerých úrazech hlavy. Kromě lidí, kteří věří v léčivé účinky chrámu, jde i o oblíbené místo svateb. Ročně zde oddají osm desítek párů, což je na městys, který má 408 obyvatel, velmi vysoké číslo. Většina lidí chce oddat právě uvnitř chrámu.

Záhadou je také to, kdy byl nedostavěný chrám založen. Podle starosty ho nejspíše založil Plichta ze Žirotína, slavný bojovník z dob Jana Lucemburského, který který žil v letech 1291 až 1322. Ve své době v taženích a na turnajích vydělal hodně peněz.

Švajcr řekl, že radnice, které chrám patří, by ho velmi ráda zabezpečila, aby dál nechátral. Je totiž postavený z opuky a pískovce, které stárnou různou rychlostí. Podle něho ale ani na potřebné zajištění nemá městys peníze.

Věří, že se ale podaří sehnat. Podle starosty není nedostavěný chrám jediným tajemným místem Panenského Týnce, záhady může skrývat i sousední klášter, ve kterém dnes sídlí radnice. Byl postavený roku 1280 pro sv. Anežku Českou. Ta podle pověstí uzdravila z neplodnosti manželku zakladatele kláštera Habarta ze Žirotína. Klášter byl dostavěn dva roky před smrtí sv. Anežky a možná ho i navštívila. Starosta uvedl, že jeptišky, které v době husitských válek pečovaly o ostatky sv. Anežky, po kterých nedávno archeologové neúspěšně pátrali v kostele sv. Haštala, se z Prahy přestěhovaly právě do kláštera v P.

Týnci. Podle něho je možné uvažovat i o tom, že ostatky vzaly s sebou a ukryly je v Panenském Týnci. Nikdo je zde údajně zatím nehledal.



(VÍT LUKÁŠ/ČTK)

[Katerina]

Tak a ted bychom se měli pana starosty dotázat - odkud čerpal tu informaci o jeptiškách, co pečovaly o Anežščiny ostatky a jejich přesídlení do Týnce - vím, že se to tam v obci traduje - a jakékoliv navedení na nějaký listinný zdroj by bylo výhrou.

[slavicekvac]

Tak a ted bychom se měli pana starosty dotázat - odkud čerpal tu informaci o jeptiškách, co pečovaly o Anežščiny ostatky a jejich přesídlení do Týnce - vím, že se to tam v obci traduje - a jakékoliv navedení na nějaký listinný zdroj by bylo výhrou.

Toho jsem se nedopátral Je to tam na ceduli, ale kdo to vyrobil tam není. Jestli to je vyjádření regionálních historiků z Loun, nebo jiných, je to bez autorství.

[Zany]

Dočetl jsem včera Anežský klášter od Soukupové a narazil jsem tam na další drobnost - abatyše klarisek nikdy neměly právo nosit berlu, podle které mimo jiné chtěli identifikovat případný hrob v Haštalovi

[slavicekvac]

Dočetl jsem včera Anežský klášter od Soukupové a narazil jsem tam na další drobnost - abatyše klarisek nikdy neměly právo nosit berlu, podle které mimo jiné chtěli identifikovat případný hrob v Haštalovi

Právo nosit berlu má každá abatyše, ale klarisky to právo nikdy nepoužily. Také mi bylo divné, proč by měla v truhličce druhotného uložení ostatků Anežky být berla. Řekl bych, že by mohla být jako znamení NA truhličce, nebo na listině uvnitř. Ale Anežka podle mě berlu nikdy neměla. Jako Chiara.

[Zany]

Já nevím, ale Soukupová tvrdí, že berlu měly jen svatojiřské abatyše jako zvláštní privilegium

[slavicekvac]

Já nevím, ale Soukupová tvrdí, že berlu měly jen svatojiřské abatyše jako zvláštní privilegium

Je to možné, já jsem to nijak zvlášť nerozebíral, ale určitě ji neměla Klára, a tak podle mě ani Anežka. Označení na hrobě být mohlo, protože berla jako znak abatyše je myslitelná. Ale ne na liturgické užití. Zvlášť klarisky, ty jsou vlastně od liturgie vždy oddělené. Za normálního chodu kláštera. Za komunistů byly s ostatními řeholnicemi v lavicích, například v Oseku.

[thovtt]

Nalezl jsem pravděpodobně prnceznu,nevím kam ji zařadit.Mathilda česká,která byla abatyší kláštera ve Fontevrault 1194-1204.
Pramen:Amadeo Molnár,Valdés a Lombarští chudí,1973.str.13.

[Zany]

to, že se jí říkalo česká ještě nemusí znamenat, že byla princezna, taky mohla jen pocházet z Čech

[thovtt]

To je možné,ale minimálně se dá předpokládat urozený původ.

[Viola]

Žádné další indicie tam nejsou?

[thovtt]

Není tam nic jiného za indicie.

[thovtt]

Napadlo mě,zda nejsou napsány dějiny onoho kláštera ,bylo by to asi francouzky.

[Viola]

Takže, jestli tomu dobře rozumím, v nějaké knize je zmínka o nějaké Matyldě, které se říkalo "česká", a z toho dovozujeme, že šlo o českou princeznu, byť o ní žádná další zmínka neexistuje?