Houska - brána do pekel - historické teorie a také bludy

[maresch]

v kapli ne, asi myslíš tzv. Zelenou komnatu. Navíc to je podoba poněkud idealizovaná, další ikonografii najdeš u mě na stránkách http://hrady.dejiny.cz/houska/index.htm

A já mám pořád dojem, že jde o kapli. Mám na hradě nějaké kontakty. Mohu se zkusit zeptat na návštěvu. Např. prohlídka jinak nepřístupných prostor hradu.

[Zany]

je to určitě v Zelené světnici, možná se ti to plete se Švihovem, kde jsou v kapli podobné výjevy (předpokládá se, že tam jde o Skálu u Přeštic)

[thovtt]

Stále chybí zpracovaná historie hradu do roku 1300.TAm je i klíč k ke všem legendám.

[KOMOŃ]

Stále chybí zpracovaná historie hradu do roku 1300.TAm je i klíč k ke všem legendám.

Jakým legendám?

[thovtt]

Třeba té,že hrad Houska byl postaven jako zátka do vstupu pekla nebo jiné zemské sférý,kterých má země 7 pozitivních a 7 negativních.

[Zany]

Jenže o tom se stejně v seriozní historii hradu nedočteš, tam pro takové zkazky není místo

[KOMOŃ]

Třeba té,že hrad Houska byl postaven jako zátka do vstupu pekla nebo jiné zemské sférý,kterých má země 7 pozitivních a 7 negativních.

Kdyby to tak bylo, věř, že věřící člověk nikdy na takovém místě žít nebude za žádných okolností, natož by tam postavil hrad.
Všechno je jen velmi průhledná blamáž nynějšího vedení hradu.Ve své podstatě pro obyčejného návštěvníka, nic neříkající sídlo, neatraktivní, prostě nemá skoro co nabídnout.Sotva by tam někdo jel...leda by se tam strašilo, to je potom jiná

[duli]

Na Housce a kolem v lesích je tak nějak stísněně. Je pravda, že pocity do seriozních dějin nepatří, ale nelze se jim vyhnout. Můžou být samozřejmě subjektivní, ale .... Kolem v lesích se docela obstojně bloudí a zabloudil už kde kdo ( stejně jako v brdských). Kousek vedle pramení Pšovka, jejíž jméno souvisí s Pšovany .... (viz. Ludmila)
Dám sem odkaz se starými fotkami z okolí. http://www.psovka.cz/ a ještě http://www.hrad-houska.cz/
K Housce jem chodila dost často na houby a tísnivého pocitu jsem se nemohla zbavit. Jezdila jsem tam do obce Ráj, kde jsme měli chaloupku. Jednou jsme několik dní hledali i našeho německého ovčáka, který se záhadně ztratil a zabloudili jsme tam všichni. I když tam někteří jezdili víc než 30 let. Na každém šprochu pravdy trochu ...
Mimochodem, kolem Housky bydleli i němci.

[cihlomorka]

Všechno je jen velmi průhledná blamáž nynějšího vedení hradu.Ve své podstatě pro obyčejného návštěvníka, nic neříkající sídlo, neatraktivní, prostě nemá skoro co nabídnout.Sotva by tam někdo jel...leda by se tam strašilo, to je potom jiná

Musím se po tomto výroku Housky zastat, protože mám pocit, že přecijen může medievistovi nabídnout o kapánek víc, než kdejaký duchařský hrádek, i když její kvality ezoterické a cokoli na subjektivitě založeného teď zrovna nemám na mysli.
V hradní kapli se totiž nacházejí vrcholně gotické malby (ca 1330), obsahující několik výjevů na naši kotlinu velmi neobvyklých či ojedinělých. Celkem povedený michaelský „minicyklus“ je zajímavý například scénou s vážením duší, kdy je archanděl, tradičně zobrazen jako theopompos, doplněn ďáblíky, kteří váhy nadlehčují. Zajímavé je také pozorovat vztahy mezi výjevy původními a jejich pozdnější přemalbou. Naprostou raritou je potom tamtéž nástěnná malba střílejícího stvoření, patrně kentaura, který ovšem disponuje spíše ženskými atributy, navíc zjevně leváka. tento výjev se kunsthistorikům dodneška nepodařilo uspokojivě vysvětlit a, pominu-li že se nachází v kapli, na nástěnné malbě v monumentální scéně je zcela ojedinělý. Nejblížší analogií jsou mu mozaiky se dvěma po sobě střílejícími kentaury, nalezené až na Sicílii (!).
Myslím, že i pro historika je zajímavé ptát se, z jakého důvodu docházelo k podobným tematickým zvláštnostem a odchylkám, často velmi svérázným nebo i neortodoxním (řada kostelních maleb sledujících apokryfní témata, nebo volících prakticky neznámé, neobvyklé svaté, výjevy bájných tvorů - jeden známý se teď potýká s freskami v nijak význačném kostelíku, ozdobenými mořskou pannou, nebo s neortodoxním zobrazením svaté trojice, kdy je Duch svatý černý a připomíná Ptáka noha ..), zvláště když vezmeme v úvahu, že kostelní malba se vymykala prvotnímu estetickému účelu a vždy byla především vyjádřením ideologickým a realizací jednotného ikonografického programu, kterému podléhal i malující umělec.

[duli]

Myslíš toto ?

[duli]

Ještě maličkost.
Houska momentálně patří sem : http://www.dvur-lobec.cz/
Přikládám nákres (vypůjčený výše), jak asi měla vypadat rekonstrukce pro pana Šimonka. Asi dobře, že neproběhla ....
Loni jsme na Stránově viděli "výsledek" jedné proběhlé rekonstrukce.

[KOMOŃ]

Musím se po tomto výroku Housky zastat, protože mám pocit, že přecijen může medievistovi nabídnout o kapánek víc, než kdejaký duchařský hrádek, i když její kvality ezoterické a cokoli na subjektivitě založeného teď zrovna nemám na mysli.
V hradní kapli se totiž nacházejí vrcholně gotické malby (ca 1330), obsahující několik výjevů na naši kotlinu velmi neobvyklých či ojedinělých. Celkem povedený michaelský „minicyklus“ je zajímavý například scénou s vážením duší, kdy je archanděl, tradičně zobrazen jako theopompos, doplněn ďáblíky, kteří váhy nadlehčují. Zajímavé je také pozorovat vztahy mezi výjevy původními a jejich pozdnější přemalbou. Naprostou raritou je potom tamtéž nástěnná malba střílejícího stvoření, patrně kentaura, který ovšem disponuje spíše ženskými atributy, navíc zjevně leváka. tento výjev se kunsthistorikům dodneška nepodařilo uspokojivě vysvětlit a, pominu-li že se nachází v kapli, na nástěnné malbě v monumentální scéně je zcela ojedinělý. Nejblížší analogií jsou mu mozaiky se dvěma po sobě střílejícími kentaury, nalezené až na Sicílii (!).
Myslím, že i pro historika je zajímavé ptát se, z jakého důvodu docházelo k podobným tematickým zvláštnostem a odchylkám, často velmi svérázným nebo i neortodoxním (řada kostelních maleb sledujících apokryfní témata, nebo volících prakticky neznámé, neobvyklé svaté, výjevy bájných tvorů - jeden známý se teď potýká s freskami v nijak význačném kostelíku, ozdobenými mořskou pannou, nebo s neortodoxním zobrazením svaté trojice, kdy je Duch svatý černý a připomíná Ptáka noha ..), zvláště když vezmeme v úvahu, že kostelní malba se vymykala prvotnímu estetickému účelu a vždy byla především vyjádřením ideologickým a realizací jednotného ikonografického programu, kterému podléhal i malující umělec.

Zajímavé informace.
Já jsem spíš myslel řádového návštěvníka.Kdyby na Housku, jezdil každý pro zajímavé nástěnné malby, tak by hradní pán musel vyhlásit bankrot.Ono se stačí někdy podívat do pamětních knih, co si návštěvníci z prohlídky odvážejí.
Např: "toš bylo to tu heskééééé", přeeeekvásnýýýýííí hvad" atd...Proto není divu, že na Housku dojíždějí bandy fanatických magorů, třeba až z USA, točí duchařské dokumenty a majitel soukromé nemovitosti si mne ruce.

[cihlomorka]

Myslíš toto ?

Ano, to je přesně ono, roh naproti vchodu do kaple. bohužel v daném osvětlení a vzdálenosti příliš nevyniká, co je při pohledu zblízka patrné, že tělo střelce pokračuje hřbetem dozadu a zároveň dolu, že jsou tam náznaky nohou a mezi levým loktem a pravou paží se rýsuje cosi jako ňadra (ta by se ovšem ještě dala rozumně vysvětlit, např. vypouklým varkočem nebo prsním plátem zbroje), co už je složitější je objasnit přítomnost takového výjevu v prostorově sevřené kapli, kam se stěží vešly biblické scény, vážení a boj s drakem a to de facto naproti oltáři, navíc přímo na stěně kazatelské tribuny. byla jsem tam s kunsthistorikem, který se to snažil rozumně nafotit, tak ho požádám o dobré rozlišení. Ale přestože jsem tam odjížděla vyzbrojená řadou hypotéz (např., že ten lukostřelec prostě klečí), na místě jsem si pak se vším nevěděla rady.

[cihlomorka]

Já jsem spíš myslel řádového návštěvníka.Kdyby na Housku, jezdil každý pro zajímavé nástěnné malby, tak by hradní pán musel vyhlásit bankrot.Ono se stačí někdy podívat do pamětních knih, co si návštěvníci z prohlídky odvážejí.
Např: "toš bylo to tu heskééééé", přeeeekvásnýýýýííí hvad" atd...Proto není divu, že na Housku dojíždějí bandy fanatických magorů, třeba až z USA, točí duchařské dokumenty a majitel soukromé nemovitosti si mne ruce.

Já myslím, že si odpovídáš sám. V dnešní pro kulturu a národní dědictví nesnadné době je každý hrad a zámek podroben tlaku a nucen hrát na populární strunu a více než z vlastní hodnoty živořit z druhotných produktů své existence typu anomálií, báchorek a hradních strašidel. to je potom příčinou, proč hrady jako Houska mají navrch i nad stavebně nebo historicky zajímavějšími objekty. a proč jsme nuceni se ve výkladu pro veřejnost vracet zpět k Hájkovi a fabulaci humanistického dějepisectví.
Na druhou stranu nemyslím si, že by hrad byl docela bezcenný, jeho rekonstrukce byla provedena s citem, zelená komnata je povedenou ukázkou raně renesanční malby, ostatní prostory sice nemají mnoho co nabídnout, ale jsou udělané čistě (na můj vkus kapánek přeparohováno), výklad mi přišel relativně vkusný.. vlastně tak akorát za těch 50 peněz, navíc v přehradí jsem poprvé po dlouhé době sehnala pravou malinovku, ha! .
A samozvaní záhadologové jsou pravda zlem, ale nepopuzují mne, dokud neztěžují výzkum, nezasekávají sondy do fresek, nebourají původní zdivo a vystačí si s pár noclehy v hradní kapli. popravdě jako historik si docela užívám momenty setkání s podobnou popkulturou, kdy mohu přepnout do běžného (či normálního?) modu a chvíli unikat štěrbinami z fakticity. dnes mě třeba pobavil esoterický komentář k hradní kapli, který pojednává o "zdvojené, jakoby srostlé postavě. Jednu část tvoří světec se svatozáří, druhou (připojenou k němu zepředu) podivná humanoidní postava bez svatozáře..." húúú! autor zkrátka neidentifikoval že malby ze 14. století překrývá druhá, raně renesanční vrstva.
Co se týče zahraničních turistů, zde, domnívám se, ke všemu velmi negativně přispělo válečné období, kdy byl hrad zabrán SS (ba snad Schwarze Orden, dicitur) a nacisté v něm krátce měli knihovny. Je to smutné, ale Himmlerova esoterická extempore jsou pro mnoho lidí, zvláště cizinců stále atraktivnější, než reálná aplikace jeho nordické teorie.

[cihlomorka]

Mimochodem, pro ty, kdo nemíní do prohlídky investovat..
http://www.virtualtravel.cz/hrad-houska/5613.html

[KOMOŃ]

Mimochodem, pro ty, kdo nemíní do prohlídky investovat..
http://www.virtualtravel.cz/hrad-houska/5613.html

Teď mne napadá, jestli neznáš strašidelnější hrad, než Hůska?

[cihlomorka]

Teď mne napadá, jestli neznáš strašidelnější hrad, než Hůska?

Ech, marně přemýšlím, zda bych nějaký hrad za strašidelný vůbec označila - pokud jsem se někdy na nějakém "bála" spíš to bylo situací než atmosférou, například jsem tam sama nocovala a v okolí se zrovna zjevil chalupář se sekyrou. to takhle kdyby ses zeptal na hrady s kouzelnou atmosférou, mohu jich doporučit celý houf. co se týče památek, kde se trvale cítím nesvá, budou to spíše některé chátrající kostely a ruiny po Němcích, které jsou okolo naší hájovny v Sudetech.

[KOMOŃ]

Hrad Houska
Byl jsem ta dvakrát. Na tom hradě vlastně nic zajímavého není. Dokonce stojí i mimo frekventovanou silnici. Člověk tam musí vyloženě zabloudit. I kastelán se ve slabé chvilce přizná, že vše je jen marketing a nebýt té kaple, tak tam nikdo nepřijede.

[Ježek]

Jen řeknu jedno - je ABSOLUTNÌ nemožné, že by král stavěl dva tak významné hrady tak blízko.

Tak v křivoklátském loveckém hvozdu to jsou Nižbor, Jenčov a Jivno, případně i Křivoklát a Týřov, stavěné nebo přestavované spíš za Václava I. než Přemysla II., ale asi většinou současně. V Jižních Čechách to je Bechyně, Újezdec, případně Hrádek u Purkarce (nově definitivně datovaný do doby Přemysla II.) a asi Hluboká, případně Velký Bor a Prácheň.

Jak jsem řekl, když mi nevěříte, že Housku postavila Kunhuta Uherská, tak dokažte, že Bezděz postavil Přemysl Otakar II., a to soudobých pramenů a ne z nějakých dohadů novodobých historiků.

V roce 1264 je v Bezdězu královský vilik Jan a král Přemysl označuje les u Bezdězu jako svůj (silva nostra in Besthetz), listina zde: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81
V roce 1279 na hradě pobývá Václav II. Kronika Zbraslavská: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81 a Pulkava https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 6%EF%B8%81 , pak je hrad zastaven a nakonec předán Berkům z Dubé.
Dendrochronologicky je hrad stavěn v roce 1270/1. Ano, není přímý důkaz, že hrad stavěl Přemysl Otakar II. ale když před jeho stavbou vlastnil zdejší lokalitu a po jeho dostavbě je královský, tak ho asi postavil. U řady hradů se jeho stavitel dokládá na základě archeologie a architektury, když první zmínky mohou být o desítky let mladší než doba vzniku.

S Kunhutou, prostě nejde pro mlčení pramenů dokombinovat něco, co nemá žádnou oporu v pramenech (tím spíše, že Kunhuta asi měla jako věnné sídlo Svojanov a později určitě Opavu. Proč ten hrad nemohl založit pražský biskup, olomoucký biskup, vratislavský kníže, římský král, papež? Asi ne, že? Ale prameny jsou k tomu stejné, jako, že hrad založila Kunhuta.

[Ingolf]

Vězte, že myšlenka, že Housku založla Kunhuta, je nová, ale má svou logickou souvislost. Když se doposud hovořilo o staviteli hradu, nokdo se nestaral o to, komu toto území v době výstavby patřilo - a to byla KRÁLOVNA jako věnný majetek, což jsem již vysvětloval.
Stejnýproblém se dá obdobným postupem vyřešit při zjišování majiele hradu u osady Kluky (obec Dubá).
Na závěr malou pozámk ke královnách - po vdavkách a korunování se jí dostaly do moci ohrmné majetky - např. Nymburk, Dvůr Králové, Hradec Králové a taky Mělník. Královan bývala jedním z nějvětších feudálů ve středověku a na to se právě v dějinách Housky zapomíná.[/i]

Královnám již za dob Přemyslovců patřilo několik měst zvaných věnná (Mělník, Hradec Králové), z jejichž daní královny žily, a také několik hradů (mezi jinými Loket v severních Čechách).

Nějaké zajištění budoucí královny se řešívalo ještě před svatbou. Ale samotná instituce věnných měst pochází z doby těsně po vymření Přemyslovců. 3. 7. 1307 daroval konkrétní výnos z pěti východočeských měst Rudolf III. Habsburský Elišce Rejčce jako pojištění věna. Rudolf zvaný Kaše ale záhy zemřel a 5. 10. 1307 vzal tato města pod královskou ochranu Albrecht Habsburský se svým dalším synem Fridrichem. Do té doby byly výnosy z měst určených královnám pouze jednorázovými akty.
https://www.databazeknih.cz/knihy/venna ... ven-503327 s. 20.
Skladba věnných měst se měnila, Mělník se přidal později, jako věnné město fungovaly za Jiřího z Poděbrad i Teplice.
Nicméně za Kunhuty věnná města ještě jakožto stálá instituce nefungovala.

Kunhuta jako stavitelka Housky je přesně ten typ názoru, který se nedá ani dokázat, ani vyvrátit.