Richenza

[Ryksa]

V. r. 1315 pojal za manželku Anežku, dceru Václava II. a Elišky (vdovy), čímž stal se svakem Jana Lucemburského, jsa zároveň po matce své Matyldě v příbuzenství s Valdemarem braniborským.

z Wikipedie. Ted zas brouzdam ja, coz ale znamena, ze Anezka byla za Jindricha Javorskeho provdana v temze roce, co byl 26. rijna 1315 uveznen Jindrich z Lipe na Tyrove. Me se zda, ze ty venna mesta se krali vzdala sama, ale jistotu nemam.

Většinou se jako rok zásnub Javora a Anežky uvádí rok 1316. Města byla Richenzina, ale v nich slezská posádka vedená Javorem a ta se vzdala králi...
Hodně jsem teď četla Palackého, budu to mít i z něj...

[Maršálek]

Zbraslavská kronika píše, že tři věnná města, Polička, Mýto a Jaroměř padla na samém počátku války dvou královen. jako útočníci jsou uvedeni Jan Lucemburský, Petr z Rožmberka, Vilém zajíc z Valdeka a přátelé Tobiáše z Bechyně. Dle všeho byl právě tohle onen impulz k započetí otevřené války. Je velmi pravděpodobné, že města padla lstí, protože Petr z Rožmberka dal v té době poprvé na vědomí, že změnil stranu. Do té doby stál "pevně" na straně Jindřicha z Lipé a byl po Vartenberkovi druhým přirozeným vůdcem.
Ovšem i to je spekulace, protože o ztrátě měst prvním útokem píše Petr Žitavský a vyjmenovává útočníky. O lsti se tam již nemluví. Stejný zdroj ovšem uvádí zásnuby Anežky s Jindřichem Javorským proběhli až po propuštění Jindřicha z Lipé (nikoli během jednání o jeho propuštění). Jak tyto zásnuby, tak současně příjezd javorské hotovosti a obsazení měst považovala Eliška Přemyslovna i její ctitel Petr Žitavský za porušení dohodnutého míru z 1316. Tyto argumenty bych považoval za dostatečné k vyvrácení mýtu o slezské hotovosti v Čechách již během první války. Přesto nerad přiznávám, že o tomto vojenském konfliktu nevíme prakticky nic. Petr Žitavský k ní jenom zmiňuje smrt Jana z Vartenberka, verbování Bavorů Eliškou Přemyslovnou. Spěváček se tuším zmiňuje o Míšňanech na straně Hradeckých. Po uzavření míru se jako šastná hvězda narodí králi následník a nedlouho poté se zasnoubí Anežka (a je po míru...). K Anežce a jejímu manželství toho vím také zoufale málo, ale přišlo by mi podivné, že by Jindřich, pokud by byl nepříliš schopným panovníkem, dokázal odolávat expanzivnímu tlaku Jana Lucemburského i okolních knížat. Domnívám se, že měl naopak ve Slezsku výbornou pověst, ostatně byl to Janův syn Karel IV., kdo si o generaci později bral jeho příbuznou a dědičku země, aby Javorsko-Svídnicko získal...

Rozhodně uvítám jakékoli solidní informace o Anežce a Jindřichovi Javorském. V každém případě si na slezské posádky Hradečtí zjevně nestěžovali a to je museli hostit cca do 1318-20. Tento fakt bych hodnotil ve prospěch Jindřicha a jeho Javorů. Domnívám se také, že Jindřich Javorský byl poměrně schopným politikem, který dokázal využít s příznění s českým královským domem ve svůj prospěch právě při obraně svých zájmů proti expanzivní Janově politice.

[Viola]

Takže L. Bobková uvádí, že k svatbě došlo koncem léta 1316, k zasnoubení snad o něco dříve, rozhodně však po propuštění Jindřicha z Lipé. Ona sama považuje za iniciátora svatby Jindřicha z Lipé - kvůli ochraně jeho statků při hranicích s Javorskem.

[acoma]

Takže L. Bobková uvádí, že k svatbě došlo koncem léta 1316, k zasnoubení snad o něco dříve, rozhodně však po propuštění Jindřicha z Lipé. Ona sama považuje za iniciátora svatby Jindřicha z Lipé - kvůli ochraně jeho statků při hranicích s Javorskem.

Taky jsem mela ten dojem.

[Ryksa]

Ve Zbraslavské kronice se ale také píše:
Nadto město Zhořelec, které bylo od dávného času jako věno pro sňatek odtrženo od českého království je opět sjednoceno se svou pravou hlavou. Způsob tohoto opětného sjednocení byl tento:
M칝ané totiž svrchu řečeného města nechtěli snášeti těžké jařmo,které na ně nespravedlivě častěji vkládal slezský vévoda Jindřich, řečený z Javora,jejich tehdejší pán, a poslali posly k Václavovi, prvorozenci českého krále Jana, který byl tehdy ve Francii, a ti pravili: Vězte, ó pane, který jste zákonitým dědicem Českého království, že my k vám dědičně patříme. Nebo ačkoli jsme byli dlouho takřka pod jakýmsi závazkem jeho věno pod mocí markrabat braniborských přece, prosíme vás, abyste ráčil nás a naše syny znovu připojit ke kořeni, z něhož jsme vzešli a opět sjednotit s Českým královstvím, které vám přirozenost a práva dávají do vlastnictví. A tak tento mladý dědic přijal podle rad starce slib a osvědčení věrnosti těchto poslů a věrně opět odevzdal město Zhořelec s m칝any do ochrany svého otce, krále Jana...
Učinil otec, co žádal syn, nebot¡jeho duch byl k tomu nemálo nakloněn.

Vždy tehdy veřejně kolovala pověst, že se svrchu jmenovaný Jindřich, vévoda slezský, pokoušel tajně zavražditi krále Jana, a jeden rytíř, svědek této věci, zvaný Oldřich z Ústí, chtěl to dokázat v souboji proti vévodovi způsobem a obyčejem rytířům vhodným...
Píše o tom i Palacký, Šusta a jiní...

[Maršálek]

a také se ve Zbraslavské kronice píše, kterak se někteří čeští páni vydali za králem Janem do ciziny, aby ho přesvědčili, že jeho vlastní syn, markrabě Karel jej chce připravit o trůn a že v zemi vládne nespravedlivě a porušuje králem dané dohody a záruky

...že by tedy byl markrabě Karel člověkem zlým a nespravedlivým, když se byl král nucen navrátiti do Čech, aby zjednal nápravu? Měl tedy Karel právo vystupovat proti legitimním vládcům Janovi a Jindřichovi?

[Ryksa]

a také se ve Zbraslavské kronice píše, kterak se někteří čeští páni vydali za králem Janem do ciziny, aby ho přesvědčili, že jeho vlastní syn, markrabě Karel jej chce připravit o trůn a že v zemi vládne nespravedlivě a porušuje králem dané dohody a záruky

...že by tedy byl markrabě Karel člověkem zlým a nespravedlivým, když se byl král nucen navrátiti do Čech, aby zjednal nápravu? Měl tedy Karel právo vystupovat proti legitimním vládcům Janovi a Jindřichovi?

Takhle se ničeho nedobereme!
Karla IV. tady nemůžeme probírat a navíc se nedá říci, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu!
Nepokoušela jsem se o kompletní rozbor osobnosti Jidřicha Javorského, jen uvažuji, že rodinné vztahy(s Anežkou a Richenzou) asi nebyly dobré... Kolega, co dělal Slezsko žádné pozitivní zprávy o Javorovi neposkytl (většinu majetku zdědil, něco málo uchvátil, skoro všechno prodal. O spojenectví s ním nikdo nestál...)
Nechápu, proč ukazovat oblibu Javora na Anně Svídnické(jeho praneteři), když tu si vzal Karel IV. 25let po Javorově smrti a určitě při tom na něj vůbec nemyslel. Anna byla krásná a připadla jí Svídnice, kterou mohl Karel vyženit...

[Katerina]

Zajimava informace ohledne veci, o ktere jsem dot premyslela. Teda proc nemela Anezka, Richenzina dcera deti. Ale take proc je nemela Richenza s Jindrichem? Znovu uvadim priklad Kunhuty, ktera porodila syna Jeska po roce "znamosti" se Zavisem. Pobyt Zavise v Hradci byl potvrzen 1281 a Jesek se narodil 1282(?)

Mě už tohle napadlo dřív, hlavně když si vezmeme, že ze čtyř dcer Václava II. byla plodnou matkou jen Eliška - Anna bezdětná, Markéta snad zemřela při porodu, Anežka bezdětná. Třeba zdědily určité zdravotní problémy po svém otci, vždy Anna zemřela ve 23 letech!

Eliška prý měla hodně silnou tělěsnou konstituci, i když ani jí se rodinná choroba - tuberkuloza nevyhla. Jak je ale u ní vidět na schopnost rodit děti vliv neměla.

Spíš bych viděla dvě jiné příčiny :
Ty dívky se vdávaly hodně mladé , a také většinou brzo otěhotněly, vidíme pak, že buď zemřely i s dítětěm při porodu (jak časté a nejen v Čechách , vzpomenout můžem např. obě Janovy sestry - Marii i Beatrix) nebo i dítě porodily , to však umřelo v raném věku. Zase bohužel v té době až moc běžné. Lehce se pak mohlo stát u tak mladých (žen ? dívek)- že kvůli tak brzkému a obtížnému porodu už žádné další děti mít nemohly.
(To by mohla teoreticky být i jedna z odpovědí na otázku , o které i já často přemýšlím, proč NEVÍME - o žádném potomkoy Richenzy a Jindřicha ). I když - a to je teda hodně ztřeštěná spekulace , že se za ni předem omlouvám, kdyby se jim teoreticky narodilo děvče , asi by to nemuselo moc vejít ve známost - pí. Hledíková v článku o Elišce Rejčce píše ... "Na počátku dvacatých let nemáme žádné doklady pro to, kde se Rejčka vlastně nacházela ". S hochem by to bylo ovšem těžší. Hned se ale sama v těchto spekulacích ukázním. Proti mluví jeden hodně silný důvod - při známé lásce Elišky Rejčky k vlastnímu dítěti je hodně nepravděpododné, že by dopustila, aby její další dítě žilo někdě zašantročené".

A k Anežce - na koni se prý (dle mých kamarádek od koní ) v prvním trimestru ještě dá. Vždy i bývalá švédská olympijská vítezka v parkuru na otázku, proč má nyní tak málo bodů v Poháru odpověděla, že kvůli těhotenství a dceři 6 !! měsíců nezávodila.
Pád to tedy musel být hodně zlý , a je dost dobře možné, že pak už prostě dítě mít nemohla.

Spíš mě tedy zaujala ta formulace, že Anežka jezdila přes hory doly, eventuelně hodně volně přeloženo - cestou necestou.
Jezdila tak proto, že jí to prostě bavilo (jako Jana L. a spoustu dalších) nebo je za tím nějaká daleká a namáhavá cesta, kterou si měla v těhotentví ušetřit, a pokud ano, kam se to Anežka hnala ???

Kateřina

[Katerina]

Ve Zbraslavské kronice se ale také píše:
Nadto město Zhořelec, které bylo od dávného času jako věno pro sňatek odtrženo od českého království je opět sjednoceno se svou pravou hlavou. Způsob tohoto opětného sjednocení byl tento:
M칝ané totiž svrchu řečeného města nechtěli snášeti těžké jařmo,které na ně nespravedlivě častěji vkládal slezský vévoda Jindřich, řečený z Javora,jejich tehdejší pán, a poslali posly k Václavovi, prvorozenci českého krále Jana, který byl tehdy ve Francii, a ti pravili: Vězte, ó pane, který jste zákonitým dědicem Českého království, že my k vám dědičně patříme. Nebo ačkoli jsme byli dlouho takřka pod jakýmsi závazkem jeho věno pod mocí markrabat braniborských přece, prosíme vás, abyste ráčil nás a naše syny znovu připojit ke kořeni, z něhož jsme vzešli a opět sjednotit s Českým královstvím, které vám přirozenost a práva dávají do vlastnictví. A tak tento mladý dědic přijal podle rad starce slib a osvědčení věrnosti těchto poslů a věrně opět odevzdal město Zhořelec s m칝any do ochrany svého otce, krále Jana...
Učinil otec, co žádal syn, nebot¡jeho duch byl k tomu nemálo nakloněn.

Vždy tehdy veřejně kolovala pověst, že se svrchu jmenovaný Jindřich, vévoda slezský, pokoušel tajně zavražditi krále Jana, a jeden rytíř, svědek této věci, zvaný Oldřich z Ústí, chtěl to dokázat v souboji proti vévodovi způsobem a obyčejem rytířům vhodným...
Píše o tom i Palacký, Šusta a jiní...

ten Petr Žitavský .....

Jednu věc ale nechápu, posly s žádostí o pomoc proti Javorovi ano, ale proč k Václavovi/ Karlovi (taky hezký) - tedy synovi s prosbou, aby si je vzal do ochrany Jan, tedy otec. Nebylo by tedy logičtější obrátit se přímo na krále ?
Karel byl tehdy ještě ve Francii a asi ho ani neznali, tak mě překvapuje ta velká důvěra.

kateřina

[Viola]

To je fakt, že tehdy dívky rodily hodně mladé, možná že to Elišce také pomohlo. Na druhou stranu Guta rodila "jak na běžícím pásu" také od mládí (pravda, ne třeba tak časně jako Beatrix Lucemburská...), a porodila 10 dětí (jestli se nemýlím). No a Anně se vlastně ani nedivím, že umřela tak brzo - s Korutancem po boku, když královnou byla její sestra...
U RIchenzy se můžeme jenom dohadovat, třeba byly příčinou nějaké poporodní komplikace, třeba těžký potrat, to přeci nemůžeme vědět. I dnes se přeci stává, že pár má jenom jedno dítě a pak už nic. Taky si myslím, že kdyby s Jindřichem dítě měla, klidně by se k němu hlásila, opak si myslím, že jí nebyl podobný, když už se k lásce k Jindřichovi veřejně přiznala. Navíc vzpomeňme Kunhuty a Záviše

[Maršálek]

a také se ve Zbraslavské kronice píše, kterak se někteří čeští páni vydali za králem Janem do ciziny, aby ho přesvědčili, že jeho vlastní syn, markrabě Karel jej chce připravit o trůn a že v zemi vládne nespravedlivě a porušuje králem dané dohody a záruky

...že by tedy byl markrabě Karel člověkem zlým a nespravedlivým, když se byl král nucen navrátiti do Čech, aby zjednal nápravu? Měl tedy Karel právo vystupovat proti legitimním vládcům Janovi a Jindřichovi?

Takhle se ničeho nedobereme!
Karla IV. tady nemůžeme probírat a navíc se nedá říci, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu!
Nepokoušela jsem se o kompletní rozbor osobnosti Jidřicha Javorského, jen uvažuji, že rodinné vztahy(s Anežkou a Richenzou) asi nebyly dobré... Kolega, co dělal Slezsko žádné pozitivní zprávy o Javorovi neposkytl (většinu majetku zdědil, něco málo uchvátil, skoro všechno prodal. O spojenectví s ním nikdo nestál...)
Nechápu, proč ukazovat oblibu Javora na Anně Svídnické(jeho praneteři), když tu si vzal Karel IV. 25let po Javorově smrti a určitě při tom na něj vůbec nemyslel. Anna byla krásná a připadla jí Svídnice, kterou mohl Karel vyženit...

Odpus, vzácná paní, ale nesouhlasím.
Pokud nemáme k dispozici kvalitní práci k osobnosti Jindřicha Javorského a jeho době, nebo lépe prameny k němu v odpovídajícím rozsahu, pak při svých úvahám nemůžeme pominout další informace k dané době, jestliže spolu bezprostředně souvisí. To bychom střípky z pramenů vytrhovali z kontextu. Já se nijak nebráním představě, že Jindřich Javorský možná nebyl vhodný partner pro malou Anežku, ale zatím mě k takovému závěru nic nepřivedlo. Na základě úvahy o možném plánu tří hrobek v bazilice Nanebevzetí Panny Marie tu vyvozujeme závěry, že manželství Jindřicha a Anežky bylo nešastné. Přitom spolehlivě víme jenom to, že Anežka ve zmíněné bazilice pochována není a nikdy nebyla. Dále víme, že Anežka nedala Jindřichovi žádné děti. Současně víme, že Richenza porodila jediné dítě a to v manželství s Václavem II. Můžeme spekulovat, co na to mělo vliv, protože souhlasím, že minimálně s Rudolfem se jistě o dítě pokusila. Mohla se na jejím zdravotním stavu nějak podepsat Václavova tuberkulóza, nebo Rudolfovo onemocnění? Byl Rudolf I. vůbec schopen zplodit dítě, když se mu to nepodařilo ani v předchozím manželství (nebyla tedy v druhém případě „chyba“ na straně Rudolfa? Utrpěla snad Richenza sama nějaký úraz, který by to znemožňoval, nebo který by ji mohl v případě porodu ohrozit? Těch otazníků, na které sami nenalezneme odpověď je až moc a jsou to všechno neopominutelné faktory k danému tématu… To vše se týká i Anežky, přišla skutečně o dítě? Pokud ano, jak a jak se to odrazilo v jejím manželství. Mohlo to nějak výrazně negativně ovlivnit vzájemný vztah obou manželů, který by vedl až k rozpadu jejich vztahu? Nebo jdeme úplně mylnou cestou a Anežka po smrti Jindřicha z Lipé jenom utěšovala svou matku, které se zhroutil svět? Pak by totiž jejich společné cesty na poutní místa a honba za ostatky také měly smysl… Považovala Richenza Jindřichovu smrt za boží trest za cizoložný vztah, nebo za jiné hříchy jejich života? Opravdu se obrátila do sebe a ztratila zájem o svět, nebo se naopak upnula ke snaze vyprosit sobě a svému milému odpuštění hříchů a ráj? Přes svou renesančnost byla Richenza stále ženou, žijící v „hlubokém“ středověku, co se pohledu na Boha týče…

Tolik bych si přál najít odpovědi na své otázky, hm…

P.S. já tu na nikoho neútočím, jen poukazuji na to, že současná diskuze nabrala zaujatý charakter, aniž by byly předloženy důkazy. Psala jsi o tom, že někdo z tvých kolegů zpracoval studii na Javorsko v dané době? Mohl bych poprosit o její zprostředkování? Merci.

[elizabeth]

(To by mohla teoreticky být i jedna z odpovědí na otázku , o které i já často přemýšlím, proč NEVÍME - o žádném potomkoy Richenzy a Jindřicha ). I když - a to je teda hodně ztřeštěná spekulace , že se za ni předem omlouvám, kdyby se jim teoreticky narodilo děvče , asi by to nemuselo moc vejít ve známost - pí. Hledíková v článku o Elišce Rejčce píše ... "Na počátku dvacatých let nemáme žádné doklady pro to, kde se Rejčka vlastně nacházela ".

Ja si tu knihu doc.Hledikove budu muset precist, kdyz se zde z ni stale cituje.

. Proti mluví jeden hodně silný důvod - při známé lásce Elišky Rejčky k vlastnímu dítěti je hodně nepravděpododné, že by dopustila, aby její další dítě žilo někdě zašantročené".

Souhlasim, to by Richenza jako matka nedopustila. Ja si myslim, ze se opravdu zadne spekulace o jejich detech neobjevily a staci vzpomenout treba Alzbetu I. Anglickou a Roberta Dudleye, kolik se kolem jejich vztahu a deti objevilo spekulaci od nemanzelskeho syna nekde ve Spanelsku az po neplodnost kralovny zpusobenou nejakou vrozenou vadou - "Kralovna neni jako jine zeny". U Jindricha a Richenzy se zadne takove reci neobjevily, bud to mohlo byt tim, ze doba byla tak hekticka ( to ale doba Alzbety I. take), ze se reci delat zapomnely. Nebo skutecne zapusobily choroby Vaclava ( nemel nakonec Richenzin 1.manzel od tech svych zenskych nejakou osklivou pohlavni chorobu? ) a Rudolfa. Ale take prvni tezky porod. Ale porad jsme v oblasti spekulaci.

[Katerina]

(To by mohla teoreticky být i jedna z odpovědí na otázku , o které i já často přemýšlím, proč NEVÍME - o žádném potomkoy Richenzy a Jindřicha ). I když - a to je teda hodně ztřeštěná spekulace , že se za ni předem omlouvám, kdyby se jim teoreticky narodilo děvče , asi by to nemuselo moc vejít ve známost - pí. Hledíková v článku o Elišce Rejčce píše ... "Na počátku dvacatých let nemáme žádné doklady pro to, kde se Rejčka vlastně nacházela ".

Ja si tu knihu doc.Hledikove budu muset precist, kdyz se zde z ni stale cituje.

. Proti mluví jeden hodně silný důvod - při známé lásce Elišky Rejčky k vlastnímu dítěti je hodně nepravděpododné, že by dopustila, aby její další dítě žilo někdě zašantročené".

Souhlasim, to by Richenza jako matka nedopustila. Ja si myslim, ze se opravdu zadne spekulace o jejich detech neobjevily a staci vzpomenout treba Alzbetu I. Anglickou a Roberta Dudleye, kolik se kolem jejich vztahu a deti objevilo spekulaci od nemanzelskeho syna nekde ve Spanelsku az po neplodnost kralovny zpusobenou nejakou vrozenou vadou - "Kralovna neni jako jine zeny". U Jindricha a Richenzy se zadne takove reci neobjevily, bud to mohlo byt tim, ze doba byla tak hekticka ( to ale doba Alzbety I. take), ze se reci delat zapomnely. Nebo skutecne zapusobily choroby Vaclava ( nemel nakonec Richenzin 1.manzel od tech svych zenskych nejakou osklivou pohlavni chorobu? ) a Rudolfa. Ale take prvni tezky porod. Ale porad jsme v oblasti spekulaci.

K té paní Hledíkové ... já jsem citovala pouze ze článku (i když hodně obsáhlého) - Alžběta Rejčka - Dějiny a současnost 5/1991 .
S některými údaji a závěry mám ovšem problém se ztotožnit.

Např. mimo zrovna s námi teď aktuálně diskutovaným tématem královniny a Anežčiny cesty do Porýní. Zase cituji ... "Obě paní zamířily do Porýní s cílem získavat ostatky svatých, kteří žili v této oblasti. Byl - li to prvotní účel cesty nebo jím byla dříve touha cestovat, nedovolí však skoupé prameny zjistit." ..a o pár odstavců dál .." To však už přebíral vedoucí roli politického a společenského centra v Brně dvůr markraběte Karla. Nelze zcela vyloučit ani domněnku, že rejččin odchod do Porýní s Karlovým návratem do vlasti souvisel. " .. konec citace

Hmm, já se přikláním k důvodům , které uvedl pan Maršálek.

A i jinak mám trochu problém souhlasit s jejím vykreslením charakterových i osobnostních vlastnosti a motivů některých činů Elišky Rejčky.

Kateřina

[Ryksa]

Kateřina: "Hmm, já se přikláním k důvodům , které uvedl pan Maršálek".

Mohu se zeptat Kateřiny, k jakým důvodům pana Maršálka se přiklání?

[Katerina]

Kateřina: "Hmm, já se přikláním k důvodům , které uvedl pan Maršálek".

Mohu se zeptat Kateřiny, k jakým důvodům pana Maršálka se přiklání?

Jo jistě, promiň - myslela jsem ten, že důvodem proč byla Anežka v době po smrti Jindřicha z Lipé u matky nebmuselo být její rozhárané manželství ale že ji oristě utěšovala, v době kdy matce nebylo zrovna fajn. Bylo by to logické, byly na sebe hodně citově vázané a Rejčka jí určitě potřebovala. Bylo jim smutno a tak jak to dneska děláme my , "prostě vypadly pryč."

Kateřina

[Katerina]

a také se ve Zbraslavské kronice píše, kterak se někteří čeští páni vydali za králem Janem do ciziny, aby ho přesvědčili, že jeho vlastní syn, markrabě Karel jej chce připravit o trůn a že v zemi vládne nespravedlivě a porušuje králem dané dohody a záruky

...že by tedy byl markrabě Karel člověkem zlým a nespravedlivým, když se byl král nucen navrátiti do Čech, aby zjednal nápravu? Měl tedy Karel právo vystupovat proti legitimním vládcům Janovi a Jindřichovi?

Takhle se ničeho nedobereme!
Karla IV. tady nemůžeme probírat a navíc se nedá říci, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu!
Nepokoušela jsem se o kompletní rozbor osobnosti Jidřicha Javorského, jen uvažuji, že rodinné vztahy(s Anežkou a Richenzou) asi nebyly dobré... Kolega, co dělal Slezsko žádné pozitivní zprávy o Javorovi neposkytl (většinu majetku zdědil, něco málo uchvátil, skoro všechno prodal. O spojenectví s ním nikdo nestál...)
Nechápu, proč ukazovat oblibu Javora na Anně Svídnické(jeho praneteři), když tu si vzal Karel IV. 25let po Javorově smrti a určitě při tom na něj vůbec nemyslel. Anna byla krásná a připadla jí Svídnice, kterou mohl Karel vyženit...

Odpus, vzácná paní, ale nesouhlasím.
Pokud nemáme k dispozici kvalitní práci k osobnosti Jindřicha Javorského a jeho době, nebo lépe prameny k němu v odpovídajícím rozsahu, pak při svých úvahám nemůžeme pominout další informace k dané době, jestliže spolu bezprostředně souvisí. To bychom střípky z pramenů vytrhovali z kontextu. Já se nijak nebráním představě, že Jindřich Javorský možná nebyl vhodný partner pro malou Anežku, ale zatím mě k takovému závěru nic nepřivedlo. Na základě úvahy o možném plánu tří hrobek v bazilice Nanebevzetí Panny Marie tu vyvozujeme závěry, že manželství Jindřicha a Anežky bylo nešastné. Přitom spolehlivě víme jenom to, že Anežka ve zmíněné bazilice pochována není a nikdy nebyla. .

K tomu zamýšlenému pohřebnímu plánu 3 hrobek ... asi jsem něco našla !!! :

Píšu těd na tu Archaiu do Brna , že bych se ráda příští týden zastavila podívat se na práce pí. Cejnkové a Himmelové o archeologickém výzkumu kláštera , a když jsem si kontrolovala správné názvy jejich prací z rejstříku všech co tam mají k dispozici , napadlo mě si je raději pročíst všechny (co když tam kopal i někdo jiný).

A ejhle co tam mají :

Novotný B, 1967 c: Záchranný výzkum ve starobrněnském kostele a a NÁLEZ HROBKY !!! pana JIndřicha z Lipé. PV 1966, s.s. 58-59

Já to snad do toho úterka nevydržím, hlavně aby to bylo k něčemu.

Nebo o tom víte ? Četl jste to už někdo ????

Kateřina

[Ryksa]

Asi nejlépe o Elišce Rejčce píše Šarochová...
Hledíková nejde moc do hloubky...

Jindřich z Lipé zemřel 1329, tak to by s tím utěšováním Anežka dost otálela...
Proč nezvala Anežka Richenzu k sobě?
Richenza nechtěla opustit klášter?
Eliška Přemyslovna, když nevěděla kudykam, odjela k dceři...

Držím Kateřině palce, a v Brně uspěje...
Jeden známý skeptik tvrdil, že se tělo Jindřicha z Lipé v jeho hrobce při archeologických vykopávkách v Brně nenašlo...
Doufám, že známý nemá pravdu (zatím nebyl schopen říct pramen, odkud má ty informace)...

[acoma]

K tomu zamýšlenému pohřebnímu plánu 3 hrobek ... asi jsem něco našla !!! :

Píšu těd na tu Archaiu do Brna , že bych se ráda příští týden zastavila podívat se na práce pí. Cejnkové a Himmelové o archeologickém výzkumu kláštera , a když jsem si kontrolovala správné názvy jejich prací z rejstříku všech co tam mají k dispozici , napadlo mě si je raději pročíst všechny (co když tam kopal i někdo jiný).

A ejhle co tam mají :

Novotný B, 1967 c: Záchranný výzkum ve starobrněnském kostele a a NÁLEZ HROBKY !!! pana JIndřicha z Lipé. PV 1966, s.s. 58-59

Já to snad do toho úterka nevydržím, hlavně aby to bylo k něčemu.

Nebo o tom víte ? Četl jste to už někdo ????



Kateřina

Tak tohle me zajima! A moc!

[Ryksa]

"Na jaře roku 1329 zavítali do Paříže zástupci města Zhořelce a žádali Karla, aby jako dědic českého království přijal jejich hold a připojil Zhořelecko opět k českému království, poněvadž jejich dosavadní pán, slezský vévoda Jindřich Javorský, jim ukládá těžká břemena. Tak daleko dolehla slezská otázka, která byla tehdy v popředí zájmu krále Jana Lucemburského. K cestě do vzdálené ciziny přiměla zástupce zhořeleckých m칝anů nejspíše praktická úvaha zajistit si postoj krále Jana i souhlasem korunního prince. Tato skutečnost předznamenala pozdější Karlovy představy o politické úloze Slezska."

* Teto neobvyklý ohlas politiky českého krále na pařížském královském dvoře nám zachytil v působivém vyprávění kronikář Petr Žitavský(FRB IV str.300, Zbraslavská kronika, 1976, str.375). O jeho věrohodnosti není třeba pochybovat s ohledem na Petrovu solidní informovanost a styky s francouzským prostředím.

SPÌVÁČEK, Jiří: KAREL IV. Praha, Svoboda 1979.

[acoma]

tezka bremena? To byla hodne daleka cesta...