Richenza

[Ryksa]

Článek uveřejněný v Hradeckém patriotovi jsem zkopírovala na žádost diskutujícího acom, a to jen kvůli zmínce o inkvizičních procesech, protože o této skutečnosti nemáme dostatek informací.
Prosím, abyste na něj nenahlížel jako na zdroj, z kterého čerpám¨vědomosti.

[elizabeth]

Článek uveřejněný v Hradeckém patriotovi jsem zkopírovala na žádost diskutujícího acom, a to jen kvůli zmínce o inkvizičních procesech, protože o této skutečnosti nemáme dostatek informací.
Prosím, abyste na něj nenahlížel jako na zdroj, z kterého čerpám¨vědomosti.

Jednak se Ti, Rykso, omlouvam, za ty sve patecni prispevky, ktere jsem pri sve spatne nalade trosku vyhrotila a Ty jsi to odnesla, jelikoz jsi byla ( jedina) ochotna se se mnou pustit do diskuse. Ale zpet k tematu.My jsme tohle tema (inkvizice na panstvi Richenzy a minorita Hartman z Plzne) zde jiz diskutovali, je zde o par stranek vyse. Ja bych se primlouvala za nejake cirkevni archivy, nicmene spise souhlasim s vysvetlenim pana Marsalka, viz http://www.e-stredovek.cz/comment.php?a ... 2007010001 nez pani doc.Hledikove,( viz prispevek Acomy: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... c&start=30), od ktere to vsichni ostatni pouze opsali, kde to zjistila pani doc. Hledikova, nevim a ani se nam to zatim zjistit nepodarilo. Navrhuji patrat dal ( a prosim o pomoc vsechny) a posleze seznamit s patranim ostatni.

[Ryksa]

Chtěla bych se zeptat, zda někdo pátral přímo v Hradci nebo Opatově. zda jsou tam v archivu dostupné nějaké listiny?

[elizabeth]

Chtěla bych se zeptat, zda někdo pátral přímo v Hradci nebo Opatově. zda jsou tam v archivu dostupné nějaké listiny?

Ja ne, bydlim nyni na pomezi Moravy a Slezska a mam to "trosku" z ruky.

[Ryksa]

Já jsem spíš myslela, zda se dá do listin jentak nahlédnout- o přístupnost dokumentů. Jsem z Prahy, nevidím problém zajet do Hradce. Co je v Praze, je dostupné. Historici jsou vstřícní.

[elizabeth]

Já jsem spíš myslela, zda se dá do listin jentak nahlédnout- o přístupnost dokumentů. Jsem z Prahy, nevidím problém zajet do Hradce. Co je v Praze, je dostupné. Historici jsou vstřícní.

Napada me cesta - najit tel. cislo nebo e-mail do prislusneho archivu a napsat nebo zavolat, zda je mozne nahlednouti. Existuji i zpracovane edice, lze je najit i na netu. Teda ne jejich obsah nebo zneni, jen nazvy. Na listiny o inkvizici ale nevim, zda to bude tak jednoduche.

[acoma]

Článek uveřejněný v Hradeckém patriotovi jsem zkopírovala na žádost diskutujícího acom, a to jen kvůli zmínce o inkvizičních procesech, protože o této skutečnosti nemáme dostatek informací.
Prosím, abyste na něj nenahlížel jako na zdroj, z kterého čerpám¨vědomosti.

A ja Ti za to moc dekuju. Viz. soukroma zprava.

[acoma]

„Hradecká královna“ – Eliška Rejčka
Eliška Rejčka byla dcerou nejmocnějšího z polských knížat, velkopolského vévody Přemysla II., který se v roce 1296 stal polským králem a půl roku nato byl zavražděn. Její matka, švédská princezna Luitgarda odešla ze světa stejným způsobem dva roky před ním.
Osiřelá dědička polských území byla ve dvanácti letech (r.1300) provdána za českého krále Václava II., kterému v té době bylo 29 let a byl vdovcem. V roce 1303 ji Václav II. Nechal korunovat současně na českou i polskou královnu. V šestnácti letech poprvé ovdověla a zůstala s několikadenním novorozenětem sama. Následující manželství s Rudolfem Habsburským také netrvalo dlouho – zemřel 3.července 1307. Téhož roku přichází královna-vdova s celým svým dvorem do Hradce.
Pobyt královny a jejího skvělého dvora posílil prestiž města a vedl k jeho rozkvětu. Elišce je také připisován podnět a finanční příspěvek k výstavbě chrámu sv. Ducha. V benediktinském klášteře v Opatovicích a snad i přímo v Hradci soustředila písaře a malíře, kteří vytvořili větší knižní dílnu. Dnes známe 9 velmi kvalitních, miniaturami zdobených rukopisů liturgického obsahu z jejich produkce. Tvorba písařské dílny kulturně ovlivňovala široké okolí, které nebylo znalé čtení a psaní.
Eliška v Hradci pobývala zpočátku nepřetržitě a později s přestávkami až do roku 1320. V roce 1315 se totiž sblížila s významným šlechticem Jindřichem z Lipé, kterého později následovala do Brna.
Po otci Polka po matce Švédka, vychována na braniborském dvoře, nezakořenila ve svém Hradci ani později na Moravě. Její mládí plné otřesů, směs severogermánských pověr, které ji ovlivňovaly, a život v přepychu daný dobovou panovnickou etiketou, z ní učinili osobu plnou rozporů. Ani jazyk, který používala – němčina, jí nepomohl lépe se sžít s okolím. Donedávna neznámé historické prameny hovoří o jejím podílu na inkvizičních procesech prováděných v Hradci inkvizitorem Hartmanem z Plzně v letech 1318-19. Neobvyklá byla královnina aktivita při výsleších, poznamenaná jejími pověrečnými představami i to, že osobně vydávala příkazy k předvolání podezřelých osob.
.

stále mně udivuje, kolik lidí srdnatě publikuje o problematice, ke které sám nic neví...

- Richenzin příjezd do Hradce máme spolehlivě datován Nymburskou listinou ze srpna 1308 (tady se autor sekl ani ne o rok)
- s celým dvorem z Prahy do Hradce? o tom si dovoluji pochybovat, když na podzim 1307 utíká z Prahy toliko s jedinou komornou a se svou dcerkou v náručí (Zbraslavská kronika) a v létě 1308 se vrací s Klostenneuburgu v Nymburce pečetí sekretní pečetí, nikoli majestátní (sekretní je prakticky doplňková, nebo je improvizací) - to by nám mohlo být dostatečným dokladem toho, že s sebou neměl onen zmiňovaný dvůr a sestavovala ho až na Hradci...

Tvorba písařské dílny kulturně ovlivňovala široké okolí, které nebylo znalé čtení a psaní. - tak tento pohled je již také dávno překonaný mimochodem v jednom ze svých rukopisů je Richenza vyobrazena jak předčítá řádovým sestrám...

Její mládí plné otřesů, směs severogermánských pověr, které ji ovlivňovaly, a život v přepychu daný dobovou panovnickou etiketou, z ní učinili osobu plnou rozporů. Ani jazyk, který používala – němčina, jí nepomohl lépe se sžít s okolím. - kde dospěl autor k této úvaze? zaujaly mě jak ty severogermánské pověry, tak typické pro české prostředí, i její neznalost jiných jazyků než němčiny - asi proto měla vlastní rukopisy v latině bohatě luminované... aby si pomola komiksem

Donedávna neznámé historické prameny hovoří o jejím podílu na inkvizičních procesech prováděných v Hradci inkvizitorem Hartmanem z Plzně v letech 1318-19. Neobvyklá byla královnina aktivita při výsleších, poznamenaná jejími pověrečnými představami i to, že osobně vydávala příkazy k předvolání podezřelých osob - ony odkazované prameny jsou toliko jedinou nepřímou zmínkou, která ovšem svědčí spíše o její nechuti k inkvizici a odkud čerpal autor informace o osobních příkazech k předvolání? to jsou opět ničím nedoložené divoké spekulace

... děkuji paní Rykse za dohledání tohohle úsměvného článku, který mě svou kvalitou zpracování, naprostou nenalostí historických faktů a divokostí spekulací nápadně připomíná Šifru mistra Leonarda

Já jsem historik a kdybych přišel ještě jako student s takovou prací, srazili by mě za její kvalitu a ignorování historických faktů ze schodů. Kdybych se dnes pod něco takového podepsal, tak bych karierně u odborné veřejnosti skončil

Jo, jenže my historici nejsme a nemáme přístup k tolika informacím jako Vy, Maršálku hradeckého dvora. Takže jsme rádi za vše, na co narazíme v odborné literatuře a časopisech. To vše.

[Maršálek]

Chtěla bych se zeptat, zda někdo pátral přímo v Hradci nebo Opatově. zda jsou tam v archivu dostupné nějaké listiny?

Kromě poslední verze závěti máme k Richenze shromážděné prakticky všechny dostupné listiny z CDB, CDM, Regest, Katalogu královských listin do roku 1346, Privilegií královských měst venkovských. Hradecký archiv je k nám vstřícný - takže Nymburskou listinu ze srpna 1308 jsem měl v ruce kvůli sekretní pečeti. Vypsané prameny máme okopírované a rádi se o ně podělíme. S hanbou přiznávám, že jsme dosud nebyli schopni všechny projít, přestože je jich žalostně málo a prakticky chybí vše do roku 1307 (jsou až Opatovická privilegia), pak máme skromnou zmínku o příjezdu do Hradce (Nymburk 1308, Jaroměř 1308), opět díra až do počátku brněnského pobytu... Proto ostatně tolik spekulací
Z Opatovického kláštera k naší době prakticky nic nemáme a Neplach je bohužel nepoužitelný, místo aby upřesnil Zbraslavskou kroniku postatě ji spíše rozporuje (zásadně navíc nezřídka chybuje v datech, událostech , jménech…). Takže původní prameny z Opatovi k tomuto období jsme nedohledali a na domovský klášter, kterým je Monte Casino jsme se z logických důvodů neobraceli. Je pravděpodobné, že před druhým útokem na opatovický klášter dal opat převézt všechny cennosti a písemnosti na bezpečné místo (kterým by logicky byl další benediktýnský klášter mimo naše území), ale o tom nemáme žádné doklady a tak se nabízí velké množství možností pro další pátrání.
Předpokládáme že něco k Richenze by mohlo být i v Monumenta Vaticana a Monumenta Germania historia, ale opět nestíháme. Často bývá citován také Otakar Štýrský, zato z polských pramenů se nemůžeme spolehnout prakticky na nic - tam už před námi pilně hledali obrozenci, když shromažďovali listiny, opisy a infprmace k Václavovi II., Václavovi III., Janu Lucemburskému a Karlovi IV.
Zcela prakticky chybí všechny listiny, které Richenza vydala za svého pobytu v Hradci 1308-1318 (1323?), to málo co máme se nám dochovalo z pozdějších opisů v souvislosti s potvrzováním privilegií dalších panovníků. Hradec má městkou knihu – Kniha pozůstalostí (cca 1336), ale i tam jsou velmi skromné zmínky týkající se přímo Richenzy…

[Ježek]

Vypsané prameny máme okopírované a rádi se o ně podělíme. S hanbou přiznávám, že jsme dosud nebyli schopni všechny projít, přestože je jich žalostně málo a prakticky chybí vše do roku 1307.

Jak je to možné?

[elizabeth]

...Vypsané prameny máme okopírované a rádi se o ně podělíme.…

Budeme radi, byt toho tolik chybi.

[acoma]

Budeme velmi rády a možná i rádi.

[Maršálek]

Acoma napsala: Jo, jenže my historici nejsme a nemáme přístup k tolika informacím jako Vy, Maršálku hradeckého dvora. Takže jsme rádi za vše, na co narazíme v odborné literatuře a časopisech. To vše.


Já jsem zjevně dosti nešetrně poukázal na to, že odborné literatury zpracovávající solidně informace z dobových pramenů k Richenze je žalostně málo I mé vlastní úvahy berte prosím s rezervou, přes poměrně širokou pramennou základnu mám stále tak zoufale málo informací k Richenze, že nechci-li se spokojit s pár danými fakty (kdy se provdala, kdy byla korunována, kdy se jí narodila dcera, kdy zemřela), jsem mnohdy nucen uchýlit se ke spekulacím. Mám tuto královnu rád a ctím ji, přesto se na ni snažím pohlížet zdravě kriticky a zajímají mě tak i vlivy, které ji formovaly a mohly se projevovat se v jejích rozhodnutích. Stále jsou to ale především mé vlastní spekulace a můj subjektivní pohled na ni. Přesto mě zajímá pravda a jsem ochoten se k ní přiblížit i přes možné zklamání… Chtěl bych vědět, jaká opravdu byla a jsem si vědom, že se to může výrazně odlišovat od toho, jak jsem si ji vysnil...

[acoma]

Hlavně ji nesmíme blahoslavit.

[Maršálek]

Vypsané prameny máme okopírované a rádi se o ně podělíme. S hanbou přiznávám, že jsme dosud nebyli schopni všechny projít, přestože je jich žalostně málo a prakticky chybí vše do roku 1307.

Jak je to možné?

Jak je možné, že jsme dosud nezpracovali shromážděné dobové písemné zmínky a listiny? Kromě regest, kde je již stručný český překlad obsahu, jsou prakticky všechny v latině či němčině (ve středověké latině a středověké němčině - a na tu jsem v celé projektu zatím prakticky jenom dva). Dosud například neexistuje slovník středověké latiny - AV jej zpracovává cca 30 let a jsou tuším u písmene "L". Středověká latina je sice „snazší“, protože se obejde bez mnoha koncovek a „zjednodušuje“ – ale právě to je mnohdy opět zavádějící. Glosář středověké němčiny je také poměrně mladý a vyhovuje spíše požadavkům novověké němčiny. Samozřejmě není ani zdaleka vyčerpávající. Překládat navíc listiny bez znalostí souvislostí je krajně zavádějící - většina z nich se totiž odvolává na jiné (předchozí privilegia, události, další listiny konfirmující tyto, atd.). Regesta sice usnadňují další práci svým stručným překladem obsahu, ale pro nás je důležitý celý text.

[elizabeth]

... Chtěl bych vědět, jaká opravdu byla a jsem si vědom, že se to může výrazně odlišovat od toho, jak jsem si ji vysnil...

Sny jsou naprosto regulerni a jsou povoleny. A to, ze se chces presvedcit, zda jsou pravdive, je nanejvys chvalyhodne. Me sny jsou podobneho razu, ac tykaji se statecneho muze, chut po vedeni jaky skutecne byl, by nechybela, ale mnohdy v realite clovek narazi i na nepochopeni. Tak... Nechcete to prelozit?

[Maršálek]

Sny jsou naprosto regulerni a jsou povoleny. A to, ze se chces presvedcit, zda jsou pravdive, je nanejvys chvalyhodne. Me sny jsou podobneho razu, ac tykaji se statecneho muze, chut po vedeni jaky skutecne byl, by nechybela, ale mnohdy v realite clovek narazi i na nepochopeni. Tak... Nechcete to prelozit?

Myslím, že tohle není třeba překládat. O tom, jací někteří muži byli svědčí verše jednoho z nich, urozeného pána, který se podepisoval rytíř Dinis - krále Portugalska. Byl současníkem Jindřicha z Lipé a ve své zemi proslul neméně. A ani jemu nebylo hanbou zpívat veřejně na hostinách paní svého srdce:

Že ji mám rád, proto od ní moc nechci,
kdo miluje, na sebe nemyslí,
vždy dobře vím, kam dospějí ty věci,
a k čemu je ta kořist pro smysly,
těšit se z toho, pod čím ona padá,
to není láska, kdo to po ní žádá,
ten nemá její dobro na mysli.

Však to, co není, ale být by mohlo,
kdyby mně kvůli začala si přát,
pak by mi asi pranic nepomohlo
a chtěl bych víc, než mohla by mi dát,
když oběma by totéž přišlo vhod,
jakým právem bych to měl odmítnout,
bylo by bláznovství to nežádat.

A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vnucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.

Kdo slouží věrně, lásku nenutí
k ničemu, co jí není po chuti,
zrada to je lásce se vnucovat.
To řekne každý, kdo má vskutku rád.

[Tekla]

Z těch veršů soudím, že se toho mnoho i po těch staletích ve vztahu mezi mužem a ženou nezměnilo... bohužel... asi je to pořád stejné - semtam se najdou osvícení muži, kteří si to uvědomí, ale většina ...

[Maršálek]

Z těch veršů soudím, že se toho mnoho i po těch staletích ve vztahu mezi mužem a ženou nezměnilo... bohužel... asi je to pořád stejné - semtam se najdou osvícení muži, kteří si to uvědomí, ale většina ...

Nu sem tam - tohle byl panovník, tedy vzor. Co je dobré pro krále, je dobré i pro rytíře. Že já vás potrestám a hodím sem svou studii o kurtoazii
Obecně lze konstatovat, že to aby se muži chovali dvorně jste si vynutili vy, ženy. Takže na tom pracujte dál

[Ryksa]

Smažte vše!