Hroznatovci

[Simplex]

---V nedávno vydaných Dějinách Kladska byl tamější kastelána Hroznata (1169) ztotožněn s Hroznatou Crispem (SU I, s. 26, č. 43. a 44). Jenže Heinrich Appelt pouze cituje listiny z roku 1169, ve kterých je kastelán Hroznata uveden, avšak bez příjmí (zastarale přízvisko). Takže to v lepším případě můžeme považovat za tvrzení autora této části (M. Cetwiński), které ovšem nijak nezdůvodnil. Identitou kastelána se zabývá hned několik hypotéz, avšak nikdo další ho nespojuje s Crispem, pokud si vzpomínám. Peruckými bratry se zabýval T. Velímský a z toho mála co víme, snad vyplývá, že starším byl Měšek, který se jako první objevil v pramenech a pravděpodobně zemřel v mládí. U Hroznaty Crispa se předpokládá, že se narodil zhruba kolem roku 1150, ale ztotožnění s kladským kastelánem by posouvalo jeho narození přinejmenším o desetiletí hlouběji. Protože tak důležitý a výnosný úřad se dával za zásluhy a je těžko představitelné, že by ho získal náctiletý mladíček, byť z významného rodu, který byl dlouhodobě spojen s Vladislavovci. V této souvislosti nepovažuji za podstatné, že T. Velímský ve shodě s J. Žemličkou ztotožňuje kladského kastelána se jménem neznámým otcem peruckých bratrů.
---M. Cetwiński dále na základě falza vročeného do roku 1169 tvrdí, že byl Hroznata Crispus donátorem rajhradských benediktinů. Jenže to listina neuvádí a pokud by nahlédl do diplomatáře, tak by zjistil, že kladský kastelán Hroznata figuruje pouze mezi svědky (CDB I., č. 247, s. 219). Falzem se zabývalo více autorů, kteří se věnovali břevnovským falzům, možné záhadné církevní fundaci ve Střelné a souvisejícími majetkovými spory.

Appelt Heinrich: Schlesisches Urkundenbuch. Bd. 1: 971-1230, 1963, s. 26.
Kolektiv: Kladsko, proměny středoevropského regionu, Historický ústav AV ČR 2012, s. 52.
Wihoda Martin: Klášter panny Marie a svatého Jiří ve Střelné, Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti, NLN 2011, s. 138-144.
Velímský Tomáš: Česká nobilita doby Hroznatovy, od družinných elit raného středověku k vrcholně středověké pozemkové šlechtě, Jimi země česká stála, NLN 2023, s. 150-153.
Šrámek Josef: Rajhradský klášter jako enigma moravských středověkých dějin, VVM 1/2014, s. 50.

[Ježek]

Žemlička to řeší takto

hroznata.png

Žemlička, Josef: Rod, rodina a příbuzenstvo Hroznaty Tepelského: (k otázce fyzické kontinuity české šlechty). In: Západočeský historický sborník. Plzeň : Státní oblastní archiv v Plzni 4, (1998,) s. 5-39.

[Simplex]

---Ježku, myslím, že se každý bavíme o něčem jiném. Já jsem nereagoval na J. Žemličku, ale na M. Cetwińského.
Žemlička to zaprvé řešit nemusel, protože ty Dějiny Kladska vyšly až roku 2009 a předtím nikdo kladského kastelána s Hroznatou Crispem neztotožnil. A zadruhé před tebou nikdo a nic z jeho hroznatovské studie nezpochybnil. Očekával jsem, že na to bude reagovat, ale to se nestalo. Což je škoda, protože by bylo zajímavé vědět, co by Žemlička po čtvrtstoletí od publikování změnil i když pro něj to byl především modelový příklad a dál se tím nezabýval. Žemličkova hypotéza byla přece postavena i na tom, že kladským kastelánem byl otec peruckých bratrů. Což bylo velmi nápadité řešení, protože tím najednou vysvětlil nejen, jak se Vojslava ocitla v Krakově, ale i původ jména jednoho z peruckých bratrů a nebylo to v rozporu s legendou. Což bych považoval za nejmenší problém.
---Já jsem si naivně myslel, že H. Appelt objevil jakýsi slezský papír (třeba i falzum), který české bádání nezná a v němž je uvedeno, že oním kladským kastelánem byl Hroznata Crispus. Jenže to se nestalo a M. Cetwiński si to prostě vymyslel, a ještě se odvolává na Heinricha Appelta. Nemluvě o jeho tvrzení, že by Crispus donátorem Rajhradu ...

[Ježek]

Jasně, nějak to popletl Cetwiński

[Simplex]

Ježku,
mám otázku na latinu. Při Xtém čtení českého překladu Hroznatovy závěti, mě napodlo jestli nebyla Vojslava roku 1197 vdova? Tedy alespoň český překlad takový výklad přinejmenším umožňuje, tak mě zajímá jestli to tak vyznívá i v latině?

2023-12-08_144535.jpg

[Ježek]

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.

[Simplex]

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.

I tak díky Ježku,
mě jde vlastně pouze o vyznění věty, která je v českém přkladu napsaná kurzívou. Protože to může znamenet, že Vojslava byla už v době sepsání závěti vdova.

[elizabeth]

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.

Překlad "Soror mea, quae...possideat;..."
Má sestra, která je v Polsku, kdyby přeživši manžela chtěla znovu navštívit rodnou zemi, dokud bude vdovou, nechť drží Chotěšov se vším, co k němu přináleží;...

Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale uniklo to mé pozornosti, dokud mě Ježek neoslovil přímo na Messengeru...

[Simplex]

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 4&page=336 řádky 19-22.
Nerozumím tomu "si marito superstes natale solum revisere voluerit," @elizabeth, dál tam jsou podmínky, že dostane majetky, jen když zůstane vdova a nevdá se.

Překlad "Soror mea, quae...possideat;..."
Má sestra, která je v Polsku, kdyby přeživši manžela chtěla znovu navštívit rodnou zemi, dokud bude vdovou, nechť drží Chotěšov se vším, co k němu přináleží;...

Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale uniklo to mé pozornosti, dokud mě Ježek neoslovil přímo na Messengeru...

Děkuji a nevím proč se omlouváte, není to přece Vaše povinnost. Sice to není pro příběh Hroznaty nejpodstatnější, ale díky Vašemu překladu + dalším okolnostem je pravděpodobné, že v době sepsání závěti Vojslava ještě vdovou nebyla.

[Simplex]

Ježku,
můžeš se mi prosím podívat na přklad následující věty? Překlad závěti v knížce o chotěšovském konventu od K. Dolisty tam vůbec nemá, že se o Juditu má postarat tepelský opat do konce života!
Kubín-Blahoslavený Hroznata

judita-závěť.jpg

K. Dolista-Chotěšovský klášter

judita-dolista.jpg

[Ježek]

Ježku,
můžeš se mi prosím podívat na přklad následující věty? Překlad závěti v knížce o chotěšovském konventu od K. Dolisty tam vůbec nemá, že se o Juditu má postarat tepelský opat do konce života!
Kubín-Blahoslavený Hroznata
judita-závěť.jpg
K. Dolista-Chotěšovský klášter
judita-dolista.jpg

Kubín to má dobře, je to tam, "ad finem vitae sue".

[Ježek]

Který Hroznata daroval litoměřické kapitule újezd Čáslav?

Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť

Nejúplnější údaje jsou v pamětním spisku, v konfirmaci Přemysla nejsou, ve falzu je druhá polovina

Text přípisku: Ze vsi Desekrypy byl darován jakýsi člověk jménem Zlaton se syny a bratrem k právu téhož kostela. A to vysvědčují hrabě Blag, Matúš, Petr, Dama, Zuda, Sbor, Svojata, Turdmir, Krivec, Jan číšník, Zasin, Buda, hrabě Zagor a Krec vladař. Jména poddaných, kteří jsou z tohoto hradu: Gosten, Idzenik, Otaša, Maur, Malý, Dobrák s bratrem Bozenem, Bic, Sud. Tyto věci byly pak z vůle Kristovy přidány:… dal otcovský statek, Hroznata újezd Čáslav, vévoda Jindřich zemi v Lahovicích, kterou mu dal Zdeslav. Guclin dal zemi v Pokuticích. Pavel dal jest (v) Ploškovicích zemu, Vlah dal jest Dolas zemu Bogu i svjatému Scepánu se dvema dušníkoma Bogucov a Sedlatú (odtud)

Přeložené to je v zásadě správně, comes by šlo i jako kastelán. A dál začínají problémy. Vévoda Jindřich může být syn Vladislava I. (+ po 1169), ale i jeho syn Jindřich Břetislav, jiná možnost ani nepřipadá v úvahu. Zajímavé je, že Lahovice (jsou to ale ty u Prahy?) získává od Zdeslava, tedy šlechtice. Guclin není nikde jinde doložen. Zmiňovaní dárci mohli dát Litoměřicím majetky plus minus ve stejné době, ale ne nutně.
Předchozí svědečná řada může být z jiné doby, když ji falzum nezmiňuje.

[Simplex]

Újezd Čáslav mě pochopitelně zájímá kontinuálně, ale mám to chápat tak, že už neplatí, co si k tomu napsal ve Vilémovi?
Nemusel si to rozepisovat, protože o těch listinách stále platí co kdysi napsal G. Fridrich a co se vždycky uvádí v souvislosti s litoměřickou kapitulou. Detailněji než Fridrich to už asi nikdo nerozebere a ta studie stále stojí za přečtení. Už Palacký napsal, že se to muselo stát po roce 1140, kdy se objevil první přemyslovský JIndřich a já se z vícero důvodů přikláním, k tomu, že k donaci došlo za něj.
O zakládací listině kapituly litoměřické-Friedrich Gustav; Rozpravy 2,9,1901
Litoměřická kapitula : 950 let od založení, 2007

liták.jpg

Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice?

lahovice.jpg

Prvním ztotožněným Zdislavem je opět už od Palackýcho syn Blaha I. a otec stejnojmenného litoměřického kastelána Blaha II. U Blahovců patřil Zdislav k rodovým jménům a používali ho hojně až do konce 13. s.

zdislav.jpg

Ono ale nejde pouze o to, který Hroznata byl donátor, důležitý taky je, kde ten újezd vzal?
Podle mě má pravdu T. Velímský, když předpokládá, že otec peruckých bratranců Hroznaty Tepelského byl ústeckým kastelánem a díky tomu získal v okolí pozemkouvou základnu. Takže ať už se jmenoval jakkoli, není totožný s kladským kastelánem Hroznatou, kterého potřeboval Žemlička jako most do Polska. Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo bý sice vnímámo jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či Děčínu to byl hotovej žebrákov. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.