Rod erbu dvou zkřížených mečů - Tluksové z Buřenic; z Mečkova; z Vrábí

[Ježek]

V souvislosti s jiným výzkumem bych si rád ujasnil genealogii rodu, který pečetí dvěma kříženými meči v červeném (resp. i černém poli - z Vrábí).

Tluksové
Vladycký rod používající posléze druhé jméno Tluksa (Tluxa) usazený na Vysočině, v literatuře nejčastěji podle predikátu z Buřenic. Poměrně rozvětvený rod se dále píše podle Božejova, Čechtic, Vokova. První známý příslušník roku Bušek získává v roce 1327 od Jana Lucemburského hrad Kámen.
V Hořepníku po většinu 14. století mají polovinu městečka a patronátu, v různých momentech vlastnili hrady Janštejn, Rokštejn, městečko Pacov a jiné.

Nejslavnějšími členy rodu byli Václav Králík z Buřenic, olomoucký biskup 1412-1416, dále Zdeslav Tluksa z Buřenic a jeho bratr Kuneš, kteří byli za husitství purkrabími na Karlštejně.

tluksové.JPG

Rodokmen podle Sedláčka

p168-06-omf0713.png

Garkisch, Miloš - Zdeslav Tluksa z Buřenic, karlštejnský purkrabí v době husitských válek. Středočeský sborník historický / Praha : Státní oblastní archiv v Praze Sv. 36, (2010), s. 22-43.
https://korene.webnode.sk/morava/vysocina/tluksa/
http://www.historie.hranet.cz/heraldika ... 61-088.pdf
https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl ... 2018-1.pdf

Vladykové z Vrábí
Poprvé se mají na Vrábí připomínat v roce 1360 - Rynart a Albrecht,
V pozdějších pramenech se uvádějí jako Tluksové z Vrábí, je otázka, zda to jen není vedlejší větev tohoto rodu.

"Vrábští z Vrábí byli starou vladyckou a později panskou rodinou, která pocházela ze vsi Vrábí u Brandýsa nad Labem. V druhé polovině 15. století se Vrábští rozdělili na dvě větve. První sídlila ve Vrábí, které vlastní až do roku 1547, kdy jim za účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo vlastnictví změněno na manství. Protože však následující potomci Jana Vrábského odmítli složit manskou přísahu, bylo roku 1571 panství prohlášeno za odumřelé. Tato větev Vrábských vymírá koncem 16. století. Druhá větev rodu držela od roku 1640 Čimelice, kde seděl Jan Tluksa z Vrábí. Tato větev se však brzy dělí na odnož mladějovickou a drahenickou. I tato větev vymírá po meči koncem 18. století."

https://biblio.hiu.cas.cz/records/3b4b0 ... f2b584507d

Vladykové z Mečkova
První Jeník z Mečkova (jméno vsi podle erbu?) se připomíná v roce 1321 . Jeho stejnojmenný potomek v roce 1411 prodává zboží v Mečkově, Nedanicích a Čihově, 1420 je husitský hejtman v Prachoticích, 1426-1431 v Litomyšli, později je na Valdeku. Jeho potomci sídlí například na hradě Bradlec.

Helena Znamenáčková: Jeníkové a Bradlečtí z Mečkova: Vzestup a pád rodu se zkříženými meči v erbu
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopi ... =25&t=2343

[Ježek]

Erb v černé variantě a predikátem Božejov je zobrazen v erbovní galerii na hradě Lauf

Lauf17.jpg

Růžek listinu z roku 1327 (RBM III, č. 1285) vykládá jako léno hradu Cheb, zároveň u těchto vladyků nezná žádný přímý vztah ke Karlovi (Růžek, Česká znaková galerie, s. 233)

[Simplex]

Část literatury dosud uvádí jako prvního držitele Buřenic Rapotu (1279), který měl navíc patřit mezi deset purkrabí Pražského hradu.
Dehtářský a textilní výrobní areál v zázemí středověkého městečka Lukavce – příklad vrcholně středověké kolonizace na Vysočině, 2023
https://journals.phil.muni.cz/archaeolo ... view/37570
Což je omyl, protože v RBM sice stejnojmenný pražský kastelán figuruje, avšak bez predikátu ( RBM II., s. 1394).

rapota, rbm II., s. 1394.jpg

Odkazují přitom na V. Kuthana, jehož knihu o jihočeské architektuře nemám (Buřenice - s. 189, 226, 229) a publikaci A. Merhautová o raně středověké architektuře, která to neuvádí (Buřenice – s. 102). Jenže původcem asi bude Sedláček, který to tvrdí v Místopisném slovníku na s. 84, avšak v příslušném dílu hradů (XII., s. 203) už Rapota nefiguruje.

místopisný-sedláček-buřenice.jpg

hrady 12-buřnice.jpg

S predikátem z Borčovic zmiňuje Rapotu L. Jan, jak ve studii o deseti purkrabích pražského hradu, tak v pozdější monografii Václava II., aniž by ho řadil k nějakému rodu.
Jan Libor: Deset purkrabích na dvoře Přemysla Otakara II., 2008, s. 81-83.
Podle J. Boukala byl ale příslušníkem rodu z Říčan, což má dokládat pečeť, kterou u Sedláčka skutečně najdeš (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4). Takže nepřekvapí, že ke stejnému závěru dospěl už předtím M. R. Pauk ve studii o Ondřejovi ze Všechrom. Boukal i Jan shodně konstatovali, že poloha oněch Borčovic je neznámá, což se alespoň prozatím nezmněnilo.
Boukal Jan: Páni z Říčan do roku 1420, studie k počátkům rodu erbu trojlistu ,2022, s. 17.
Pauk M. R.: Mechanizmy tworzenia elity dworskiej w dobie ostatnich przemyślidów. Najwyższy komornik Andrzej z Všechrom i jeho krąg, 2008

[Simplex]

Jen pro doplnění přidávám pečeť Rapoty z Borčovic (Atlas erbů a pečetí, díl V., s.359, č. 4), kde skutečně říčanský trojlístek je, jen se musí trošku hledat.

rapota-malý.jpg