Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

Šlechtické rody i jednotliví šlechtici. Šlechtická kultura, heraldika, genealogie, ...

Moderátor: elizabeth

Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3937
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

Nový příspěvek od Ježek »

Vladykové z Ředhoště, erbu dvou seker, podle Pilnáčka (Staromoravští rodové, s. 395)
zredhště.png
, odvození nejspíše od vladyků z Bystřice na Olomoucku, kteří se objevují v poslední čtvrtině 13. století. Ale zas tam je to jméno Bořita ...
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3937
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

Nový příspěvek od Ježek »

Katalog k CDB uvádí pro 30. X. 1293 v Archivu Pražské metropolitní kapituly : "Privilegium de bonis Hermanni, filii Hroznate, datis in restaurum episcopatum pro Sbraslaw. "
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 3937
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 39 times
Been thanked: 13 times

Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

Nový příspěvek od Ježek »

Simplex píše: 15 bře 2023 07:57 před nedávnem se martinické tvrzi věnovala Darina Vnoučková (Hmotná kultura tvrze v Martinicích u Votic 2021), která navázala na svoji předešlou práci (Středověké kostely na Benešovsku v sídelních souvislostech). Autorka se pochopitelně věnuje i držitelům tvrze a vyvrací některé v literatuře neustále tradované omyly, včetně spojení s rodem ze Ředhoště i pozdějšími Bořity z Martinic a vysvětluje, jak k tomu došlo. Držitele Martinic, které známe asi od roku 1318 s Kounici vůbec nic nespojuje, počínaje erbem a konče tzv. rodovými jmény. Podle autorky získali pozdější Bořitové predikát podle Martinic u Březnice a v pramenech se objevují až od přelomu 14. a 15. století.
Jaroslav HONC, Martinický velkostatek Smečno a jeho nejstarší urbář, SSH 4, 1969, s. 82
martinicové.png
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Rytíř
Příspěvky: 173
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 9 times

Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

Nový příspěvek od Simplex »

Ježek píše: 09 bře 2023 11:17 Máme tu víc větví, aniž by bylo jasné, kde se vzali. Tím spíše, že Vilém z Pulína nejspíš nebude univerzální předek, když se Bořitové objevují jen krátce později.
---Z časového hlediska by sice mohli být Vilém z Pulína a jeho brácha Oldřich předky všech větví Kouniců, ale nepovažuju to za pravděpodobné. Dokonce by za určitých okolností stihli být i otci velmože Uže. Oldřichovo jméno se u jiných větví vůbec neobjevuje, takže patrně nestál u zrodu žádné a tím univerzálním praotcem by pak musel být Vilém. Tedy pokud nezapojíme další možné praotce, jako je např. Rudvík. Jméno Oldřich patřilo mezi oblíbené, ostatně stejně jako Heřman + Vilém, avšak taky je možné, že ho do rodiny přinesla jejich matka. Pak by starší Vilém obdržel „tradiční“ rodové jméno, které se objevuje snad u všech větví.
***Taky je otázka, kdy se vlastně Vilém narodil? Myslím, že horní mez pro jeho narození představuje rok 1150 a i za souhry příznivých okolností, by si musel činit. Pokud po vpádech do Rakouska (1176) vykoupil své hříchy založením kláštera, musel mít na událostech podstatný podíl, aby si ho církev všimla. Pochopitelně i odpovídající majetek, jinak by nemělo cenu mu takovou formu pokání ukládat. I kdyby na Moravu odešel jako náctiletý a byl extrémně schopný a k tomu i zdatný kariérista, nějaký čas trvalo, než se prosadil a zmohl. Jen nevím, jestli by v Praze ocenili, kdyby se syn důležitého kladského kastelána přesunul do služeb Konráda Oty. Takže je otázkou zda mohl na Moravu odejít před rokem 1169? I když hlavními soupeři krále Vladislava byli Soběslavovci a tehdy možná nikoho ani nenapadlo, že Konrád Ota jednou zasedne na pražský knížecí stolec.
Považuju za pravděpodobné, že rodina následovala kastelána Hroznatu do Kladska a synové otci asistovali a získávali tak zkušenosti. Taky mohli počítat s možností, že otce jednou nahradí, ale kdyby odešli, tak by se šance zřejmě výrazně snižila. Předpokládám, že z Čech odešel až po smrti otce a oženil se na Moravě, až když se stal výhodnou partií. Ale nemusel odcházet do neznáma, mohl mít na Moravě jakéhosi dobře postaveného příbuzného. To, že jednotlivci/rody operovali v rámci celého přemyslovského panství, už snad dnes nikdo nezpochybňuje a určitě to fungovalo i jako vnitřní exil, který byl vždy po ruce. Líbí se mi raně novověká formulace: „Do Moravy utekl, však on se vrátí ...“
+++Moravská „stopa“ může vést pochopitelně k Rudvíkovi, který se ve službách brněnsko-znojemských knížat Konráda + Vratislava podílel na přepadení biskupa Jindřicha Zdíka. Pokud se v pramenech objevil roku 1145, mohl být klidně Vilémovým strýcem. Navíc spojení Rudvíka s Rudíkovem mi připadá méně problematické nežli Puly s Pulínem. Když navíc v „jeho“ Rudíkově později sídlila jedna z rodových větví a v blízkém sousedství se koncentrují „kounická“ toponyma. Je příznačné, že jsem tam nenašel žádné odvozené ze jména Oldřich.
Simplex
Rytíř
Příspěvky: 173
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Been thanked: 9 times

Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova

Nový příspěvek od Simplex »

---V jednom z formulářů biskupa Tobiáše z Benešova (FTB) je mezi pleniteli biskupských statků na Českobrodsku uveden i Hroznatův zeť Ondřej de Bychan. S neztotožněným predikátem je v literatuře spojován Ondřej z Říčan i když podle J. Boukala tou dobou mezi členy rodu žádný nositel jména nebyl. Pokud stejnojmenný zeť skutečně existoval, patrně nebyl z druhého konce království, zvláště když ke sňatku mohlo dojít ještě před mocenským vzestupem Hroznaty z Úžic. Zajímavou možností je, že tímto zetěm byl Ondřej z Dubé/Kavčí hory doložený v letech 1283-1297, který je považován za předka pánů z Dubé (Stará Dubá). Sedláček sice považoval Ondřeje za otce + syna, ale genealogie i této větvě Benešoviců je nejistá, takže možné jsou obě varianty, avšak já se kloním k té první a jednodušší.
• roku 1284 svědčil s predikátem z Kavčí hory(1) mezi Závišovci, kteří uzavřeli příměří se stranou biskupa Tobiáše z Benešova a slíbili věrnost králi
• roku 1297 byl mosteckým purkrabím a úřad mohl získat už koncem 80. let, když pravděpodobně v pravou chvíli změnil stranu
• podle T. Velímského se mostecké purkrabství uvolnilo právě nejpozději koncem 80. let po smrti Dětřicha Spatzmanna staršího, kterého kronikář Ottokar Štýrský považoval za jednoho ze švagrů Záviše z Falkenštejna
---Pochopitelně je hypotéza založená pouze na nepřímých důkazech, avšak vždycky bylo zřejmé, že jen blízké příbuzenství s kterýmsi předním straníkem Falkenštejna přivedlo do jeho tábora tohoto Benešovice. Možná ani nebyl Hroznatovým zeťěm a je lákavé spojit ho příbuzensky s Vilémem z Žichlic/Talmberka, který se určitě neúčastnil závěrečné části povstání. A pak už si můžeme představovat, jak oběma povstalcům zprostředkoval milost Ondřejův příbuzný a biskup Tobiáš z Benešova ...
Sedláček – Hrady 15/102
Boukal J.: Páni z Říčan do roku 1420, studie k počátkům rodu erbu trojlistu, SAZ 1,10,2022, s. 18
Velímský T.: Jimi země česká stála, s. 260-266
https://biblio.hiu.cas.cz/media-viewer? ... 7992b4c528
ondřej z kh1.jpg
2024-02-15_215422.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 2 hosti