Hejda z Lichnova, erb hrábí

[gazan]

Nemáte někdo bližší informace o úplně nejstarších počátcích tohoto rodu ? Snad prvním známým předkem je Přesek z Lichnova, purkrabí v Hradci nad Moravicí od roku 1320.
Jejich erb je podobný, ale ne shodný s Hrabišici. Příbuznost je tedy sporná. Zastávali různé funkce v krnovském knížectví, po roce 1500 zchudli a skončili na svobodném dvoře v Jalubí, kde nakonec ztratili i právo na šlechtický stav.
O sňatcích tří dcer Mikuláše I. z Lichnova dobře vím. Machna si vzala dokonce Jana bohatého ze Žerotína.
Jsou tím příbuzní i s Bruntálskými z Vrbna a dalšími moravskými rody.
To všechno vím, jejich krev mám po přeslici též. Ale marně pátrám po nejstarší historii, tedy před rokem 1320. Přitom Mikuláš II. Opavský musel Přeskovi velmi důvěřovat, neboť ho jmenoval svým zástupcem - přitom pár let před tím na Opavsku došlo k povstání zdejší šlechty.

[Laurentius]

Bohužel se to bude špatně zjišťovat. Může to být původem nějaká nižší služebná šlechta .Ta se mohla uplatnit ve službách opavských vévodů nebo olomouckého biskupství. Pokud tomu rozumím, tak Lichnov patřil ve 13. století pod obvod hradu Šostýn. Je to tak? Na konci 13. století tedy hrabata Jindřicha a Bluda z Příbora. Pak mohl přejít ve 14. století lénem na Fulštejny. Po roce 1347 už ho udělují lénem olomoučtí biskupové.

[Laurentius]

Tak to asi nemyslíš z Lichnova u Frenštátu (tam se uvádí ve druhé pol. 14. století nějaký Pešík), ale z Lichnova u Bruntálu.

Tak ještě citace o Pilnáčka:

"Hejda z Lichnova bylo příjmení moravských vládyk, z kterých r. 1563 seděl na svob. dvoře v obci Jalubí Václav H. z L. (Půh. Olom. XXII. 302). Tito vladykové časem schudli a vládyctvím a znakem opovrhli, provozujíce živnost selskou a -stavíce se k registrám obce Jalubi« , Tak činil Václav Hejda, jehož synové byli četní, z nichž Jura (Jiří) Hejda z Jalubí, maje za časů velehradského opata Ekarta ze Sváben co činiti před loveckým právem na Buchlově, dovolával se svého rytířského stavu, což také dokázal (Kameníček, Sněmy III. 44). Hejdové žili v Jalubí a okolí ještě drahně let a jejich potomstvo žije asi doposud, nejsouc si svého rytířského původu ani vědomo. O bývalém vládyctví Ii. z L. a velehrad. opatovi činí se často zmínka ve spisech Karla st. ze Žerotína (vydaných od Brandla)."

[gazan]

Tak to asi nemyslíš z Lichnova u Frenštátu (tam se uvádí ve druhé pol. 14. století nějaký Pešík), ale z Lichnova u Bruntálu.

Tento zdroj znám. Vskutku se jedná o Lichnov u Bruntálu. Dost se to plete, kupodivu i v relativně vědeckých zdrojích.
Taky si je někteří pletou s knížaty Lichnovskými. Ti s nimi, pravda, měli aspoň něco společného - vdova po Mikuláši II. z Lichnova si vzala předka této knížecí rodiny, a proto ono Lichnovští.
Karel ze Žerotína - pokud se o Hejdech zmiňuje, pak určitě proto, že si Machna z Lichnova a Nové Cerekve vzala Jana bohatého ze Žerotína, jeho předka.

Tak ještě citace o Pilnáčka:

"Hejda z Lichnova bylo příjmení moravských vládyk, z kterých r. 1563 seděl na svob. dvoře v obci Jalubí Václav H. z L. (Půh. Olom. XXII. 302). Tito vladykové časem schudli a vládyctvím a znakem opovrhli, provozujíce živnost selskou a -stavíce se k registrám obce Jalubi« , Tak činil Václav Hejda, jehož synové byli četní, z nichž Jura (Jiří) Hejda z Jalubí, maje za časů velehradského opata Ekarta ze Sváben co činiti před loveckým právem na Buchlově, dovolával se svého rytířského stavu, což také dokázal (Kameníček, Sněmy III. 44). Hejdové žili v Jalubí a okolí ještě drahně let a jejich potomstvo žije asi doposud, nejsouc si svého rytířského původu ani vědomo. O bývalém vládyctví Ii. z L. a velehrad. opatovi činí se často zmínka ve spisech Karla st. ze Žerotína (vydaných od Brandla)."

[gazan]

Mimochodem, víte, že Jan ze Žerotína je předkem současných královských rodin ?
Šlo to přes jeho syna Petra, pak vnuka Viléma, dále Johanku ze Žerotína, jejího syna Hynka Bruntálského z Vrbna, pak na Jiřího B. z Vrbna, jeho dceru Annu Elišku, která se vdala za Jana Bernarda z Kunovic. Jan Jetřich z Kunovic se pak narodil už v německém Stade a udělal slušnou kariéru v zemi Hesen-Kassel.
Chystám se napsat o něm více na toto fórum. Jeho osudy jsou rozhodně zajímavé.
A potomci dvou jeho dcer dnes "sedí" na zbývajících evropských trůnech. O tom se u nás málo ví.

[gazan]

Až teď jsem zjistil, že obrázky, které jsem doposud bral jako autentický erb Hejdů, jsou poněkud nepřesné. Ve dvou zdrojích, na kterých jsem stavěl, jsou hrábě v erbu s pěti zuby a bez rozdvojení v horní části. Což mě dost mátlo, protože ostatní rody s tímto znamením mají hrábě naprosto stejné. Až teď mě napadlo zvětšit si alianční erb Machny z Nové Cerekve a Jana ze Žerotína a pořádně se podívat - a ejhle, hrábě jsou identické s Hrabišici. Jen dole jsou obohaceny o špici.
Takže stejné erbovní znamení. Co se týká špice, napadla mě varianta, že by se mohlo jednat o náznak, že dotyčná větev se křížila s Benešovici, kteří byli na Opavsku rovněž velmi aktivní.
To je ale samozřejmě jen taková hypotéza, kterou nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.

[Laurentius]

Hrabišici používají na nejstarších pečetích hrábě různých tvarů a počet zubů se také liší. Nejčastěji mají 7 zubů. Rozdvojení v horní části také není pravidlem (např. pečeť Boreše z Riesenburka), ale většinou tam rozdvojení je.

[gazan]

Udělal jsem si rodokmen Hrabišiců a koukal, s kým se na Moravě křížili. A myslím, že už jsem na to přišel. Hodně se sblížili s pány ze Švábenic. A ti měli v erbu čtyři zkřížené střely. Takže hrabišické hrábě doplněné švábenickou střelou. I personálně to docela sedí. Společní potomci se totiž pohybovali na severní Moravě, mezi Olomoucí a Slezskem. A Švábenici převzali i křestní jména Hrabišiců, nejspíš proto, že od nich taky dostali relativně slušný majetek. Předpokládám, že vladykové z Lichnova by tedy mohli být potomky Viléma z Náměště ( po otci ze Švábenic, po matce Hrabišic - hrábě + střela ).
A staré písemné záznamy holt nezaznamenávají každého narozeného potomka. S tím už jsem se smířil. Takže člověk si pak musí určité vazby domýšlet podle erbů a dalších souvislostí. Vím, je to na hraně, ale na tom stojí celá historie raného středověku.