Fórum zájemců o historii

Przemysl de Nyestieyky píše:Abych pravdu řekl, tak ani nevím o co autorovi šlo.
Kritika (a už Třeštíka nebo svatováclavské ikony) byla obsahově poměrně plochá > to ke jménu Petra Placáka (když už jsme u toho jména).
Je to poměrně mladý člověk, v životě jsem o něm neslyšel a jeho knížky jsou spíš povídkové (poetické).

Já jsem se s tím jménem několikrát setkala v souvislosti se sdružením nebo snad dokonce maličkou politickou stranou za obnovení monarchie v Čechách.
Bohužel či bohudík si nepamatuji jméno toho štastlivce co by to měl na sebe vzít.
Jinak mě to přišlo jako obhajoba legend, které vytvářely Svatováclavskou tradici - tedy kníže jako mírumilovný světec, mnich, uskutečnující zázraky. Třeštíkovy názory do tohoto schématu nepatří, tak byly pranýřovány. Všimni si té věty - legendy potvrzené mimo jiné Karlem IV. - a z toho vyplývající i když neřečené - jak by o tom mohl někdo pochybovat, když vznikly už krátce po jeho smrti a ještě je povrdil i Otec vlasti.

Je to prostě jeho názor.

Jiøí Motyèka píše:Poprvé po jeho smrti jsem četl v tomto článku kritiku Třeštíkových hypotéz, které vydával za "skutečnosti", od historika Petra Placáka. Ponechávám bez komentáře.

Ten článek je dohromady o ničem; a to jsem jej přečetla třikrát v zoufalé snaze najít nějakou pointu. Kromě současných ideologických klišé jsem nenašla nic.

Jinak se domnívám, že Petr Placák NENÍ historik. Sice o sobě tvrdí, že absolvoval FF CUNI v letech 1992 - 2000, ale jednak nepoužívá žádný titul a druhak jsem nikde nenarazila na jedinou jeho odbornou práci. Což mne poněkud zaráží...

Kateøina_z_Landštejna píše:..Petr Placák NENÍ historik...

Placák opravdu s historikem nemá nic společného... na internetu lze najít jenom nějaké jeho básničky nebo anti-komunistickou angažovanost... to je tak vše.
Ale když ona touha po zviditelnění je tak obrovská že si prostě neodpustil napsat nějakou nejapnou poznámku (za Třeštíkova života by si to člověk Placákova formátu nedovolil) a pak je to sázka na jisto, že bude v internetových vyhledávačích Třeštíkovo jméno v kursu a tak mnozí narazí i na Placák. (Nebo se říká, padla kosa na kámen? )

Ta druhá zábavná polemika... tak si přispěvatelka (andromachee) ani neuvědomila (když mluvila o Ivanovově práci), že už je to nějaká desítka let, co to bylo napsáno...

Przemysl de Nyestieyky píše:

Kateøina_z_Landštejna píše:..Petr Placák NENÍ historik...

Placák opravdu s historikem nemá nic společného... na internetu lze najít jenom nějaké jeho básničky nebo anti-komunistickou angažovanost... to je tak vše.
Ale když ona touha po zviditelnění je tak obrovská že si prostě neodpustil napsat nějakou nejapnou poznámku (za Třeštíkova života by si to člověk Placákova formátu nedovolil) a pak je to sázka na jisto, že bude v internetových vyhledávačích Třeštíkovo jméno v kursu a tak mnozí narazí i na Placák. (Nebo se říká, padla kosa na kámen? )

Já to zkusila obráceně - vyjma toho jalového slohového cvičení mi Placák v souvislosti s Třeštíkem nikde nevyběhl. Cca 7 odkazů. Takže zadat Třeštík a doufat, že se tam někde objeví Placák, to by se synek načekal

Ta druhá zábavná polemika... tak si přispěvatelka (andromachee) ani neuvědomila (když mluvila o Ivanovově práci), že už je to nějaká desítka let, co to bylo napsáno...

Przemysl de Nyestieyky píše:
Ta druhá zábavná polemika... tak si přispěvatelka (andromachee) ani neuvědomila (když mluvila o Ivanovově práci), že už je to nějaká desítka let, co to bylo napsáno...

No právě - ona srovnává knihy, jež asi tedy četla velmi nepozorně, staré desítky let, s nejmodernějšími poznatky i "poznatky". Protože si vůbec neuvědomuje nebo nepřipouští, že tak, jako dogmata existovala dříve, tak i dnes vznikají stále nová. Např. to, že husité byli krvelační vrazi a lupiči, prznitelé panen a žháři, zatímco všichni ostatní byli holubičky bílé, intelektuálně vrkající minnesang.
A to, že Ivanov i Třeštík dokáží polemizovat sami se sebou - proboha, to je právě ukázka odborné velikosti těch lidí!!! Kriticky zhodnotit vlastní závěry a dospět k jiným; kolik z lidí tohle dokáže?!
Také jsem v mládí ráda dělala rychlé a kategorické závěry. Pár facek od života mne to docela rychle odnaučilo

Z Levných knih mám od Placáka celkem kvalitní studii Svatováclavské milenium:
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... =7721#7721

Že by Třeštík vyvracel svoje teorie On napíše vývoj dosavadního bádání, různé názory a ty vyvrací vyvrací myšlenky jiných, které napsal do své knihy ...
Další příklad radikálního, nevyváženého přístupu ...

Rádio na přání http://www.rozhlas.cz/radionaprani/arch ... EDk&p_gt=1

Tak koukám, že to jsou dva roky, co zemřela žena pana Třeštíka. Možná jsou opět spolu, kdož ví...ale ti dva to ví bezpečně

Bertoldus, frater Templi píše:Třeštíkzačal sunout do odborné literaury představu o "středoěvropském modelu" fungování státu., který ovšem Modzelewski, ani nikdo z Poláků ani Gyoerffy ani nikdo z Madarů nepřijal. Pak na něho (Třeštíka) navázal J. Žemlička, jako jeho žák a epigon, a dnes to sune do publika, jako by to byla jediná pravda, byď existují oponentí tohoto názoru. Ve skutečnosti tam jde o dost, protože ty rozporné názoty dokáží vlastně převracet systém fungování starého přemyslovského stát, tak to alespoň z četby chápu.

Tohle by mne zajímalo. Především o co se ty teorie opírají (Kosmovi pokračovatelé, CDB I. a td.)
To se ale Slavníkovců také netýká ...

Ale, no oco se to opírá? to jsou fakticky jen Třeštíkovy vychytávky nápadů jinde, leckde. Ale to bys ho musel znát ...

Bertoldus, frater Templi píše: Ale to bys ho musel znát ...

Jo, tady bude ten problém ...

jasně, ale on je to tak trošku osobní problém, prot ože já němám rád nápady sunuté do obecného povědomí prostřednitcvím sdělovacích prostředků, a to se v jeho případě stávalo. Jeden přítel říkal, a já s tím souhlasím, že on se stal zajatcem či obětí sebe samého.

Po tolika letech se vrátím k Třeštíkovi. Všichni v předchozích příspěvcích v něm vidíme jednoho z největších historiků a velkého popularizátora. Co z něho dnes zbylo? Cituje se? Vydávají se znovu jeho knihy?

Nevychoval si žádného známého a uznávaného nástupce a jeho teorie většinou nejsou buď přijímány nebo zpochybněny (služebné vesnice, středoevropský model) ...

Zajímavou myšlenku měl Lukáš Reitinger - Třeštík byl poslední historik, který byl oblíbeným v médiích, měl ohromnou autoritu u laické veřejnosti, vyjadřoval se k aktuálním společenským problémů a vysvětloval je z hlediska historie. Po jeho smrti jeho místo nikdo tak výrazný nenahradil a historici se namísto komentování současnosti stáhli do ulit minulosti. Třeštíkovo místo ve veřejném prostoru nahradili laici typu Vondruška nebo Daniel Vávra, kteří vykládají historii selektivně k podpoření svých ideologických postojů nebo komerčnímu úspěchu.

Tím obdobím se vlastně moc nezabývám, ale přijde mi, že Třeštík stál dlouhé roky rozkročen jako silný strom nad všemi, kteří by se tímto zabývali - nikdo vedle něj nevyrostl, což mohlo mít své osobní důvody. Přijde mi, že dnes se tím obdobím zabývá více historiků i archeologů a jsou schopni spolu spolupracovat, tím pádem je zde víc názorů, a ne pouze jedna oficiální pravda.

Ten přesah do dnešních dnů s tím může souviset - věřím tomu, že pro historika/archeologa je někdy těžké spojovat veřejně to staré s tím současným, už jen proto, že by mohl odnést negativní reakce různých diskutérů apod. Pro novináře nebo dramaturga nějaké debaty zase může být složité hledat někoho, kdo by se k tématu mohl vyjádřit, a proto sáhne po osvědčeném Vondruškovi. Třeba Jan Klápště je z mého pohledu velmi dobře schopen propojit staré s novým, ale toho kromě odborníků a zasvěcených lidí nikdo moc nezná - a novináři se neptají.

-Knihy se mu sice Ježku nevydávají, ale stačí se kouknout za kolik se ty kdysi vydané prodávají, pokud je vůbec seženeš. A nějaké nové Počátky Přemyslovců asi hned tak někdo nenapíše, taky měl na (nejen) jejich promýšlení za komančů spoustu času, takový "luxus" už dnes nikdo nemá. Navíc jeho knížky vyšly z dnešního pohledu v té nejlepší době a budou dlouho ovlivňovat názory veřejnosti, alespoň té co z jakéhosi důvodu je ochotna vzít je do ruky. A faktem je, že nepsal pouze o historii a díky tomu byl viditelnej pro veřejnost a dostal se do médií.
-Jakýmsi nástupcem se může pro "knižní" část veřejnosti stát Luboš Polanský, až mu v lidovkách vyjde ta připravovaná knížka a je ve věku, kdy ji lze chápat jako vyvrcholení dlouholetého zájmu. A když se kouknu do počítače, co tam mám cca o 10. století, tak to je: Turek, Sláma, Charvát, Profantová a z mladších vyčnívá snad jedině Ivo Štefan. Vlastně nevím o nikom, kdo by se tomu soustavně věnoval, natož publikoval. Díval jsem se kolik je Nadě Profantové a dá se říci, že už to je taky dáma v nejlepších letech a žádná knižní smršť se od ní čekat nedá. Velká Morava je jiný případ, kolem ní se stále někdo motá, ale když budeš potřebovat knížku, tak skončíš zase u Třeštíka. Středoevropský model sice dožívá, ale díky knížkám Josefa Žemličky tu bude hodně dlouho. Konkurencí můžou být monografie jednotlivých panovníků, ale nezaznamenal jsem, že by se nějaká chystala. A Václav II. Libora Jana je taky shrnutí cca třiceti let zájmu a publikování jednotlivých studií.
-Často je ve veřejném prostoru vidět a za historika vydáván Kosatík, i když to je v lepším případě publicista a v databázi HIU nemá jedinej článek, to už je mi sympatičtější Padevět. Podle mě ale není nic horšího než filozofující ekonom Sedláček, ten o historii neví nic, ale pořeší to od Sumerů po budoucnost. Takže to zachraňuje egyptolog Bárta a ten je poslední doubou a díky okolnostostem všude.
Třeštík prý měl kladný vztah k moderním technologiím, takže možná zemřel příliš brzy, třeba by dneska zářil na sociálních sítích.

Souhlas v tom, že dnes už takové velké přehledové monografie, které napíše jeden člověk nevychází, Třeštík, podobně jako Žemlička nebo Šmahel mohli vycházet z toho, že měli 30 let na to, aby vytvořili ucelený příběh nějakého období. Žemličkovi za komunismu sice vyšlo dost důležitých studií, ale žádná monografie (Přemysl Otakar je myslím rok 1990), Třeštík byl vůbec v nepřízni režimu. Až po revoluci měli možnost vydat shrnující knihy v dobrých nakladatelstvích. Vyšla jim na to doba, dnes se věda dělá pomocí nomádských grantů, hodnoceny jsou dobře dílčí studie z dílčích projektů, na úkor monografií (jiná věc jsou kolektivní monografie jako výstupy projektových týmů). Na monografii chce třeba 5, 10 let, granty jsou většinou od 1 do 3 let. Prostě vydali knihy v době, kdy byla svoboda názorová i svoboda financování.

Turek, Sláma, jsou dneska spíš jen položky, který se citují na základě mánie shrnout v úvodu veškeré bádání k tématu, myslím, že mají už málo co nabídnout. A myslím, že podobně je na tom Třeštík, ještě s tím, že ty jeho knihy jsou strašně překombinované (ty jeho teorie jsou takové důkazy kruhem - ale kruhem strašně velkým) a mizerně se čtou.

K raném středověku třeba ještě archeolog Lutovský.

Veřejnost plete vědce, který se věnuje vědě s popularizátorem vědy. Ideálně by se to mělo prolínat, ale Kosatík je publicista, který popularizuje (já ho velmi rád čtu, jsou to dost přesné dramatizace.

Třeštík a moderní technologie znamenalo, že jako jeden z prvních historiků si pořídil (už vlastně dost stár) počítač, hrál hry, měl vlastní web, kde kromě svých článků se věnoval i programům pro historiky (já si pamatuju nějaký organizér, který jsem tehdy také měl). Jak by to bylo dál v éře sociálních sítí, nevím.