Bitva u Kolína 1757

pravěk, starověk, novověk, moderní období

Moderátor: Ježek

Brenon
Panoš
Příspěvky: 56
Registrován: 30 lis 2023 07:55
Has thanked: 38 times
Been thanked: 12 times

Bitva u Kolína 1757

Nový příspěvek od Brenon »

Kdyby se sestavoval žebříček nejvíce nedoceněných bitev svedených na našem území, mohla by bitva u Kolína směle aspirovat na první místo. Zatímco o bitvě u Sudoměře nebo na Bílé hoře slyšel v Čechách každý, v případě bitvy u Kolína by asi jen málokdo věděl, kdo proti komu bojoval, kdo vyhrál a proč se vlastně bojovalo. A přitom se kolínský střet svým významem těm nejvýznamnějším bitvám vyrovná.
Bitva svedená v roce 1757 byla součástí tzv. sedmileté války, do níž se zapojila skoro celá Evropa. Dokonce se válčilo i v Severní Americe a v zámořských koloniích, takže konflikt je někdy označován jako nultá světová válka.
Bitvu u Kolína svedla rakouská armáda pod velením maršála Leopolda Dauna s pruskou armádou, kterou vedl král Fridrich II. Šlo o nejkrvavější střetnutí sedmileté války, v němž zahynulo 23 000 mužů. A v bitvě nešlo o nic menšího, než o příští osud českých zemí, které hodlal Fridrich II. v případě úspěchu připojit k Prusku. Přesně tak, jak to již předtím učinil se Slezskem.
Prusové na podzim roku 1756 překročili české hranice a dvakrát se úspěšně střetli s habsburskou armádou. Bylo to v říjnu 1756 u Lovosic a v květnu 1757 u Štěrbohol. Po druhém vítězství, které bylo drtivé, Prusové oblehli Prahu a začali ji ostřelovat z děl.
Situace před kolínskou bitvou byla pro Habsburskou monarchii tristní, vlastně se ocitla na pokraji kolapsu. Rakouský maršál hrabě Brown, těžce zraněný u Štěrbohol, na smrtelné posteli řekl, že pokud Marie Terezie ztratí Prahu, bude muset brzy utíkat i z Vídně.
Marie Terezie měla už jen poslední rezervní armádu. Její vedení svěřila Daunovi a vyslala ho do Čech na pomoc Praze. Chtěla po něm ráznou akci, ale Daun, posměváčky u dvora zvaný "Váhavec", postupoval obezřetně a vyvaroval se bezhlavého útoku. Pro místo střetu si vybral okolí Kolína. Byl to kraj, kde dříve absolvoval vojenské cvičení, a který proto výborně znal.
Fridrich byl v mnoha ohledech pravým opakem Dauna. Vyznával rychlou, útočnou a agresivní válku, při níž byl schopen okamžitě reagovat na neustálé změny situace. Pruský král byl také plný sebevědomí, neboť dosud nepoznal v regulérní bitvě hořkost porážky. Vyrazil od Prahy se zhruba 34 000 muži ke Kolínu. Daun velel přibližně 54 000 mužům.
Rakušané byli nejen silnější, ale zaujali i skvělé pozice. Daun v kolínské rovině obsadil tři vrchy o výšce zhruba 330 metrů - Křečhoř, Přerovský vrch a Vinný vrch. Útočící Prusové tak museli nejen zdolávat krátké, avšak prudké kopce, ale navíc pořádně neviděli na rozložení protivníkových oddílů nahoře. Ani sám Fridrich před bitvou nenašel vhodné místo, kde by měl výhled na celé bojiště.
Bitva se strhla 18. června, po celý den bylo vedro více než 30 stupňů. První šarvátky se odehrály už v půl šesté ráno, ale plnou silou se bitva rozhořela kolem druhé hodiny odpoledne. Prusové útočili a po celou dobu si udržovali iniciativu, Rakušané se ale přes dílčí ztráty pozic drželi dobře. Bitva tak byla několik hodin na vážkách.
Rozhodnutí padlo kolem šesté hodiny večer. Fridrich se pokusil o překvapivý manévr, kterým by protivníka zaskočil. Na pravém křídle Rakušanů provedl tzv. útok nakoso, tedy ze strany, čímž by roztaženou rakouskou linii rozboural. Daun ale v tu chvíli prokázal, že volba Marie Terezie postavit ho do čela armády byla šťastná. Fridrichův manévr dopředu předpokládal a na útok Prusů odpověděl přesně provedeným protiútokem oddílů připravených právě pro tuto situaci. Daunův tah byl tak precizní, že vešel do knih o vojenském umění.
Rakouský maršál hned na to vyslal proti Prusům více než 30 eskadron jezdectva. Rakouští jezdci spolu se spojeneckými Sasy prolomili pruské pozice, Fridrichovu pěchotu obklíčili a během 20 minut bez milosti zmasakrovali. Bitva tak byla rozhodnuta, osamělé jednotky Prusů sice bojovaly ještě do osmé hodiny večerní, ale to jen proto, že jim nikdo neřekl, že bitva je ztracená a většina přeživších Prusů prchá na sever.
Bitva u Kolína má i svůj výrok, jenž vešel do historie. Postaral se o něj rozzuřený a frustrovaný Fridrich, který na své utíkající vojáky vztekle vykřikl: "Kanálie, to chcete žít věčně?" Na což mu jeden z prchajících vojáků vtipně odpověděl: "Za těch pár grošů (žoldu) toho bylo až dost, Fricku!"
První Fridrichova prohra v regulérní bitvě také ukázala královu hysterickou stránku osobnosti. Po úprku do 30 kilometrů vzdáleného Nymburka seskočil na náměstí z koně, usedl k prázdnému stánku některé z místních trhovkyň a - rozbrečel se.
Vítězství Dauna u Kolína bylo v Habsburské monarchii mohutně oslavováno jako „znovuzrození monarchie“. Nepochybně šlo o zásadní okamžik, především pro Čechy a Moravu. Marie Terezie neměla už žádnou jinou armádu a v případě porážky by Prusové měli volnou cestu na Vídeň. To by pravděpodobně vedlo k uzavření příměří, ve kterém by Marie Terezie ztratila země českého království. A české země by se v militantním Prusku ocitly ve zcela jiném společenském, politickém, kulturním a náboženském prostředí.
Myslím, že už jen proto bychom si my Češi měli bitvu u Kolína připomínat jako důležitý okamžik naší historie.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot a 0 hostů