7. křížová výprava

[Laurentius]

Filip z Montfortu bol po mamke predsa Ibelin tiež, nie ?

No jo vlastně. Už jsem to zase zapomněl . Byl synem Guye a Heloise z Ibelinu, dcery profláknutého Baliana z Ibelinu.
Co to byla vlastně ta válka sv. Sabu? Pokud tomu rozumím, tak se tu pohybují v době 7. křížové výpravy hrabě Jan z Jaffy, Jan z Arsufu a Jan z Bejrůtu. Ti jsou všichni také Ibelinové? Pak tu jsou kyperští Vít a Balduin z Ibelinu, aby nebylo Ibelinů málo.

[Laurentius]

Také u 7. křížové výpravy u vyprávění Joinvilla narážím často na jméno jižanského pána Oliviera de Termes. Tak jsem dal jeho krátký profil do tématu o Albigenské křížové výpravě.
Olivier de Termes se na 7. křížové výpravě osvědčil a je dokonce označován za vůdce sboru rytířů z Languedocu. Bohužel Joinville neuvádí další pány z Languedocu, ale ti asi celé roky tvořili jednu jednotku. Rozdělení do sborů podle kraje původu pánů bylo celkem obvyklé. Joinville třeba byl senešalem Champagne a vedl rytíře ze Champagne.

[Robert]

Co to byla vlastně ta válka sv. Sabu? Pokud tomu rozumím, tak se tu pohybují v době 7. křížové výpravy hrabě Jan z Jaffy, Jan z Arsufu a Jan z Bejrůtu. Ti jsou všichni také Ibelinové? Pak tu jsou kyperští Vít a Balduin z Ibelinu, aby nebylo Ibelinů málo.

Myslím, že väčšina z nich Ibelinmi bola. Jan z Bejrútu, bol asi syn veľkého Jana (I.) z Bejtútu, s ktorým si nevedel poradiť ani cisár Fridrich II. Hohenstaufen, a viedol outremerskú opozíciu proti cisárovi. Fridrichových správcov na Cypre porazili dokonca vojensky. Jan z Jaffy bol asi tým známym právnikom, čo je samo o sebe dosť kuriózne, keď v stredoveku je gróf, známy pre svoju intelektuálnu odbornosť, že....
No a vojna sv. Sabu bola občianska vojna, ktorá vypukla v Akre v 1256. Išlo o vyostrenie konkurenčného boja Benátok a Janova, ktorý prerástol do ostrého konfilktu. Pri Akre bol kopec Montjoei, ktorý patril janovčanom. Na vrchole bol kláštor sv. Sabu, na ktorý si robili nároky obe komunity. V jedno pekné ráno sa janovčania vyrojili a kláštor obsadili, a keď už boli "rozbehnutí" stihli vyplieniť a čiastočne zdemolovať aj benátsku štvrť.... . Akru riadila konúna zložená zo zástupcov všetkých štvrtí. Táto sa samozrejme rozpadla. Pisa podporovala Janov, Benátky vďaka diplomatickým schopnostiam svojho konzula Marca Giustinianiho získali na svoju stranu Filipa z Montfortu, čím sa ocitol v opačnom tábore ako projanovskí Ibelini... Samozrejme vojna strhla so sebou aj rády, templári a nemeckí rytieri boli na strane Benátok, johaniti (ako ináč ) na strane Janova. Giustiniani napokon presvedčil pisanov a obchodníkov z Marseille, aby podporili Benátky...Kríza si cez urodzencov našla svoje chodníčky aj do vysokej politiky, hlavne ohľadom práv na korunu.
Kedže johaniti sa priklonili k nároku Konráda z Hohenstaufen, stali sa spojencami nemeckých rytierov.....
V Outremeri napokon vyhrali Benátky, ale vďaka aj janovskej podpore sa Grékom podarilo obnoviť Východorímsku ríšu, odkiaľ boli benátčania, samozrejme vykázaní....
Keď napokon vojna skončila, skončila iba pre Outremer. Na mori zostali Benátky a Janov v ostrom konflikte.....

[Laurentius]

Jan z Bejrútu, bol asi syn veľkého Jana (I.) z Bejtútu, s ktorým si nevedel poradiť ani cisár Fridrich II. Hohenstaufen, a viedol outremerskú opozíciu proti cisárovi. Fridrichových správcov na Cypre porazili dokonca vojensky.

Tu bitvu znám. Bylo to v červnu 1232 u Agridi. Tam se to Ibeliny taky jen hemžilo. Měli snad mnohem menší armádu (spíš jen rytířské družiny / korouhve) a dokázali porazit Fridrichova správce / baillifa Waltera z Manepeau. V čele byl Jan z Bejrútu (to bude ten Jan I.) jako kyperský konétabl a regent za mladého Jindřicha z Lusignanu. I tak malá armáda se netradičně rozdělila do 5 šiků: Hugo z Ibelinu, Anceau z Brie (nějaký příbuzný nebo přítel Ibelinů), Balduin z Ibelinu, Jan z Caesarei (z rodu Grenierů) a zadní voj vedl Jan z Bejrútu s mladým Jindřichem a Balianem z Bejrútu. Takže taková armáda Ibelinů odhadovaná na 300 mužů proti 2000 mužům správce (většinou žoldnéři na koních z Lombardie).

[Robert]

Tu bitvu znám. Bylo to v červnu 1232 u Agridi. Tam se to Ibeliny taky jen hemžilo. Měli snad mnohem menší armádu (spíš jen rytířské družiny / korouhve) a dokázali porazit Fridrichova správce / baillifa Waltera z Manepeau. V čele byl Jan z Bejrútu (to bude ten Jan I.) jako kyperský konétabl a regent za mladého Jindřicha z Lusignanu. I tak malá armáda se netradičně rozdělila do 5 šiků: Hugo z Ibelinu, Anceau z Brie (nějaký příbuzný nebo přítel Ibelinů), Balduin z Ibelinu, Jan z Caesarei (z rodu Grenierů) a zadní voj vedl Jan z Bejrútu s mladým Jindřichem a Balianem z Bejrútu. Takže taková armáda Ibelinů odhadovaná na 300 mužů proti 2000 mužům správce (většinou žoldnéři na koních z Lombardie).

Podľa Runcimana, tam bol aj oddiel johanitov.... Bitke však predchádzalo to, že keď Fridrich prichádzal do Outremeru, pozval si Jana z Ibelinu na hostinu, počas ktorej do mistnosti vošli ozbrojenci, a Fridich nariadil Jánovi aby sa vzdal Bejrútu... Ján sa však nedal vydierať a odmietol. Fridrich sa ho napokon rozhodol prepustiť, ale pri odchode nechal svojich správcov, čoho dôsledkom bola aj spomínaná bitka.... Tých bitek a obliehaní hradov bolo viac.

[Laurentius]

Podľa Runcimana, tam bol aj oddiel johanitov.... Bitke však predchádzalo to, že keď Fridrich prichádzal do Outremeru, pozval si Jana z Ibelinu na hostinu, počas ktorej do mistnosti vošli ozbrojenci, a Fridich nariadil Jánovi aby sa vzdal Bejrútu... Ján sa však nedal vydierať a odmietol. Fridrich sa ho napokon rozhodol prepustiť, ale pri odchode nechal svojich správcov, čoho dôsledkom bola aj spomínaná bitka.... Tých bitek a obliehaní hradov bolo viac.

Taky držel nějaký čas jako rukojmí právě jeho syny Balduina a Huga. Správců Kypru mělo být 5, ale znám jen toho Waltera z Manepeau a ještě Aimeryho Barlais. O účasti johanitů nic nevím.

[Laurentius]

Tak jsem objevil další tři "chevaliers languedociens" - rytíře z Languedocu. Ti páni z Villeneuve jsou uváděni nakonec na výpravě tři. Byli to tři bratři Arnaud, Raimond a Pons de Villeneuve. Jsou uváděni ve službách Alfonse z Poitiers. Je tedy možné, že už ho brali jako svého lenního pána. Alfons se stejně stal hrabětem z Toulouse sňatkem s Joan z Toulouse a to po smrti Raymonda VII. z Toulouse v roce 1249.

[Robert]

V Runcimanovi som narazil na pôvod Ibelinov. Prvým bol Balian "Starý".Bol ( zrejme mladším) bratom vikomta zo Chartres. Pôvodne bol iba kastelánom dôležitého hradu Ibelin, ale potom bol povýšený do stavu lénnika (baróna ?) a vral si za ženu Hevis, pani Ramlehu. Rast rodu začal za kráľa Fulka z Anjou.

[Laurentius]

O původu Ibelinů se vedou právě spory. Někdo říká, že byli z Francie. Další asi stejně vyrovnaný názor je, že Ibelini byli křižáci původem z Itálie. Musím říct, že tu Itálii bych jim přál víc
No původně se měl psát Barisan z Ibelinu, ale později se to komolilo na Balian. Mohl být příbuzným vikomta Huga II. z Chartres nebo pouze jeho konétablem v Jaffě.

http://en.wikipedia.org/wiki/Barisan_of_Ibelin

[Laurentius]

Také připomenu jednu aféru krále Ludvíka IX. s templáři. Po smrti velmistra de Sonnac se stal jeho nástupcem maršálek Renaud de Vichiers. Ten celkem slušně s Ludvíkem vycházel, když mimo jiné dokázal poradit jak obejít předpisy templářů a jak získat od templářů peníze na výkupné za krále. Také se Renaud stal kmotrem jeho syna Petra hraběte z Alenconu. Ten se narodil na templářském hradě Chatel-Pélerin (Hrad poutníků).
Maršálkem templářů se stal Hugo ze Jouy. Bylo to už v Akerském království po propuštění křižáků ze zajetí v Egyptě. Aférou bylo to, že velmistr templářů vyslal na jednání se sultánem z Damašku maršálka Huga de Jouy. Ten dokonce uzavřel se sultánem dohodu, ale po jeho návratu to zjistil Ludvík IX. Král o jednání o dohodě neměl žádné tušení. I přes přímluvu velmistra a královny to maršálek pěkně odnesl a byl vypovězen z království. Velmistr pak s templáři musel přejít bos tábor a veřejně se omluvit.

[Robert]

O sv. Ľudovítovi IX Runciman so suchým anglickým humorom poznamenáva, že bol veľmi hlboko veriaci, bol to dobrý človek, jeho poddaní ho zbožňovali a outremerčania možno ešte viac, ale zrejme by bol urobil lepšie, keby nikdy nevytiahol päty z rodného Francúzka.....

[Laurentius]

O sv. Ľudovítovi IX Runciman so suchým anglickým humorom poznamenáva, že bol veľmi hlboko veriaci, bol to dobrý človek, jeho poddaní ho zbožňovali a outremerčania možno ešte viac, ale zrejme by bol urobil lepšie, keby nikdy nevytiahol päty z rodného Francúzka.....

Příliš o něm nevím, ale taky na mě udělal podobný dojem. Dobrý člověk. To je o něm výstižné. Také mně přišlo, že je hodně šetrný a dobrý hospodář. Trochu horší vojenský velitel.
Také jsou dobré jeho bratrské hádky, když se rozčiloval na své bratry Oba bratři (Karel z Anjou a Alfons z Poitiers) prý dost často hráli kostky a to se králi vůbec nelíbilo. Asi to souviselo i s jeho vírou. Rádi také ukazovali své bohatství a hodně rozhazovali.

[Laurentius]

Musím ještě vyzdvihnout jednoho vynikajícího rytíře na 7. křížové výpravě. Ten byl velkou oporou a rádcem Ludvíka IX. Byl s ním i v době jeho zajetí po porážce u al-Mansúry, když se nemocného krále snažil sám zachránit. Po odjezdu krále zpět do Evropy zůstal ve Svaté zemi jako Ludvíkův senešal. Jmenoval se Gotfried de Sargines.