Josef Žemlička: Království v pohybu

Recenze a diskuze o knihách

Moderátor: Ježek

Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4022
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 63 times
Been thanked: 18 times

Josef Žemlička: Království v pohybu

Nový příspěvek od Ježek »

Josef Žemlička: Království v pohybu : kolonizace, města a stříbro v závěru přemyslovské epochy, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 671 s.

Obrázek

Anotace:
V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry mezi Labem a Odrou.

Zasáhly hlavně Slezsko, ve slabší míře i Čechy a Moravu. Završování těchto procesů, jejich vztah ke staršímu osídlení a jakou roli v tom sehrávaly tvořící se vazby mezi vesnicí a městem, to jsou otázky pro pochopení celého 13. století. Právě v nich spočívá těžiště příštích výkladů, ukončených rolí jihlavských, brodských a ve vrcholné fázi kutnohorských stříbrných nalezišť. Bez nadějí vkládaných do kutnohorských couků by stěží světlo světa spatřil „věčný a pevný“ pražský groš, ohlašující zásadní obrat v monetární praxi českých zemí, jejich další hospodářskou aktivizaci a pokračující posilování „městských“ regionů. Již tehdy se zároveň dá pozorovat i odvrácená strana tohoto „pokroku“, a to jeho zásahy do přirozené krajiny se všemi důsledky z toho plynoucími.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4022
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 63 times
Been thanked: 18 times

Re: Josef Žemlička: Království v pohybu

Nový příspěvek od Ježek »

Podobně jako předchozí díla i kniha, která se věnuje proměnám českých zemí v 13. století, kolonizaci a dalším právním změnám, je opřena na velmi důkladné znalosti pramenů i zahraniční (hlavně německé a polské) literatury. Žemlička dopodrobna rozebírá mnohovstevnaté procesy, které ovlivňovaly právní, sociální, hospodářský, ale i technický vývoj českých zemí.

Celá kniha ukazuje několik rovin, které se pochopitelně prolínají a ovlivňují - vesnickou kolonizací vyšších poloh, vznik měst, dolování vzácných kovů (stříbra), vznik nové mince, které přelomové století symbolicky završuje a pak vede i k většímu zapojení země do evropského obchodu. Poslední kapitola se věnuje negativním stránkám kolonizace, narušení ekologické rovnováhy (častější povodně v důsledku odlesnění, změny toku řek a jejich zanášení v důsledku stavby jezů a náhonů, znečištění řek a exhalace v důsledku hornické a navázané činnosti).

K zajímavým a přínosným pasážím patří ty o mlýnech (s. 109, jejich zřizování vidí jako regál), o vývoji osídlení a pojmenování lokalit, různých formách vlastnictví (výměna, odevzdání majetku, doživotní užíváni, pronájem, věčné platy, s. 302- 10)
Proměna rané „beneficiámí" šlechty ve skutečnou dědičnou stře­dověkou nobilitu zásadně urychlila opouštění starého „modelu", v němž kníže jako vrchní pán ovládal zemi a prakticky celou společ­nost.”
(s. 438)

Problém je ten překonaný rámec, středoevropského modelu knížecích Čech 10.-13. století. Těžko si lze představit situaci, kdy by kníže měl pod kontrolou (prostřednictvím úředníků) celou ekonomiku, nobilita by byla závislá na knížeti, žila by jen z úřednických platů (tj. knížecích peněz), ale zároveň by byla šlechta natolik silná, že by mohla lavírovat mezi jednotlivými Přemyslovci a značně se přičinit k jejich sesazení a nastolení. Buď je absolutistický vládce, který má šlechtu jen jako úředníky a vykonavatele své vůle (Ivan Hrozný) a nebo mezi panovníkem a šlechtou je nějaký tu partnerský, tu konfliktní vztah. Konflikt pro knížecí Čechy vidíme ještě jasněji než pro Čechy královské (šlechta se protiví spíš jen málo, povstání PO II. přijetí zákoníku V. II., K. IV.,). Znamená to ale, že šlechta musí odvozovat svoji moc i z něčeho jiného než jen závislosti na panovníkovi.

K podložení se uměle rozlišuje mezi pozemkovými a daňovými výnosy:
O tom, že si „kasteláni, soudcové i ostatní beneficiáři" (a castellanis et iudicibus atque aliis nostris beneficiariis) nárokovali požitky z „hlavy ", že nežili jen z pozemkových beneficií, svědčí i listina Přemysla Otakara I. pro litomyšlský klášter (1226). Ostatně ani v říších Merovejců, Karlovců a Otonů nebývala beneficia spojována výlučně s půdním bohatstvím. Jako beneficia se tam hlásí regální výnosy, platy vesničanů, příjmy z cel, přívozů aj.
(s. 28)

Jenže i ty ostatní výnosy jsou spojeny s určitou lokalitou - celnice stojí na určitém místě, vztahuje se k určité cestě, podobně přivoz. Daň z hlavy není zdanění člověka, ale jeho práce povětšinou na poli, nebo z řemesla. Na náhodou i pozdější pozemková feudalita má na svých panstvích i příjmy ze zdánlivě druhé kategorie - celnice. Rozdíl je jen v tom, že některé daně náleží nejdříve pouze panovníkovi a jeho aparátu, postupně dílem zanikají (ty různé nářezy, provody a provozy), dílem přecházejí pro šlechtu (i v urbářích se občas objevují různé povinnosti vozit něco na hrad) nebo královská města a dílem se udrží ve formě regálu (stříbro).

Tohle východisko je celkem zbytečné, šlechta má už poměrně velké majetky v 2. polovině 12. století, kdy je schopna zakládat nebo spoluzakládat dokonce i kláštery (předák Miroslav, z pramenů téměř neznámý Hroznata , Vilém z Pulína, Jiří z Milevska). V okamžiku, kdy u nás naplno propuká kolonizace, tak to z hlediska šlechty vede ke vniku rozsáhlých a sevřených dominií na dosavadních periferiích (Hrabišici, Ronovci, významné rody v okolí Brna).

Jen drobná chyba:
V září 1299 udělil biskup Dětřich dědičně v léno jistému Farkašovi, synovi Lupi de Naztil (snad Kopřivnice?)
Jde o Vlka z Násilé

Josef Žemlička právem považuje kolonizaci 13. století za největší změnu společnosti společně s průmyslovou revolucí 19. století (s. 436). I přes výše uvedenou kritiku jde o nejlepší dostupné shrnutí procesu kolonizace v na našem území - s Šimákem, který provedl jen výčet kolonizovaných lokalit, aniž by je více a s metodou analyzoval, se nedá srovnávat .
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 0 hostů