Dobrý den, to se osvětlit ve zprávě nedá. Je to na základě souhrnu informací z mýtů, I. staroslověnské legendy (Václav byl pro velmože mladý – 18letý), výmalby ve znojemské rotundě atd. Původní stanovení dospělosti bylo podle dvojnásobku Venušina cyklu – 16 roků. Nejspíše od počátku 9. století začali západní Slované používat délku lunárně-solárního cyklu – 19 let. Mohli to také převzít od Sasů. Podle Dětmara Ota I. stanovil 16letého syna Liudolfa dědicem a jako 19letého ho oženil. Vysvětluji to ve své knize.
Vezmu to popořádku, jenom z toho mála, co vám pan Cinert sdělil:
Obě staroslověnské legendy, jak tzv. první tak druhá, výslovně neustále opakují slovo "bratr", což teda jak jsem pochopil, tak to chápe jako zamlčení pravdy a ve skutečnosti to byli podle něj "bratranci". Jediné místo,
kde se píše o Václavově věku, tak říká že:
...mužové čeští povstali proti sobě, neboť kníže jejich byl ještě mlád, let 18 mu bylo, když umřel otec jeho. Pokud je překlad ze staroslověnštiny správný, jakože nemám důvod pochybovat, tak se tam píše, že Václav byl "mlád", ne že ještě "nebyl dospělý", a to jsou dva dost rozdílné pojmy. Mlád může být člověk ještě dejme tomu do třiceti, dospělý může být i v patnácti. Pokud to chápu dobře, tak pan Cinert na jednu stranu informaci ze staroslověnských legend, že byli bratři, popírá, ale na druhou stranu si vybírá jednu dost pochybnou a označuje ji za pravdu, potažmo důkaz.
Že by se z výmaleb ve znojemské rotundě dalo vyvodit, že v 19 byl člověk dospělý a měl nárok na vládu, to by mě zajímalo jak na tohle přišel...
Například ve starověkém Řecku a Římě se za dospělost, pokud se nepletu, považovala hranice 16-17 let, v 17 letech mohl římský kluk vstoupit do armády. V pozdějších obdobích Říma byl kluk až do 25 považován za mladíka, ale ve většině ohledů měl občanská práva dospělého, jen pro zásadní rozhodnutí a smlouvy musel získat souhlas kurátora. Dospělost se v archaických společnostech určovala na základě dosažení určitých tělesných znaků a neměla absolutně nic do činění s nějakými lunárními nebo solárními cykly.
Dětmarovu kroniku doma mám, takže jsem si vyhledal tu pasáž, kde by měl stanovit Liudolfa v 16 letech dědicem a v 19 ho oženit. Píše se tam:
... společnou volbou všech velmožů učinil (svého syna Liudolfa) spoluvládcem jak v titulu, tak ve výkonu úřadu a potvrdil ho za svého nástupce. Oženil ho rovněž s Idou, dcerou (švábského) vévody Hermanna... a odevzdal synovi vévodství jako dědictví po zemřelém tchánovi. Dětmar bohužel nikde nepíše nic o konkrétním věku. Data byla stanovena až na základě výpočtu a srovnání s jinými prameny, takže v poznámkovém aparátu se píše:
Zasnoubení s Idou se konalo v roce 939/940, svatba 947 a udělení lén 949. To znamená, že Liudolf, který se narodil kolem roku 930, byl zasnouben ve svých 9/10 letech, oženil se v 17/18 letech a roku 949 po Hermanově smrti obdržel lénem švábské vévodství, což dříve než Herman zemřel, prostě nemohl. Že byl otcem určen jako právoplatný dědic ještě někdy před tím vším (snad už jako dítě), to nebylo nic zvláštního.
Když to shrnu, tak to určení 19 let má pan Cinert dost překombinované a navíc to zakládá na hodně pochybných důkazech.