Iohannes píše:Ono vzhledem k tehdejší technologii výroby razidel (vrážením punců, z nichž se písmenka skládala) a vzhledem k tomu, že výrobci těchto razidel byli negramotní (pracovali podle předlohy), musí být čtení opisů denárů z X. století vždy jen více-méně pravděpodobné.
Mimochodem - co soudíte o tzv. svatováclavském denáru?
Vzdor všem současným názorům jsem přesvědčen a doufám, že to jednou dokážu, že Václav kníže razil vlastní denár. Měl stejnou technickou podobu jako denár Jindřicha I Ptáčníka, jeho kamaráda, ale i s nadsázkou šéfa uvnitř procesu renovatio imperii romani. Představa, že se obnovuje římská říše, po zkušenostech karolinců, a nebude se definovat oběživo, to je prostě pitomost. To, že nemáme hafo mincí té doby není nic divného, protože každé oběživo se stahuje, a stříbro zvlášť, slouží pro novou minci jako pagament, surovina. Proto předchozí ražby jsou rara - vzácné. Václava je snad celkem 12 kusů. Současný názor, že jsou to mince Boleslava Chrabrého s úctou svatováclavskou, to je opravdu hovadina. Jsou podstatně menší, zcela jiného typu, než současné Boleslavovi Chrobremu. Nemají ani rozměr a váhu jeho obolu, natož denáru. Reprezentativní funkci denárů zcela popírám. Nebyly to žádné medaile, ale oběživo. Jak poznamenal Ježek - k čemu u tak malého státu... Nepochybně byly oblasti, kde bylo oběživo dobře raženého stříbra potřebné. Tributy, obchod s otroky, církevní desátky ( řekněme náklady christianizace ), placení družinníků - jádra vojska. Což si lze představit jako velmi slušný objem financování. To potřeboval Karel Veliký, Jindřich Vogler, jeho synové, a všechny další generace Evropanů. A zcela nepochybně Václav Svatý, Boleslav Ukrutný, Boleslav Zbožný. Snaha o jednotu mince při různosti emitentů - mincovních pánů, ta byla vždy nezbytná. Karel omezil počet mincoven, aby je zas rozšířil podle potřeby obchodu, církve a plateb žoldu. U Karla na to máme edikt Pistenský, u Voglera a jeho potomků nic písemně. Lze jen dobře číst z mincí a z obratu obchodu, církve a válek. Zapojení českých zemí do mincování tak bylo zcela nezbytné už v době Václavově. Já osobně jej spojuji s církevní organizací vybudovanou Bonifácem. Pro nás diecéze Regensburk, pro Moravu Pasov. Pokud jde o další po Václavovi, tak proběhla zřejmě za Otty II reforma mince, a denár se stabilizoval na cca 1,2 g stříbra a velký střížek. Názor, že se mince dělala jen nápodobou vzorů, aby byla lépe přijímána, ten rozhodně odmítám. To byla soustava zcela závazně definovaná, kde podle mne obraz mince vyjadřoval obedienci - biskupství a arcibiskupství. Pak byla povinná mincovna - civitas ( Praga, Nappurk, Gota, Melnic, etc. ), a mincovní emitent - kníže, král. Pro naše země - knížetem byli Přemyslovci i Slavníkovci a nerozhodovalo, zda jde o toho na pražském stolci. Mincoval Boleslav, Soběslav, Čáslav, ale všichni s obrazy diecézními a arcidiecézními. kaplice ( kostel ) - Regensburk , boží pravice - Praha, kříž - Salzburk, Kristova hlava s diadémem a s křížem - Mainz. Protože mají tato místa svá latinská jména, původní, tak se také vyskytují na denárech. Vsadím se, že ENMA REGINA není žádná Emma přesněji Hemma, manželka Boleslava II, ale že je to abreviata ENMA ( nevím co to je ) a Regina znamená Regina Castra, neboli Regensburk. Raženo v Mělníce, ale zřejmě pro diecézi Regensburk, nejspíš jako církevní platba. Viz tahanice Vojtěcha s Boleslavem o peníze, jak cituje Třeštík, píšou legendy i Vojtěchův dopis.
Pak jsou na denárech ještě pravidla pro retrográdní písmena - což definuje směr čtení opisu, a musí se dobře dbát na postavení písmen k základně. neskutečná slepota vládne okolo denáru SOBEZLAV DUX a tzv LIVBVZ, což se čte zcela tradičně už staletí jako Libice. Ani náhodou. Z jednoduchého důvodu: 1) L není L ale hranaté C 2) grafémy VV nejsou VV, ale AV, jsou prostě k základně každé jinak.
Výsledek? CIV BAZ neboli civitas BAS? spekulace mohou být různé. Podle mě razil Soběslav tuhle minci v Bazileji, protože tam v té době byl jeho mecenáš Jindřich II jako doma. Kaplice je Otto-adelheidská, neboli podle mě Magdeburský arcibiskupský kostel. Hlava aversu pak patří k diecézi bazilejské. Exil Soběslava je 995-1004, kdy zahynul v Praze na mostě při ústupu Poláků z hradu. Takže naše Libická mince libická není ani náhodou. Hm, nachrlil jsem pěkný chaos, ale dodám doufám slušný článek o minci knížete Čáslava ještě v říjnu, a pak budu pokračovat dál. Hlavně chci zvládnout německou numismatiku tohoto období od Hahna... Když Pán Bůh dopřeje dary Ducha svatého a zdraví.
Kdyby někdo měl pochyby o našich pevných ekonomických vazbách na renovatio imperii romani, tak ať se zamyslí nad přítomností našich knížat na pravidelných sněmech imperia v Quedlinburku a nad další poznámkou o obchodních cestách české kotliny. Skoro mám chuť začít psát o ekonomii té doby, jako že zatím píšu o zemědělské ekonomii naší doby
Ad cesty Ježku - naopak my jsme měli přímé spojení na císařskou cestu Regensburk - západní Evropa, která končila až u Maurů ve Španělsku. Kudy chodily naše karavany otroků z Haliče, nákladů krzen a koně. Byla to cesta u nás zvaná trstenická, dál to bylo z Prahy přes Chýnici, Hýskov, Otročín, do Bavor na Regensburk. Jedna ze zastávek je Gota ( Gotaha - Dobrá Voda ).