Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 11 srp 2022 13:58

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Search found 42 matches

Autor Zpráva

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Hroznata z Húžic, páni z Rudíkova
Napsal: 16 pro 2013 23:28 

O Hroznatovi psal něco Vojtěch Vaněk v časopise Sázavsko: http://biblio.hiu.cas.cz/documents/81978 a pak samozřejmě, hlavně co se majetků týče, Libor Jan v Procesu se Závišem, ČČH 1/2005.

Měl majetky okolo Sázavy, ještě se k nim dostanu.
Měl také několik synů - minimálně Heřmana (někde jsem četla i jméno Hroch, musím ještě ověřit), Arnošta, Jenče a Budivoje. Zřejmě v době procesu se Závišem, tj. v letech 1290 a 1291 sídlil se syny na Hradišti (není jasné, o jaké Hradiště šlo, zda u Vlašimi, nebo u Mrchojed), zatímco starší Heřman měl v držení Rataje.

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Vítkovci - rozrod
Napsal: 03 led 2014 13:02 

Zdravím všechny v novém roce 2014,

dovoluji si přiložit takovou demo verzi rozrodu Vítka z Prčice.
Omezil jsem to na tuším 18 generací, co by po meči mělo stačit. Proto se mi tam natáhly i některé větve po přeslici. To jen tak pro vysvětlenou.
Zdůrazňuji, že na rozrodu stále pracuji, takže prosím o tolerování určitých skutečností, jako například chybějících erbů. Ty tam dávám spíš pro zpestření, takže na ně až tak nehleďte. Ale budu rád, když mi poradíte, pokud jsou úplně chybné.
U jednotlivých větví Vítkovců jsem ponechával stejný erb ( barva růže ), s výjímkou posledních pánů z Hradce a Rožmberka. Jinak bych se z toho zbláznil.

Doufám, že rozrod poslouží pro lepší orientaci v potomcích Vítka z Prčice.

Ještě jednou tedy opakuji, nejedná se o konečnou verzi ! Připomínky uvítám.

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Vítkovci - rozrod
Napsal: 03 led 2014 18:07 

V první řadě děkuji za toto dílo :clap: . S tím muselo být dost práce. To je kolosální :) To bude náročné i pro nás to vůbec projít. No nic. Tak jdeme na první generace. Budu psát spíš takové poznámky.

Krumlov
1) nevím, že by byla doložena manželka Vítka staršího z Krumlova z rodu Markvarticů ? Jsou nějaké podrobnosti?

Rožmberk
2) to samé u Vítka III. z Plankenberka - manželka ze Schwarzburgu ? (to je možné, uvažuje se o Kunhutě, vdově po posledním členu rodu pánů ze Schönheringenu a Blankenbergu)
3) možná bych dělal pořadí podle nejstaršího, aby to začínalo u synů Vítka III. Vokem z Rožmberka a pak Vítek atd., Zachariáše bych dal s otazníkem i dceru beru jako neznámou
4) erb i jméno u Hedviky ze Schaum berk a je špatně. Schauenbergové / Schaumbergové jsou významný hornorakouský rod.

Třeboň
5) nevím proč, ale u Pelhřima z Třeboně mám úmrtí 1250
6) erb Markvarta z Hrádku je špatně, byl z rodu (a erbu) pánů z Holoubka
7) opravil bych jméno manžela Jutty na "Kuna z Kováně"

z Hradce
8 ) úplně smazat Ludmilu a Markvarta z Hrádku (to máš správně u větve z Třeboně)
9) Sezemu ze Stráže mám za syna Vítka z Hradce (ne Jindřicha)
10) úplně bych smazal nebo napsal s otazníkem olomouckého biskupa Dětřicha a jeho případného bratra Fridricha

To by snad zatím stačilo. Uf :)

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Společnost za komunismu
Napsal: 14 led 2014 00:56 

Pošlu to na Referendum ve středu, kdybyste někdo měl připomínky, ať je stihnu zakomponovat.
V týdnu ještě dopíšu nějaký povídání k tomu, teď na to sotva vidím..

OBRANA KAŽDODENNOSTI

Francouzský historik Marc Bloch kdysi vydal knihu s názvem "Obrana historie", kterou jsem si troufale dovolil parafrázovat. Bloch náležel k tzv. škole Annales, která zahájila ústup od politických dějin směrem k dalším oborům, jako jsou dějiny žen, menšin nebo třeba každodennosti. Tato témata jsou stále trochu ve stínu politických dějin říší a panovníků, oněch dějin "velkých" nebo "vážných". Ale to není nic vůči tomu, jak je v našich podmínkách napadáno studium každodennosti za komunismu (nebo stalinismu, jak kdo chcete).

Hlasitý kritik nynější rady ÚSTRu Martin Fendrych považuje každodennost za téma, které minimálně odvádí pozornost od důležitých věcí http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=788716 : "V ÚSTR se odehrál puč, ale úplně se nepovedl. Část ústavu se vzbouřila, nechce bádat o zahrádkářích, o způsobu trávení volného času, ale zveřejňovat, co byl zač komunistický represivní režim." V horším případě má pak každodennost ukazovat přívětivé stránky komunismu, jako že: "Lidé si mohli svobodně pěstovat mrkev na zahrádkách".

Bývalý politický vězeň Leo Žídek soudí - http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/zeman-bude-hajit-majora-zemana-mysli-si-politicky-vezen_268597.html : "Ústav chce ´analyzovat život obyčejného člověka za normalizace´, aby se ukázalo, že nám za normalizace nebylo až tak zle. Velká část národa tento názor ráda přijme, zvlášť když už se nebude tolik mluvit o samotné podstatě normalizace: o pronásledování ze strany StB, náboženské nesvobodě, nemožnosti cestovat a soukromě podnikat či svobodně demonstrovat proti režimu."

Každodennost v praxi

Jak mohou vypadat dějiny každodennosti v praxi, ukazuje kniha britského historika Orlanda Figese s názvem "'Šeptem. Soukromý život se Stalinově Rusku" - http://www.kosmas.cz/knihy/150976/septem/ . Figes patří mezi několik historiků se zvláštním talentem vydat odborné historické dílo o pár set stranách a udělat z něj bestseller. Bude to asi tím, jak Figes umí své téma přiblížit čtenáři. Klasická "velká" témata jako politické a společenské zvraty uvádí zároveň jako jeviště, kde odehrávají osudy jednotlivců a rodin. Jako kdyby šel v té nejlepší tradici ruských romanopisců 19. století.

Zaměření knihy definuje Figes na str. 29-31: "Vnější projevy teroru oněch let popsalo už hodně knih - zatýkání a procesy, otrockou práci a zabíjení v gulagu - ale žádná kniha ještě do hloubky nepopsala, jaký měl teror vliv na osobní a rodinný život. ... Co to bylo za soukromý život, když stát zasahoval téměř do každé jeho oblasti právními předpisy, policejním dohledem a ideologickým nátlakem? Jak život v teroru ovlivňoval vztahy mezi lidmi? Co si lidé mysleli, když jejich muž nebo žena, otec nebo matka byli ´náhle zatčeni jako nepřátelé lidu´?"

Figes zdokumentoval desítky osudů a uvažte sami, nakolik je jeho"analýza života obyčejného člověka" v Sovětském svazu obhajobou komunismu. Hned na knižní obálce čteme, jak si lidé nechávali pod postelí kufr se sbalenými věcmi, kdyby je v noci přišla zatknout NKVD. Desetiletá Soňa zažila "vyhnanství a pracovní tábory, ztrátu rodičů, bydlení u více než deseti rodin. ... Jak dnes vzpomíná, cítila se obecně dost dezorientovaná a sklíčená, protože měla pocit, že je ´nemilovaná a nechtěná´." (s. 317) Stěpan Podlubnyj tajil svůj kulacký původ a svěřil se deníku: "Mé každodenní ( sic! ) skrývání, mé tajemství mi neumožňuje být člověkem s nezávislou povahou. Nemohu otevřeně ani ostře vyjádřit žádné vlastní myšlenky. ... Mimovolně získávám povahu patolízala, chytrého psa: měkkého, zbabělého a vždy ustupujícího."

Tady se dá vznést námitka, že se nejedná o čistou každodennost, ale že ta je pouze důsledkem represí. Souvisí s tím další aktuální otázka, a sice jestli charakterizovat komunismus jako totalitu, nebo jako autoritativní režim.

Totalita versus autorita

Aniž bych zabíhal do všech teorií totalitarismu, tak základní rozdělení tkví v pojmu "totální". Přísnější měřítka klade známý konzervativec Roman Joch - http://www.ceskapozice.cz/domov/pravo-bezpecnost/komunisticky-rezim-je-vzdy-totalitni-i-%E2%80%9Enormalizace%E2%80%9C-byla : "Totalitní režim, jak již samotný název napovídá, usiluje o totální státní kontrolu nad celou společností, nad všemi aspekty jejího života. Pod jeho přímou politickou kontrolou je celá společnost, i její, z hlediska totalitního režimu zdánlivě nepolitické složky, jako jsou ekonomika, kultura a náboženství." Autoritativní režim naopak nechává tyto věci na pokoji.

Pokud totalita proniká všechny složky společnosti a jednotlivce, tak proniká i do jeho každodenního bytí. Z mého pohledu tak nelze definovat komunistický režim jako totalitní a zároveň odmítat studium jeho každodennosti. Tím bychom na totalitním systému odmítli studovat právě jeho všepronikající totalitu.

Reprodukce zla

Totalita se držela při životě nejenom represí. V 21. čísle časopisu Securitas imperii, který vydal ÚSTR ještě před loňským personálním otřesem, říká na str. 231 kulturní antropolog Ivo T. Budil: "Historická zkušenost zemí střední a východní Evropy nicméně ukázala, že v okamžiku, kdy se totalitní režimy omezily na pouhou tradiční represi a brutální fyzickou sílu k udržení moci, ... staly se zranitelnými a byly nakonec poraženy davy v ulicích. Totální moc byla náhle zbavena svého ochranného kouzla. Totalitní systémy, to není pouze tajná policie, udavači, ... nebo koncentrační tábory, ale rovněž sofistikovaná symbolická hra, která oslovuje skryté sklony a hlubiny lidské existence."

Totalita chtě i nechtě musí hledat nějakou podporu. Cílí i na novou generace, v případě komunismu prostřednictvím Pionýra. Pionýr neznamená jen melancholické vzpomínky na to, jak děti běhaly po lese a perfektně se bavily. Pionýr znamenal hlavně indoktrinaci a to běhání po lese první přípravy na válku. Sovětský Pionýr pak měl za úkol "znárodnit" děti rodičům, udělat z nich hlavně členy státu než členy rodiny. Nebylo výjimkou, kdy děti udávaly vlastní rodiče. A to se nedělo pouhou represí, to se dělo jinými mechanismy, hlavně propagandou.

Obrana každodennosti

Svým textem jsem chtěl vyvrátit obavy, že studium každodennosti vede automaticky k obhajobě komunismu; vnímám to celé jako jedno velké nedorozumění. Netvrdím ale, že musí vést automaticky i k jeho vyvrácení. Každodennost je neutrální nástroj, který se dá použít komunisty i antikomunisty, stejně jako studium dějin jako takových. V případě Figesovy knihy je protitotalitní zaměření nevývratné a odpovídají tomu i osudy knihy -http://www.holocaust.cz/cz/resources/ros_chodes/2010/03/septem :"Autor je velmi kritický vůči Putinovu režimu, především vůči premiérově snaze vnutit ruským školám a univerzitám svou vlastní verzi Stalinovy osobnosti, jež ho do značné míry rehabilituje. V prosinci 2008 vtrhla do petrohradské kanceláře Památníku policie a odnesla velkou část archivu, mj. materiál, který Figes použil pro knihu Šeptem. Historik tehdy zorganizoval protestní dopis prezidentu Medveděvovi, který podepsalo několik stovek světových akademiků. Následovaly soudní pře a za déle než rok byl archiv navrácen majitelům."

Podmínky SSSR a Československa se lišily, panuje tedy další obava, že studium komunistické každodennosti v českém prostředí dojde k přívětivým výsledkům. Slovy Lea Žídka "aby se ukázalo, že nám za normalizace nebylo až tak zle". Je to trochu paradoxní stav, antikomunisté jinak udávají argumenty, že celková situace je dnes celkově lepší než za komunismu; např. proti argumentu, že "mlíko stálo dvě koruny", se používá přepočet dnešní ceny mléka a tehdejší a dnešní průměrné mzdy, aby vyplynulo, že dnes se žije levněji (a co je tohle jiného, když ne praktické studium každodennosti). A když z téže strany v jiné souvislosti náhle slyším, že kdo se nebouřil, tomu za normalizace nebylo zas tak zle, je to pro mě překvapující.

Na represích jde poznat nelidskost minulého režimu hned, na každodennosti ale také, jen se musí více koukat. I to chataření se dá nahlížet také z více stran. Letmo se ho dotýká i Figes, obliba pobytů na chatách podle něj pramenila z toho, že na venkově se lidé mohli lépe nadechnout a promluvit otevřeněji bez obav, že je někdo uslyší a udá. Útěku na chaty před režimem říkají Poláci "vnitřní emigrace". Chataření a pěstování mrkve z toho vychází jako útěk před realitou nebo rezignace na poměry; i dnes se rezignace na politiku projevuje mj. tak, že místo voleb dají voličů přednost odjezdu na chatu. V českých podmínkách je chataření částečným dědictvím trampského hnutí, které se, částečně pod tlakem komunismu, začalo usazovat.

Samozřejmě v tom všem vnímám obavu, že rada ÚSTRu podá témata tak, aby vyzněla jako obhajoba komunismu. To se zjistí, až nějaká taková práce vyjde. Jestli se pak naplní obavy Martina Fendrycha, tiskoviny Ústavu budou v rámci jeho pučistické neutralizace přinášet recepty na mrkvový salát a Ústav převezme logo od Food not Bombs, nebo jestli se půjde podobnou cestou jako Figes. To, že jako překladatelka Figesovy knihy je uvedená Petruška Šustrová, mě naplňuje mírným optimismem.

K tématu se vyjádřila i vědecká rada ÚSTRu v závěreční zprávě evaluace na str. 19 http://www.ustrcr.cz/data/pdf/vedecka-rada/2013/evaluace/kap03.pdf : "Podporuje-li Vědecká rada záměr, aby se i český ÚSTR v budoucnu soustavněji zabýval tématy každodennosti, pak jejím členům rozhodně nejde o vyvolání nějaké fantazírováním podbarvené nostalgie po nacistickém a komunistickém režimu, nejde jim o pokus o jejich rozmělňování, nejde jim o politizaci minulosti (právě naopak), nebo dokonce o bagatelizování a relativizaci těchto režimů jako zásadně nepřijatelných. Jde jim jedině o to, aby se dostatečně zohledňovalo, že se komunistický režim zejména za tzv. normalizace udržoval nikoliv převážně díky používání hrubého fyzického násilí, ale celého širokého spektra rafinovaných mechanismů, které v každodenním vztahu mezi obyvateli a režimem zahrnovalo metody jako šikanu, propagandu, distribuci výhod a ´jemnější´ formy kontroly. I zde je rozhodně na místě hovořit o represích."

Nechci na dálku radit, co má ÚSTR studovat. Primárně byl založen pro studium represí a je jen na něm, kudy se vydá. Z pozice "konzumenta" mohu jen uvést vlastní dojmy. Spojit politické dějiny, represi a jejich dopad na každodenní život, to vše na příkladu konkrétních rodin nebo jednotlivců, to je trend, který humanizuje dějiny, přibližuje historii lidem a přitahuje čtenáře k zájmu o dění. Mimo Figese se k němu hlásí např. Timothy Snyder v nové knize Krvavé země - http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi . A pokud by se k němu přihlásil i ÚSTR, byla by to snad jedna z cest, jak se stát konečně součástí společnosti a utlumit nepřátelské hlasy, které kritizují malou potřebnost Ústavu a v extrému volají po jeho zrušení.

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Historický kalendář
Napsal: 16 led 2014 21:21 

2200!:)

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Svatováclavský sraz 2013
Napsal: 26 led 2014 13:11 

stačí takhle?
Obrázek

 Jump to forum   Jump to topic

Napsal: 16 čer 2022 15:57 

Aktualizace:

Proběhla oprava gramatických a pravopisných chyb, plus mírné doplnění textu u PDF:
-7000 až 500
6. století


Původní linky jsou teď nahrazeny linky na opravené verze. Další století budou následovat...

 Jump to forum   Jump to topic

Napsal: 08 úno 2014 23:42 

Zdravím. Sice jsem původně hledal něco úplně jiného, ale tahle diskuse jako by mi spadla z nebe. Potřebuju radu: V Drahanech (to je na Drahanské vrchovině :) ) chystáme v srpnu akci na téma dobývání hradu Drahaus, dnes nazývaném Starý Plumlov. Zezačátku se zdá všechno v pořádku... Hrad Drahaus je spolehlivě doložen v listinném materiálu ve 14 století jako pustý. Ve vlastivědné literatuře se dá dočíst, že jej založili v druhé polovině 13. století páni z Ceblovic na východním okraji svého dominia (spekuluje se o Bohušovi a Hartmanovi, kteří si poblíž také založili Bohušín - Bousín a Hartmanice - Nivu) Jenže, pak roku 1312 přichází král Jan na Moravu potlačit vzpouru šlechticů a jde po Fridušovi. Petr Žitavský sedá ke kronice a píše, jak král s pomocí najatých horníků pobořil Fridušův přepevný hrad Račice, ten se z toho pokáknul a slíbil, že zničí i druhý pevný hrad Drahaus. No a tady začíná problém... Lidi, jejichž historických znalostí si vážím tvrdí, že v žádném případě nemohlo jít o drahanský hrad, a že se tedy jedná o Helfštýn.
Jenomže: Pokud jsem si zjistil (přiznávám, že jsem nešel nijak do hloubky), tak se o Helfštejnu mluví až ve druhé čtvrtině 14. stol. v té souvislosti, že páni z Drahotuš brečí před králem na téma, že přece nemůže dávat někomu hrad, který byl postaven protiprávně na jejich území. A pokud se hrad jmenuje, mluví se od začátku o Helfštejnu, o nějakém Drahuši nepadne ani slovo. Navíc mi přijde divné, že by si Friduš (mohl by mi někdo ve stručnosti nastínit jeho příbuzenský vztah s Ceblovickými či Drahotušskými?) postavil parkticky na sousedním kopci od Drahotuš hrad a nazval jej Drahaus. To se mi zdá příliš mnoho Drah na jedné cestě. Friduš jistě nebyl tupé hovado bez inteligence a zvolil by si pro nový hrad nápaditější název.
Navíc podle toho, co víme o Drahanském Drahausu, byl (alespoň rozlohou) ještě o něco větší než první fáze hradu Helfštýna.
Tak co vy na to? Který hrad Friduš bořil, když se mu rozklepaly sulckÿ před Janem? U Drahan, nebo u Lipníka?

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Historický šerm
Napsal: 14 bře 2014 11:03 

Tak k tomu se moc rád vyjádřím.

Nekompletnost vybavení ? tím je myšleno co?

Baňátost postav ok z fotek to tak může vypadat, ale naši lehkooděnci mají prošívanice tloušťky cca 12 mm jako hlavní ochranu což podle mě tak aktorát aby to odpovídalo historické věrnosti a zároveň to dobře chránilo. Pokud narážíš na baňatost jezdce na koni pak věř, že moje prošívka má 9mm ovšem já sám jsem dost mohutný cca 120cm přez prsa a to nejsem tlustej. Snad mi nechceš tvrdit že všichni byly podle kopíráku ?

Ztvárňovat odvedence s minimálni výbavou je určitě super ale nikde tě nepustí do železárny, protože nemáš patřičné ochrané minimum, které se v posledních letech značně limituje ztvárnění postavy. Budiž nám ale dovoleno říci, že vojáci z naší družiny jsou ti nejbližší z okolí pána a proto mají patřičnou výstroj a nemusí do boje jen obaleni slámou nebo bez helmy.

Že nehrozí těžké zranění to bych taky tak netvrdil, sám jsem byl svědkem toho jak minulý Libušín proseknuli klukovi danaxem helmu skrze. Jasně měl jí svařovanou ale nelze tvrdit, že těžké zranění nehrozí. Nevím jak často jsi byl v železárně ale problém poslední doby je taky to, že se spousta lidí inspiruje ve stylu BOTN takže to bohužel přitvrzuje.

 Jump to forum   Jump to topic

Napsal: 17 bře 2014 01:14 

fotky ze semináře (foto: Tereza Zlámalová)

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Historický kalendář
Napsal: 26 bře 2014 18:46 

2300!!!

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Něco pro Ježka a nejen pro něj...
Napsal: 16 dub 2014 09:19 

http://www.muzeumnj.cz/aktuality/hrad-a ... jicin.html

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Byl středověk opravdu temný?
Napsal: 27 říj 2014 10:22 

Obecně je pro mě ta temnota středověku představována poddanstvím, nerovností lidí (vertikálně i muži-ženy), nedostatečnou hygienou a velmi omezenými možnostmi jedince změnit svůj osud. Jenže to platí i pro spoustu století následujících, v některých případech možná ještě víc.
Jistá paralela je ve vztahu ke Starému Zákonu. Spousta lidí řekne - je to samá válka a zabíjení. Jako historická zkratka, pohled na tisíciletí v kostce je to pravda. Jenže pohled na mnohem kratší období našich dvou minulých století je šíleně výživnější na smrt, masovou smrt, kterou jsme si způsobili sami, jistě ne vůlí Boha. Pohled na středověk je podobně poznamenán - středověk se chápe jako jedno zhuštěné období a ono to tak není, což my milovníci historie nepochybně víme. Srovnání s našimi přímými předky dvou minulých století, jejich svinstvy a hrdinstvím, to si nepřipouštíme. Je jednodušší označit středověk za temný. Řekl bych, že poslední světové války i ta třetí studená jsou mnohem temnější, než jakékoliv období středověku. K čemu je nám technický pokrok? K lepší a přesnější střelbě na lidi? K čemu nám je lékařský pokrok? Abychom rychleji vraceli kluky do války? A tak lze pokračovat velmi dlouho. Ne že bychom neměli lidi jako Richard Lví srdce, František z Assisi. Nakříklad kapitána Morávka, matku Terezu a jiné. Určitě máme také větší mizery než byli nejhorší středověcí krutovládci, jako příklad Stalin, Hitler.

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Dvůr v 19. století
Napsal: 08 lis 2014 14:09 

pomohly by ti také Dějiny hmotné kultury, národopisné sbírky v muzeích, pokud šlo o šlechtické dvory, v polovině století bylo zrušeno poddanství a robota, takže ve dvorech stoupla potřeba režijních pracovníků. Dvůr může být i selský- svobodný i poddanský, dále církevní a městský. Nutně se musela vyskytovat čeleď, čeledíni a služebné ubytovaní ve dvoře. Pokud vím z místních poměrů, tak čeledíni případně služky byli běžní od deseti ha. Dále se dvory souvisela vrstva deputátníků a nádeníků, případně správce atd. V devatenáctém století již probíhala rozsáhlá osvěta ohledně zem. hospodaření, byly zaváděny parní stroje na orbu, mlácení. Je zřejmé, že právě větší majetky umožňovaly tyto investice. Ohledně života, v neděli kostel ale i častěji, součástí dvora mohla být kaple i případně kostel, draní peří - při něm se vyprávělo či četlo, máti takto ženským četla z knížek, často se zpívalo, byl pestrý spolkový život a častá stranická činnost majitelů a také práce pro českou věc. Jinak tvrdě stavovská společnost, jak píše Petráň, mezi sedlákem a chalupníkem byla daleko hlubší a nepřekročitelnější propast než mezi šlechticem a sedlákem, to ale nebránilo, aby se všichni při výpomoci nenajedli u stejného stolu. Toto uplatňoval i prvorepublikový předseda vlády Švehla, u něj též platilo, že čeleď jí dohromady s rodinou. Pak samozřejmě o velkých svátcích a posvíceních poutě, procesí. A samozřejmě i zcela světské věci, můj praděda, správce u Rohanů např jezdil každou sobotu na partičku karet s knížetem na Sychrov, podle tetičky velcí přátelé. Jinak z příbuzenstva z tohoto prostředí dva dosáhli rektorských hodností.

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: seriál Vikingové
Napsal: 04 dub 2015 17:30 

Zdravím,
nevím, jestli toto téma zrovna sem patří. Ale přesto ... věřím, že aspoň někdo na to taky kouká. Jako fanouška genealogie mě samozřejmě vždycky zajímaly reálie historických, případně pseudohistorických filmových či literárních děl.
Mám takový blbý zvyk, hledat hned v odborných knížkách rodokmeny atd. A teď si je přenášet v elektronické podobě do PC. Což dříve nešlo, samozřejmě.
Ale k věci. Pokud se tedy díváte na seriál Vikingové, nezaráží Vás taky fakt, proč autoři jinak vcelku povedeného seriálu ( nehodnotím oblečení, zbraně a pod., na to fakt odborník nejsem ) mění postavám příbuzenské vztahy dle potřeby ? Myslím, že nebylo třeba dělat z Judity Flanderské dceru krále Aelly a nechat jí porodit Alfréda, předpokládám, že Velikého. Vždyť jeho matkou byl někdo úplně jiný.
U Ragnara, Björna, Aslaug a pod. si asi trochu zařádit mohli, ale zrovna Judita je natolik známá, že to " nemuselo bejt ".
Mimochodem, pokud se nemýlím, Björn byl podle legend syn Aslaug, nikoliv Lagerthy ... Tak jen doufám, že naši tvůrci při natáčení nového Jana Husa nesáhli rovněž k podobným " inovacím ".
Přivítal bych diskusi, kdo kde viděl podobné kraviny, ať už v seriálech nebo i knížkách.

Radomír

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Oznámení správců o změnách
Napsal: 12 kvě 2015 13:36 

Zaimplementovala jsem opravu příspěvku kolegy Rado_ v tématu Martin Homza et al. - Svätopluk v európskom písomníctve do jeho původního příspěvku a následně tu opravu smazala.

 Jump to forum   Jump to topic

Napsal: 05 říj 2015 16:30 

Kdo zná dějiny let 1526 - 1620, a samozřejmě následný vývoj v době baroka, tak snadno odhalí, že jak rekatolizace, tak i sílící absolutismus - a ruku v ruce s tím i centralizace podunajské monarchie - byly úspěšně zahájeny již za vlády Ferdinanda I., tudíž zde vývojové tendence nepřející českému stavovskému systému a silnému protestantismu byly dlouhou před Bílou horou a sílily počínaje rokem 1600. Nebýt Bílé hory, tak by sice vývoj v této oblasti nenabral tak velké zrychlení, jako během druhé čtvrtiny 17. věku, ale dle mého názoru by stejně byl svou setrvačností tlačen vpřed a nakonec by došlo k zápasu "kdo z koho", z něhož by český stavovský systém vyšel opětovně poražen, jelikož České království mělo oproti Uhrám, kde se Habsburkům nikdy nepodařilo úplně zlomit tamní nobilitu, velkou nevýhodu v tom, že tu nebyl žádný turecký nebo sedmihradský element, který právě v Uhrách bránil Habsburkům postupovat tak tvrdě a nekompromisně, jako v Čechách po Bílé hoře.

 Global announcement   Jump to topic

Napsal:  

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Přilba sv. Václava
Napsal: 16 kvě 2016 13:46 

Osobně se domnívám, že ony verze ke svatováclavské přilbě jsou pouze spekulacemi bez širšího srovnávacího materiálu. Ona verze s Odinem, je znám reliéf Krista v téměř totožném provedení tuším z 10. stol.. Tedy severské prostředí bezesporu ano, ale zobrazení mohlo být prvoplánově již Kristus. Spekulace, že přilba byla ukořistěna např na konci 10. či v 11. stol.- Proč? Přemyslovci nebyli schopni nakupovat zbroje v ekvivalentu hodnoty desítek krav? Mimochodem ve franském prostředí musel vlastník cca 250 ha zajistit na svůj náklad jednoho těžkooděného jezdce. Nebyla bojová hodnota jejich vojsk daná mimochodem kromě jiného kvalitou zbraní a bojového odění nutně rovnocenná s protivníky (ale i spojenci), měli-li si udržet Přemyslovci svou moc, (což si samozřejmě v onom neklidném 10. stol. udrželi)? Co se týče spekulací ohledně nánosku a kaloty, co brání naskenování přilby a výroby kopie dílů např. 3D tiskem, doplněním výstelek a ověřením usazení přilby v jednotlivých variantách na hlavě odpovídající hlavě sv. Václava? Podle mne je rozhodující to, že již za 3 roky po vraždě sv. Václava došlo k translaci, které nutně muselo předcházet povědomí o svatosti sv. Václava minimálně v církevním prostředí v Čechách ale i v bezprostředním okolí panovníka viz legendy - Boleslavova manželka jezdící se modlit k Václavovu hrobu do Staré Boleslavi. Tedy část Boleslavova okolí mohla věci spojené se sv. Václavem chápat a ochraňovat jako relikvie.

 Jump to forum   Jump to topic

Napsal: 01 čer 2022 20:17 

Dokumenty mají určitě danou jinou strukturu na rozdíl od knihy. Počítám, že něco se musí opakovat, aby to divákovi uvízlo v hlavě. Tady se opakují údaje o stovkách padlých.
V tomhle dokumentu nebylo moc vaty (typu hovorech o tom, koho bolí kosti), což cením. Kde byla fikce, bylo to sděleno, jako u té dívky, která se přidala k vojákům. A taky to nebyla zbytečná věc, ukázat, jak se armáda neskládá jen z rytířů, ale i doprovodu. V dnešní moderní armádě na jednoho vojáka připadá až deset dalších lidí zajišťujících doprovod, proviant a zásobování (zanedbání toho bylo vidět na letošním neúspěšném ruském tažení na Kyjev). A na jednoho rytíře připadal páže a nějaké služebnictvo (počet teda nevím).
Co se nepovedlo, to byli ti Kumáni, nebylo třeba říkat, že je Evropa neznala, když už se zapojovali do bitev. Když se popisovala kočovnická výzbroj a taktika na Mongolech, tak stačilo prostě uvést, že Kumáni prchali do Uher právě před Mongoly. Podobně zmínka, že proti Přemyslovi stáli Poláci - v dnešním Polsku byla tříšť vévodství apod. (zahrnují sem i slezská knížectví), vzájemně si konkurujících, takže část Poláků stála proti Přemyslovi, část tvořila hlavní část Přemyslova třetího sledu na Moravském poli.
Ota z Haslova - nebyl asi čas vysvětlovat, jaký průběh měl jeho vztah k Přemyslovi, ale říct, že otočil stejně jako většina Rakušanů od podpory Přemysla k Rudolfovi, to je velká zkratka.
U Miloty z Dědic zase bylo možno připomenout, že ten průběh byl trochu opačný - přívrženec Přemysla, pak jím uvězněn, na Moravském poli vedl první sled proti Rudolfovi.

Přemysl na začátku ruší Milotův příkaz na kopání příkopů a má proslov o otevřeném boji.. Zřejmě zase fikce, ale sedí na Přemyslovu povahu. Josef Žemlička na příkladu Moravského pole tvrdí, že Přemysl jezdil do válek až bezstarostně jako do Bavorska (nebo se zdržoval dobýváním lokálních pevností právě v oblasti Moravského pole), u Moravského pole nevyslal hlídky do stran, takže neměl ponětí o Rudolfových rytířích, kteří mu nakonec vpadli do boku..
Přemysl asi vyznával boj tváří v tvář, bez přehnaného taktizování. I ta poslední bitva je svým způsobem vrcholem rytířské kultury - král ztrácí to, co celý život budoval a čemu položil základy jeho otec, a místo ztráty jede raději na smrt.. Svým způsobem je to heroické podobně jako smrt Jana Lucemburského u Kresčaku, ale na rozdíl od téhle události nese Moravské pole pachuť následných zlých let.
Proti takovému konci stojí pohled té filmové Kunhuty, která radí neriskovat, a v podstatě tam spíš tvůrci vkládají dnešní styl myšlení.. Než ztratit všechno, ale ne zadarmo, tak si zachovat život a smířit se k návratu k výchozímu stavu..

Dnešek si cení víc klidu než válek a vítězství a cení si víc prosperity než zbohatnutí z válečné kořisti nebo zisku území. V českých a moravských dějinách se střídají váleční vládci s mírovými, přičemž ti váleční jsou barvitější a kontroverznější, leckdy i v tom negativním smyslu, takže zastiňují ty mírové.
Přemysl Otakar I. válčil ještě za knížecí doby, trůnu se chopil dík tažení z ciziny, podporoval rytířské válečné řády typu johanitů.
Jeho syn Václav I. nastartoval prosperitu země a dynasticky zajistil nástup svých dětí v rakouských zemích. Válčil na obranu země proti Mongolům nebo proti povstání Přemysla Otakara II., válečné střety s Babenberkem Fridrichem II. plynuly právě pro zajištění nástupnických pozic v Rakousku. Z rytířských řádů podporoval špitální řád křižovníků, který založila jeho sestra Anežka. Václavův dvůr místo válkou žije rytířskými turnaji a kulturou.
Přemysl Otakar II. připojoval území válkou i diplomacií, úzce podporoval řád německých rytířů, v součinnosti s nimi táhl dvakráte na kruciátu do Pobaltí. Jeho syn Václav II. připojil polská území diplomaticky, dosáhl bohatství dík těžbě stříbra, jeho dvůr vyniká jemnou kulturou, ale chybí mu slavná vítězství, tak je českém povědomí spíše někde vzadu.
Slováci si více hledí Svatopluka, protože za jeho vlády dosáhla moc Velké Moravy vrcholu, více vzadu za ním stojí Rastislav, který má přitom za sebou kulturní rozmach dík upevnění křesťanství a zavedení písma..
Jiná situace je u Lucemburků, válečný král Jan není tak populární jako Karel, který sice válčil celé své mládí, ale nové země připojoval Karel svými sňatky, ne válkou. Češi si hledí víc prosperity země, pozůstatků typu Karlova mostu, katedrály a univerzity, a těch památek a úspěchů je asi už tolik, že přebily všechno ostatní..

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Kastelologické spolky
Napsal: 20 čer 2022 10:59 

Zdravím všechny, zakládám nové téma, jímž jsou kastelologické spolky, tj. takové, které sdružují zájemce o středověká a novověká (nejen šlechtická a nejen opevněná) sídla.
Bude to takový rozcestník.
První spolkem, který bych rád představil, je Klub Augusta Sedláčka (zkratka KAS), který vznikl již roku 1984 v Plzni. Zde se ostatně dodnes nachází centrála, pobočky spolku jsou v Praze, Hradci Králové, Humpolci, Brně a ve Zlíně. Spolek pořádá přednášky a exkurze a vydává 4x ročně časopis Hláska, který se se zpožděním objevuje v elektronické podobě i na webu: http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/zpravodaj_hl%C3%A1ska.html

Kromě toho KAS vydává sérii brožur Zapomenuté hrady, kompletní přehled všech svazků zde: http://www.evida.cz/mikota/

Členové spolku jsou většinou starší lidé, spolek proto hledá nové členy, aby mohl nadále fungovat.

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Páni z Ludanic
Napsal: 14 črc 2022 15:10 

Tak jsem se na to díval a tady mám nástřel rodokmenu. Můžeme opravovat... hlavní zdroj je slovenský historik J. Lukačka a moravskou větev jsem doplnil co mám.

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Páni z Ludanic
Napsal: 22 črc 2022 19:09 

Pravděpodobně největším znalcem rodu z Ludanic je Prof. PhDr. Ján Lukačka, CSc. (nar. 1952), který se zabývá dějinami osídlování Slovenska, formováním šlechty na Slovensku, kastelologií a také regionálními dějinami území Nitranské župy. Z jeho bohaté publikační činnosti jsou pro studium dějin rodu Ludanických zřejmě nejpodstatnější :
Ján Lukačka : Majetky a postavenie Ludanickovcov na Slovensku do začiatku 14. storočia (Historický časopis, roč. 38, č. 1, 1990, str. 3 – 14)
Ján Lukačka (spoluautor) : Ludanice 1242 – 1992 (vydal Obecný úrad Ludanice, 1992)
Ján Lukačka : Páni z Ludaníc – slovenský a moravský šľachtický rod (Sborník prací k šedesátým narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Sv. 1, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha 2007, str. 107-111)
Bohužel, tyto práce jsou pro běžného smrtelníka velmi těžce dostupné. Nejspíš podstatně méně podrobné informace by mohla poskytnout rovněž monografie :
Ján Lukačka : Formovanie vyššej šľachty na západnom Slovensku (Bratislava Minor 2002, 154 str. + 30 genealogických tabulek)
PhDr. Daniela Dvořáková, CSc. (nar. 1965) se zabývá slovenskými dějinami v období vlády Zikmunda Lucemburskéha a za povšimnutí jistě stojí její práce :
Daniela Dvořáková : Šľachtici z Ludaníc a kráľ Žigmund Luxemburský (Historický časopis, roč. 48, č. 1, Bratislava 2000, str. 35 – 44)
Snadno dostupná je na internetu zveřejněná práce Bc. Michala Nebera :
Michal Neber : Uhorskí šľachtici Mikuláš z Perina, Stibor zo Stiboríc a Ladislav z Ludaníc vo víre husitských bojov (magisterská diplomová práce, 2010, viz http://is.muni.cz/th/145416/ff_m/FINAL_DP._version-17.05.10.pdf), která se sice rodem z Ludanic podrobněji nezabývá. ale je tam Lukačkův rodokmen.
Stejně snadno jsou na internetu dostupné články o historii na webových stránkách obcí, ve kterých měli Ludaničtí své majetky, především u obce Ludanice (obecludanice.sk/historia.phtml?id3=81680) a podrobněji u obce Čeladice (http://celadice.webnode.sk/news/historicky-vyvoj-obce-od-stredoveku-k-novoveku1/).

Ale toto sem si zapsal už docela dávno takže nevim, jestli ty odkazy fungují ...

 Jump to forum   Jump to topic

 Předmět příspěvku: Re: Páni z Pirkenštejna
Napsal: 01 srp 2022 21:41 

Čeněk ( Birkenstein ) poprvé zřejmě zde v roce 1324 - Codex Horní Lužice I., č. 179. Je uveden hned za Jindřichem mladším z Lipé v listině Jindřicha Javorského.

Čeněk ( Berkinstein ) opět v listině Jindřicha Javorského z roku 1327 - Codex Horní Lužice I., č. 192 zde .

Čeněk ze Sloupu ( Slup ) 1330, něco s litoměřickými dominikány - listina jen v regestu zde .

Markvart (snad) z Ratají v roce 1325 RBM II č. 1158 - v listině uveden jako Rateys , jedná se listinu Václava z Krakovan (u Týnce nad Labem), který prodává tuto vesnici sedleckému klášteru. Územní vymezení by celkem sedělo, jen z těch Ratají je to k Týnci ještě slušný kus cesty.
Stránka 1 z 1 [ Search found 42 matches ]


Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz