Fórum zájemců o historii

Šlechta :: Hroznata a újezd Čáslav

no_email@example.com (Ježek) — Thu, 18 Apr 2024 14:59:30 +0200

Který Hroznata daroval litoměřické kapitule újezd Čáslav?

Jde o listinu CDB I., č 55, která je dochovaná ve dvou verzích - A je výpisek z 11. století, B je konfirmace z roku 1218. Existuje ještě falzum (C) z 14. století (CDB I, č. 383), který se hlásí k době Spytihněva a má i jeho pečeť

Nejúplnější údaje jsou v pamětním spisku, v konfirmaci Přemysla nejsou, ve falzu je druhá polovina

Text přípisku: Ze vsi Desekrypy byl darován jakýsi člověk jménem Zlaton se syny a bratrem k právu téhož kostela. A to vysvědčují hrabě Blag, Matúš, Petr, Dama, Zuda, Sbor, Svojata, Turdmir, Krivec, Jan číšník, Zasin, Buda, hrabě Zagor a Krec vladař. Jména poddaných, kteří jsou z tohoto hradu: Gosten, Idzenik, Otaša, Maur, Malý, Dobrák s bratrem Bozenem, Bic, Sud. Tyto věci byly pak z vůle Kristovy přidány:… dal otcovský statek, Hroznata újezd Čáslav, vévoda Jindřich zemi v Lahovicích, kterou mu dal Zdeslav. Guclin dal zemi v Pokuticích. Pavel dal jest (v) Ploškovicích zemu, Vlah dal jest Dolas zemu Bogu i svjatému Scepánu se dvema dušníkoma Bogucov a Sedlatú (odtud)

Přeložené to je v zásadě správně, comes by šlo i jako kastelán. A dál začínají problémy. Vévoda Jindřich může být syn Vladislava I. (+ po 1169), ale i jeho syn Jindřich Břetislav, jiná možnost ani nepřipadá v úvahu. Zajímavé je, že Lahovice (jsou to ale ty u Prahy?) získává od Zdeslava, tedy šlechtice. Guclin není nikde jinde doložen. Zmiňovaní dárci mohli dát Litoměřicím majetky plus minus ve stejné době, ale ne nutně.
Předchozí svědečná řada může být z jiné doby, když ji falzum nezmiňuje.

Šlechta :: Re: Hroznatovci

no_email@example.com (Simplex) — Sat, 20 Apr 2024 14:39:28 +0200

Újezd Čáslav mě pochopitelně zájímá kontinuálně, ale mám to chápat tak, že už neplatí, co si k tomu napsal ve Vilémovi?
Nemusel si to rozepisovat, protože o těch listinách stále platí co kdysi napsal G. Fridrich a co se vždycky uvádí v souvislosti s litoměřickou kapitulou. Detailněji než Fridrich to už asi nikdo nerozebere a ta studie stále stojí za přečtení. Už Palacký napsal, že se to muselo stát po roce 1140, kdy se objevil první přemyslovský JIndřich a já se z vícero důvodů přikláním, k tomu, že k donaci došlo za něj.
O zakládací listině kapituly litoměřické-Friedrich Gustav; Rozpravy 2,9,1901
Litoměřická kapitula : 950 let od založení, 2007

liták.jpg

Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice?

lahovice.jpg

Prvním ztotožněným Zdislavem je opět už od Palackýcho syn Blaha I. a otec stejnojmenného litoměřického kastelána Blaha II. U Blahovců patřil Zdislav k rodovým jménům a používali ho hojně až do konce 13. s.

zdislav.jpg

Ono ale nejde pouze o to, který Hroznata byl donátor, důležitý taky je, kde ten újezd vzal?
Podle mě má pravdu T. Velímský, když předpokládá, že otec peruckých bratranců Hroznaty Tepelského byl ústeckým kastelánem a díky tomu získal v okolí pozemkouvou základnu. Takže ať už se jmenoval jakkoli, není totožný s kladským kastelánem Hroznatou, kterého potřeboval Žemlička jako most do Polska. Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.

Přílohy

liták.jpg (72.67 KiB)

(Click on the image to see it full size.)
lahovice.jpg (321.32 KiB)

(Click on the image to see it full size.)
zdislav.jpg (24.79 KiB)

(Click on the image to see it full size.)

Šlechta :: Re: Hroznatovci

no_email@example.com (Simplex) — Sat, 20 Apr 2024 07:39:21 +0200

To, že dárcem patrně nebyl Jindřich Břetislav, ale jeho otec, může podporovt i způsob jakým byl uváděn v listinách. Samozřejmě a jak píšeš, ty dary nemusí být ze stejné doby a jejich zápis nemusel respektovat časovou posloupnost, ba naopak. Zdá se mi, že šlechta obdarovávala kapituly, před tím, než k nám dorazili „moderní“ řády, nebo než vznikly jejich vlastní fundace.

jindřich.jpg

Hroznata Tepelský dával statky výhradně svým klášterům a žádnou další církevní instituci neobdaroval, nebo to alespoň není doloženo.
Hroznata Crispus + jeho brácha Měšek, jak vyplývá z přehledu T. Velímského obdarovali pouze johanity a podle autora pravděpodobně i teplický benediktýnky. Jen v konfirmaci Přemysla Otakara I. je uvedeno, že Strahovu daroval Peruc, avšak to je falzum i když v roce 1273 patřila k radonickému (Radonice nad Ohří) klášternímu statku. Takže falzum patrně říká pravdu a dokážu si představit, že si to strahovští premonstráti zařídili přes tepelského bratránka.

peručtí.jpg

Přílohy

jindřich.jpg (123.11 KiB)

(Click on the image to see it full size.)
peručtí.jpg (208.63 KiB)

(Click on the image to see it full size.)

Šlechta :: Re: Hroznata a újezd Čáslav

no_email@example.com (Simplex) — Sat, 20 Apr 2024 14:44:37 +0200

Ježek píše: ↑18 dub 2024 14:59 Text přípisku: Ze vsi Desekrypy byl darován jakýsi člověk jménem Zlaton se syny a bratrem k právu téhož kostela. A to vysvědčují hrabě Blag, Matúš, Petr, Dama, Zuda, Sbor, Svojata, Turdmir, Krivec, Jan číšník, Zasin, Buda, hrabě Zagor a Krec vladař. Jména poddaných, kteří jsou z tohoto hradu: Gosten, Idzenik, Otaša, Maur, Malý, Dobrák s bratrem Bozenem, Bic, Sud. Tyto věci byly pak z vůle Kristovy přidány:… dal otcovský statek, Hroznata újezd Čáslav, vévoda Jindřich zemi v Lahovicích, kterou mu dal Zdeslav. Guclin dal zemi v Pokuticích. Pavel dal jest (v) Ploškovicích zemu, Vlah dal jest Dolas zemu Bogu i svjatému Scepánu se dvema dušníkoma Bogucov a Sedlatú (odtud)

To o otcovském statku se vztahuje na náš újezd?

Podle F. Gabriela zachycuje zakládací listina kapituly litoměřické B (CDB I, č. 55, s. 57) stav osídlení ze 70. let 12. s. K tomu je k dispozici model osídlení vycházející nejen z dlouhodobých archeologických průzkmů od F. Gabriela + L. Kursové.

osídlení českolipska 1.jpg

osídlení českolipska 2.jpg

Přílohy

osídlení českolipska 1.jpg (148.64 KiB)

(Click on the image to see it full size.)
osídlení českolipska 2.jpg (115.7 KiB)

(Click on the image to see it full size.)

Šlechta :: Re: Hroznatovci

no_email@example.com (Ježek) — Sun, 28 Apr 2024 20:40:22 +0200

Simplex píše: ↑19 dub 2024 17:53 Újezd Čáslav mě pochopitelně zájímá kontinuálně, ale mám to chápat tak, že už neplatí, co si k tomu napsal ve Vilémovi?
Nemusel si to rozepisovat, protože o těch listinách stále platí co kdysi napsal G. Fridrich a co se vždycky uvádí v souvislosti s litoměřickou kapitulou. Detailněji než Fridrich to už asi nikdo nerozebere a ta studie stále stojí za přečtení. Už Palacký napsal, že se to muselo stát po roce 1140, kdy se objevil první přemyslovský JIndřich a já se z vícero důvodů přikláním, k tomu, že k donaci došlo za něj.

Friedrich řeší hlavně ty diplomatický náležitosti, obsahově se listině věnuje celkem málo, a toho Hroznatu identifikuje jako zakladatele Teplé. To asi správně nebude, budu to mít dobře já.

Lahovice můžou být totožný se stejnojmennou vsí, která dnes patří pod Libčeves (okr. Louny), ležící na kraji Středohoří. Ploškovice - Ploskovice?

Jo, to je mnohem lepší než Friedrichova lokalizace Lahovic do Prahy, které později mají jiné majitele. Ploskovice určitě, nevím, kde se v přepisu bere >š<, když i v originále tam je jen >s<, Ploscouicih.

Navíc by podle mě musel být blázen, kdyby se dobrovolně vzdal Ústí ležícího na obchodní cestě do Míšně (pozemní+vodní) za žebrácký Kladsko. Hraniční Kladsko mohlo být sice stále vnímámo pod dojmem nedávných událostí jako prestižní adresa, ale proti Liťáku, Ústí či dokonce i Děčínu to byl hotovej žebrákov. Samozřejmě je možný, že po něm výnosnou funkci v Ústí zdědili jeho synové a Hroznata Crispus tam mohl šéfovat i v době, kdy se stal nejvyšším komorníkem. A na to se dá krásně napasovat i ta tvoje hypotéza, že otec peruckých bratrů byl strejdou Viléma z Pulína a újezd Čáslav mohl být např. věnem. Avšak pochybuju, že Vilémům otec je totožný s kladským kastelánem, tím byl podle mě z důvodů, které už jsem uvedl dříve spíš Hroznata Calvus, budoucí správce knížicího dvora. Protože pokud měl kladský kastelán blízko k Bedřichovi a objevoval se vedle něj i v Olomouci, tak nechápu, proč jeho syn šel dělat kariéru do z českého pohledu periferního Znojma.

Já bych byl dost opatrný v tom, že si šlechta mohla vybírat, kdy bude působit jako kastelán/resp. dokonce odmítnout přesun jinam. Přímo doloženo to je asi jen v případě atentátu na Soběslava I., kdy si atentátník může vybrat některý z nejlepších hradů - ale to je extrémní situace násilného převratu a odměňování spiklenců. Jasně, v některých provincích jsou rody usazeny skoro trvale a drží kastelánství i několik desítek let, jinde ale vůbec nic nevíme a u dvorských funkcí je ta fluktuace celkem rychlá, aniž by to vypadalo, že to byl důvod k nevraživosti mezi panovníkem a šlechticem. Navíc Znojmo je periferie spíš jen geograficky, jako jedno ze tří sídel údělů a napojené na Podunají to je určitě prestižnější adresa než většina českých hradů.

Simplex píše: ↑20 dub 2024 14:44 To o otcovském statku se vztahuje na náš újezd?

Ne, tam chybí jméno donátora, který daroval otcovský majetek: ... (mezera má 55 mm) dedit bonum patrimonium. Z toho vyplývá, že někdo spíš dal veškerý svůj dědičný/alodiální majetek, který proto není přímo jmenován.

No a ještě jedna věc - ten Wlah, který dal v Dolanech zemi s dušníky Bohutou a Sedlatou - co když to není nějaký Vlach, ale spíš Blah/Bleh, z výše zmiňovaného rodu?
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 44&page=72

Šlechta :: Re: Hroznatovci

no_email@example.com (Simplex) — Sun, 28 Apr 2024 21:21:03 +0200

Já jsem mezitím ve sborníku o Peruci (Peruc v mýtech a dějinách 2004, s. 103)objevil další zaniklé Lahovice, kteé ležely blízko Radonic a ve 13. s. zanikly v důsedku povodně a už nebyly obnoveny. Ve sborníku se tehdy sešla fakt vybraná společnost a pochybuju, že se něco podobnéno povedlo jiné obci, ale tisíc let od první zmínky nemá každý. Ty u Libčevsi patrně patřily pod Bílinu, není to sice nejpodstatnější, ale čím "blíž" k Liťáku tím lépe pro Blahovce.

lahovice.jpg

lahov.jpg

radonice.jpg

Přílohy

lahovice.jpg (158.14 KiB)

(Click on the image to see it full size.)
lahov.jpg (172.42 KiB)

(Click on the image to see it full size.)
radonice.jpg (104.83 KiB)

(Click on the image to see it full size.)