Středověk
Dnes je: 23. 06. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Komente
    ke lnku: Neomedievalismus
    (ze dne 02.09.2018, autor lnku: Jan kvrk)

    Koment ze dne: 21.10.2018 14:18:26     Reagovat
    Autor: neregistrovan - Ji Motyka (@)
    Titulek: pr poznmek k tomu ...
    Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jev ponkud elov, v n je dle mho skromnho nzoru zcela evidentn sp pn jejich autor, kter je otcem mylenky. (A toto tvrzen povauji jet za eufemizmus, nebo by lo daleko vce pitvrdit v polemick dikci.) Pro? Pokusm se to vysvtlit. Pouvat jakkoli paralely s kesanstvm nebo se domhat jakhosi jeho znovuzrozen v tomto postmodernm a postfaktickm svt, z nho se religiozita vytrc a pechz a do militantnho ateizmu, je naprosto iluzorn. Postaven a loha kesanstv ve stedovku (se vemi jeho excesy, nebo sp prv kvli nim!) a v tomto svt je diametrln odlin u jenom tm, e pomr "kesansky" vcch ve stedovku (100%) v pomru k tm v souasnosti se neustle zhoruje v neprospch tch souasnch.

    ad "Zmnnou teorii lze samozejm velmi oprvnn kritizovat kad historick analogie tak i onak nen pesn ..." Svat pravda! (viz ne v tomto mm komenti).

    ad "Podle Bulla se vytrc klasicky chpan suverenita nrodnch stt, na kor jednak nadnrodnch a mezinrodnch seskupen, nadnrodnch korporac, globlnch organizac (...), crkv, ...". Plurl od slvka "crkev" v tto tezi sed asi tak, jako pst na oko! To by se s velkou nadszkou dalo tvrdit snad jen o mskokatolick crkvi, mon pravoslavn. Dovolm si zrove v tto souvislosti upozornit, e obrovsk mnostv nekatolickch denominac dnho papee, kter by je mohl globln zasteit a sjednotit, nem, tak jakpak "na kor crkv", e. Navc vtina crkv nap kesanskm spektrem zaznamenv dramatick pokles potu nejen adovch len, ale i duchovnch.

    ad "Erozi nrodnho sttu m tak postupn naruovat (...) piznvn vlastnho soudnictv (prvn personalismus) rznm skupinm (pedevm nboenskm)." "Prvn personalismus" je kapitolou samou pro sebe, take nemm prostor ani as, abych se k tomu vyjdil. Ale jinak je toto taky docela legran teze. Soudnictv je zaloeno na prvnm systmu danho "nrodnho sttu", jeho nedlnou soust je stavn prvo. Nemm povdomost o tom, e by njak crkevn soudnictv (a to ani souasn kanonick prvo katolick crkve) bylo nadazeno civilnmu soudnictv "nrodnho sttu". To zaprv. A zadruh - dle pak nemm povdomost, e by nkter z nekatolickch crkv a spoleenstv mla vbec sv crkevn prvo, tak vyvinut dlouhmi staletmi, jako crkev katolick. (Tohle ve se pochopiteln tk kesanstv, nikoli islmu.) Tak o em se tu teda vlastn bavme?!

    A jet jedna glosa na zvr. Fenomn zpadoevropskho prekaritu, kter se u dvno dotk i esk republiky a dalch postkomunistickch zem a z nj pramenc frustrace, je jednou z hlavnch pin jinho fenomnu poslednch let, toti volebnch vtzstv populist a nacionalist v tchto zemch, kte nabzej jednoduch een, je tmto socilnm entitm velmi konvenuj. Tento jev podezvm tak z toho, e se ve Velk Britnii taky stal pinou toho, e dali lid v referendu zelenou brexitu.

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  erven  >>
    PotSttPSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha