Evropské dějiny

Pohanské Prusko

Tomáš Kubačka
Prusko v období starověku Již v době před naším letopočtem sídlili ve východním Pobaltí, v oblasti východně od dolní Visly, na území dnešního severovýchodního Polska, a Kaliningradské oblasti, kmeny Prusů. Jejich jazyk i jazyk dalších pobaltských kmenů vykrystalizoval na konci procesu etnické a jazykové diferenciace Baltů v 5. stol. př. n. l., probíhajícím od doby bronzové. Prusové byli kulturně a jazykově příbuzní s Litevci a Slovany. Od poloviny 1. tisíciletí n. l. je možné přibližně lokalizovat kmenová teritoria, neboť každý pobaltský kmen měl svůj charakteristický způsob pohřbívání. Prusové zpravidla své mrtvé spalovali a jejich popel uchovávali v urnách v podzemních hrobech, často i se spálenými koňmi.

MAJORDOMSKÁ VLÁDA PIPINOVCŮ 687 - 751

Luboš Rokos
HISTORIE DYNASTIE S nástupem Pipina II. Prostředního (celofranský majordom 687-714) končí i chaotické vyprávění o dynastických zlomech a bojích. Období natolik chaotické a pro čtenáře těžko stravitelné, že jako celek nedostává místo ani v historických knihách pro širší veřejnost. V Čechách vydané knihy "Frankové" od Edwarda Jamese nebo "Frankové a Evropa" od Jarmily Bednaříkové se zabývají ranými dějinami, a další okruh kolem doby Karla Velikého, reprezentovaný knihou "Karel Veliký, vládce Západu Dietera Hägermana", si ze 7. století všímá pouze původu pipinovských majordomů a z raných dob už ničeho podrobného.

FRANSKÁ ŘÍŠE ZA MEROVEJCŮ II. K BITVĚ U TERTRY A NÁSTUPU MAJORDOMŮ r. 687

Luboš Rokos
DRUHÉ DĚLENÍ FRANSKÉ ŘÍŠE R. 561 Přesně padesát let po prvním dělení říše nastává další dělení a také mezi čtyři dědice, takže noví vládci v podstatě jen navázali na již hotová království. Nejstarší Charibert (561-567) obdržel hlavní město Paříž a centrální oblast, která sahala na jihu k Loiře; původně tedy Childebertův díl. Guntram (561-592) obdržel na jih od Loiry Burgundsko s centrem v Orleans; v zásadě tedy Chlodomerův díl. Sigibert (561-575) obdržel SV část s centrem v Remeši; původně Theuderichův díl. A Chilperich (561-584) obdržel nejméně lukrativní oblast na severu říše s centrem v Soissons; původně Chlotarův díl.

Karel Veliký - Otec Evropy? I.

Luboš Rokos
28. ledna tomu bude 1200 let, co ve své falci v Cáchách vydechl naposled franský císař Karel zvaný Veliký. Jeho velikost se odráží už jen v titulu slova "král", který vznikl ze jména Karel a přešel do vícero jazyků - ruské karol, polské król, maďarské kiróly..., turecké kral, romské kralis, norské Magnus (latinsky Veliký), to vše sahá k zakladateli západního císařství.1)