Většina slovanských mohylníků má jen několik desítek mohylových náspů, často jen skupinku několika mohyl. Jeden je však značně převyšuje. Jak počtem stovek mohyl, tak rozlohou přes 10 ha. Ostatně i příslušné valové opevnění má úctyhodnou velikost opevněné plochy.
Písemné prameny píší, že sídelní město Velké Moravy v devátém století bylo velké město, velmi starobylé (antické?), mělo nedobytné hradby a nepodobalo se žádnému jinému známému. Takový popis není v souladu s archeologickými nálezy Mikulčic, ani Starého města u Uh. Hradiště, které jsou nejčastěji za ústředí moci navrhovány. Mikulčice s 8.5 ha jsou malé na město a kůlová palisáda Starého města neodpovídá nevýslovné hradbě Rostislava, která v roce 855 již pohledem odradila krále Ludvíka od dobývání. To umožňuje vyslovit opovážlivý názor, že Weligrad Mojmírovců stále ještě uniká rýčům archeologů. Pokusili jsme je najít.
Článek o spojitosti výpravy Marka Aurelia a jihomoravských ropných vrtů...
Nápis na Králově stolu Ve východní části pohoří Chřibů vystupuje ze skalního podloží kámen zvaný Králův stůl. Je hrubě opracovaný do tvaru koňského hřbetu. Ještě do poloviny 20. století nikdo nepochyboval, že se užíval při volbě moravských králů. Později byl tento názor bez věcných argumentů opuštěn. Není však zpochybňován fakt, že na kameni jsou vytesány runové znaky.
Stejně jako se dnes neví, kde byl Velehrad, tak zůstává záhadou i kde ležel katedrální prvního arcibiskupa - věrozvěsta Metoděje.
V říjnu roku 1304 vytáhla proti Praze obrovská vojenská výprava. Albrecht Habsburský táhl s Uhry a divokými Kumány na Václava II. a jeho syna, uherského krále Ladislava V., pozdějšího Václava III. Názory dějepisců zúčastněných stran konfliktu se liší. Albrecht údajně požadoval na šest let stříbrné doly Kutné Hory a Uhrové chtěli donutit Václava II. k vrácení svých korunovačních klenotů. Koruny, meče a šatu sv. Štěpána, které jim prý sprostě ukradl. Tyto důvody válečné akce však nejsou jediné. Není také zcela jisté že přitom došlo k historicky prvnímu použití chemických zbraní hromadného ničení, ale je to velmi pravděpodobné.
V předchozích statích jsme hledali Svatoplukovo sídlo podle popisu cesty Perských kupců metodou letecké archeologie z dálkově řízených modelů. Viz také www.wogastisburc.com Navrhli jsme cíl uvnitř kráteru Nákla v okr. Hodonín. Nález trasy moravního brodu, tábořišť na obou březích u Sudoměřic a Rohatce, objev velkého výrobního areálu s významnou hutnickou produkcí, který sahal od Rohatce přes Ratíškovice až na vrchol Nákla, kultovní místo, kde uctívali oheň. Na tomto ložisku uhlovodíků jsme objevili siluetu velké stavby, o níž jsme vyslovili podezření na možnou Metodějovu katedrálu.
Pohled na překlady děl perských kupců, informujících o Velké Moravě.
Další z článků pana Galatíka.
Výzkum velkomoravských kamenolomů, dopravy kamene na stavbu opevnění v Mikulčicích a souvislosti s dnešními místními názvy.