Volba velkomoravské královny krásy

Jen málo lidí dnes ví, že v srpnu roku 880 odešel z místa, zatím jednoznačně neurčeného sídla moravských králů, velkolepý průvod. Doprovázel mladičkou a půvabnou moravskou princeznu Dobroslavu do dalekého Španělska.

Královská jízda?
Měla se stát manželkou španělského krále Fortunia. Přesto, že existuje několik písemných pramenů o této historické události, slaví ji 25. června jako „Fiesta Santa Orosia“ pouze Španělé, Francouzi a Italové. V Čechách upadla v zapomnění. I když kdo ví. Možná, že moravská lidová tradice uchovala památku na honosný průvod, odvážející mladičkou krasavici královské krve, do daleké ciziny. Může to být původ lidové slavnosti, nazývané Jízda králů. I když se historikové zatím neshodli, která z historických událostí vyvolala tento zvláštní zvyk, není vyloučeno, že mladičký král v dívčím kroji představuje ve skutečnosti mladou dívku královské krve. Bílá růže v jejich ústech je, podobně jako lilie, symbolem panenství.


Patronka deště
Cesta měla tragický závěr. Ve Španělsku tehdy křesťané vedení Fortuniem bojovali s muslimskými Maury. Jejich velitel Abun Lupo přepadl výpravu a všechny účastníky pobil. Mladičkou Fortuniovu nevěstu nutil k přijetí muslimské víry a chtěl si ji vzít za ženu. Ta však odmítla a byla krutě umučena. Pálili ji pochodněmí, polévali roztaveným olovem, uťali jí obě ruce a nakonec setli. Středověká krutost byla příslovečná. I když ani dnešní horliví muslimové nejsou mírumilovnější. Tělo princezny s uťatou hlavou přenesli již dva roky po její smrti do kostela v městě Jaca.
Nešťastný Fortunio pomstil smrt své nevěsty dokonale. Dívku svých snů prý nepřestal milovat a neoženil se do konce života. Hnán vášnivou zlobou, osvobodil od Maurů celé Španělsko a ochránil před muslimy západní Evropu. Obyvatelé to přisuzovali pomoci umučené Dobroslavy, kterou navíc provázely zvěsti o tom, že ovládá deště, blesky a krupobití. Prohlásili ji za svatou. Stala se patronkou blahodárného deště.


Písemná legenda, nazývaná „Druhá legenda o svaté Eurosii“ (Secondo la tradizione Santa Eurosia) napsaná v roce 864, tedy jen dva roky po její smrti, má mnoho zajímavých informací o moravské historii. Jméno Dobroslava prý přeložil řecky sv. Metoděj na Eurosia nebo Orosia. Obě verze jména jsou používané. Překlad vzniklý rozložením na DOB – ROS – LAVA, tedy řecky „dobrá rosa omývá“, naznačuje záměrnou kompilaci vysvětlující její souvislost s blahodárným deštěm. Proto se stala také uctívanou patronkou španělských vinařů a ovocnářů. Etymologie jména Dobroslava znamenala spíše dobrá slova, dobrou řeč, výmluvnost, schopnost dobře mluvit. Zajímavé však je, že zlidovělo jako Eura, kterou dávají do souvislosti s evropskou měnou.

Metodějova volba
V úvodu uvedený titulek „Volba velkomoravské královny krásy“ není jen autorská nadsázka. Písemná zpráva současníka totiž popisuje, že takovou volbu provedl dokonce sám arcibiskup Metoděj, a to na přání samotného papeže a dokonce to mohl být vlastně vůbec první úkol Metoděje v jeho nové funkci. Metoděj se totiž v roce 880 vydal po třetí do Říma, aby byl vysvěcen arcibiskupem moravským a panonským. Téhož roku vyslal k papeži španělský král poselstvo se zvláštní žádostí. Prvorozený syn, určený za následníka, padl v boji s Maury. Druhorozený Fortun Jimenéz však byl přislíben kněžství. Poselství mělo získat od papeže souhlas se zbavením slibu celibátu, neboť měl být pokračovatelem královského rodu. Pro doklad, že nejde o zájem zrušení slibu čistoty z důvodu světského chtíče, měl mu manželku královské krve určit samotný papež Jan VIII.

Tehdy pobýval na papežském dvoře také Metoděj. Jeho přítomnost je také historicky doložena několika všeobecně známými dokumenty. Papež se ho zeptal, zda neví o nějaké krásné princezně královské krve u krále Svatopluka na Moravě. Metoděj zřejmě mladičkou 16letou Dobroslavu znal a usoudil, že by byla vhodnou nevěstou Zaragonského krále. Proto ji vlastně vybral nejen symbolicky, ale doslovně za královnu krásy z Velké Moravy. Pak dostal od papeže zřejmě první úlohu v nové funkci arcibiskupa Moravského a Panonského. Úlohu kuriózní a delikátní. Po návratu na Moravu měl přesvědčit Svatopluka i mladičkou Dobroslavu k manželství se španělským následníkem trůnu. To se mu podařilo.

Patronka sportovců?
Dobroslavu to však stálo život. Shodou okolností jsou kosterní pozůstatky této moravské princezny jediným doloženým hrobem příslušníka velkomoravské panovnické dynastie. Leží v dalekém Španělsku, zapomenuta svými moravskými potomky.
V roce 2014 se v městě, kde tato naše téměř zapomenutá krajanka tráví svůj poslední odpočinek, budou konat zimní olympijské hry. Věříme, že také naši hokejisté zde ukáží své mistrovství. Budou vlastně bojovat téměř doma. V místě, kde leží vůbec první žena slovanské krve, která byla katolickou církví vyhlášena za svatou.


Tož třeba tam, v městě Jaca, bude fandit našim hokejistům i svatá Dobroslava a vyhrajeme zlatou medaili nejen v hokeji, ale i v dalších disciplinách. Do té doby se pokusíme vybudovat i u nás na Moravě nějaký památník, nebo sochu této moravské krasavici. Nejlépe na břehu řeky Moravy. Když dokáže krotit zhoubné deště, povodně a krupobití. Třeba se tím odvrátí podobná situace, jaká nastala v roce 1997.