Středověk
Dnes je: 25. 07. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Hrad Zvíkov)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Písaři ve středověku)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Richenza, Alžběta Rejčka)
  • chenlina20170722 michael kors bags pandora bracelet christian louboutin uk oakl ey sunglasses m . . . (Rohatecký pas)
  • Sociální sítě a ostatní






    Nejstarší dějiny

    * Volba krále Sáma

    Autor: Jan Galatík . Vydáno dne 21. 10. 2006 (22934 přečtení)

    Nápis na Králově stolu
    Ve východní části pohoří Chřibů vystupuje ze skalního podloží kámen zvaný Králův stůl. Je hrubě opracovaný do tvaru koňského hřbetu. Ještě do poloviny 20. století nikdo nepochyboval, že se užíval při volbě moravských králů. Později byl tento názor bez věcných argumentů opuštěn. Není však zpochybňován fakt, že na kameni jsou vytesány runové znaky.

    Runy používaly „barbarské“ národy střední Evropy od II. do IX. a v severní Evropě až do XIV. století. Toto abecední písmo se nazývá také „Futhark“, podobně jako naše „abeceda“ podle hlásek, kterými jejich soubor začíná. Znaky však mohou mít význam hlásky, ale i celého slova. Jejich původ sahá až k Féničanům, vznikla z nich také latinka. Znaky jsou objasněné a je podivné, že text profesionální lingvinisté opomíjí. Snad proto, že runové znaky považovali za germánské. Při podrobném zkoumání jsme zjistili, že mimo run a četných stop po turistech, jsou v textu také piktogramy a tři mongolské (čínské) znaky, používané na dálném východě. Runové texty bývají krátké a jen výjimečně srozumitelné, protože výslovnost hlásek i význam se časem měnil. Chybí časování, skloňování, nerozlišuje se rod ani množné číslo. Zápisy tak jsou často spíše mnemotechnickou pomůckou pro pamětníka, který udržoval smysl ústním podáním. Runový text mohl být psán libovolným směrem, i když převládalo psaní zleva doprava. Pomůckou nám byl poslední znak textu. Ten byl psán zvětšený a úhlově natočený. Byla to ochrana před neoprávněným doplňkem textu. Takovým znakem je v textu na Králově stole znak omega, znamenající také trvalost, věky, věků, věčnost. Je nejen zvětšen, ale i otočen o 90 st. Přitom zřetelně ukončuje souvislý text. Znamená to tedy, že text by měl být čten zleva doprava. Velmi šastná okolnost nám umožnila přibližné datování textu. Počet používaných znaků a tvar některých run se v průběhu staletí měnil. Pro nás je významné, že některé byly od konce VI. století doplňovány tečkou. Nazývá se stignovaný Futhark. Text Králova stolu je stignovaný a proto pochází pravděpodobně po roce 600. Původní Futharková abeceda obsahovala 24 znaků. Mezi nimi i znak „Ng“, který se v zapsaném textu vyskytuje. Znamenal zakladatele rodu, dynastie, mluvčího a byl to i symbol krále. Na svém trůně jej měl zobrazen i Karel Veliký. Symbolizuje rodidla a od roku 800 byl vyřazen z psaného Futharku. Přežívá již jen jako perojativní projev „pubertálních“ mladíků. Text, který ho použil byl zřejmě zapsán mezi lety 600 a 800. To naznačuje možnost, že jde o slovanský text, zapsaný runami. Pak by bylo možné jej přečíst.



    Co nám asi sděluje?
    Odstraníme-li různé pozůstatky turistické grafiky, zjistíme, že na kameni jsou celkem tři souvislé zápisy.
    - Vlastní text zprávy je pod vodorovnou hranou, rozdělující hřbetní a šíjovou část. Většinu těchto znaků již popsal např. St. Štěrba (Astronomické souvislosti Králova stolu v Archeologii Čech a Moravy 3, 2003). Celkem je zde jen šest znaků futharku (znaky 2,4,5,8, 9 a 10) dva piktografy (6 třmen a 7 hřbet ) a čtyři křížky. Ty se zdají být křesanskou symbolikou. První ve spojení se znakem vody může představovat křest a další skupinu tří křížků snad můžeme chápat ve smyslu tří božských osob. Pak by text mohl být vykládán takto: (My) vodou pokřtění (ve jménu otce, syna i ducha svatého) stále svrchovaní vladykové (jsme) osedlali hřbet (sedlo země) přítelem (seznam osobních piktogramů), co jsme začali a trvá stále.
    - Seznam osobních piktogramů. Na horní ploše je soubor piktogramů, znázorňující např. žebřík, letícího čápa, stojícího dropa, nebo plovoucí labu. Ta je zajímavá doplňujícím znakem kříže a vody. To nás uvedlo do podezření na symboliku křtu vodou. Může jít o seznam (intronizovaných ?) osob.
    - Čínsko-mongolské ideogramy. Na kameni jsou tři takové ideogramy o nichž jsme nenašli žádnou informaci. Původně v textu zapsaný znak „dai“ vladyka, pán, má stejný tvar i význam, jako čínský šu-ban (župan). Jakoby metodou křížovky doplnil ho (někdo znalý tohoto písma) vtipně dvěma dalšími znaky. „Sen“ (to je dobýt, obsadit) a „zan“ znamenající horu. Zdá se, že autor byl Mongol (Hun, Avar, Tatar?) a zapsal informaci o tom, že dobyli nějakou horu pro svého vládce.



    Zápis textu neobsahuje znaky glagoliky ani keltské abecedy Ogamu. Má však zřetelné křesanské symboly křížů, které dávají textu souvislý význam. Počáteční kříž ve spojení se znakem vody jsme navrhli jako symbolika křtu, stejně jako skupinu tří křížků (v křesanském významu pokřižování jménem tří božských osob). Znak vody byl zřejmě vytvořen úpravou původního (staršího) krevního kanálku. Lze tedy předpokládat, že původně sloužil jako obětní kámen.
    Text zápisu je navržen na obr. 2.
    Seznam osobních piktogramů patří zřejmě intronizovaným osobám. Zakladatel rodu na počátku seznamu má mimo významu rodu též význam hlásky F. Navazuje to i možnou souvislost s franským kupcem Sámem.


    Mohl být zvolen králem na jižní Moravě?
    Šesté století charakterizují zprávy o vojenských taženích slovanských sborů, které děsily Balkán i Itálii. Když dobyli Gepidové na východořímské říši Sirmium, císař Justinián se proti nim spojil s Longobardy. Gepidové na oplátku pouštěli přes své území armádu dobře vyzbrojených Slovanů. Tato vojska konala výpady na Balkán od roku 548 do roku 551. Byly to výborně vyzbrojené jízdní družiny s organizací snad podle římských vzorů. Vyzbrojení a výstroj vojsk mohla uskutečnit jen nějaká mocenská struktura. Dušan Třeštík v práci „Vznik Velké Moravy“ uvádí: „Rozhodující není ani počet slovanských vojsk, ale jejich kvalita. Ve všech případech se totiž jednalo o velmi dobře organizovanou jízdu. Nebyly to nějaké pěší tlupy nájezdníků. Táhli po veřejných cestách, dobývali města. Politicky byla akce řízena z jednoho ústředí, které vedlo jednání s Gepidy a italskými Góty. Jistě jím však nebyl nějaký samovládce, jakýsi Sámo před Sámem, ale spíše rada knížat, podobná té, která si pak zvolila Sáma."


    Protože vždy přecházeli Dunaj u Sirmia, museli sídlit někde za územím Gepidů a blízko Longobardů. V úvahu přichází nejspíše Morava, nebo západní Slovensko. Rok 568 je považován za konec období stěhování národů. Avaři se usadili v Panonii, Longobardi odešli do severní Italie. Zdá se, že již v tomto období se naši slovanští předkové dostali do vlivu křesanství. Máme písemnou zprávu o tom, že je křtil Tourský biskup Martin, který pocházel ze Sabarie (dnešní Szombately v Maďarsku). Nápis na jeho náhrobku hlásá, že pod jeho vedením poznali Boha (mezi jinými národy) také Slované. Biskup Martin zemřel roku 397. Nápis byl vytesán později, ale jistě před rokem 580. Avaři vytvořili se Slovany spojenectví, které zanechalo tak výrazné stopy v archeologických nálezech, že hovoříme o avarskoslovanské kultuře. Chatrný mír tohoto kaganátu vykupovala Byzanc platbou tributu, ročně až 200 tisíc zlatých solidů. Slované postupně osídlili Balkán, Panonii a Korutany. Historikové soudí, že to způsobila vojenská tažení, při nichž Slovany doprovázely jejich ženy a děti. Když byla Východořímská říše oslabena nutností přesunout vojska do Malé Asie, kde perská vojska dobyla Egypt, využil toho avarský kagan a roku 626 zaútočil na samotný Konstantinopol. Slované měli při tom strategicky důležitou úlohu. Útok na Konstantinopol mělo podpořit i vojsko Peršanů, které měli přes Bospor převést Slované pomocí velkého množství „jednodřevek“, člunů vytesaných z jednoho kmene. Byzantinci však zachytili člun převážející posly k Peršanům a vrátili je kaganovi krutě zohavené. Akce byla prozrazena a Byzantinci svým mocným loďstvem obklíčil, zapálili a zničili lodičky Slovanů. Ti si zachraňovali život zoufalým plaváním na břeh. Byly prý tam i ženy. Bitva byla ztracena a kagan prohlásil za viníky porážky Slovany. Ty co přežili byli veřejně sati. To se pokládá za jednu z příčin vzpoury Slovanů, kterým pomohla „družina“ franského kupce Sáma. Většina historiků soudí, že jeho objevení se v centru událostí, nebylo náhodné. Zřejmě pomohl v boji o osamostatnění Slovanů tak účinně, že si ho zvolili za krále. F. Palacký soudí, že se tak stalo roku 627, tedy následující rok po bitvě. Třeštík píše: o tom, že jádro Sámova panství bylo na jižní Moravě, může asi sotva býti pochyb. Patřily k němu kromě Moravy a západního Slovenska i Čechy a také Korutany. Také Lutovský v díle Sámova říše: uvádí, že jak již před více než 70 lety naznačili historikové Pekař a Horák, můžeme skutečné centrum Sámova panství hledat nejspíše na Moravě, při obchodní trati vedoucí od Dunaje a k Pobaltí. Předpokládá se, že pozdější Velká Morava mohla být pokračováním Sámovy říše. Přesto historikové kladou ústředí Sámovy říše buď do Čech, nebo na Bratislavský Děvín. Zdůvodňují to tím, že Staré Město ani Mikulčice, významné pevnosti Velké Moravy nemají žádné významné nálezy z doby Sámovy. Nález velkého hutního areálu v prostoru horní části Dolnomoravského úvalu o němž jsme psali v článku Moravská Sahara (27.8.) však může indikovat i blízkou a zatím archeology opomíjenou polohu nejstarší mocenské organizace našich předků. Podporují to další málo publikované nálezy. Především lebka avarské princezny z Vacenovic, která měla od dětství uměle prodlužovanou lebku pomocí obinadel. Naznačuje sňatek slovanského knížete s avarskou princeznou. Poblíž byla nalezena zlatem plátovaná bronzová plastika boha Dionýza. Také nález největšího sídliště z doby Sámovy na Zbrodě u Mutěnic, který měl více než sto objektů a nejstarší známý výrobní objekt Slovanů, výrobnu luxusních hřebenů. Nález ražby padělku Herakliova solidu z Kyjova patří také přesně do doby volby Sáma za krále. Bohaté nálezy z Nechvalína, jsou dávané do souvislosti s těžbou železné rudy na Babím lomu a mají z doby Sáma dokonce i starobylý meč. Myslím, že zejména archeologové by měli začít zkoumat nově nalezenou lokalitu. Bylo by to nejvhodnější uctění 1380 letého výročí události z roku 627. Zvolení Sáma za krále Slovanů.





    Galatík Antonín
    Galatík Jan

    Seznam obrázků
    Obr. 1 Králův stůl
    Obr. 2. Překlad textu na králově stole (po kliknutí se otevře v čitelné velikosti)
    Obr. 3 Poloha znaků na kameni.
    Obr. 4 Snímek železářských pecí.
    Obr 5. Replika pece na Nákle
    Obr. 6 Nálezy z doby Sámovy v okolí železářského areálu. (po kliknutí se otevře v čitelné velikosti)

    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30
    31       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha