Středověk
Dnes je: 26. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Přemyslovci

    * Vláda knížete Bedřicha (1178-1189)

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 19. 08. 2007 (6441 přečtení)

    Na podzim roku 1178 využil Bedřich rozkladu moci a snad i vojska svého bratrance, knížete Soběslava II., a obsadil Prahu, kde zajal i Soběslavovu ženu. Poražený se stáhl na hrad Skála a vyčkával.

    Bedřich po bezproblémovém nastolení spěchal do Říše, do Würzburgu, k císaři. Toho využil Soběslav a vytáhl ze svého hradu Skála. Neví se, kde tento hrad leží, existuje několik teorií. Vracejícího se knížete Bedřicha a jeho družinu přepadl 23. ledna u Loděnice na Berounsku. Bedřichova družina byla v krvavé bitvě rozprášena a Soběslav „spěchal“ na Prahu. Z Moravy se knížeti blížil na pomoc Konrád Ota se svými muži. Rozprášené Bedřichovo vojsko se s Konrádem Otou setkalo u Prčice a stíhalo Soběslava.

    27. ledna 1179 se poblíž tehdejší Prahy, v místech později zvaných Bojiště, střetl Soběslav se svými protivníky a tentokrát byl již neúspěšný. Tato porážka pro něj znamenala definitivní konec jeho ambicí usednout na knížecí stolec. Výraznější podporu již neměl, a tak se stáhl na svůj hrad Skála.
    Ten se podařilo dobýt až po 11 měsících obléhání, koncem roku. Soběslav před pádem Skály unikl, ale umírá 29.1. 1180 na neznámém místě v cizině.

    Olomoucký údělník Václav, bratr Soběslava, utíká z Olomouce. Kníže Olomoucko však neudělil ambicióznímu Konrádovi, spojenci od Bojiště, který již ovládal oba jihomoravské úděly a jistě chtěl vládnout Moravě celé. Místo toho sem Bedřich uvedl nevlastního bratra Přemysla (+1230).

    Ani pružná šlechta neměla Bedřicha příliš ráda, díky silné pozici kněžny Alžběty, jen neměla zatím žádného lepšího knížete.

    Předáci se s nespokojeným Konrádem Otou domluvili v roce 1182. V Čechách vypukla vzpoura šlechty, Bedřich narychlo uprchl do Říše. Moravský vládce obsadil Čechy i s hlavním městem knížectví.

    Fridrich Barbarossa vyslyšel stížnosti Bedřicha a oba znesvářené Přemyslovce pozval na rozhodčí výrok do Řezna. Do jednací síně nechal údajně nanosit katovské sekery a oba se jeho výroku podrobili. Konrád Ota měl vládnout na celé Moravě, Bedřich v Čechách a měl být vrchním panovníkem. Možná to znamenalo vznik markrabství moravského. Napětí tento výrok neznamenal, spíše naopak.

    Když Bedřich odjel do Říše v roce 1184, svoje štěstí zkusil Václav, bratr Soběslava. Vtrhl do Čech, ale Alžběta, manželka knížete, Pražský hrad uhájila. Do země vtáhlo knížeti na pomoc vojsko jeho bratra Vojtěcha, arcibiskupa v Salcburku a později i rakouského vévody. Václav uprchl.

    Poté se již Bedřich cítil natolik silný, že pod vedením bratra Přemysla poslal vojsko na Moravu, aby ztrestal nenáviděného Konráda Otu. V létě 1185 došlo ke střetu mezi „Čechy“ a Moravany, podpořenému posilami z Říše. Ve velmi krvavé bitvě zvítězil Přemysl, ale jeho vojsko utrpělo takové ztráty, že se vrátil zpátky do Čech a ničeho nedosáhl.

    Jenže Konrád Ota začal vyjednávat. S knížetem se sešel v roce 1186 ve středočeském Kníně. Konrád uznal vrchní vládu Bedřicha a na oplátku získal potvrzení markraběcího titulu a slib českého knížecího stolce po smrti Bedřichově. O žádných sporech mezi nimi již nebylo slyšet.

    Tehdy se do sporů dostali jiní dva Přemyslovci. Děpolt, vládce východních Čech a Jindřich, pražský biskup, (vzájemní bratranci i bratranci Bedřichovi). Děpoltovi úředníci (šlechta) se prý účastnili nepravostí na biskupském zboží, proto byla dána celá oblast do klatby. Na jaře 1187 mělo dojít k císařskému rozhodnutí. Bedřich se nechal slyšet, že biskup je pouze jeho kaplan. Kdyby nebyl biskupem Přemyslovec, nebylo by to moc daleko od pravdy. Celý incident vyvrcholil uznáním pražského biskupství říšským knížectvím, nezávislým na českém knížeti. Pražského biskupa tedy český kníže již vybírat nemohl. Děpolt, jako původce a viník situace, byl z Čech vyhnán.

    Bedřich slíbil, že se zúčastní III. křížové výpravy, ale smrt mu v tom zabránila. Zemřel 25.3. 1189, pohřben byl u sv. Víta v Praze. Po něm na trůn nastoupil Konrád Ota.

    Za vlády Bedřicha se moc českého knížete znatelně a zřetelně ztenčila (moravské markrabství, pražské knížectví), ztraceno bylo Vitorazsko, Sedlecko se na čas stalo majetkem císaře. Zanechal nástupcům řadu podnětů k činům.


    Celý článek | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha