Středověk
Dnes je: 22. 06. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Na tento dotaz Vm nejsem schopen odpovdt :/ (Oistec - stedovk vynlez)
  • Vyvstv zvltn otzka, kde teda Lazar byl, kdy ne v Nebi? V oistci jsou muka, ale on netrpl... . . . (Oistec - stedovk vynlez)
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Sociln st a ostatn






    Nejstar djiny

    * Rybikus

    Autor: Jan Galatk . Vydno dne 12. 03. 2006 (8697 peten)

    Dal z lnk pana Galatka.

    V minulch lncch jsme upozornili na propast Nkla a pilehl loiska uhlovodk, jako mon sted Velk Moravy. (Viz tak www.wogastisburc.com). Dovedl ns tam popis cesty na trhy Svatoplukova sdelnho msta od Ibn Rusty. Podporuje to nalezen trasa moravnho brodu od Sudomic k Rohatci a velk vrobn arel, rozkldajc se podl Ratkovickho potoka a k vyvenin Nklo u Ratkovic. Nlezy, zskan pomoc amatrsk leteck archeologie z dlkov zench model, vyvrcholily objevem velk stavby u koty 218. Mohylovit pahrbek je t. zv. bahenn sopka, kter vznikla pirozenmi vrony uhlovodk. Odpovd kultovnmu mstu, kde podle Peran Moravan uctvali ohe a pohbvali sv mrtv. Tvar stavby, orientace podln osy k vchodu, nlez kamenn ikony sdelnho biskupa, doplnn npisem VMI, velk depot stbrnch minc, povaovan za pokladnici vznamnho poutnho msta, zlatem a stbrem zdoben kultovn me s had epel a dal nlezy naznauj, e me jt o vznamn msto velkho chrmu.
    Informace zachovaly tak star mstn tradice a nzvy lokalit.
    V lnku Aba Ecclesia jsme uvedli vsledky ptrn po lomech kameniva na vstavbu Mikulickch Val a podezen na souvislost mstnch nzv. Star tradice zachovala tak zprvu o velkm pohanskm mst v prostoru Nkla. Mlo dajn siln pohanskou povst. Nazvalo se erven msto. Zaznamenal to hodonnsk archiv Novk, Vacenovsk Barab a novji Rygar, ve Svatoboicch evela a Synek. Jet v devatenctm stolet byla tato povst tak rozena, e ji zapsal i moravsk historik V. Brandl: Msto to bylo velkm mstem ervenm mstem nazvanm. Nzev ervenho msta dvaj historikov do souvislosti s obdobm, kdy Morava podlhala polsk vld a barva souvisela s devnou palisdu, natranou proti ohni a hnilob sms jlu a krve. Devn ke jsou zde stle nazvan erven. Zajmav je, e erven msto v prostoru Nkla zachytil jet v roce 1832 na sv map Fried. Nelze vylouit tak monost, e samotn nzev Hodonna me zachovvat pvodn nzev metropole. Veligrad znamenal velkomsto, podobn jako v Chorvtskm jazyku dodnes. Mohla to bt informace o velikosti msta, jeho nzvy mohly souviset s propast, nebo kultovnm mstem vron uhlovodk. Hodonn, nmecky Gding, v idovskm dialektu Gyding m v dokumentech tvary Goding i Godingen. Soud se, e Nmci kolonizovali Hodonn jet ped pehlskou G na H, nebo zachytili jet starobyl tvar. Gyd- znamenalo hada. Pat mezi nejstar indoevropsk slova. Pvodn dag, kter mlo kultovn zlovstn vznam, z obav vyslovovali v tabuisovan pesmyce gad, pozdji had. Falick symbol hada m velmi star kultovn koeny u vtiny zemdlskch nrod. Jeho dvoj vznam (kladn, ploditel, drce rody a zl, nstroj trestu a obti) se znzoroval dvojhlavm hadem tvaru vahadla, majc na jedn misce dary zem a na druh smrtc nstroje (obti). Dsivost tohoto kultu spovala ve ve, e m je vt ob, tm je vt dar boh. Za nejcennj se povaovaly obti mladch lid. Odlesk tohoto kultu spatujeme v pohdkch o dracch vyadujcch lidsk obti. Tak Nzev Kyjova, msta lecho na opanm konci Nkla tomu odpovd. V listin, kterou Kyjov daroval olomouck kne Vclav roku 1126 Benediktinm, je jmenovn Villa Kygiv. Kigy znamen maarsky had. Kult hada zahrnoval tak jetry, draky a gryfy. Byl nstrojem bohyn zem, Gja, u Slovan iva. Nmeck nzev Kyjova Gja to tak podporuje. Domnvme se, e hodonnsk listina krlovny Konstancie mon zachovala informaci o znien Veligradu. Dv mstsk prva hodonnskm Nmcm dajn proto, e pvodn obyvatel msta byli loti, padoui a vrahov naeho milho vladae Petra. Proto byl Hodonn eskmi vojsky dobyt a vyplen. Ba i eny, starci a dti byli vyhubeni. Ti co utekli byli prohleni za psance. V roce 1228 to dosvduj Pard, Tvrdie, Sudomr, B a Nynek, pslunci nejstarho moravskho rodu, pn z Horky. Do msta byli krlovnou Konstanci dosazeni nmet kolonist, ctihodn Teutoni. Pisuzovat takovou krvavou akci bohabojn a dobrotiv krlovn Konstancii je zejm nesmysl. To by neuniklo pozornosti v tehdy ji bohatch psemnch pamtkch. Zejm lo tradici mnohem star. Zd se, e tajnou zprvu nm o tom zanechala hodonnsk knna, jako kryptogram na kamennm podstavci sochy svtce Ulricha. Lid ho nazvaj Rybikus. Dnes stoj kostela v Mikulicch.

    Kryptogram
    V roce 1737 nechala hodonnsk knna Antonie Lichtentejnsk postavit na hrzi rybnka Nesyt, lecm v tsn blzkosti Val u Mikulic, sochu bavorskho biskupa Uodalricha, (Ulricha, Oldicha). Ten se narodil se kolem roku 890 v Augsburku a je uctvn tak, jako patron ryb. Vyznamenal se v bitv u Lechu (955). Ml ji za ivota povst svtce a brzy po smrti byl kanonizovn. Prvn, kdo pi ktu pijal jeho jmno byl esk kne Oldich.
    Na podstavci sochy je na zadn stran vytesn letopoet 1737 a na eln stran npis UdaLrICe ple sIs tUtor a sLaMen VIVarIIhUIUs. PosUlt antonia prInCeps goDIngens IUM.C. et gUbernatrIXpla. Text se pekld takto: Svat Oldichu, bu toitm a ochrncem tto sdky. Postavila Antonia, knna hodonnsk atd. vladaka zbon. Nkter psmena textu jsou zvtena, ani to odpovd gramatickm pravidlm. Vdy jsou to psmena, kter maj tak vznam latinskch slic. Aritmetick souet slic je v obou vtch stejn a m hodnotu 1737. To je souasn rok postaven sochy. Vtr se otzka. Pro byl tento letopoet vytesn jako kryptogram a to dvakrt za sebou. Me jt o t. zv. numerologickou konjukci. Dvoj zpis naznauje, e letopoet 1737 mohl bt soutem dvou vznamnch letopot. Jeden by se mohl tkat bavorskho biskupstv a druh snad Oldicha. Nmci maj svho apotola Winifrieda. V roce 722 ho vysvtil pape na biskupa jmnem Bonifc. Pokud by tento rok byl prvnm letopotem soutu, pak druh by ml bt rok 1737 722 = 1015. Co se stalo v roce 1015?.

    V roce 990 dolo k vlenmu stetnut mezi eskm a polskm sttem. Mek obsadil njak zem, v Theitmarov kronice oznaovan jako regnum (krlovstv). Zejm Moravu. Na sklonku sv vldy vydal listinu, kterou vnoval svj stt s psluenstvm (Moravou) sv. Petrovi. Tedy pod pmou jurisdikci papee. Byla to ochrana ped Pemyslovci. Postupn dobvn Moravy bylo podporovno nmeckm Jindichem. V roce 1015 Oldich dobyl velk msto Businec. Splil je ohnm a mue zajal a eny dti pobil. Gallus Anonymus informuje, e v Polsku po zavradn panovnka bylo pohansk povstn, kter postupn potlaili Pemyslovci (spolu s nmeckmi tkoodnci). Nsledovala vlna nmeck kolonizace. Dobe to souhlas s daji listiny Konstancie. Vldce sv. Petra, (polsk kne) byl zavradn a vojska z ech dobyla Velk msto. To se hled v Bzenci, ale ten v tu dobu nebyl velkm mstem. Proto se navrhuje i Pezinok a jin msta. Nzev vak mohl bt jeden z nzv kultovnho msta. Bzdie mlo (podle Maka) vznam halasnho vypoutn vtr. Pozdji pouvali slunj vraz odvozen z latinskho pedere. Nzvy nejvtch bahennch sopek ertoprd a Kytkv prd spolu s mstnm nzvem Vracova Bzinek mohou mt s tmito udlostmi souvislost.

    Cel lnek | Komente: 2 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  erven  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha