Tomá Velímský: Páni ze Svojína, Rod velmoů, pánů a rytířů z povodí Me. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2013.
K Pánům ze Svojína, dalímu počinu ediční řady Nakladatelství Lidových novin lechtické rody Čech, Moravy a Slezska, Tomáe Velímského (po zdařilých Hrabiicích) vedla, jak autor sám píe, náhoda, vedl diplomovou práci na téma Zmrzlíků ze Svojína v pozdním středověku. Problematikou lechty na přelomu raného a vrcholného středověku se autor dlouhodobě zabývá doplnil tak dalí kamínek do mosaiky prací o lechtických rodech.
Zde je na místě si rod pánů ze Svojína přestavit. Jako jeden z prvních rodů v českých dějinách je doloen jejich predikát, podle Svojína se píí ji v 70. letech 12. století. Rod si buduje poměrně solidní doménu v západních Čechách, dělí se do tří linií, podle dalích sídel, jimi jsou hrady Třebel a známějí Volftejn.
I přesto lo o rod spíe regionálního významu, kdy, jak T. Velímský uvádí, vycházejí na kadého z členů statisticky 3 zmínky v písemných pramenech. Kromě 12. století nikdo z rodu nezastával ádnou funkci u dvora, ani nebyl kastelánem královského hradu.
Autor, přesně jak si vytkl v úvodu, se brání naduívání popisu doby - nevypráví rozsáhlé příběhy o bitvách nebo významných politických zvratech, aby napsal, e se vlastně vůbec neví, zda se sledovaní jedinci těchto událostí zúčastnili. Do vysoké politiky se dostává pouze v okamicích, kdy byli členové rodu ze Svojína jejími spolutvůrci. Tento přístup se mi zamlouvá, pokud u čtenář sáhne po knize, která se věnuje méně důleitému rodu (při ví úctě), patrně u zná základní historický kontext, není proto nutné mu ho znovu připomínat a v podstatě uměle zvyovat rozsah a cenu knihy.
Z těchto důvodu se historie pánů ze Svojína v průběhu více ne dvou set let smrskla na několik desítek stránek, obsáhlý prostor je věnován dobře doloené osobě královského mincmistra Petra Zmrzlíka ze Svojína, jednoho z důvěrníků a spojenců mistra Jana Husa. Poměrně dostatek pramenů existuje i pro jeho syny a mladí potomky, kteří takté stáli na husitské spory a vedli ideové a později majetkové konflikty s
Oldřichem z Romberka. Pro úplnost je třeba dodat, e není zcela jisté, z jaké větve pocházejí Zmrzlíkové se Svojína.
Na závěr bych chtěl dodat, e podle mého soudu knize chybí závěr, shrnutí a předevím autorovo vypořádání se s tím, co páni ze Svojína znamenali v české lechtické obci během středověku a raného novověku. Kniha samotná je vhodná pro zájemce o lechtické rody nebo dějiny regionu, pro úplného laika se můe zdát jako nudný výčet jmen a dat.
Diskuse ke knize