Amatérská rekonstrukce popisu cesty na trhy Svatoplukova města, sepsaná perskými kupci, naznačila novou
monost Weligradu. Propast Nákla na vyvýenině mezi Hodonínem a Kyjovem. Vznikla vzedmutím jílových
vrstev pod tlakem metanu blízkého loiska uhlovodíků. Na vrcholu vytryskl kdysi dávno mohutný výron
artézské vody. Vytvořil obrovský kráter, jeho protrením vznikly přístupové rokle. To je v souladu s názvem cíle
perských cestopisů.
Hora ze které vytéká voda. Také odpovídá popisu velkého města, leícího hluboko pod
úrovní země i nedalekých pohřebních pahrbků, kde uctívali oheň.
Na úpatí Nákla se toti nachází největí
loisko metanu na naem území. Jmenuje se Sedmirohé. Bahenní sopky, mohylovité pahrbky, tam vznikly
přirozenými erupcemi uhlovodíků. Z nich tři největí mají i svá jména. Čertoprd, Kopec a sv. Anna. Proto se
zřejmě mimo Sedmirohé pouíval i název Rohotří, Tři rohy a (německy) Dreiecke, jak svědčí místní názvy
lesních tratí u Rohatce. Poněkud opoválivý můe být i názor, e zobrazení tří kopců na městských znacích
mnoha okolních osad, jako Vracov, Bzenec, Stránice erotín, Skalica, Myjava, Hohenau, Břeclav a dalích,
můe souviset se znakem Horních Uher a pozdějího Slovenska. Stejně, jako znaky obou biskupství, které si na
Metodějův stolec kladly nárok. Bavorské má 3 Moravské 7 rohů. Heraldikové povaují nejstarí znaky za
těsnopis historie. Tyto piktogramy, srozumitelné vem, byly předchůdce písma. Naly uplatnění v pozdějí
městské, rodové i církevní heraldice. Zvlátnost rohů, zubů, trnů a kopců bahenních sopek.
Loisko uhlovodíků Sedmirohé má tři rohy, které jsou výrazně větí.
Monost polohy sídla Mojmírovců v propasti Nákla zpočátku vyvolala negativní reakci některých
archeologů. Dnes se nepovauje za zcela vyloučenou. Internetová encyklopedie Wikipedia uvádí: Dle jiné
populární teorie mohl být Veligrad umístěn v kráteru Náklo poblí Moravské Sahary u Hodonína. Tato teorie je
zajímavá předevím pro představu místa s častými výrony plynů a petroleje, které při hoření mohly působit
fascinujícím dojmem. Zpráva o moné erupci metanu u Metodějova stolce je v Theofylaktově díle ivot sv.
Klimenta, biskupa Bulharů, z roku 885:
Zatřásl Bůh zemí a rozevřel ji. Zazněl hukot. Zatřásli se obyvatelé
Města, běeli k vladaři a děli: Co se děje? Zdá se, e erupce mohly být vyvolávané i uměle, naznačuje to dalí
pokračování tohoto textu Theofylakta:
avak jazyk heretiků pomlouval ten div, říkaje, to jsou kouzla a čáry
kouzelníků, sami jsouce v jejich moci
Význam této lokality podpořil také nález velké koncentrace hutí v okolí a pozůstatky intenzivní těby elezné
rudy ve Straovicích u Kyjova. Horníci, kteří tam těili z hlubiny valouny hematitu, vak leí zapomenuti naimi
historiky. Přesto, e jejich těla ukrývá největí známý velkomoravský mohylník na Moravě. Ploný
archeologický výzkum rozsáhlé lokality propasti Nákla i loiska uhlovodíků by byl velmi nákladný. Zatím je
vak jedinou uznávanou metodou pro komplexní hodnocení místa a moné ztotonění s názvy historických
dokumentů. Profesionální archeologové vak mají jiné oblasti zájmu. Amatérům zbývají nedestruktivní metody.
Jednou z nich je
GPS. Tato zkratka se pouívá pro radarovou detekci předmětů uloených pod zemským
povrchem. (Ground Penetrating Radar). Pomocí vysílací antény se do země vyle krátký, ale velmi silný signál
elektromagnetického záření. Ten proniká do půdy a odráí se od veho, co má odliné vlastnosti. Vzniklé odrazy
zachytává druhá, přijímací anténa. Odrazy od vrstev a předmětů uloených v hloubce, se na obrazovce radaru
zobrazují. Můeme tak zjistit různé předměty a vrstvy, uloené v hloubce. Protoe také zpětné odrazy se na rozhraní znovu odráí, je často předmět, nebo vrstva zobrazena v opakujících se odrazech v hloubce. První
sondy jsme provedli 23. října 2009 na Sedmirohé. Pouívali jsme radar typu LOZA, pracující na frekvenci
200MHz. Měl dosah do hloubky asi 20 m. Odraz vzniká jen rozhraní materiálů s různou permitivitou, nebo
různou vodivostí.. Odraený paprsek přitom mění fázi signálu. Podle této změny se zjistí, zda se jedná o odraz
od materiálu s vyí, nebo nií permitivitou. Čím větí je rozdíl permitivit, tím kontrastnějí je jeho zachycený
obraz. Vzduch má hodnotu permitivity 1, hlína a skála 5 15, voda 81. Na snímcích jednotlivých sond je na
vodorovné ose vzdálenost v metrech a na svislé ose hloubka v metrech. Při měření se postupovalo tak, e se
dvojice vysílací a přijímací antény posouvala po 10 cm. Postupovali jsme podél měřícího pásma délky 30 m.
Výsledky radarových sond
Měření jsme prováděli na pahrbku, na něm
jsme leteckými snímky nali siluety moných
hrobů a staveb. Jeho lidový název Svatá Anna
zřejmě souvisí se stejnojmennou sochou na jejím
úpatí. Počáteční bod měření se nacházel 68 m
od okraje pole u potoka, kde je výrazný
orientační bod - strom. Na parcele je viditelná
mez. Sondy 1 a 2 byly vedeny paralelně s touto
mezí v délce 60 m. Od 30 m první sondy byla
provedena dalí, směřující na ní kolmo, směrem
na (v terénu dobře patrný) můstek přes potok. Po
můstku pokračuje tato polní cesta z Vacenovic
k Miloticím k bývalému středisku naftařů,
nazývanému dodnes Metan. V bodě počátku
třetí sondy jsme provedli kopanou sondou do
hloubky 2,2 m. GPS souřadnice místa jsou 48 st
57 min 09,29 sec N a 17 st. 10 min 00,98 sec E.
Radarogramy
Na svahu bahenní sopky sv. Anna jsme
provedli 1700 bodových měření na liniových
sondách celkové délky 170 m. Radarogramy
naznačují četné artefakty. Při radarovém
průzkumu jsme nali i několik malých loisek uhlovodíků těsně při povrchu. Pro upřesnění hloubky byla
provedena kopaná sonda. Výsledek nás překvapil. Pravděpodobně jsme nali místo, kde byl přirozený výron
uhlovodíků uměle utěsněn jílem a zatíen kamenivem. Důvodem pro toto ucpání mohlo být jeho vyuití při
vhodné příleitosti. Stopy po poáru naznačují, e zde dolo k detonacím spojeným s poárem. Na úpatí pahrbku
se zřejmě nacházejí také kostrové hroby. To by mohlo podporovat monost významného pohřebitě, naznačené
zde nálezem unikátní kostry avarské princezny. Snímky výkopu sondy, poářitě i opálené kamenivo ucpávky.