Mongolové byli kočovníci ijící ve střední Asii, ale také obávaní nájezdníci.
Zastaralý článekNebyl to pospolitý národ, spíe roztrouené kmeny, sjednotit je se podařilo a Čingischánovi v 12. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se museli často přesouvat, tudí nemohli ít ve stálém domově. Proto ili v kulatých stanech - jurtách. Jurty se daly rychle rozloit a sloit. Uspořádané v kruhu, připomínali malé město.
Mongolové byli animisté, uctívali Nebe a Zemi a také bohy v stromech, ohni, vodě a kamench. Kadá rodina měla svého vlastního boha, který bydlel v jurtě a střeil jim majetek a děti. Kočovnící věřili, e kadý klan má svého stráce - ducha.
Tento stráce měl ve vesnici kůl s koňskými íněmi, ke kterému kmen nosil při významných událostech (úmrtí náčelníka) obětované koně nebo lidi. Mongoltí amané provozovali magii a větění z ovčích lopatek.
Později se do mongolské říe dostali křesantí misionáři, ovem obrátit na víru se jim mongolský národ nepodařilo.

Byl to primitivní národ (oproti Evropanům nebo Číně), nepodařilo se jim vytvořit písmo vlastní, proto psali nedokonalým písmem Ujgurů. Později po dobytí Číny, převzali část čínské kultury. Svoji kočovnickou identitu si vak zachovali.
Mongolové nebyli ani příli zdatní řemeslníci, ale vyráběli výborné koberce a textilní výrobky z velbloudí nebo kozí srsti. Obsahovali zvířecí i geometrické motivy, které z části slouili k náboenským účelům.
Byli to hlavně výborní válečníci, kteří obsadili přes půl Asie a část Evropy. Jezdili na rychlých a malých koních, které dokázali výborně ovládat a jetě přitom střílet k krátkého luku. Vojsko bylo přísně organizováno, vládla zde elezná kázeň. Vynikali také svojí krutostí k dobývaným a dobytým národům. Jezdci byli po bojích v Asii otuilí.
Navíc měli dobré velitele.
Diskuse:
Kočovné národy,
Mongolská invase a české země,
Bitva u Lehnice.