Stručný přehled s odkazy na podrobnějí články
домашний текстиль
30. - 60. léta 6. století - příchod prvních Slovanů do Čech
623 624 proběhlo povstání Slovanů proti Avarům pod vedením kupce Sáma
631 bitva u Wogastisburgu Slované poráejí Franky
658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na naem území
805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
831 křest Moravanů
833 Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
845 křest 14 českých kníat v Řezně
846 vpád Franků na Moravu, ti nastolují kníetem Rostislava
863
příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
869 Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
870 Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovně je zajat Metoděj pasovským biskupem -
1. díl a
2. díl článku
871 Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráí a vyhání, stává se vládcem
873 Metoděj proputěn z vězení
882/4 sňatek českého vládce
Bořivoje s
Ludmilou
885 umírá Metoděj, vyhnání jeho áků z Velké Moravy
888/889 umírá český kníe Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
894 umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II. V Čechách se vlády ujímá
Spytihněv
895 český kníe
Spytihněv skládá lenní slib franské říi, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
906 pod tlakem Maďarů a vlivem sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
915 umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr
Vratislav I.
921 smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna
Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovem ve stejném roce zabita
929 výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
935 vrada sv. Václava, nastupuje
Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá severní část Moravy, Slezsko a Malopolsko.
955 vojsko Boleslava se účastní
bitvy na Lechu, kde jsou poraeni Maďaři
972 zaloení praského biskupství -
seznam biskupů a arcibiskupů
973 umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn
Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěná snaha o ovlivňování situace v Říi, ztráta území v dnením Polsku na úkor Piastovce Měka
981 umírá Slavník
982 praským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
993 zaloení prvního českého muského klátera v Břevnově
995
vyvradění Slavníkovců
997 pohanskými Prusy zabit biskup Vojtěch
999 umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn
Boleslav III., zvaný Ryavý
1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně zaloeno arcibiskupství
1002 z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý Přemyslovec
Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
1003 umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vradit Vrovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě u dříve ovládá Moravu) po matce
Dobravě je Přemyslovec.
1004 do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje
Jaromíra (syn Boleslava II.) kníetem. Morava zůstává polská.
1012 Jaromír sesazen svým bratrem
Oldřichem
20. léta 11. století dobytí Moravy na Polácích
1032 zaloen kláter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
1033 Oldřich sesazen a kníetem se stává Jaromír
1034 Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se kníetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává
Břetislav I.,
Počátky jeho vlády
1039 výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
1040
bitva u Brůdku, Břetislav I. poráí římského krále Jindřicha III.
1041 dalímu taení se Břetislav u není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
1055 v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarí Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn
Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy,
jeho vláda
1060 Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
1061 smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr
Vratislav II. Ten obnovuje moravské úděly a povolává slovanské mnichy zpět do Sázavy,
Počátek jeho vlády
1063 zaloení olomouckého biskupství, prvním biskupem Jan -
seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
1068 praským biskupem po smrti ebíře zvolen
Jaromír, bratr vládnoucího kníete. Oba po větinu ivota budou mít spory a Vratislav přesídlí na Vyehrad
1075 84 Vratislav pomáhá v boji o investituru a proti říské oposici císaři Jindřichu IV.
1082
bitva u Mailberku, Vratislav vítězí nad rakouským markrabětem Leopoldem II.
1085 Vratislav za pomoc římskému králi Jindřichu IV. získává královský titul, prvním českým králem jako Vratislav I.
1086 praská korunovace Vratislava
1092 v lednu umírá Vratislav, po něm nastupuje jeho bratr
Konrád, ten vládne pouze do září, po jeho smrti nastupuje na trůn Vratislavův syn
Břetislav II.,
dějiny tohoto období
1097 Břetislav II. definitivně vyhání slovanské mnichy ze Sázavy
1099 Břetislav nechává v Řezně udělit zemi v léno svému bratru
Bořivojovi
1100 Břetislav zabit ve Zbečně, na stolec nastupuje jeho mladí bratr Bořivoj
1105 Bořivoj se pokusil neúspěně sesadit
Svatopluk Olomoucký
1107 druhý pokus, tentokrát úspěný Svatopluka
1109 Svatopluk na výpravě do Slezska zabit, v nastalé situaci se s pomocí císaře prosadil
Vladislav (bratr Bořivoje) proti Bořivojovi a bratru Svatopluka
Otovi
1117 Vladislav se vzdává vlády na úkor Bořivoje
1120- za neznámých okolností se kníetem stává Vladislav
1125 umírá Vladislav I. a nastupuje jeho mladí bratr
Soběslav I. O svá práva se podle seniorátu hlásí Ota Olomoucký.
Vláda Soběslava
1126 Soběslav vítězí v bitvě u Chlumce nad vojskem římského krále Lothara III. a ubránil tak svoji vládu vůči nárokům Oty Olomouckého, který v této bitvě umírá
1130 Soběslav zabraňuje
pokusu o svoji likvidaci, účastníci odsouzeni na Vyehradě
1138 česká lechta slíbila kníeti, e po jeho smrti zvolí jeho syna
Vladislava kníetem
1140 smrt Soběslava I., kníetem je zvolen jeho synovec
Vladislav I.,
jeho vláda
1141 1142 odboj moravských kníat a části české lechty proti Vladislavovi. Ten i přes poráku u Vysoké (1142) vítězí s pomocí římského krále Konráda III.
1147 1148 Vladislav se účastní
II. kříové výpravy, dostává se ale jen do Byzance, kde skládá lenní slib císaři, vrací se přes Rusko
1158 Vladislav se stává druhým českým králem, za pomoc římskému císaři
Fridrichu I. při boji proti Milánu
1172 Vladislav II. rezignuje na trůn ve prospěch svého syna
Bedřicha,
1173 - Bedřicha zajímá císař Fridrich, kníetem se stává syn Soběslava
Soběslav II.
1178 kníetem se stává opět Bedřich,
jeho vláda
1179 Bitva u Loděnice a Na bojiti mezi Bedřichem a Soběslavem
1182 vzpoura lechty proti Bedřichovi, ta nastoluje
Konráda Otu, Bedřichovi vrací trůn císař
1185 bitva u Moravských Loděnic, Přemysl Otakar (nevlastní bratr Bedřicha) vítězí nad Konrádem, ale stahuje se zpět do Čech
1187 praský biskup
Jindřich Břetislav (také Přemyslovec) jmenován říským kníetem
1189 umírá Bedřich a kníetem se stává Konrád Ota, ten vydává první zákoník, Statuta Konráda Oty,
jeho vláda
1191 u Neapole umírá Konrád Ota, kníetem se stává
Václav (syn Soběslava I.),
události tohoto období
1192 s pomocí biskupa Jindřicha Břetislava sesazen Václav a dosazen Přemysl Otakar I.
1193 Přemysl I. sesazen, kníetem se stává biskup Jindřich Břetislav,
jeho vláda
1197 po smrti kníete a biskupa Jindřicha Břetislava je lechtou na trůn
Vladislav Jindřich, ten po vpádu svého bratra Přemysla Otakara mu postupuje trůn, stává se moravským markrabětem,
jeho vláda
1198 Přemysl se zapojuje do boje v Říi mezi Filipem a Otou Welfem, Filip taufský mu uděluje královský titul
1203 Královský titul potvrzuje Přemyslovi i Ota Brunvický, na jeho stranu se přiklání
1212 vydána
Zlatá bula sicilská
1216 králem zvolen syn Přemysla Václav, zavedení primogenitury (králem se stává nejstarí ijící syn)
1222 po sporech Přemysla s praským biskupem Danielem vydáno tzv. Velké privilegium české církve. Tého roku umírá také Vladislav Jindřich, po potlačení odboje
Děpolticů se moravskými markrabaty stávají mladí synové Přemysla I.
1228 králem korunován
Václav I.
1230 smrt Přemysla Otakara I., nástup Václava I.
Vláda Václava
1233 povstání moravského markraběte
Přemysla proti svému bratru Václavu I. Na straně Přemysla i rakouský vévoda
Fridrich Bojovný
1237 dalí povstání Přemysla proti Václavovi I. Na řád povýen jediný z českých rytířských řádů - kříovníci s červenou hvězdou
1241 po
bitvě u Lehnice Mongolové protáhli Moravou
1246 po smrti rakouského vévody Fridricha Bojovného je na jeho místo zvolen Vladislav, syn Václava I. Ten ovem v lednu 1247 umírá
1248 1249 povstání Přemysla Otakara, syna Václava I. proti svému otci. Vzpoura je potlačena a oba Přemyslovci se usmiřují
1251 Rakouským vévodou vybrán Přemysl Otakar II.
1252 Přemysl pro posílení svého práva k Rakousům se ení s Markétou Babenberskou
1253 v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II. Zároveň musí bránit své rakouské dědictví proti alianci Uher, Bavorska a některých polských kníat
1255 kříová výprava českého krále do pohanských Prus, zde na jeho počest zaloeno město Královec (dnes Kaliningrad)
1260 - bitva u Kressenbrunnu, Přemysl po vítězství nad uherským králem Bélou IV. získává týrsko
1261 Přemysl se rozvádí s Markétou a ení se s příbuznou uherského krále Kunhutou Haličskou
1267-1268 druhá kříová výprava Přemysla do Pruska, ta souvisí s jeho snahou o povýení olomouckého biskupství na arcibiskupství
1273 záhy po své volbě římským králem nařizuje Rudolf Habsburský vrácení rakouských zemí, Přemysl odmítá
1276 Přemysl se nakonec vzdává rakouských zemí, zároveň proti němu vypuká odboj Vítkovců a
Boree z Rýzmburka, ten je potlačen o rok později
1278 Na Moravském poli je římským králem Rudolfem poraen a zabit Přemysl Otakar II. Po jeho smrti je českým regentem za nezletilého Václava Ota Braniborský, Moravu spravuje sám Rudolf Habsburský. Dalí z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko
1279 syn Přemysla Václav (II.) je odvezen do braniborského zajetí
1282 četí pánové, skupina kolem biskupa
Tobiáe z Beneova začínají jednat o návratu kralevice do Čech. Také umírá Aneka, později svatá (1989)
1283 do Čech se vrací Václav II. Rozhodující vliv na krále získává
Závi z Falkentejna, milenec a posléze manel Kunhuty
1285 Václav II. se ení v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburského
Jitkou
1289 Závi z Falkentejna zajat a později popraven, začíná samostatná vláda krále, která směřuje k
ovládnutí Polska
1292 Václav II. se stává malopolským vévodou
1300 Václav II. se nechává korunovat polským králem, ení s
Elikou Rejčkou. Začíná
mincovní reforma poprvé vyraen praský gro
1301 Uherským králem po smrti Ondřeje III. je zvolen syn Václava II.
Václav jako Ladislav V. Na trůnu se ovem neudrí dlouho
1304 císař Albrecht poaduje část výnosu ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, v
následném taení je poraen
1305 smrti Václava II. Českým králem se stává jeho syn Václav III., který se ení s Violou Těínskou
1306 polský Vladislav Lokýtek obsazuje Krakov,
Václav III. je zabit neznámým vrahem v Olomouci na taení do Polska. Králem je zvolen nejdříve Jindřich Korutanský, po vpádu Habsburků se českým králem stává Rudolf Habsburský - k období 1306-1310
článek
1307 Proti Rudolfovi povstává západočeská lechta, král umírá před Horaďovicemi. Králem se stává Jindřich Korutanský
1310 Jindřich Korutanský vyhnán českou lechtou, novým králem se stává
Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha. Ten se ení s Elikou Přemyslovnou. V prvním desetiletí své vlády se dostává do konfliktů s českou lechtou
1313 po smrti svého otce podporuje Ludvíka Bavora v jeho boji o římský trůn proti Habsburku Fridrichovi Sličnému
1319 Jan Lucemburský získává Horní Luici
1322 po bitvě u Mühldorfu Jan získává Chebsko
1327, 1329
větina slezských kníat se stává leníky českého krále
1331 1333 neúspěná snaha Lucemburků získat Lombardii
1337 kříová výprava Jana na Litvu
1344 praské biskupství povýeno na arcibiskupství
1346 Jan umírá v
bitvě u Kresčaku, trůn dědí Karel IV.
1348 - zaloení praské university a Nového města praského
1355 neúspěná snaha Karla IV. prosadit zákoník Maiestas Carolina
1356 Zlatá bula Karla IV. upravuje postavení českého krále v Říi
1357 začala stavba Karlova mostu
1363 Karel IV. získává Dolní Luici
1373 koupě Braniborska Karlem IV. od Wittelsbachů
1378 umírá Karel IV. Jeho říe je rozdělena mez jeho syny Václav IV. se stává českým a římským králem,
Zikmund získává Braniborsko (později se stává uherským králem), Jan získává Zhořelecko
1394 Václav poprvé zajat českým panstvem
1400 Václav IV. sesazen z říského trůnu
1402 Václav zajat
Zikmundem a českými pány, v Betlémské kapli začíná kázat Jan Hus
1409 dekret kutnohorský změněn poměr hlasů na praské universitě. Rozhodující vliv zde získávají reformní četí mistři, pro vysoké učení po odchodu německých mistrů to znamená výrazný úpadek
1412 nad Prahou vyhláen interdikt, Jan Hus odchází na venkov
1415 V Kostnici upálen Jan Hus
1419 smrt Václava IV., začíná husitská revoluce, zaloení Tábora
1420 - bitva u Sudoměře, kříová výprava proti Praze, bitva na Vítkově a pod Vyehradem, Zikmund se nechává korunovat českým králem, jinak je neúspěný
1421 zemský sněm v Čáslavi sesazuje Zikmunda z českého trůnu
1422 druhá kříová výprava proti husitským Čechám, ta je poraena. V Praze je popraven radikální kazatel Jan elivský
1423 Jan ika odchází z Tábora a zakládá mení Tábor ve východních Čechách
1424 v bitvě u Maleova Jan ika poráí vojsko umírněných kaliníků a katolíků. U Přibyslavi Jan ika umírá
1426 dalí kříová výprava poraena u Mostu
1427 husité poráejí křiáky u Tachova
1431 kříová výprava poraena bez boje u Domalic
1434 v bitvě u Lipan poraena radikální bratrstva panskou jednotou umírněných kaliníků a katolíků
1436 vyhláena Kompaktáta, v Čechách povoleno dvojvěří. Českou lechtou přijat Zikmund Lucemburský
1437 Zikmund Lucemburský umírá, jeho země a tituly získává Albrecht Habsburský, manel dcery Zikmunda Alběty
1438 neúspěná snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polského krále Kazimíra
1439 smrt Albrechta Habsburského
1440 českým králem zvolen vévoda Albrecht Bavorský, ten vládu odmítá. V zemi vládnou spolky lechty a měst, landfrídy
1444 uznána práva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost nemůe ujmout trůnu
1448 -
Jiří z Poděbrad obsazuje Prahu
1452 Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, podrobuje si Tábor
1453 na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek
1457 předčasná smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu zaloena Jednota bratrská -
článek o Jednotě
1458 českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
1462 papeem Piem II. zruena Kompaktáta. Jiří se snaí vytvořit ligu evropských panovníků proti Turkům, bez papee
1465 vzniká Zelenohorská jednota, zaměřená proti Jiřímu
1466 Jiří sesazen papeem z českého trůnu a je proti němu vyhláena kříová výprava
1468 -1469 válka Matyáe proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří vítězí u Vilémova, nicméně Matyá se nechává v Olomouci korunovat českým králem, ovládá Moravu a Slezsko
1471 po smrti Jiřího z Poděbrad je českým králem zvolen Vladislav Jagellonský
1476 uzavřen mír mezi Vladislavem a Matyáem, po smrti jednoho druhý zdědí království druhého
1483 druhá praská defenestrace
1485 kutnohorský náboenský smír
1490 po smrti Matyáe Korvína získává Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
1500 Vladislavské zřízení zemské, stavovský stát
1516 po smrti Vladislava nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík
1517 svatováclavská smlouva dohoda mezi městy a lechtou
1526 po smrti Ludvíka Jagellonského v
bitvě u Moháče nastupují v osobě Ferdinanda I. na český trůn Habsburkové -
článek k nástupu Habsburků
постельное белье купить