Středověk
Dnes je: 28. 03. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    České dějiny

    * Data českého středověku

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 10. 08. 2013 (12348 přečtení)

    Stručný přehled s odkazy na podrobnější články домашний текстиль

    30. - 60. léta 6. století - příchod prvních Slovanů do Čech
    623 – 624 – proběhlo povstání Slovanů proti Avarům pod vedením kupce Sáma
    631 – bitva u Wogastisburgu – Slované porážejí Franky
    658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na našem území
    805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
    831 – křest Moravanů
    833 – Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
    845 – křest 14 českých knížat v Řezně
    846 – vpád Franků na Moravu, ti nastolují knížetem Rostislava
    863 – příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
    869 – Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
    870 – Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelšalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovněž je zajat Metoděj pasovským biskupem - 1. díl a 2. díl článku
    871 – Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráží a vyhání, stává se vládcem
    873 – Metoděj propuštěn z vězení
    882/4 sňatek českého vládce Bořivoje s Ludmilou
    885 – umírá Metoděj, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy
    888/889 umírá český kníže Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
    894 – umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II. V Čechách se vlády ujímá Spytihněv
    895 – český kníže Spytihněv skládá lenní slib franské říši, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
    906 – pod tlakem Maďarů a vlivem sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
    915 – umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
    921 – smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovšem ve stejném roce zabita
    929 – výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
    935 – vražda sv. Václava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá severní část Moravy, Slezsko a Malopolsko.
    955 – vojsko Boleslava se účastní bitvy na Lechu, kde jsou poraženi Maďaři
    972 – založení pražského biskupství - seznam biskupů a arcibiskupů
    973 – umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěšná snaha o ovlivňování situace v Říši, ztráta území v dnešním Polsku na úkor Piastovce Měška
    981 – umírá Slavník
    982 – pražským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
    993 – založení prvního českého mužského kláštera v Břevnově
    995 – vyvraždění Slavníkovců
    997 – pohanskými Prusy zabit biskup Vojtěch
    999 – umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn Boleslav III., zvaný Ryšavý
    1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně založeno arcibiskupství
    1002 – z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý Přemyslovec Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
    1003 – umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vraždit Vršovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě už dříve ovládá Moravu) – po matce Dobravě je Přemyslovec.
    1004 – do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje Jaromíra (syn Boleslava II.) knížetem. Morava zůstává polská.
    1012 – Jaromír sesazen svým bratrem Oldřichem
    20. léta 11. století – dobytí Moravy na Polácích
    1032 – založen klášter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
    1033 – Oldřich sesazen a knížetem se stává Jaromír
    1034 – Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se knížetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává Břetislav I., Počátky jeho vlády
    1039 – výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
    1040 – bitva u Brůdku, Břetislav I. poráží římského krále Jindřicha III.
    1041 – dalšímu tažení se Břetislav už není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
    1055 – v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarší Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy, jeho vláda
    1060 – Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
    1061 – smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II. Ten obnovuje moravské úděly a povolává slovanské mnichy zpět do Sázavy, Počátek jeho vlády
    1063 – založení olomouckého biskupství, prvním biskupem Jan - seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
    1068 – pražským biskupem po smrti Šebíře zvolen Jaromír, bratr vládnoucího knížete. Oba po většinu života budou mít spory a Vratislav přesídlí na Vyšehrad
    1075 – 84 Vratislav pomáhá v boji o investituru a proti říšské oposici císaři Jindřichu IV.
    1082 – bitva u Mailberku, Vratislav vítězí nad rakouským markrabětem Leopoldem II.
    1085 – Vratislav za pomoc římskému králi Jindřichu IV. získává královský titul, prvním českým králem jako Vratislav I.
    1086 – pražská korunovace Vratislava
    1092 – v lednu umírá Vratislav, po něm nastupuje jeho bratr Konrád, ten vládne pouze do září, po jeho smrti nastupuje na trůn Vratislavův syn Břetislav II., dějiny tohoto období
    1097 – Břetislav II. definitivně vyhání slovanské mnichy ze Sázavy
    1099 – Břetislav nechává v Řezně udělit zemi v léno svému bratru Bořivojovi
    1100 – Břetislav zabit ve Zbečně, na stolec nastupuje jeho mladší bratr Bořivoj
    1105 – Bořivoj se pokusil neúspěšně sesadit Svatopluk Olomoucký
    1107 – druhý pokus, tentokrát úspěšný Svatopluka
    1109 – Svatopluk na výpravě do Slezska zabit, v nastalé situaci se s pomocí císaře prosadil Vladislav (bratr Bořivoje) proti Bořivojovi a bratru Svatopluka Otovi
    1117 – Vladislav se vzdává vlády na úkor Bořivoje
    1120- za neznámých okolností se knížetem stává Vladislav
    1125 – umírá Vladislav I. a nastupuje jeho mladší bratr Soběslav I. O svá práva se podle seniorátu hlásí Ota Olomoucký. Vláda Soběslava
    1126 – Soběslav vítězí v bitvě u Chlumce nad vojskem římského krále Lothara III. a ubránil tak svoji vládu vůči nárokům Oty Olomouckého, který v této bitvě umírá
    1130 – Soběslav zabraňuje pokusu o svoji likvidaci, účastníci odsouzeni na Vyšehradě
    1138 – česká šlechta slíbila knížeti, že po jeho smrti zvolí jeho syna Vladislava knížetem
    1140 – smrt Soběslava I., knížetem je zvolen jeho synovec Vladislav I., jeho vláda
    1141 – 1142 – odboj moravských knížat a části české šlechty proti Vladislavovi. Ten i přes porážku u Vysoké (1142) vítězí s pomocí římského krále Konráda III.
    1147 – 1148 – Vladislav se účastní II. křížové výpravy, dostává se ale jen do Byzance, kde skládá lenní slib císaři, vrací se přes Rusko
    1158 – Vladislav se stává druhým českým králem, za pomoc římskému císaři Fridrichu I. při boji proti Milánu
    1172 – Vladislav II. rezignuje na trůn ve prospěch svého syna Bedřicha,
    1173 - Bedřicha zajímá císař Fridrich, knížetem se stává syn Soběslava Soběslav II.
    1178 – knížetem se stává opět Bedřich, jeho vláda
    1179 – Bitva u Loděnice a Na bojišti mezi Bedřichem a Soběslavem
    1182 – vzpoura šlechty proti Bedřichovi, ta nastoluje Konráda Otu, Bedřichovi vrací trůn císař
    1185 – bitva u Moravských Loděnic, Přemysl Otakar (nevlastní bratr Bedřicha) vítězí nad Konrádem, ale stahuje se zpět do Čech
    1187 – pražský biskup Jindřich Břetislav (také Přemyslovec) jmenován říšským knížetem
    1189 – umírá Bedřich a knížetem se stává Konrád Ota, ten vydává první zákoník, Statuta Konráda Oty, jeho vláda
    1191 – u Neapole umírá Konrád Ota, knížetem se stává Václav (syn Soběslava I.), události tohoto období
    1192 – s pomocí biskupa Jindřicha Břetislava sesazen Václav a dosazen Přemysl Otakar I.
    1193 – Přemysl I. sesazen, knížetem se stává biskup Jindřich Břetislav, jeho vláda
    1197 – po smrti knížete a biskupa Jindřicha Břetislava je šlechtou na trůn Vladislav Jindřich, ten po vpádu svého bratra Přemysla Otakara mu postupuje trůn, stává se moravským markrabětem, jeho vláda
    1198 – Přemysl se zapojuje do boje v Říši mezi Filipem a Otou Welfem, Filip Štaufský mu uděluje královský titul
    1203 – Královský titul potvrzuje Přemyslovi i Ota Brunšvický, na jehož stranu se přiklání
    1212 – vydána Zlatá bula sicilská
    1216 – králem zvolen syn Přemysla Václav, zavedení primogenitury (králem se stává nejstarší žijící syn)
    1222 – po sporech Přemysla s pražským biskupem Danielem vydáno tzv. Velké privilegium české církve. Téhož roku umírá také Vladislav Jindřich, po potlačení odboje Děpolticů se moravskými markrabaty stávají mladší synové Přemysla I.
    1228 – králem korunován Václav I.
    1230 – smrt Přemysla Otakara I., nástup Václava I. Vláda Václava
    1233 – povstání moravského markraběte Přemysla proti svému bratru Václavu I. Na straně Přemysla i rakouský vévoda Fridrich Bojovný
    1237 – další povstání Přemysla proti Václavovi I. Na řád povýšen jediný z českých rytířských řádů - křížovníci s červenou hvězdou
    1241 – po bitvě u Lehnice Mongolové protáhli Moravou
    1246 – po smrti rakouského vévody Fridricha Bojovného je na jeho místo zvolen Vladislav, syn Václava I. Ten ovšem v lednu 1247 umírá
    1248 – 1249 – povstání Přemysla Otakara, syna Václava I. proti svému otci. Vzpoura je potlačena a oba Přemyslovci se usmiřují
    1251 – Rakouským vévodou vybrán Přemysl Otakar II.
    1252 – Přemysl pro posílení svého práva k Rakousům se žení s Markétou Babenberskou
    1253 – v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II. Zároveň musí bránit své rakouské dědictví proti alianci Uher, Bavorska a některých polských knížat
    1255 – křížová výprava českého krále do pohanských Prus, zde na jeho počest založeno město Královec (dnes Kaliningrad)
    1260 - bitva u Kressenbrunnu, Přemysl po vítězství nad uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko
    1261 – Přemysl se rozvádí s Markétou a žení se s příbuznou uherského krále Kunhutou Haličskou
    1267-1268 – druhá křížová výprava Přemysla do Pruska, ta souvisí s jeho snahou o povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství
    1273 – záhy po své volbě římským králem nařizuje Rudolf Habsburský vrácení rakouských zemí, Přemysl odmítá
    1276 – Přemysl se nakonec vzdává rakouských zemí, zároveň proti němu vypuká odboj Vítkovců a Boreše z Rýzmburka, ten je potlačen o rok později
    1278 – Na Moravském poli je římským králem Rudolfem poražen a zabit Přemysl Otakar II. Po jeho smrti je českým regentem za nezletilého Václava Ota Braniborský, Moravu spravuje sám Rudolf Habsburský. Další z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko
    1279 – syn Přemysla Václav (II.) je odvezen do „braniborského zajetí“
    1282 – čeští pánové, skupina kolem biskupa Tobiáše z Benešova začínají jednat o návratu kralevice do Čech. Také umírá Anežka, později svatá (1989)
    1283 – do Čech se vrací Václav II. Rozhodující vliv na krále získává Záviš z Falkenštejna, milenec a posléze manžel Kunhuty
    1285 – Václav II. se žení v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburského Jitkou
    1289 – Záviš z Falkenštejna zajat a později popraven, začíná samostatná vláda krále, která směřuje k ovládnutí Polska
    1292 – Václav II. se stává malopolským vévodou
    1300 – Václav II. se nechává korunovat polským králem, žení s Eliškou Rejčkou. Začíná mincovní reforma – poprvé vyražen pražský groš
    1301 – Uherským králem po smrti Ondřeje III. je zvolen syn Václava II. Václav jako Ladislav V. Na trůnu se ovšem neudrží dlouho
    1304 – císař Albrecht požaduje část výnosu ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, v následném tažení je poražen
    1305 – smrti Václava II. Českým králem se stává jeho syn Václav III., který se žení s Violou Těšínskou
    1306 – polský Vladislav Lokýtek obsazuje Krakov, Václav III. je zabit neznámým vrahem v Olomouci na tažení do Polska. Králem je zvolen nejdříve Jindřich Korutanský, po vpádu Habsburků se českým králem stává Rudolf Habsburský - k období 1306-1310 článek
    1307 – Proti Rudolfovi povstává západočeská šlechta, král umírá před Horažďovicemi. Králem se stává Jindřich Korutanský
    1310 – Jindřich Korutanský vyhnán českou šlechtou, novým králem se stává Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha. Ten se žení s Eliškou Přemyslovnou. V prvním desetiletí své vlády se dostává do konfliktů s českou šlechtou
    1313 – po smrti svého otce podporuje Ludvíka Bavora v jeho boji o římský trůn proti Habsburku Fridrichovi Sličnému
    1319 – Jan Lucemburský získává Horní Lužici
    1322 – po bitvě u Mühldorfu Jan získává Chebsko
    1327, 1329 – většina slezských knížat se stává leníky českého krále
    1331 – 1333 – neúspěšná snaha Lucemburků získat Lombardii
    1337 – křížová výprava Jana na Litvu
    1344 – pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství
    1346 – Jan umírá v bitvě u Kresčaku, trůn dědí Karel IV.
    1348 - založení pražské university a Nového města pražského
    1355 – neúspěšná snaha Karla IV. prosadit zákoník Maiestas Carolina
    1356 – Zlatá bula Karla IV. upravuje postavení českého krále v Říši
    1357 – začala stavba Karlova mostu
    1363 – Karel IV. získává Dolní Lužici
    1373 – koupě Braniborska Karlem IV. od Wittelsbachů
    1378 – umírá Karel IV. Jeho říše je rozdělena mez jeho syny – Václav IV. se stává českým a římským králem, Zikmund získává Braniborsko (později se stává uherským králem), Jan získává Zhořelecko
    1394 – Václav poprvé zajat českým panstvem
    1400 – Václav IV. sesazen z říšského trůnu
    1402 – Václav zajat Zikmundem a českými pány, v Betlémské kapli začíná kázat Jan Hus 1409 – dekret kutnohorský – změněn poměr hlasů na pražské universitě. Rozhodující vliv zde získávají reformní čeští mistři, pro vysoké učení po odchodu německých mistrů to znamená výrazný úpadek
    1412 – nad Prahou vyhlášen interdikt, Jan Hus odchází na venkov
    1415 – V Kostnici upálen Jan Hus
    1419 – smrt Václava IV., začíná husitská revoluce, založení Tábora
    1420 - bitva u Sudoměře, křížová výprava proti Praze, bitva na Vítkově a pod Vyšehradem, Zikmund se nechává korunovat českým králem, jinak je neúspěšný
    1421 – zemský sněm v Čáslavi sesazuje Zikmunda z českého trůnu
    1422 – druhá křížová výprava proti husitským Čechám, ta je poražena. V Praze je popraven radikální kazatel Jan Želivský
    1423 – Jan Žižka odchází z Tábora a zakládá „menší Tábor“ ve východních Čechách
    1424 – v bitvě u Malešova Jan Žižka poráží vojsko umírněných kališníků a katolíků. U Přibyslavi Jan Žižka umírá
    1426 – další křížová výprava poražena u Mostu
    1427 – husité porážejí křižáky u Tachova
    1431 – křížová výprava poražena bez boje u Domažlic
    1434 – v bitvě u Lipan poražena radikální bratrstva panskou jednotou umírněných kališníků a katolíků
    1436 – vyhlášena Kompaktáta, v Čechách povoleno dvojvěří. Českou šlechtou přijat Zikmund Lucemburský
    1437 – Zikmund Lucemburský umírá, jeho země a tituly získává Albrecht Habsburský, manžel dcery Zikmunda Alžběty
    1438 – neúspěšná snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polského krále Kazimíra
    1439 – smrt Albrechta Habsburského
    1440 – českým králem zvolen vévoda Albrecht Bavorský, ten vládu odmítá. V zemi vládnou spolky šlechty a měst, landfrídy
    1444 – uznána práva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost nemůže ujmout trůnu
    1448 - Jiří z Poděbrad obsazuje Prahu
    1452 – Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, podrobuje si Tábor
    1453 – na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek
    1457 – předčasná smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu založena Jednota bratrská - článek o Jednotě
    1458 – českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
    1462 – papežem Piem II. zrušena Kompaktáta. Jiří se snaží vytvořit ligu evropských panovníků proti Turkům, bez papeže
    1465 – vzniká Zelenohorská jednota, zaměřená proti Jiřímu
    1466 – Jiří sesazen papežem z českého trůnu a je proti němu vyhlášena křížová výprava
    1468 -1469 – válka Matyáše proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří vítězí u Vilémova, nicméně Matyᚠse nechává v Olomouci korunovat českým králem, ovládá Moravu a Slezsko
    1471 – po smrti Jiřího z Poděbrad je českým králem zvolen Vladislav Jagellonský
    1476 – uzavřen mír mezi Vladislavem a Matyášem, po smrti jednoho druhý zdědí království druhého
    1483 – druhá pražská defenestrace
    1485 – kutnohorský náboženský smír
    1490 – po smrti Matyáše Korvína získává Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
    1500 – Vladislavské zřízení zemské, stavovský stát
    1516 – po smrti Vladislava nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík
    1517 – svatováclavská smlouva – dohoda mezi městy a šlechtou
    1526 – po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče nastupují v osobě Ferdinanda I. na český trůn Habsburkové - článek k nástupu Habsburků
    постельное белье купить

    Celý článek | Komentáře: 3 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Březen  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha