Středověk
Dnes je: 17. 07. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
22.03.2019: 2 osoby
Pidn prask biskup Budivoj a Hroznata z Knova

08.04.2018: Prask biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic
Posledn komente
  • Pedstava, e klter Porta Coeli le na cest z Brna do Blanska neme pijmot ani dt, kter dos . . . (Konstancie Uhersk)
  • Jet s moj enou, kterou jsem te pochoval, jsme na Nkle byli. Z dohldky jsem vidl toto: uvnit . . . (Podvren zhada Veligradu. Stinn strnky amatrskch samizdat )
  • Syn se setkal s programtorem neuronovch st, ili cosi na hran uml inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities nadje pro historii?)
  • Tento tden jsem doshl nejvt sledovanosti tto studie na Akademia EDU z historickch studi celk . . . (Pilba knete Vclava svatho)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jev ponkud elov, v n je dle mho skromn . . . (Neomedievalismus)
  • Sociln st a ostatn






    Evropsk djiny

    * Boj o investituru I. (1075 - 1077)

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 29. 08. 2005 (8294 peten)

    V sedmdestch letech probhal boj o vrchn autoritu nad vekerm kesanstvem mezi papeem ehoem VII. a mskonmeckm krlem Jindichem IV. Spor je znm jako boj o investituru, protoe o dosazovn biskup byla zminka ke konfliktu.

    Zastaral lnek

    Investitura byl vlastn obad, pi kterm panovnk pedval biskupovi insignie adu (prsten a berlu). Nemluv o tom, e volba biskup se asto dla na radu panovnka (vbr nebo alespo souhlas) Biskup byl pot uvdn do adu tak crkv, pi biskupskm svcen. Jako potvrzen dostal z rukou arcibiskupa pallium (pruh ltky pes ramena se esti ki). Tento postup nevyvolval dlouhou dobu odpor, protoe sk biskup dostval od csae svtsk lna. Vznikal tady problm, kdy byl biskup odpovdn, jak papei jako duchovn, tak csai jako svtsk kne, dritel csaovch ln.

    Ob strany mli propracovanou agitaci, potvrzujc jejich vrchn autoritu. Pape se povaoval za nstupce sv. Petra, tud nmstka Kristova na zemi. Prv pape korunoval mskho krle na csae - schvaloval, nikoli vybral.
    Csa nebyl ovem pouze svtskou osobou, byl rex et sacerdotus, krl i knz, sm nosil mitru. Pape byl tak svtskou osobou, jeho "panstv" patrimonium sancti Petri patilo pod i, z tohoto dvodu csa nkolikrt papee sesadil a dosadil vlastnho, lepho, loyalnjho.
    Reformm strana zpadn crkve dala nezvislost crkve na laicch. Bylo bn, aby zakladatel kostel z ad velmo povaovali kostel za svj majetek, pobrali st destk, dosazovali vlastn kn. Toto byl celoevropsk jev, s npravou crkve se musela zat shora, ve vztahu panovnka, arcibiskup a biskup v jeho zemi. V lt 1073 byl novm papeem zvolen kardinl Hildebrand, on pijal jmno eho VII. Zpotku oba mocn mui mezi sebou dobe vychzeli, neptelstv zaalo, a kdy v roce 1075 Jindich dosadil do vznamnho arcibiskupstv v Miln svho stranka Thedalda.
    eho sepsal vznamn, ale mlo rozen spisek Dictatus papae, v nm zdraznil universlnost papee a jeho prvo sesazovat csae. Zrove odsoudil dosavadn praxi dosazovn biskup.
    eho pohrozil exkomunikac (vyhotn z crkve) Jindichovi, zpochybnil legimitu Thedaldoba arciepiskoptu a obvinil severoitalsk biskupstv ze zrady. Na konci roku byl napaden mskm lechticem Censiem, kter ho ml pedvst do Nmecka ped soud.

    V lednu 1076 se sela ada duchovnch z Nmecka ve Wormsu, prohlsili papee za sesazenho, potvrdit to mla dal nmeck synoda, ale ta se nikdy nekonala.
    V noru se sela v m postn synoda. Seli se zde klerici z cel Evropy. Jindichv vyslanec prohlsil, e eho je zbaven titulu, vyzval kardinly, aby pijaly od Jindicha novho papee. Na zatku lta pr vstoup Jindich se svm vojskem do ma a pivede novho papee. Synoda po uklidnn uvalila kladbu na krle a jeho hlavn stoupence. Pape zde zskal adu nmeckch knat pro odboj proti krli.
    sk knata na podzim v Triburu se usnesla, e krl bude sesazen, pokud nezsk do 2. nora 1077 odputn od papee. Toho pozvali do Augspurku na to datum.

    Jindich vzal s sebou manelku a syna a vydal se jako obyejn ryt pes Alpy. Chtl zabrnit prvodu papee, jen mil do Nmecka. Kdy se Jindich dostal na panstv sv manelky, zprva o jeho ptomnosti se rozletla po Itlii. Pape zaboil na hrad Canossa markrabnky Matyldy. Nastalo obdob diplomacie. Pape pipustil monost pijmut krle jako kajcnka. Ti dne ekal bos a postc se ped hradem Canossa, ne ho vrtho dne pape pijal. Jindich slbil zmnu sv politiky a pape 28.1. 1077 z nj sal klatbu. Role se obrtili a pape nyn triumfoval.

    Pouit literatura:
    Christopher Brooke: Evropa stedovku v letech 962 - 1154
    kolektiv autor: Djiny Nmecka
    Vratislav Vanek: Vratislav II.

    Diskuse:Zahranin politika Vratislava II.

    Souvisejc lnky:
    Bitva u Mailberku (12.5. 1082) (19.08.2012)
    Boj o investituru II. (1077-1122) (29.08.2005)
    Cel lnek | Komente: 1 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  ervenec  >>
    PotSttPSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha